Shaxx komentáře u knih
Nějak je mi jedno, jestli je to geniální marketingový tah, nebo za autorem Igor skutečně přišel. Knihu jsem přečetla se zatajeným dechem. V příběhu je i zmíněna Djatlavova výprava, o které jsem si předtím dost načetla, protože mě ten případ fascinoval a fascinuje doteď – a Trhlina se mi prostě trefila do vkusu! Za mě hodně dobré. Při váhání nad hvězdičkami dávám pět hvězd - tu pátou za to, jak moc kniha čtivá byla :)
Tohle bylo skvělé! Prosím, udělejte z toho někdo komiks!
Komiksový styl, ponurá a temná atmosféra, smazání hranice mezi dobrým a zlým a celkově všechno mi sedlo. Schwab se každou knížkou víc a víc vypisuje a líbí se mi, kam směřuje :)
Tak. A je to za mnou. Víte, to samé jsem si mohla říct poté, co jsem dočetla trojku, vzhledem k tomu, že Démonský cyklus měl být trilogie, ehm ehm. Vzhledem k tomu, že je Brett pravděpodobně grafoman, není se čemu divit, že tahle série dostala ještě další dvě knihy (a pár povídek stranou). Cítím se nezvykle rozpačitě. Čekala jsem, že poslední díl bude plný akce, údernosti, překvapení, zvratů... Ale on celkem líně plyne. Přiznávám, posledních deset stran mě chytlo ..prostě konec, četla jsem skoro bez dechu.
A... dávám čtyři hvězdičky, protože mi prostě celou knihu to NĚCO chybělo, co bylo přítomno v předchozích dílech..
A jedna věc mě vytáčela do varu. Paní překladatelka používá jedno sloveso, které není moc běžné v klasické hovorové češtině, ani v té psané. A když tohle sloveso čtete už po několikáté, začíná to být celkem opruz - zvlášť, když existuje dostatek vhodných synonym, kterými by šlo toto sloveso nahradit. Schválně, nebudu prozrazovat o jaké sloveso jde. A vy, moji knižní přátelé, až dočtete Jádro, zkuste si tipnout, o jaké sloveso jde a napsat mi to :)
Jinak.. Velmi nutně potřebuji, aby Brett napsal něco dalšího a to co nejdřív! :D
*4,5
Tak tohle bylo skvělé překvapení. Nicneříkající název Temnota, anotace zní jako u každé druhé young adult fantasy - viz poslední řádek (Jenže když potká sultánova syna Mehmeda, vše se zkomplikuje) a prostě jeden by čekal něco, co už tu bylo, jen s jinými jmény a prostředím. Ale pak přijde ta bomba! :D S hrdinkou se rozhodně neztotožníte, protože je prostě drsná mrcha. Ale není to sexy drsňačka, ona je prostě tvrdá jak diamant a krásná asi jak uhlí. Zhruba. Žádná přílišná lovestory a osudová láska se nekoná. Romantičky budou zklamány. Temnota ukazuje lásku v reálnějším světě, kdy prostě někdy... je to jinak, než bychom chtěli a nedá se s tím nic dělat. Žádné zázračné řešení problému se jen tak neukáže. Jedná se o historickou fikci z prostředí Rumunska, kdy Lada je ženský ekvivalent Vlada Napichovače. Už vidíte, odkud vítr vane? Mircea, Radu, Mehmed - ti všichni jsou reálné postavy z historie. Ve výsledku se v knize vlastně pořád jen intrikuje, otročí a dá se říct, že se celkem nic neděje, ale i tak mě to bavilo. Hlavně díky tomu, že se tu nevyskytoval archetyp postav, které by jeden čekal díky anotaci.¨
Jediné, co mě fakt štve, je reliéfní písmo na české obálce. Taky se vám ta stříbrná hned ošoupe? :/
** SPOILER ALERT ** Ani nevím, kde a čím začít. Tady je toho špatně skutečně hodně.
Hlavní hrdinka je nesympatická, naivní a hloupá. Co se týče Ondry.... zná ho jen pár dní a bum, najednou se strašně moc milují a jsou největší životní lásky. Jak k tomu došlo? To nevíme. Asi v průběhu pár dní, co se znají? Navíc mezi nimi prostě.. nic nejiskří. Celé je to tak nějak vystavené uměle. Dále... Když hrdince naroste ocas a křídla, tak je to na způsob: wtf, mám křídla? A o pár dní později.. Křídla jsou moje všechno, moje přirozenost!
Nemusím ani zmiňovat, jak nepřirozeně působí česká jména vedle těch typicky fantasy jmen typu Eldar aj.
