Shaxx komentáře u knih

Tak tohle bylo prudce čtivé, četlo se to jedna radost.
Napínavé, se skvělou atmosférou, dobrou zápletkou a s rozklíčováním příběhu jsem byla nadmíru spokojená. Měla jsem pár teorií, jak to asi celé dopadne, ale potvrdily se mi pouze částečně. Mám ráda tyhle nečekané twisty, které čtenáře zanechají v šoku.
Má někdo tip na nějakou podobnou knihu? :)

8 26.07.2021

4,5*
Začátek trochu složitější pro orientaci v nezvyklém prostředí.
Gideon žije v Devátém Dvoru, což je takové milé místečko k žití. Je tam hromada kostí, pochodující kostlivci, všichni ji nenávidí a ona to s radostí opětuje. Ideální čas sbalit si raneček s pornočasáky a zmizet. Už tady začíná být jasné, že se to všechno zkomplikuje. A to kolosálně.

Muir vytvořila originální svět, u kterého bylo zábavné zkoumat strukturu okolí.
Nacházíme se na místě, kde lidé ovládají nekromancii, tudíž tu magické prvky jsou běžné.
Nekromant má svého šermíře, který bojuje s rapírem. Z čehož by jeden usoudil, že je příběh zasazen zhruba do nějakého toho středověku, či jeho ekvivalentu v magickém světě. A pak PUF, objeví se sluneční brýle, což má být pozůstek staré doby, kosmická loď, elektrické osvětlení...A veškeré představy o tom, v jaké době se příběh odehrává, se roztříští a otevírá se úplně nová cesta.
Tahle neurčitost a minimum informací o historii mě bavila, nutilo to přemýšlet, co to sakra je :D

Hlavní hrdinka je prostě řízek :) Já tyhle sarkastický, ironický drsný holky s prořízlou pusou mám ráda. Pokud to umí i s nějakou zbraní, tak je to většinou láska na první pohled. A Gideon nezklamala.

Zápletka je dobře vystavěná a tempo, kterým se dojde k rozuzlení, je ideální. Děj poskytuje dostatek vodítek, ale jsou to jen zlomky, takže pointu nelze jen tak odhadnout. Příběh je originální a přináší zas něco nového, což je vždy radost něco takového najít.

Gideon vs Harrowhark (Ctihodná sestra Devátého dvora, aka šéf Gideon dá se říct). Bylo zábavné sledovat dynamiku jejich vztahu, pestrou škálu emocí a pocitů, jejich společnou cestu a utužování spolupráce.

Anotace docela natvrdo vybalila lesbický nekromantky a tak, ale není čeho se bát. Není to nějaká násilná propaganda LGBT komunity, ale naopak. Hlavní hrdinka prostě tíhne k ženským a sedí to tam skvěle. Naprosto přirozeně. Je to její součást a taková je. A je skvělá.

Těším se, až vyjde druhý díl :)

3 20.07.2021

Becky Chambers mám ráda, její Poutníci mě bavili (i když třetí díl byl nejslabší ze série) a ze S pokorou a nadějí mám smíšené pocity. Vesmír je pro mě takové speciální téma. K tomu černému, tichému, rozpínajícímu se prostoru mám hluboký respekt a pojí mě k němu jak neodbytná zvídavost, tak ochromující strach. Aneb čím jsme my, náš život, naše problémy, trápení, sny a myšlenky, oproti velikosti vesmíru? Jsme ještě menší než mravenci na jedné z mnohé planet, které tam nahoře jsou. Život na naší planetě vznikl a stejně tak může zaniknout. Ať už postupným přičiněním nás samotných, nebo do nás napálí asteroid, kterému Země zkříží cestu.
Možná jen na malý zlomek si dokážu představit, co poprvé cítili kosmonauti, když se jim před očima objevila naše Země, zatímco kolem nich byl černý prostor, jak nicotné se vše zdálo oproti tomu všemu. Stejně tak je těžké zpracovat myšlenku, že výzkum, kteří někteří jedinci provádí, kterému zasvětili celý svůj život, bude prospěšný pro lidstvo a ti jedinci doslova položí svůj život na oltář vědy, aniž by měli tu možnost zažít, co bude dál. To, že cesta do vesmíru si vybere svou daň na časovém úseku, kdy jsou pryč.
Tohle všechno Chambers do knihy zapracovala. Existenciální krizi, cenu obětování života jedince pro vědu, vědecké nadšení při novém objevu... Ale zpracovala to do formy, která je prostě...z velké části nudná.

