Senza Jenka komentáře u knih
(SPOILER) Nevím, co jsem čekala. Začátek mě docela bavil, ale pak se mi to dost táhlo. Kniha je vlastně celá už tématem naprosté klišé. Samozřejmě, že si budou po mailu sympatičtí, samozřejmě, že se zamiluje, samozřejmě, že se sejdou a on bude samozřejmě krásný, jako Adonis...
Co se týče humoru a pohledu autorky na to, co je a není upřímnost - mám to nastavené trochu jinak, takže místy mě to i dost prudilo. Občas se vyskytl nesmysl - třeba proč se hádá s Jasmine o svoje silonky s kočkami, když je má s sebou a tudíž si je sestra těžko může půjčit?!
A povaha hlavní hrdinky... Kdybych to přečetla prosté jakýchkoliv údajů o věku, tipla bych ji na hodně přecitlivělou čtrnáctku (maximálně šestnáctku). Tož tak.
Kniha Pýcha a předsudek si mě získala. Tohle bylo čiré utrpení. Nebýt to audiokniha, kterou jsem si pustila k mytí nádobí a podobným aktivitám, nedala bych to. Z psychologického či historického hlediska jde jistě o zajímavou společenskou sondu, ale mě to prostě nebavilo.
Paní Dashwoodová s Marianou jsou přepjaté, trochu hysterické a mají nulové sebeovládání. Edward je bezpáteřní ňouma. Willoughby je plytký, bezcharakterní hajzl. Nevlastní bratr John, jeho příšerná žena a zbytek její rodiny... nedostává se mi dostatečně přiléhavých přídavným jmen. Jediný, kdo mi byl trochu sympatický, je plukovník. Paní Jenningsová s výhradami. Se vší úctou k autorce - je to dlouhé, banální a užvaněné...
Moje chyba. Nemám ráda příběhy s příliš arogantními a manipulativními muži, o prostředí, ze kterého pochází tenhle, ani nemluvě. Nevím, proč jsem po tomhle dílku vlastně sáhla. A nebyla jsem příjemně překvapená.
Hromada klišé. Nedokážu pochopit, jak si někdo může myslet, že předvádět dětem nezdravý a nepřirozený vztah je lepší, než jeden rozumný, milující rodič. To, co do sebe nasají v tomhle věku, přece ovlivňuje i jejich budoucí vztahy.
Ale uznávám, že HQ má svou reputaci a kdo takové věci nechce číst, ať po něm raději nesahá. Přesto jsou i v této produkci lepší kousky.
Přehnané a urychlené - jako většina HQ. Ale je to z té lepší části produkce. Trochu jsem si rvala vlasy nad jejich ne/komunikací. Celkem fajn.
Je to takové zvláštně monotónní vyprávění z hlediska mladého železničářského eléva Miloše Hrmy. Spousta drobných, až poetických detailů v kontrastu s umírajícími zvířaty i lidmi prokládaných trochu trapnými (i když pochopitelnými) obavami panice z mužského selhání.
Zajímavé, to rozhodně. Zvláštní.
Ale mám radši filmovou verzi.
Hodně prvků připomíná knihu Stříbrná labuť. Jen to není tak zvrácené, nelogické a rádoby mystické.
Reed není tak úchylný, jako Bishop a Ella je, na rozdíl od Madison, holka z hodně tvrdých a chudých poměrů. Působí to celkem uvěřitelně a dobře se to četlo.
Jen to na mě v závěru působilo trochu moc nataženě. A anotace dalších dílů mě spíš odrazují, než lákají pokračovat ve čtení. Nu... časem se ukáže.
Skalní fandové mě budou kamenovat, ale poté, co jsem roky na tuhle knihu poslouchala narážky, jsem zkrátka čekala víc.
Je to inteligentní, absurdní a vtipné, ale pro mě - holt - ne dost.
Přehnané až parodické, podivné, trochu bláznivé, málo uvěřitelné, ale svým způsobem zábavné.
(SPOILER) Roztomilé. Mám slabost pro drsňáky s něžnou duší - ne že bych jich v reálu potkala nějak moc :).
Bylo až bolestné sledovat jeho mučivý strach z lidí. Sophie byla neuvěřitelná. A divím se, že po tom, co mu provedla, jí to zbaštil i s navijákem.
Příjemné čtení.
Přiznávám, čekala jsem víc. Je to hezké čtení, celkem předvídatelné plynutí děje - kromě specialistky pro styk s veřejností, tu bych vyhodila z okna (podle jména tipuji, že rodiče byli za éry Billa Clintona fanoušky jeho viceprezidenta).
Čekala jsem to trochu žhavější - erotické scény (kromě té první) byly malinko fádní a odfláknuté.
Váhám mezi 3* a 4*.
(SPOILER) Mám trochu rozporuplné pocity. Tennessee (proč proboha někdo pojmenuje své dítě něčím tak dlouhým, navíc názvem státního útvaru... neumím si představit, že bych dala dítěti jméno Slezsko, nebo třeba Vihorlat...) tedy Tennessee je rohožka celého města a na truc se chová navenek hrozně.