Styl psaní je.. jak to popsat, prostě nepřirozený a nepadají mě pouze anglické výrazy cringe a awkward. Abych vám to nějak přiblížila:
Mezi mnou a Ondrou se vytvořilo zvláštní pouto. Přátelství, dalo by se říct. Jen kdybych po něm pořád netoužila a kdyby po mně pořád hladově nekoukal. Moje rozumné já mě však drželo zkrátka. Touha se nadá považovat za lásku. Co kdybych otěhotněla?. Myslím, že to mluví za vše.
Jo a. Každej záporák buď Janu chce znásilnit, nebo se Jana obává, že ji znásilní.
A taky je nadržená jak stepní koza (ale svádějme to na proměnu, že ano).
Hromada nelogičností, wtf momentů, děj je neustále napěchovaný nějakou akcí, kdy se pořád usiluje Janě o život. Upřímně, jako hlavní hrdinka mi byla tak ukradená, že by mi bylo jedno, kdyby ji někdo odkrágloval a děj pokračoval z pohledu kohokoli jiného (beru zpět, ne kohokoli, Ondra je taky nudnej patron).
Tohle je prostě jedno velké NE.
3,5*.
Byla jsem natěšená, jako na každého Kinga. Nádherný obal, lákavá anotace...Ale problém s touhle knihou je, že obsahuje cca zbytečných 300 stran.
On King někdy rád natahuje, ale tohle byl extrém. Nevím, nakolik se na tom podílel jeho syn, ale těch 300 stran bylo vyplněno naprosto nezáživným obsahem, vše by se vešlo na standardních 350 stran. Navíc, kniha obsahuje pár překlepů, což taky kazí dojem ze čtení.
Věřím, že se z toho dalo vytřískat víc.
Tak to byla pecka. Po delší době zas kniha, co se mi opravdu líbila se vším všudy. Po celou dobu čtení jsem měla takový "firefly feeling" - což by nebylo tak zvláštní, až na to, že jsem v životě neviděla jediný díl Firefly. Asi nejvyšší čas se na to kouknout. Z téhle knihy by byl super film, nebo seriál. Neděje se tam v celku nic zásadního, hezky to plyne, žádný akční spád a twisty. Vlastně jsem si celkem u téhle knihy odpočinula :) Doporučuji všem, kterým se líbilo Illuminae. Mimochodem, má někdo tip na podobnou knihu?
Dračí strážce spadá pod epickou fantasy a slova, která mě po dočtení napadají jsou: komplexní a výpravné. Kniha má několik hlavních vypravěčů a vskutku bohatý svět. Autorka si rozhodně vyhrála. Možná pro někoho bude kniha kapku složitější na čtení a zorientování se ve světě a postavách, ale já byla spokojená. Hobb umí tvořit skvělé postavy, které vyvolají emoce a s těmi dále pracuje. V jednu chvíli jednu postavu lituju a v druhém okamžiku mě štve (to zrovna, když o ní čtu z pohledu jiného hrdiny). Pokud kniha vyvolá emoce (a to jakékoliv), byť jen kvůli jednání nějakého člověka v knize, je to prostě dobře. První díl je dlouhý a táhne se. To jo. Ale je to jen dlouhý rozjezd k dalším dílům, čekám, že by mohly být trochu svižnější.
Prostě boží (nebo tedy spíše pekelné). Díky Asfaltu jsem získala dva nové knižní oblíbence, aneb vítej Holofauste a Kuffenbachu. A takový Holofaust by si zasloužil svou vlastní knihu.
Představa pekla, kde lidí fungují jako základní materiál, je prostě skvělá. Autor vytvořil jak zajímavé prostředí, tak charaktery - ať už je to vskutku divný Holofaust, drsný Kuffenbach, nerd Lambert, nebo démon Chorozon alias Pan Pudink. Čtivé, nechuťácké a prostě suprácké. Konec trošku slabší, ale nemůžu si stěžovat, zábavy jsem dostala dost. Skvělý nápad, dát hlavní hrdiny do prostředí, kde se jim víceméně nemůže nic stát a může se do nich řezat, střílet, mlátit. Prostě geniální nářez :D
Ideální pro začátek podzimu. Tohle mě fakt bavilo. Ráda bych sem napsala něco víc, ale nevyhnula bych se možným spoileroidním zmínkám, které obsahuje většina komentářů na cbdb a to nechci... Každopádně je to fakt čtivé, dala jsem to za jeden den, protože jsem se prostě nemohla odtrhnout :D Přiznávám, že ze začátku jsem trochu plavala v postavách a časových linkách, ale pak jsem si to urovnala a bylo to fajn. Trochu mi přišla jako zbytečná linka s Katherine a Garym, ale chápu, že pro vývoj příběhu tam museli být. Od autorky mám v knihovně ještě Vermontské psycho, tak si to asi dám hned po téhle duchařině :)
Tady jsem fakt ráda, že jsem nedala na hodnocení. Ale upřímně, je to King, takže bych si to koupila tak či tak :D
Je to zas něco jiného, než na co jsem zvyklá od Kinga a o to víc je to zábavnější, sledovat ten literární rozptyl. Troufám si říct, že jsem pochopila, co tím King chtěl říct a tudíž mi absence děje, příběhu a klasického začátku, středu a konce fakt nevadí :)
Váhala jsem mezi 3,5 až 4 hvězdami, ale líbilo se mi zakončení, to bylo super, takže 4 hvězdy.