Kniha je formou zprávy, dopisu, osobního deníku Ariadne, letecké inženýrky na vesmírné lodi Merian, která je plavidlem mise Lawki 6. Společně s dalšími třemi členy posádky mají za úkol prozkoumat čtyři obyvatelné planety.
Ačkoli ostatní členové posádky jsou představeni, do hloubky rozpitvané mezilidské vztahy očividně nejsou na programu. I přesto, že spolu tato čtyřka tráví 24/7, působí spíš jako jeden velký organismus, který mechanicky zpracovává zadaný úkol a kooperuje se svými částmi. Sice je každý nějak unikátně odlišný, nedochází u nich k nějaké větší sociální interakci a prostě to působí jak čtyři vědečtí boti.
Oproti předchozím knihám Chambers je to celkem změna, čekala jsem, že vztahy mezi členy posádky budou více rozvinuté.
Upřímně, začátek knihy působí jak spojená hodina biologie se zeměpisem, poté přeskočíte na morální dilemata a pak to jen okázale vyšumí. Chambers si tu skvěle nastavila několik cest, kterými se mohla vydat, ale jakmile jednu cestu otevřela, hned přeskočila k další a další a nakonec to v rámci nějakého filozofického zakončení prostě utnula.
Věřím, že zásadní myšlenky, které do knihy obsáhla, se mohly zpracovat lépe.

2 11.07.2021

Zvrácená je super kousek, který se bude hodit vedle Balónků oběšenců. Ti Japonci prostě horor umí, zvlášť tu ochromující atmosféru nasycenou strachem. Skvělá kresba, skutečně zvrácená zápletka, morbidita z toho jen stříká :). Moc pěkný kontrast tvoří křehká nevinnost lolity s brutalitou, která ji obklopuje. Autor hezky čtenářovi motá hlavu ohledně toho, jak se nám Zvrácená stala zvrácenou a s koncem jsem spokojená, sedí mi to k tomu.
Dva závěrečné bonusové příběhy taky povedené - trochu mi připomínaly kousky z již zmíněných Balonků.
Jestli někdy u popelnic potkáte divnou holku v lolitích hadrech, krom toho, že ji obejděte obloukem, tak se raději rovnou odstěhujte na jiný kontinent...přátelská rada :D

3 07.07.2021

Jedna z méně známých a zapadlejších Kingovek, aspoň dle hodnocení.
Nápad skvělý, zajímalo by mě, nakolik King čerpal ze své zkušenosti se svým pseudonymem, aka temnějším Richardem Bachmanem, který je již také "po smrti" a věřím, že si psaní téhle knihy užil :D
Jelikož jsem Nezbytné věci četla dřív než Temnou půli, mile mě překvapila přítomnost postavy šerifa Alana Pangborna :)
Hlavní záporák George jako by vypadl z komiksu Sin City.. vznášela se kolem něj taková gangsterká a noir atmosféra. Na konci knihy mi ho bylo skoro až líto, přeci jen jeho pohnutky a důvody pro jeho jednání byly pochopitelné. Začátek knihy a střed je celkem dost utahaný, hlavní nemesis Tadeáše, je odhalena poměrně rychle, ale tempo děje si dává načas. Naopak konec je jedna velká smršť akce a napětí. Závěrečné rozuzlení je fajn (známe někdy ty Kingovy konce), já jsem spoko :)
Jo a pozor na shlukování vrabců ;)

7 30.06.2021

Skvělá ukázka toho, že King prostě dokáže psát nevšedně o všedních věcech.
I přesto, že tu neřádí nějaké pravěké zlo, nebo nepropuká žádný virus, prostě jen jedna starší ženská vypráví o svém životě, je to prudce čitelné :) Bavilo mě to od začátku do konce, délka knihy byla ideální, taková chuťovka.

