shootingstar
komentáře u knih

(SPOILER) Nevím, no. Když Palahniuk v Klubu rváčů přišel s konceptem nespolehlivého vypravěče, byla to bomba. O 25 let později už to ale nikoho nepřekvapí. Hlavně aby byl ještě jeden plot twist, a ještě další plot twist, a... No nevím, no. A ještě mně osobně nesedl přízvuk, který překlad nadělil postavě Santa Clause. Evokuje ve mně staršího dědu, ne striptéra z velkoměsta. Zvolila bych spíše městský sockovský slang, pro inspiraci překladatelům doporučuji krátkou procházku před libovolným hlavním nádražím v naší zemi.


Začnu kritikou: Ta vztahová rovina mě nezajímala, ale to je můj problém.
Dialogy šustily papírem. V reálném životě nikdo nepřijde tak rychle s tak brilantní odpovědí.
A teď to pozitivní:
Bylo to čtivé a jako film to bude bezva.


Příběh trochu přitažený za chlupy v podpaží, ale četlo se to docela dobře. Mimochodem dokonalý román na totéž téma, který vám spolehlivě zlomí srdce, je Místo pro tajnosti od Tany French.


Tento příběh byl především úplně stejný v tom, jak Nesser píše: lhostejno kdo právě hovoří nebo přemýšlí, řeč všech postav je protkána hojnými anglicismy. Otřesnou hrubku "allright" jsem tak v tomto eposu musela překousnout DVAADVACETKRÁT. Jinak motiv slabý, vyřešeno jen tak mimochodem v zákulisí a my čtenáři vlastně netušíme jak, ačkoliv autor na nás pomrkává, že bychom záhadu mohli rozlousknout i my - pokud bychom tedy měli dost fištróna, a nebo ještě lépe pokud bychom si knihu přečetli ještě jednou (ne, děkuji). No ale jak by jistě řekl sám Nesser: End' s well all's well. Nebo tak něco.


Knižní ekvivalent jedné epizody takového toho seriálu co má i s reklamama 42 minut.


Děj knihy se odehrává během dvou dní a já ji během dvou dní přečetla, ale přišlo mi to jako dva roky. Nejvíc mě asi unavovala ta neustále najevo dávaná hloubka a inteligence. Aktéry příběhu nebyli normální lidé, ale jacísi Übermenschen (vidíte? Já jsem taky inteligentní!). A překlad byl těžce odfláknutý, to už je v současné době takový folklór. Nevím, co mi vadí víc, jestli neustálé zaměňování ji a jí, nebo neschopnost skloňovat číslovky, a v této publikaci jsem si obého užila do sytosti. Něco pozitivního na závěr: pár nových věcí jsem se dozvěděla, ale kdybych chtěla, informace o cestě samuraje bych snáz získala během deseti minut na internetu.


Tak tato zápletka byla hodně přitažená za chlupy v podpaží. A ještě taková poznámka: pokud pětadvacetiletá holka má na celém světě jen jednu, slovy jednu kamarádku, na kterou se v případě nouze může obrátit, tak si zasluhuje všechno, co se jí stane.


(SPOILER) Tato kniha mě vyloženě rozčilovala. Za prvé, minimálně dvě ze tří hrdinčiných dětí byli nepříjemní arogantní spratci. Za druhé, jak může ženská autorka ještě v roce 2020 naznačovat, že za špatnými vztahy v rodině stojí to, že matka tráví příliš mnoho času v práci? (Co jsem tak postřehla, hrdinka nepracovala více než jiné matky, které znám. Když už, proč se zaměstnání nevyčítalo otci, který byl v práci skoro pořád-v průběhu děje pochopíme, proč.) A za třetí, SPOILER, titulní dcera byla sobecká bezohledná mrcha.


Dost jsem se na ni těšila, ale zklamala mě. Četla jsem i obě předchozí knihy autorky, a stále nevím, jak Charlie vypadá, stále nevím, jaký je rozdíl mezi Naz a Sabirou, a Ben je mi stále ukradený. Tak to už je asi někde chyba.


Za příběh o hvězdičku víc, za překlad a (neexistující) korektury o dvě hvězdičky méně.


Na stránce 18 jsem si řekla "Jé, já už vim jak to skončí! Zase!" Tak nestrefila jsem se, aspoň že tak. Nečekaný plot twist tam nebyl, což je v dnešní době příjemné osvěžení. Coben se navíc skvěle čte. Takže proč ne.


Špatně napsané, ještě hůř přeložené, a co s tím proboha mají společného včely? Co je ale na thrilleru asi nejvíc na pováženou, nepochopila jsem, kdo je vlastně hodný, kdo zlý a kdo ošklivý.
Kniha: "Měl na sobě bílé boty a kalhoty se záhybem v pase a bílé polo triko, na jehož hrudi bylo vyobrazeno logo kliniky."
Já: "Cože?"
Kniha: "Doktor Jones se zašklebil: ´Žádné umírání v lidských dějinách nebylo tak četné jako umírání kvůli kráse.´"
Já: "Fakt, jo? To teda čumim!"
Asi tak.


Na červenou knihovnu dobrý:) i když mě osobně chlapi, co po vylezení ze sprchy ručníkem vytřou podlahu a pak ho nonšalantně odkopnou do rohu (ukázka z knihy) nerajcujou, ale tak ok, holt Američani.
Nečekaný vrah tam je, jestli vám jde o tohle.


Skutečně nechápu zdejší relativně vlažné hodnocení. Román je originální, poutavý, nese vysoce důležitou myšlenku a některé věty si přímo říkají o podtrhávání.
Čím ovšem NENÍ, to je "thriller". Čtenářky všech těch knih typu "Dívka, která" budou zklamány.


Prosím seriál. A prosím pohledného herce pro roli Tristana.


Vynikající práce. Málokdy viděná kombinace skutečně vtipného humoru a skutečně mrazivé hrůzy vás spolehlivě pobaví. Prolínáním s realitou připomíná Noční film M. Pesslové, potěší i skutečně fungující webová stránka fiktivního hrdiny. A navíc: tak jako mnoho současných britských autorů i Arnopp se zde vlastně jen vypisuje z vlastní (domnělé?) sobeckosti a zbabělosti. Kéž by čeští autoři měli alespoň zlomek této sebereflexe.


Dojemné i napínavé, i když padoucha asi uhodnete.
Hvězdička navíc za Damona Albarna.


Další ze série thrillerů pro hospodyňky, ale budiž, odsýpalo to. To násilí na zvířatech si autorka mohla odpustit, bude to to jediné, co si z knihy budu pamatovat ještě zítra.


Perfektní a zaslouží si, i přes poněkud přemotivovaný konec, vyšší hodnocení.


Jako vždycky docela dobré. Čtivé, a... jak se česky řekne relatable? ;)
