Shaxx komentáře u knih

Ideální pro začátek podzimu. Tohle mě fakt bavilo. Ráda bych sem napsala něco víc, ale nevyhnula bych se možným spoileroidním zmínkám, které obsahuje většina komentářů na cbdb a to nechci... Každopádně je to fakt čtivé, dala jsem to za jeden den, protože jsem se prostě nemohla odtrhnout :D Přiznávám, že ze začátku jsem trochu plavala v postavách a časových linkách, ale pak jsem si to urovnala a bylo to fajn. Trochu mi přišla jako zbytečná linka s Katherine a Garym, ale chápu, že pro vývoj příběhu tam museli být. Od autorky mám v knihovně ještě Vermontské psycho, tak si to asi dám hned po téhle duchařině :)

3 01.11.2019

Tady jsem fakt ráda, že jsem nedala na hodnocení. Ale upřímně, je to King, takže bych si to koupila tak či tak :D
Je to zas něco jiného, než na co jsem zvyklá od Kinga a o to víc je to zábavnější, sledovat ten literární rozptyl. Troufám si říct, že jsem pochopila, co tím King chtěl říct a tudíž mi absence děje, příběhu a klasického začátku, středu a konce fakt nevadí :)

3 01.11.2019

Váhala jsem mezi 3,5 až 4 hvězdami, ale líbilo se mi zakončení, to bylo super, takže 4 hvězdy.
Je to největší klišé, co může být. Stokrát zpracované. Starý dům, záhadní předchozí majitelé, pomalu se začíná dít něco divného, až se zlo projeví v celé své temnosti.. Zvedněte ruku, kdo tohle téma nikdy neviděl jako horor v televizi. Až do 3/4 knihy jsem nechápala, jak to někoho může vystrašit. Ale je fakt, že když jste sami doma, je noc, venku už pomalu vše utichá a v předsíni máte obří zrcadlo od země po strop, začnete být trochu nejistí :D Člověk je tvor s obrovitou fantazií a dokáže vystrašit sám sebe, aneb síla autosugesce je mocná.
A hlavně.. byl tam kocour! Kdo by se nebál o kocoura?! Čert vem hlavní hrdinku, ale kocour! :D
Dostala jsem, co jsem zhruba čekala. Když jdete číst s vědomím, že se setkáte s klasickým klišé, jste připraveni.

8 01.11.2019

3,5*
Hlavní hrdina nesympatický. Námět dobrý, ale zpracování podprůměrné. Dalo se z toho vytřískat víc, to určitě jo. Nejsympatičtější byl asi pes Manchee, což je celkem smutný. Na závěr typickej cliffhanger, takže samozřejmě si půjdu přečíst druhý díl až vyjde, třeba bude lepší..
Čekala jsem něco jinýho, po Smrtce je to takové druhé zklamání...

01.11.2019

Lale si zasloužil lepší zpracování svého příběhu. Tohle je hrozný škvár. V poslední části knihy jsem si pro sebe mohla jen opakovat "wtf?". Jak kdyby autorka už to chtěla mít za sebou a rychle to splácat a vydat.
Autorka vůbec nedokázala zachytit nic, vyvolat emoce, vykreslit atmosféru... Vlastně, ono to absolutně žádnou atmosféru nemělo - což je co říct, vzhledem k tomu, na jakém místě a za jakých okolností se to odehrávalo. Pokud chtěla Gitu a Lalea probudit k životu, fakt se to nepovedlo.
Jednu hvězdičku dávám Laleovi a jednu Gitě - protože mě mrzí, že se jejich příběh nedostal na svět v lepším provedení, aby mohl dosáhnout k lidem a něco v nich probudit.

11 01.11.2019

Škoda, že se ke mně Smrtelné stroje nedostaly tak o deset let dřív.
Když má člověk něco málo načteno, ten prožitek je trochu utlumenější, než když má přečteno pár knih a narazí na tohle :)
Film jsem neviděla, ale už teď mi není sympatické, jak v rámci toho, že lidi se rádi dívají na hezké věci, upravili Hester na kočku i přesto, že kniha několikrát zmiňuje, že je ošklivá, ba přímo šeredná.
Moc se mi nedařilo věřit citům, které vznikaly mezi postavami, přišlo mi, že jsou tam násilně vecpány, protože se to hodí...Klidně bych se bez toho obešla. Ale palec hore za těch pár úmrtíček, to mě autor potěšil :) Sice si člověk nestihne postavy ani pořádně oblíbit, ale mám ráda, když se toho autor nebojí :)

P.S.: Pod filmovým přebalem je NÁDHERNÁ obálka.

6 01.11.2019

Ani ne minutová, dojemná záležitost :)
Cikáda je krásná jak grafickým, tak obsahovým zpracováním. Neplýtvá moc slovy, styl psaní je roztomilý (cik,cik,cik) a těch pár slov a obrazů stačí, aby se nad tím jeden rozplynul a aby to s člověkem vnitřně hnulo. Nádherně zpracované.