Je to největší klišé, co může být. Stokrát zpracované. Starý dům, záhadní předchozí majitelé, pomalu se začíná dít něco divného, až se zlo projeví v celé své temnosti.. Zvedněte ruku, kdo tohle téma nikdy neviděl jako horor v televizi. Až do 3/4 knihy jsem nechápala, jak to někoho může vystrašit. Ale je fakt, že když jste sami doma, je noc, venku už pomalu vše utichá a v předsíni máte obří zrcadlo od země po strop, začnete být trochu nejistí :D Člověk je tvor s obrovitou fantazií a dokáže vystrašit sám sebe, aneb síla autosugesce je mocná.
A hlavně.. byl tam kocour! Kdo by se nebál o kocoura?! Čert vem hlavní hrdinku, ale kocour! :D
Dostala jsem, co jsem zhruba čekala. Když jdete číst s vědomím, že se setkáte s klasickým klišé, jste připraveni.
3,5*
Hlavní hrdina nesympatický. Námět dobrý, ale zpracování podprůměrné. Dalo se z toho vytřískat víc, to určitě jo. Nejsympatičtější byl asi pes Manchee, což je celkem smutný. Na závěr typickej cliffhanger, takže samozřejmě si půjdu přečíst druhý díl až vyjde, třeba bude lepší..
Čekala jsem něco jinýho, po Smrtce je to takové druhé zklamání...
Lale si zasloužil lepší zpracování svého příběhu. Tohle je hrozný škvár. V poslední části knihy jsem si pro sebe mohla jen opakovat "wtf?". Jak kdyby autorka už to chtěla mít za sebou a rychle to splácat a vydat.
Autorka vůbec nedokázala zachytit nic, vyvolat emoce, vykreslit atmosféru... Vlastně, ono to absolutně žádnou atmosféru nemělo - což je co říct, vzhledem k tomu, na jakém místě a za jakých okolností se to odehrávalo. Pokud chtěla Gitu a Lalea probudit k životu, fakt se to nepovedlo.
Jednu hvězdičku dávám Laleovi a jednu Gitě - protože mě mrzí, že se jejich příběh nedostal na svět v lepším provedení, aby mohl dosáhnout k lidem a něco v nich probudit.
Škoda, že se ke mně Smrtelné stroje nedostaly tak o deset let dřív.
Když má člověk něco málo načteno, ten prožitek je trochu utlumenější, než když má přečteno pár knih a narazí na tohle :)
Film jsem neviděla, ale už teď mi není sympatické, jak v rámci toho, že lidi se rádi dívají na hezké věci, upravili Hester na kočku i přesto, že kniha několikrát zmiňuje, že je ošklivá, ba přímo šeredná.
Moc se mi nedařilo věřit citům, které vznikaly mezi postavami, přišlo mi, že jsou tam násilně vecpány, protože se to hodí...Klidně bych se bez toho obešla. Ale palec hore za těch pár úmrtíček, to mě autor potěšil :) Sice si člověk nestihne postavy ani pořádně oblíbit, ale mám ráda, když se toho autor nebojí :)
P.S.: Pod filmovým přebalem je NÁDHERNÁ obálka.
Ani ne minutová, dojemná záležitost :)
Cikáda je krásná jak grafickým, tak obsahovým zpracováním. Neplýtvá moc slovy, styl psaní je roztomilý (cik,cik,cik) a těch pár slov a obrazů stačí, aby se nad tím jeden rozplynul a aby to s člověkem vnitřně hnulo. Nádherně zpracované.