12 16.06.2021

Nad očekávání dobré :)
Celý ten vpád do země pohádkových bytostí mi připomněl seriál Once upon a time, kde také dochází ke kolizi dvou světů, až mě chytla nostalgie a šla jsem si ho pustit, takže díky (od doby, co jsem to viděla naposled, přibylo docela dost dílů :D).
Hezky to kloubí moderní svět a pohádkový svět, aniž by to ztratilo ten správný pohádkový feeling. Nějaká ta zápletka byla celkem průhledná, ale myslím si, že to bylo chtěné a koneckonců pěkně zpracované.

6 13.06.2021

Povídce Plášť komiksové zpracování fakt sedlo. Kresba byla naprosto boží, fakt se mi líbila, což je pro mě zásadní, protože když si nesedne ilustrace s příběhem, tak to prostě skřípe, zatímco tady to do sebe zapadlo jak puzzle, prostě jedna radost.
Povídku už jsem znala z povídkové sbírky Bobby Conroy vstává z mrtvých a tam mě bavila, ale tohle bylo úplně něco jiného, mnohem lepší zážitek.

6 07.06.2021

Jak s oblibou píšu, King je autor, od kterého bych si přečetla i nákupní seznam a pořád to platí.
Když teče krev obsahuje čtyři povídky a spoko jsem byla se všemi.

Pro ty, kteří nečetli sérii Bill Hodges (Pan Mercedes, Právo nálezce, Konec hlídky) a knihu Outsider upozornění - povídka Když teče krev bude rozhodně mnohem lepším čtenářským zážitkem, pokud budete mít načteno výše zmíněné knihy. Jsou zde postavy z těchto knih a často je zde zmiňován děj Outsidera. Takže by bylo škoda si to vyspoilerovat a neužít si tuhle super povídku, která mě osobně bavila hodně.

Telefon pana Harrigana byla příjemně mrazivá záležitost, Krysa nepřinesla nic nového, ale i tak byla fajn a Chuckův život, ten byl asi nejzajímavější z celé čtveřice. Povídka byla rozdělená na tři části a všechny byly něco, jen ne obyčejné. V celkovém závěru to byl takový mixík, ale moc fajn Kingovský mixík :)

13 07.06.2021

První díl boží.
Dvojka spíše nuda.
Třetí, závěrečný díl byl průměr, ale lepší než dvojka. Každopádně nějaký epický konec se nekoná, uzavřené je to spíš aby se neřeklo, než aby ukončení ve čtenářovi probudilo nějaké extra emoce.
Mělo to potenciál, ale nakonec to skončilo jako průměrná série s dobrým startem, unylým středem a snaživým koncem.

2 31.05.2021

Stejně jako předchozí kniha se i Hvězdopravec veze na vlně magického realismu, který v podání Bečana je spíše taková vlna tsunami, která se na čtenáře žene z nekonečného moře fantazie, kterou autor má. Já prostě zbožňuju magický realismus a tohle byl tak skvělý, surreální zážitek, stejně jako Kaziměsti. Doufám, že Martin Bečan napíše ještě spoustu takových knih!

1 28.05.2021

Oproti prvnímu dílu to trochu ztratilo kouzlo.
Uvidíme, jaké bude finální zakončení, ale dvojka pro mě byla slabší než jednička, proto jednu hvězdu musím dát dolů.

11.05.2021

Líbilo se mi závěrečné rozklíčování, kdo je vrah - zatím asi nejvíc z těch třech dílů.
Už ale začínám nacházet věci, které mi trochu vadí.
První věc - 98% žen v Carterových knihách jsou vždy popisovány jako úchvatné krásky. Ať už jsou živé, či mrtvé a ať už jim je 25 nebo 50. Opakuje se to u každého představení ženského charakteru a už to začíná být protivný :D
V každé knize se vždy našel byt, kde voněl jasmín. Nevím, zda je to nějaký osobní vtípek Cartera, tak jsem zvědavá, jestli tomu tak bude i u čtvrtého dílu.
A problém, konkrétně třetího dílu, je slovo, které mě fakt vytáčelo. Asi teda problém překladu, protože aby minimálně tři osoby z různého prostředí měly zapotřebí použít slovo "anžto", které se v běžné řeči moc neobjevuje, tak to mi přijde ujeté. Pokud by to opakovala jedna postava, tak se to dá pochopit, ale že takový archaismus má ve slovníku více osob, to mi fakt nesedí.