V hloubi duše je ale malá, zakřiknutá a tak moc se snaží vyhovět, až je to absurdní. Působí to až trochu zvráceně. Psychika je mrcha.
Přičemž nechápu tu "morálku" místních. Chlap, který ji dostal do potíží, se sebral a zdrhnul. Vykašlal se na ni i na vlastního syna. Byla v podstatě zmanipulované sotva odrostlé dítě a přesto se dokázala postarat a sama vychovat i zaopatřit svoje dítě. Ale ona je ta špatná. To mi hlava nebere.
Cruz se také snaží dostát své pověsti a zavděčit, jen jeho škatulka je na opačném konci veřejného mínění. I tak je mu těsná.
Konec je možná až moc melodramatický. Škoda. Jinak fajn příběh.
Může mi někdo vysvětlit, proč jsou autorky současných romancí tak zatížené zrovna na Goslinga???!!
(SPOILER) Až na tu milostnou scénu, kde se na sebe vrhli špinaví, doslova olepení prachem, to bylo docela hezké čtení.
Zaujala mě už anotace. Tak trochu jsem čekala, že kniha mým očekáváním nedostojí a... nevím, možná ne, protože je úplně jiná.
Moc hezky se to četlo. Jen ty Ethanovy prudké zvraty nálad a názorů jsem nějak nepobrala. A závěr byl takový nekonzistentně sladce rozbředlý.
Ovšem 4* s přehledem.
(SPOILER) Zápletka působí pikantně až šokujícně, ale od začátku je jasné, že dotyčná dáma do postele toho druhého nikdy nedorazí. Tím je zhruba polovina knihy dána a ačkoliv je líčení diskrétního románku vévody s jinak odtažitou vdovou roztomilé, poněkud jsem se nudila. Nevylepšilo to ani prokládání událostmi týkajícími se druhého účastníka sázky. Ten se totiž zabývá zejména fňukáním nad svou hloupostí a snahou napravit chybu a přece jen získat dívku, kterou miluje.
Konec už je zase docela hezký a čtivý, byť také zcela průhledný.
Nechápu zejména Annabel - jak dospěla k názoru, že když se s ní vyhlášený sukničkář vyspí, je to důkaz lásky, to mi hlava nebere.
(SPOILER) No, autor anotace knihu očividně nečetl. Dohoda totiž zní, že každých 25 let dostanou jednu neprovdanou ženu ve věku od 16 do 20. Tentokrát chtějí tři, jenže zásahem jisté porodní báby před lety, tu není dost žen v odpovídajícím věku a většina je navíc už vdaná. Zbývají pouze dvě - shodou okolností nevlastní sestry. Protože smlouva nehovoří výslovně o panenství, radní pošlou tři zadržené zlodějky a prostitutky. Vlčí muži se vrátí zrovna během svatby té mladší ze sester. Viola má ale Samaru ráda a tak tvrdí, že sestra už se snoubencem spala a ona je jediná a půjde dobrovolně, když jí slíbí, že ostatní obyvatele města nechají na pokoji.
Pak ji odvezou na hrad Wolfensburg. Následně se příběh rozplizne v nezajímavý sled nudných a předvídatelných událostí. Trocha sexu - spíš explicitně než květnatě popsaného. Ploché nezajímavé postavy s průhlednými pohnutkami a činy. Pár nedomyšleností i očividných nesmyslů. Naštěstí to není moc dlouhé, takže očekávaný epilog přijde dřív, než to stihne člověka zcela otrávit.
(SPOILER) V podstatě totéž, jako v prvním díle. Šlechtic chce uvést mladou dívku do společnosti a využije k tomu firmu EP, přičemž projevuje zájem o jednu z majitelek a snaží se zabránit tomu, aby vyšla najevo rodinná tajemství.
Jen to není vévoda, ale hrabě, není inženýr, ale voják, do společnosti uvádí schovanku a zajímá se o tu sestru, která je vdova.
Začátek mě docela bavil, ale druhá polovina je rozvláčné brodění bažinou nejrůznějších pocitů.
Eliza má tendenci se podceňovat, místo aby rázně obvinila skutečného původce děje, tedy sebestředného, sobeckého hajzlíka, za kterého se provdala. Nathaniel se nesmyslně užírá vinou za věci, na které neměl žádný vliv. Co se týče jeho podílu na vstupu Samuela do armády (versus jeho smrt), tam bych to ještě chápala, ale za jeho činy ve Španělsku žádnou zodpovědnost nenesl.
Sestry do Elizy na jedné straně vlezle rýpou a na druhé se ji snaží až hloupě chránit. Ta je na Nathaniela naštvaná, že jí lhal, ale na jeho místě by si ty věci nechala také pro sebe. Jocelin je nanicovatá pipina. Vlastně jediná sympatická postava je Norris.
Nicneříkající anotace. Nuda.