7 01.11.2019

Skvělá myšlenka (avšak trochu zmatená ke konci a ne úplně stoprocentně srozumitelně vystavená), poutavý styl psaní, pár sympatických postav. Bez přítomnosti insta love, romantické linky nejsou extra rušící, není to však provplánový záměr.. prostě jsou špatně napsané :D Mnohem víc jde autorce přiblížit atmosféru přátelství než vytvořit věrohodný partnerský vztah. Vlastně postava medičky Priyi mi přišla až zbytečná. Na postavách byly nejzajímavější jejich zvláštnosti a libůstky - u Imogen barvy vlasů a tvorba zábavných lodních záznamů, u Eliot obliba nadávek v cizích jazycích. Celkově větší prostor mohly dostat jednotlivá místa a tragické události, které posádka navštívila, takhle se jen trochu naťukly a proletěly. Přiznám se rovnou, ke konci už mi trochu hlava šla kolem ze všech těch paradoxů, trhlin, paralelních vesmírů a nejsem si doteď jistá, že jsem to pochopila na 100%, jak to autorka zamýšlela. Ale bavilo mě to, tohle téma mám ve scifi ráda. A young adult je po nějakém hard scifi příjemným rozptýlením :)

01.11.2019

Jsem zmatená.
Co jsem to právě přečetla?
Byla to parodie? Byl to vážně myšlený příběh s parodickými prvky? Nebo to bylo jen myšleno vážně a o to hůř? Podle názvu jsem čekala něco úplně jiného. Fakt. Měla jsem naději. Kterou autorka vzala a zmuchlala ji do malé kuličky, zapálila, uhasila a pak spláchla do záchodu. Já fakt naivně čekala víc :D (Prosím, nečekejte temný retelling Alenky v říši divů se zombíkama).
Místo toho jsem dostala mix Buffy, Stmívání, Shadowhunters se zombíkama.
Na začátku to vypadalo slibně, ale když se vše zvrhlo a na scéně se objevil... tajemný, sexy, neodolatelný mačo Cole a jeho fialové oči a svaly, hromada dalších cool děcek a naše hrdinka samozřejmě upoutala pozornost hlavního sexouše, moje zmačkaná naděje, spláchnutá a putující potrubím se definitivně rozložila na kousky.
Ano, uznávám, že vedlejší postava Cat byla roztomilá. Ale to je tak vše.
A proboha, hned ten úvod? "Několik měsíců jsem nemohla pracovat, trpěla jsem příliš silnou bolestí. Začala jsem hledat Pána a on mě uzdravil." Už to mě mělo varovat. No chvalme Pána tedy, možná kdyby si autorka místo toho zašla k lékaři, nemusela by vzniknout tahle kniha, která vypadá, že byla napsána pod silnými medikamenty.

5 01.11.2019

Tak tohle je škoda. Anotace slibovala zajímavý, temný příběh, který se bude líbit fanouškům Sirotčince. I přesto, že kniha má přes čtyři sta stran, čtenář nemá šanci sžít se s postavami. Děj je tlačen násilně kupředu. Děje se tu hromada věcí, mnohdy nesouvislých a celkově vyvstává hlavně zmatek. Nevím, kolik tomu napomohl překlad, ale občas je užití nějakých slov zvláštní. Nejhorší je, že tuším, že tam někde je DOBRÝ příběh, ale je tak zaplácaný a vyprávění jakoby.. klouže po povrchu a nejde do hloubky a i přesto je to natažené na tolik stránek. Ale pořád tam cítím potenciál a je to škoda. Taky mám ráda "příběhy v příběhu" a těch tu pár je. Jsem tak nějak na rozpacích, protože námět se mi líbil, ale zpracování pokulhává. Škoda. Proto jen tři hvězdičky.

2 01.11.2019

Tohle bylo něco skvělého. Moc se mi líbil styl psaní (a s tím překlad spojený). Líbil se mi vpád do myšlenek hlavní hrdinky. Příběh mapuje radikální změnu společnosti, v raných počátcích. Většina dystopií se zaměřuje na ustálený stav, který trvá delší dobu. Ale ta chvíle, kdy všechno začne a sledování zoufalé situace v průběhu pár let po nastolení takových změn (i přesto, že zde byla začátku věnována jen malá část, zbytek se odehrával relativně krátce poté), kdy je člověk vytržen z běžného života, jsou mu uzurpovány jeho práva a to, co by běžně bylo vnímáno jako něco nemyslitelného a zvráceného, je najednou bráno ve všeobecné blaho a ku prospěchu. Líbí se mi, jak příběh plynul svým tempem a nebylo vše řečeno na začátku. Tohle jsem si fakt užila a těším se, až zhlédnu seriál :3