12 03.05.2021

Druhý díl a zase super. Myšlenka vraha, který své oběti popravuje způsobem, z něhož mají největší strach, je parádní. Hunter i Gabriel jsou pořád sympaťáci, děj opět čtivý a svižný, nemám co vyčíst. Možná jsem trochu bojovala s přijetím postavy Mollie, tedy spíš nového aspektu, který do knihy přinesla, ale nakonec jsem si řekla.. proč ne. Za mě spokojenost a těším se, co bude v dalším díle.

13 27.04.2021

Vrchní vyšetřovatel i parťák jsou super, jsem ráda, že se polovinu knihy neřeší nějaké těžké břemeno z minulosti nebo nějaký nezvyklý zlozvyk, který by vyšetřovatel měl, protože mě tohle v tomhle žánru upřímně už nudí. Morbidní je to obstojně, psané je to dobře, čtivé je to až nebezpečně :) Jednu hvězdu si tady nechávám do rezervy. Vraha se mi podařilo odhadnout, vodítek tam bylo víc než dost. Uhádla jsem kdo to je, ale motiv ne, takže i tak to bylo příjemné rozuzlení zápletky. Ještě, že jsem toho Cartera koupila jako komplet sérii a můžu se pustit do dalšího dílu :D

15 26.04.2021

(SPOILER) Super jednohubka s koncem, se kterým jsem byla spokojená (známe občas ty Kingovy konce, že jo.. :D). Silně mi to v průběhu čtení připomínalo film Stáhni mě do pekla, s velmi podobným námětem (cikánská kletba a hon se za prolomením kletby).
Jako vždy, King nezklamal :)

6 23.04.2021

(SPOILER) 4,5*
1040 stran, co k tomu dodat. Možná tak..Stephenson..je...totální GRAFOMAN.

Informace, vědění = síla a moc. Informace, které mají mnohdy cenu zlata a života, je třeba chránit a to tím nejlepším možným způsobem. Důmyslné šifrování se stává soubojem inteligentních myslí.. Jedni se snaží co nejlépe zašifrovat a druzí tyto šifry prolomit.

Kniha se odehrává ve dvou časových rovinách, jedna linka mapuje válečné období druhé světové a druhá linka je v současnosti. Sledujeme životní klikatou dráhu mariňáka Bobbyho, matematika Lawrence, japonského bojovníka Gota a vnuka Lawrence - Randyho. Kapitoly skáčou z jedné časové roviny do druhé, ze začátku je celkem výzva se v tom orientovat.
Nutno počítat s tím, že tahle bichlička je PŘECPANÁ vědou, odbornou terminologií a celkově si většinu času budete připadat jako mimoň, pokud teda zrovna nejste pokročilý student matematiky nebo kryptografie. Já nejsem, já jsem mimoň. Trochu se můžou víc chytnout výše uvedení, nebo ti, co se zajímají o druhou světovou, Japončíky, co masakrujou Amíky a Filipínce, Amíky, co masakrujou všechny a celkově události, kde se lidi různých ras masakrujou.
Je vidět, že autor tomu, co píše, fakt rozumí a baví ho to. Jinak by toho nenatloukl přes 1000 stran, že jo.
Takže vyhledávání informací v rámci výzkumu pro tuhle knihu muselo být fakt v masivním rozsahu. A na knize je to vidět. Kryptonomikon je dílem jak nudná, tak dílem zábavná kniha. Občas je těch 1000 stran fakt moc a neuškodilo by, kdyby takových 300 stran zmizelo. Děj se víc svižným tempem rozjíždí až za druhou polovinou knihy. Bavilo mě, že Stephenson má skvělej humor - svoji intelektuální převahu se nebojí přeměnit v humor, aneb v knize můžete narazit na dvě stránky plné
výpočtů a rovnic, které se vážou k tomu, že někomu zlobí řetěz na kole... Takže se překousáváte přes hromadu technických pojmů a snažíte se svým průměrným mozkem pochopit aspoň polovinu toho, co na vás Stephenson valí... A v průběhu zjišťujete, že si ve volným čase vyhledáváte víc věcí k Enigmě a k Turingovi a že vás to fakt baví. A ta lidská stránka aka postavy a jejich život? Boží. Naprosto zbožňuju Bobbyho a Lawrence. Poslední kapitoly chytly u srdce.