Skvělá myšlenka (avšak trochu zmatená ke konci a ne úplně stoprocentně srozumitelně vystavená), poutavý styl psaní, pár sympatických postav. Bez přítomnosti insta love, romantické linky nejsou extra rušící, není to však provplánový záměr.. prostě jsou špatně napsané :D Mnohem víc jde autorce přiblížit atmosféru přátelství než vytvořit věrohodný partnerský vztah. Vlastně postava medičky Priyi mi přišla až zbytečná. Na postavách byly nejzajímavější jejich zvláštnosti a libůstky - u Imogen barvy vlasů a tvorba zábavných lodních záznamů, u Eliot obliba nadávek v cizích jazycích. Celkově větší prostor mohly dostat jednotlivá místa a tragické události, které posádka navštívila, takhle se jen trochu naťukly a proletěly. Přiznám se rovnou, ke konci už mi trochu hlava šla kolem ze všech těch paradoxů, trhlin, paralelních vesmírů a nejsem si doteď jistá, že jsem to pochopila na 100%, jak to autorka zamýšlela. Ale bavilo mě to, tohle téma mám ve scifi ráda. A young adult je po nějakém hard scifi příjemným rozptýlením :)
Jsem zmatená.
Co jsem to právě přečetla?
Byla to parodie? Byl to vážně myšlený příběh s parodickými prvky? Nebo to bylo jen myšleno vážně a o to hůř? Podle názvu jsem čekala něco úplně jiného. Fakt. Měla jsem naději. Kterou autorka vzala a zmuchlala ji do malé kuličky, zapálila, uhasila a pak spláchla do záchodu. Já fakt naivně čekala víc :D (Prosím, nečekejte temný retelling Alenky v říši divů se zombíkama).
Místo toho jsem dostala mix Buffy, Stmívání, Shadowhunters se zombíkama.
Na začátku to vypadalo slibně, ale když se vše zvrhlo a na scéně se objevil... tajemný, sexy, neodolatelný mačo Cole a jeho fialové oči a svaly, hromada dalších cool děcek a naše hrdinka samozřejmě upoutala pozornost hlavního sexouše, moje zmačkaná naděje, spláchnutá a putující potrubím se definitivně rozložila na kousky.
Ano, uznávám, že vedlejší postava Cat byla roztomilá. Ale to je tak vše.
A proboha, hned ten úvod? "Několik měsíců jsem nemohla pracovat, trpěla jsem příliš silnou bolestí. Začala jsem hledat Pána a on mě uzdravil." Už to mě mělo varovat. No chvalme Pána tedy, možná kdyby si autorka místo toho zašla k lékaři, nemusela by vzniknout tahle kniha, která vypadá, že byla napsána pod silnými medikamenty.
Tak tohle je škoda. Anotace slibovala zajímavý, temný příběh, který se bude líbit fanouškům Sirotčince. I přesto, že kniha má přes čtyři sta stran, čtenář nemá šanci sžít se s postavami. Děj je tlačen násilně kupředu. Děje se tu hromada věcí, mnohdy nesouvislých a celkově vyvstává hlavně zmatek. Nevím, kolik tomu napomohl překlad, ale občas je užití nějakých slov zvláštní. Nejhorší je, že tuším, že tam někde je DOBRÝ příběh, ale je tak zaplácaný a vyprávění jakoby.. klouže po povrchu a nejde do hloubky a i přesto je to natažené na tolik stránek. Ale pořád tam cítím potenciál a je to škoda. Taky mám ráda "příběhy v příběhu" a těch tu pár je. Jsem tak nějak na rozpacích, protože námět se mi líbil, ale zpracování pokulhává. Škoda. Proto jen tři hvězdičky.
Tohle bylo něco skvělého. Moc se mi líbil styl psaní (a s tím překlad spojený). Líbil se mi vpád do myšlenek hlavní hrdinky. Příběh mapuje radikální změnu společnosti, v raných počátcích. Většina dystopií se zaměřuje na ustálený stav, který trvá delší dobu. Ale ta chvíle, kdy všechno začne a sledování zoufalé situace v průběhu pár let po nastolení takových změn (i přesto, že zde byla začátku věnována jen malá část, zbytek se odehrával relativně krátce poté), kdy je člověk vytržen z běžného života, jsou mu uzurpovány jeho práva a to, co by běžně bylo vnímáno jako něco nemyslitelného a zvráceného, je najednou bráno ve všeobecné blaho a ku prospěchu. Líbí se mi, jak příběh plynul svým tempem a nebylo vše řečeno na začátku. Tohle jsem si fakt užila a těším se, až zhlédnu seriál :3