sezonni.ctenar komentáře u knih
(SPOILER) Moje první knížka od této autorky a docela zklamání. Nesedl mi vůbec styl psaní, spousta věcí vyloženě přitažených za vlasy a nelogických, zdlouhavé a neustále se opakující pasáže. Rozuzlení bylo překvapivé, ačkoliv jsem tušila, že Melody bude naživu (a lezlo mi na nervy, že vyšetřovatelé si tuto verzi ani jedinkrát nepřipustili), samozřejmě mě nenapadlo, kdo to bude. No nevím jestli dám autorce ještě šanci.
Protože poslední dobou ujíždím na detektivkách od českých autorů, vyloženě jsem se těšila na knížku od pro mě zatím neznámé autorky se skvělými recenzemi. Byla jsem ale dosti zklamaná. Celý děj a příběh byl na můj vkus velmi natahován, pro mě přemíra pasáží o osobních životech vyšetřovatelů (tohle u detektivek fakt nemám ráda), řekla bych až na úkor hlavního děje a místy jsem se opravdu nudila. Ale zápletka se mi zdála dobrá, zajímalo mě vyústění, tak jsem vydržela až na závěr, kde teda přišlo další zklamání v podobě otevřeného nedořešeného konce, což obecně u knížek nemám ráda, natož u detektivky, kde mě to teda vyloženě naštvalo.
(SPOILER) Přečteno za den a půl. To, že nákaza přišla úplně odjinud, mi bylo vcelku jasné od určité velmi průhledné kapitoly na začátku, jen jsem čekala, že se to hlavní hrdina dozví dříve a ne že přijde "prozrazení" v poslední větě knihy. Ale to by se příběh asi odvíjel jinak.
Co mi přišlo velmi nereálné bylo to, že Jarda celou dobu netušil, že ten feťák, za kterým se hnal, byl mrtvý. Pracoval u policie, měl na starosti ty databáze feťáků, případ byl i několikrát v televizi, takže to věděla i veřejnost, dokonce ten večer sám z tramvaje viděl houkající policajty...takže nechápu, podle mě by se to dověděl mezi prvníma, a on to čtvrt roku netuší a hledá ho...
(SPOILER) Četla se docela dobře, v průběhu knížky jsem se fakt těšila až bude Eliška přicházet všem záhadám na kloub, až zjistí, kdo je pan Neznámý, kdo dává na hrob ty žluté tulipány, no prostě až se to celý rozlouskne. Ale jak se blížil konec, měla jsem neblahé tušení, že závěr zůstane otevřený stejně jako u Houbařky a Anežky, no a taky že jo, nedověděli jsme se bohužel vůbec nic.
Četlo se to velmi dobře, ale konec mě zklamal, přišlo mi to trochu přitažené za vlasy.
Mně se teda kniha velmi líbila, četlo se to velmi dobře a svižně, líbil se mi styl psaní, postavy, celé prostředí i zápletka. Občas čtu v názorech, že autorka jen kopíruje Kinga, což mně připadá velmi úsměvné vzhledem k tomu, že já Kingovy knížky opravdu nějak moc nemusím (přečetla jsem 2 od něj, plus jednu nedočetla). Takže tohle srovnání vnímám jako zvláštní, ale každého názor.
(SPOILER) Nešlo se odtrhnout, dokud jsem nedočetla, ostatně jako od všech ostatních autorových knih. Trochu mě štve, že ani v druhém díle jsem se nedověděla, čím vyhrožoval anonym Dominikovi Taubrovi, že na něj poví, pokud v lese nevyhrabe mrtvolu Sáry. Taky jsem tak trochu čekala, že se Mikuláš Levitan zjeví někde mezi hlavními hrdiny a on to byl spíš jen takový příběh navíc odehrávající se někde úplně jinde.
(SPOILER) Z této knihy jsem byla doslova na větvi, bylo to úplně něco jiného než jsem čekala a bylo to super. Za mě tahle kniha nemá obdoby, velmi propracované detaily "posebevražedného" světa a toho, jak to tam všechno vlastně "funguje" bylo neuvěřitelné. Velmi zajímavé téma, skvěle zpracované. Já jsem tedy neodhalila, o co tam běží, dokud to nebylo natvrdo v knize prozrazené.
Poté co jsem doslova zhltla Odbočku v lesích jsem se doslova třásla na další knihu od autorky a nezklamala. Tohle je čtení přesně pro mě, navíc jak je to zasazené do míst v čr, tak mi je to mnohem bližší než podobné příběhy cizích autorů. Tím, že to bylo neuvěřitelně čtivé jsem však bohužel měla knihu dočtenou zhruba za jedno odpoledne (stejně jako Odbočku za 1 možná necelé 2 dny), škoda, že příběh nebyl delší.
(SPOILER) Velmi pěkné a čtivé, sice velice podobné knize Já, smrt, stejné typy lidí, podobné osudy postav, téměř bych řekla na jedno brdo, ale nevadilo mi to, protože tím pádem to bylo taky hezky čtivé a napínavé.
Jedna věc v knize mi ale vrtá hlavou, nevím, jestli to tam nebylo řečené a zůstalo tím pádem čtenáři neznámé anebo mi to nějak uniklo: kdo byl ten vrah, co hned na začátku vyvraždil Gustavovo (Jakubovo) rodinu?
Byla to moje úplně první přečtená "Lanczovka" cca před dvaceti lety, kdy jsem byla ve věku hlavních hrdinek jejích knížek. Přečetla jsem postupně všechny, k této a pár dalším nejoblíbenějším se ráda vracím a čtu znova. Téma mentální anorexie mě odjakživa zajímá a v tomto románu bylo propracované skvěle, postupné úspěchy, které hlavní hrdince přinášelo hubnutí, následně vystřídané zdravotními problémy, dokonalý popis toto, co to udělá s tělem i myslí člověka.
Jedno z tajemství odhaleno někde v polovině knížky, jak tu ostatní píšou, mi vůbec nevadilo, bylo tam hodně indicií, takže postupně odhalitelné a dle mého názoru to byl i účel. Podle popisu knížky se mi popravdě do ní moc nechtělo(jsem ateista a historii v knížkách moc nemusím), ale Kříďák a Jáma mě nadchly, tak jsem do toho šla a výsledek nakonec velmi předčil mé očekávání, líbila se mi dokonce ještě víc než Kříďák.