15 01.11.2019

3,5*
Váhám nad hodnocením. Na jednu stranu se mi to líbilo, na druhou stranu chci od toho víc.
Je to psané jednoduše, pro mladé čtenáře, prostě young adult. Jenže zrovna tady by se mi to mnohem víc líbilo jako fakt plnohodnotný, výpravný román, který by se více do hloubky zabýval všemi kmeny a jejich historií, prostředím, emocemi postav, prostě vším. Něco, co by mělo třeba i těch dobrých 450-500 stran. Já miluju severskou mytologii, zromantizovanou mylnou představu Vikingů a tak. Mám ráda přirozeně silné hlavní hrdinky. A tohle vše tady je, ale na zjednodušené bázi, aby se příběh dobře četl, žádné složitosti, či hlubší sondy do prostředí a tak.
Nejsou tu žádné twisty, nad kterými by čtenář lapal po dechu. Žádná překvápka, žádné napětí, nic. Děj je více než lehce předvídatelný. Je to prostě jen příběh jedné holky s ohněm v krvi, která se nehodlá ani v nepřátelském prostředí vzdát.
Takže shrnutím - líbilo se mi to, ale chci zoufale víc.

1 01.11.2019

Tak tohle bylo skvělé.
Neobvyklá forma příběhu v rozhovorech, jeden by čekal, že se tak nedá vybudovat žádná atmosféra, ale opak je pravdou. Několikrát se objevily wtf zvraty, u kterých jsem si říkala "Coooooože?!" :D
Ke konci jsem nedočkavě obracela každou stránku a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Prostě pecka.
Ještě, že jsou už přeložené další díly, už se nemůžu dočkat, až se začtu do další knihy :D

2 01.11.2019

Spokojenost :) Takové podivné příběhy mám ráda. Hodně se mi líbila hlavní hrdinka - houževnatá, nefňukající, uvažující racionálně.
Absence romantické linky - příjemné překvapení, musím číst víc takových knih :D
Medvěd byl prostě ♥.
Moje Já, naladěné na vizuální stránku, před sebou úplně vidí skvělou ilustraci velkého medvěda s dívkou po jeho boku. Asi je na čase vytáhnout tužku a papír, protože tohle si zaslouží zkreslit!
Musím si od autorky přečíst ještě Strom lží, doufám, že to bude stejně dobré :)

4 01.11.2019

Uff, tak tohle bylo něco.
Něco strašně nudného. Dlouho jsem neviděla tak krutě zavražděný potenciál, slabě sebou poškubávající na zemi, zatímco na něm leží několik desítek kilo všeho, co z téhle knihy dělá nudnou a zmatenou podívanou. Jo a insta love, ta tam je taky (co taky čekat od "krásného mechanika s tragickou minulostí", že jo).
Takže. Jak už anotace napovídá, existují lidé, kteří dokážou tvořit světy, které předtím neexistovaly. Světy, které podléhají "základnímu nastavení" od skriptologa, který tento svět napsal do spešl knihy. Víceméně je to něco jako ajťák, který naprogramoval virtuální realitu. Akorát ve steampunkovém obleku, pomocí starého dobrého inkoustu, papíru a tou odlišností, že ty světy začnou skutečně existovat. A jednomu maníkovi se podařilo vytvořit sentientní bytosti, opravdové lidi, kteří existují v dalším světě. Zní to pořád super, že? Problém je, že hlavní hrdinka je arogantní slečinka s nosánkem nahoru, která pohrdá skutečným světem a doprovázet ji na celé cestě je vcelku utrpení. Samozřejmě ve chvíli, kdy se na scéně objeví ten krásný mechanik, jehož svaly se napínají pod tričkem, zatímco hrdinně skrývá svou bolest za humornou maskou, už všichni vědí, že tady v budoucnu padne pár pusinek, protože prostě k sobě budou přitahováni.
Rozčilovaly mě dvě věci. Za prvé, tyto nadaní lidé (skriptologové, alchymisti a mechanikové) se v knize označují jako "šílenci". To prostě rve oči. Za druhé, Elsin vztah vůči její matce? Jako by neexistoval. Téměř neustále byla označována křestním jménem. Ta Jumi. Unesli Jumi. Jumi, Jumi, Jumi. Možná to přijde mně, ale máma je prostě máma, ne? Neunesou Kateřinu, Pavlínu, Martinu, ale mámu. Už jen tenhle drobný detail ve mě vzbuzoval pocit, že vztahy v knize se vyskytují na bázi teoretické existence, nikoliv na propracované a uvěřitelné vztahové rovině plné citů.
Samotný svět a jeho pravidla, včetně možností jsou chabě vysvětlena. Vše je tak nějak nastíněno, ale nedostatečně vysvětleno, takže byly momenty, u kterých jsem si říkala "Wtf co? Jak to?" a celkově pár nelogičností se objeví.
Zásadní plot twist se čtenáři sdělí tak nějak suše, asi stejně jako kdyby věta oznamovala, že hlavní hrdina šel nakoupit rohlíky a při cestě zpět.. jo, to ho přejelo auto a přišel o nohu. Ale rohlíky má, takže dobrý.
Nějak mě neláká zjistit, co se bude díl dál. Co se stane s hlavními hrdiny. Jsou mi totiž naprosto ukradení a spíš mě víc štvou, než aby mi byli příjemnými společníky v cestě za dobrodružstvím.
A nezachránila to ani rádoby rozkošná mini Cthulhu-style potvůrka, která stejně neměla dostatek prostoru, aby si ji někdo oblíbil.