Půl hvězdy strhávám za to, že je kniha zbytečně natáhlá a občas obsahovala nudnější části, jinak boží. Těm, co by se do tvorby Stephensona chtěli pustit, doporučuju nejdřív Vzestup a pád agentury DODO, kterou Stephenson napsal ve spolupráci s Nicole Galland a věřím, že i díky tomu obsahuje kniha méně odborných pojmů a je tak čitelnější pro začátečníky :)

3 21.04.2021

(SPOILER) Krásná temnota je: unikátní, temná, děsivá, zvrácená a tak trochu abstraktní.
Krásná temnota není: příběh pro děti na dobrou noc :D

Tenhle příběh se dá uchopit různými způsoby. Hodně lidí píše, že neví, jestli to pochopilo, že jim asi unikla nějaká ta hlavní myšlenka, pokud tam vůbec je. Já si ji tam teda našla a moje interpretace příběhu mi vyhovuje. Pidi lidičkové mají neobvyklý bejvák. Jejich domkem je totiž tělo mrtvé holčičky, ležící v lesích. Jenže tělo podléhá neúprosnému času a začíná se rozkládat, což poněkud komplikuje pohodlné bydlení uvnitř těla. Pidi lidičkové musí ven a najít si nový domov. Pokud pro vás není dostatečně zvrácené to, že mini lidi bydlí v mrtvý, hnijící holce, tak překvápko – každou stránkou je to víc a víc zvrácenější. A jak to vidím já? Počáteční zjevení pidi lidí je uvnitř mozku mrtvé holky. Pro mě jsou jako mini úlomky osobnosti mrtvé holčičky. Fragmenty, vlastnosti, spoustu malých pidi lidiček, jejichž celek by tvořil člověka. Postavičky jsou skutečně rozličné. Je tu naivita, nevinnost, dětská zlomyslnost, strach, vypočítavost....Jakožto samostatné jednotky tyhle fragmenty bývalé osobnosti pohromadě moc nevydrží a chvílemi příběh připomíná Happy Tree Friends.

Tady trochu možný spoiler, takže pozor:
Zajímavá postava je bezesporu Obr, tedy dospělý lidský jedinec. Postavičky k němu doputovaly, tedy zejména nejdospělejší a nejpraktičtější Jana. Vzdálenost od těla mrtvé holčičky tedy není nejdelší. Obr bydlí v chajdě, která je uprostřed lesů. Loví lesní zvěř, takže se v lese pohybuje. Jaká je pravděpodobnost, že na mrtvou dívku nenatrefil? Nebo spíš...jaká je pravděpodobnost, že na dívku natrefil? :) Celý příběh tak dostává ještě zlověstnější ráz.

Za mě tedy super, ale pro slabé povahy to není.

9 26.03.2021

4,5*

Smrť dostal ,,výpověď" z výkonu svého povolání a zakouší jaké je to být...skoro smrtelníkem. Jak se mění cennost jednotky času, jak tíživě či radostně mohou působit utíkající vteřiny.
A protože zatím probíhá výběrové řízení na nového Smrtě, trochu kolabuje byznys s umíráním, protože není, kdo by kosil mrtvé. Životní energie nemá kam jít a je jí všude plno, což se musí nějakým způsobem projevit..

Smrť - moje oblíbená postava ze Zeměplochy. Krysí Smrť je ňuňán. A Hrabě z Nosfernetu, co k tomu dodat :D :D

Půl hvězdy jsem dala malicherně dolu z toho důvodu, že Smrťových částí bylo na můj vkus málo a části z Ankh-Morporku mě chvílemi zas tak nebavily.

6 24.03.2021

3,5*
Chápu a vidím důvody, proč je to oblíbená sci-fi klasika, ale co mi nesedlo, byly postavy a jejich sociální interakce.
Veškeré mezilidské vztahy působí tak nějak osekaně, stroze, bez emocí, dialogy jsou křečovité.
Postavy jsou charakterem nepolíbeny..
Jinak zbytek je super.

5 17.03.2021