sibumi
komentáře u knih
Tropické noci
Jakub Fránek
(SPOILER) Zajímavý počin, který mě hned zaujal. Anotace řekne o příběhu víceméně vše. Z dvou set stránek v hlavě Eduarda na mě taky trochu padla depka, to ale jen ukazuje na autorův um vytvořit uvěřitelnou postavu. Bylo mi divné, že si hlavní postava ze svého dětství nic moc nepamatuje nebo si neuvědomuje, že něco udělal nebo neudělal. Je to až moc okaté nad rámec běžného zapomínání, které se stane každému. Může to poukazovat na nějakou psychickou diagnózu.
Skryté obrázky
Jason Rekulak
Podobných příběhů jsem už pár přečetl, námět je vlastně hrozně jednoduchý: prostřednictvím nějaké osoby komunikuje duch, aby objasnil důvod svého zmizení. Tato kniha je výjimečná tím, že je skvěle odvyprávěna, to Američani opravdu umí, četla se mi velice rychle. Snad jen konec mě úplně nenadchnul. Těch mohl autor vymyslet nespočet, nakonec se rozhodl pro ten, který použil. Závěrečná kapitola vše ale dostatečně vysvětluje. Za mě to je příjemná oddechovka, já jsem se tedy zase tak nebál.
S Gretou si nic nezačínej
Susanne Abel
Autorka nás zavedla do dalšího úseku historie, navíc z německého úhlu pohledu. Podle zdrojů uvedených v knize provedla rozsáhlé rešerše. Bylo zajímavé dozvědět se zase něco nového, ale příběh jako takový mohl být klidně kratší.
Houslistka z Berlína
Ronald H. Balson
Na první pohled jeden z mnoha příběhů, který nás zavádí do válečného období. Na druhou stranu ale kniha vybočuje z průměru svým nadstandardním zpracováním: čtivá, brilantně popisná, měl jsem velkou radost z kariérních úspěchů mladé Ady. I když nedávám plný počet bodů, rozhodně stojí za přečtení.
Kopírák
Sam Holland
Příběh začal na můj vkus moc rychle, nemohl jsem se zorientovat v množství postav. Mrtvoly a litry krve na nás autorka chrlí hned z prvních několika stránek. Příběh se postupně rozplétá, ale i tak to na mě celé působí hrozně zmateně. Zdá se mi, že reklama na knížku je mnohem zdařilejší než její obsah. Nápad na příběh je ale každopádně originální, ten jako jediný hodnotím pozitivně.
Velké léto
Ewald Arenz
Tato kniha mě hodně bavila. Kouzlo tohoto příběhu podle mě spočívá v tom, že se jedná o období, které jsme si všichni v různých podobách zažili a můžeme si dovolit být nostalgičtí. Škola, první láska, (na první pohled) bezstarostné léto. Autor má navíc jedinečný styl, umí s lehkostí popsat i to, co se může jevit obtížné, ale skvěle to dokresluje atmosféru a dává příběhu úplně jiný rozměr, například mě zaujal popis určité melodie. Také si myslím, že autor musel vycházet do jisté míry z vlastních zážitků a pocitů z období dospívání. Pochází také z početné rodiny a v té době nebyl nejlepší žák, byl hodně s kamarády venku (pro zajímavost jsem se podíval na jeden rozhovor s ním). V neposlední řadě mě oslovilo i období bez internetu a mobilů a jak to v té době všechno také fungovalo. Beate mě trochu rozčilovala a moc jsem ji hlavnímu hrdinovi nepřál, ale nad tím zavírám oko. Plný počet hvězdiček dávám i za příjemný a jednoduchý konec.