3 01.11.2019

Uff.
Příliš utahané, hromada flashbacků (psané kurzívou, málem mi z toho po několika desítkách stránkách slzely oči).
Možná ten příběh je dobrý, ale je zamotaný do zbytečných slov...

1 01.11.2019

Váhala jsem nad čtyřmi nebo pěti hvězdičkami, ale ten konec ♥.
Mám slabost pro UI a roboty, boty a prostě cokoli, od SPIRA (Illuminae) přes R2D2 (Star Wars) až po Lovelace (Poutníci) konče. Takže Organona jsem si okamžitě oblíbila.
Tahle kniha není jenom o UI a jejich možnostech využití a pravděpodobnosti hrozeb kvůli přílišnému uvědomění sama sebe nebo přechytračení lidstva. Tahle kniha je hlavně.. o životě. Má silně nostalgický nádech a je to čtivé a i přes rozvláčné tempo napínavé. Jsem spokojená :)

7 01.11.2019

Perfektní. Humorná oddechovka převlečená za epickou sword and sorcery fantasy. Fakt jsem se bavila, nebála bych se to skoro až označit za občasnou miloučkou parodii na tyhle žánry. Postavy byly skvělé, líbil se mi hlavně čaroděj Moog, který byl správňácky roztržitý a jedna z vedlejších postav (Gregor + Dane).
Svět, ve kterém se děj odehrává, je propracovaný a je vidět, že si s ním autor dal záležet, zároveň však je lehké se v něm orientovat. Neuvěřitelné, kolik druhů příšer a nestvůr dokázal autor do tohoto světa narvat :D Trochu jsem si zavzpomínala na Cestu za tajemný hvozd, který taky obsahoval skvělá různorodá stvoření a stejně tak i pestré prostředí.
Situace, do kterých se občas hrdinové dostávají, jsou komické, stejně jako reakce hrdinů. Každý je nějakým způsobem specifický a odlišný a dohromady dávají správnou partu..
A obálka? Naprosto božská! Je fajn, že to není nějaký náhodný artwork a postavy na ní jsou skutečně hlavní hrdinové a jsou podle popisu skvěle rozpoznatelní.

Vidím to v živých barvách...

,,Bude vaše kniha epickou výpravnou fantasy, kde hrdinové budou stát před nesplnitelnou výzvou a nebo bude vaše kniha spíše odlehčenou humornou záležitostí, při které se čtenáři zasmějí a bude se řadit mezi oddechovou četbu?"
Nicholas Eames: ANO.

7 01.11.2019

Zajímavé téma a myšlenka, ale moc mi nesedlo zpracování. Asi mám raději Sandersona v prostředí nových fantasy světů, než v reálném světě.. Víceméně mi nesedla úplně ani jedna postava. Bylo by to na tři hvězdy, ale jednu hvězdu jsem musela přihodit za to, že poprvé v životě jsem měla potřebu si lepícím lístečkem založit a tužkou vyznačit jeden odstavec, aneb pojednání o nekonečnosti života a pochopení smrti tak, jak to definoval hlavní hrdina Stefan. To mi fakt utkvělo v hlavě :)

P.S.: Všichni tam z nějakého neznámého důvodu pijí furt citronádu :D

2 01.11.2019

Taková pohádka/pověst na dobrou noc. Neurazí, nenadchne. Čekala jsem, že na mě dýchne nějaká kouzelná zimní atmosféra, ale nějak to moc nefungovalo. Příběh je příliš krátký, aby si člověk stihl oblíbit nějakou postavu a upřímně, charaktery jsou docela plochý, autorka je prostě vzala a plácla tam, kam potřebovala. Například postava mága Runa? Co to mělo být? Celé to na mě působilo jako nějaká první verze, kdy si spisovatel řekne jak příběh začne a skončí a prostředek zaplácne něčím, co postavy dostane ke konci... Příběh hezký, ale zpracování jednoduché a nijaké. Nicméně obálka je nádherná.

2 01.11.2019