Silber komentáře u knih
(9/10) Poměrně napínavá kniha odehrávající se v zajímavém světě. Líbí se mi tyhle Lukjaněnkovy realistické fantasy odehrávající se buď v našem nebo nějakém alternativním světě jako tady. Člověk by pak skoro věřil, že by se něco takového skutečně mohlo stát :)
(5/10) A opět tu chce někdo zachránit obě znepřátelené rodiny jejich spojením skrze sňatek... pokolikáté už? V tomhle ohledu autor skutečně vykrádá sám sebe...
(5/10) Prokletí obou rodin pokračuje. Jenže právě spíše díky lidské blbosti, kdy se někdo doslechne o rodinné historii a najednou chce druhou rodinu vyvraždit, i když mu ti konkrétní lidé nic neudělali... no... holt, kdo chce kam...
(5/10) No... mám pocit, že tenkrát, když mi bylo o hodně méně než teď mě to celkem dost bavilo, ale teď už jsou mé nároky poněkud vyšší. Vadily mi hlavně nepříliš propracované postavy či jejich předvídatelné a někdy i přiblblé jednání. Ale jistá chytlavost se tomu upřít nedá.
(10/10) Byl jsem zvědavý, co Lukjaněnko v druhém díle vymyslí, protože jsem si nebyl úplně jistý, jakým směrem se to po konci prvního dílu bude ubírat, ale můžu vás ujistit, že Kirill tu má skutečně ještě spoustu věcí na práci :) Líbí se mi, že se tu více cestuje a bavily mě různé úvahy, myšlenky a informace na začátku kapitol. A shodou okolností si jdu tak dnes po městě a vidím nápis "Stará celnice"... jen kdyby se tak přes ní dalo projít do nějakého jiného světa...
"A tak se stalo, že když jsem přišel o byt, jel jsem se ožrat s kamarádem. Což je běžná ruská varianta vývoje událostí a bylo by zvláštní očekávat něco jiného."
(☆10/10) Ani nevím proč, ale od knihy jsem prostě tak nějak čekal, že bude dobrá a nic víc. Na tom by asi nebylo tak nic divného, kdybych neznal sérii Hlídek, která mě nadchla, takže jsem mohl čekat ještě mnohem víc. A i kdybych čekal víc, rozhodně bych nebyl zklamán. Tahle knížka mě prostě jednoduše chytla a nepustila, stejně jako u Hlídek mě nadchl ten svět, ve kterém se děj odehrává a postupně jsem objevoval, co se to kolem hlavního hrdiny vlastně děje a představoval si, co bych asi tak dělal na jeho místě a zda by mě takový život lákal. Prostě super a jsem vážně rád, že mi tahle kniha padla v knihovně do oka i přesto, že jsem tam původně šel pro něco úplně jiného.
(8.75/10) Díky obalu (a zařazení knihy v knihovně, kam jsem se včera konečně zaregistroval) jsem čekal sci-fi, ale ve skutečnosti bych ji (když už) zařadil píše k hororům, protože do sci-fi tu spadá pouze jedna povídka.
Opičí kůra (7/10) byla vcelku zajímavá a nevědět kdo to psal, tak bych to asi tipnul na Kinga. Jehláci (7/10) mi zase trochu připomněli povídku Tencí lidé. Obě se mi vcelku líbily, ale ještě jsem z knihy zase tak úplně nejásal. Ale pak se to začalo zlepšovat.
Chlap z masovny (8.5/10) je tak trochu depresivní, ale zajímavá věc. A ten nápad s těmi "mrtvolami", obzvláště jejich použití k milostným hrátkám... z toho mě upřímně docela mrazí :D
Netopýry (10/10) jsem už četl jako samostatnou knihu, ale protože už je to déle, tak jsem si je dal s chutí znovu. Zkrátka povedený sci-fi horor, který by podle mě byl perfektní i pro filmové zpracování (respektive mám pocit, že to kdysi skutečně zfilmováno bylo, ale ohlasy nebyly moc valné... tak třeba příště).
Nezapomenutelná Melodie (8/10) je pak další hororová a vcelku povedená jednohubka.
A to nejlepší přichází nakonec a můžu říct, že z Proměny kůže (12/10, prostě za ni přidám "hvězdičku" navíc a basta :D) jsem prostě naprosto nadšen! Je to taková městská fantasy detektivka a jak už to bylo řečeno, tohle by si zasloužilo vlastní román a dle mého i pokračování. A opět si to dovedu skvěle představit jako námět na film.
Shrnutí: pokud by vás příliš nenadchl začátek, radím vytrvat a rozhodně dát šanci Netopýrům a Proměně kůže. Hodnocení mi zas příliš nevychází, kdyby to šlo, přišlo by mi 9/10 vcelku adekvátních, ale... no, tak holt silnější 4*.
(5.5/10) Bylo to napínavé, ale motivace vraha mi prostě holt přišla přitažená za vlasy :)
(7.5/10) Tohle bylo fajn. Možná i proto, že jsem tak nějak vždycky měl slabost pro řecké báje a pověsti :)
(3.5/10) Pochopím jednoduchý příběh, protože u téhle edice asi nikdo žádné veledílo nečeká, ale postavy mi přišly víceméně nesympatické. U Heleny jsem si myslel, že je za jejím podlízavým chováním nějaký kloudný plán, ale ono nic. Asha zas byla moc hrrr a přitom únosce měla v jednu chvíli šanci zabít a taky nic. Nechápu.
"Spokojeně jsem odjížděla domů. Vedle mě si na předním sedadle hověla krabice s videem. Páni, kolik filmů si teď budu moci pouštět." Ach ty dřevní doby bez internetu... :D
(5.5/10) Celkově mi styl psaní (nebo možná i překladu), podání příběhu, jeho zpracování a vývoj přišel celkem slabý. Důvod, proč hodnotím relativně vysoko je pointa. Kdyby se tato myšlenka vzala a naložilo se s ní lépe, mohla by z toho být i velmi slušná scifárna, ale bohužel.
(9.5/10) "Myslel jsem, že notebooku se venku nemá co stát. Je to jen elektronika, ne? Provozní teplotu si chvíli udrží a vzduch nepotřebuje.
Okamžitě mi chcípnul. Obrazovka zčernala dřív, než jsem se dostal z přechodové komory.
Ukazuje se, že LCD je displej z tekutých krystalů. Tipuju, že buď zamrzly, nebo se vypařily.
Možná napíšu na internet zákaznické hodnocení. "Tento produkt jsem v dobré víře vynesl na povrch Marsu. Pokazil se. 0/10."
Knížka se ke mě dostala díky tomu, že jí nějak bylo všude plno a rozhodně nelituju. Někteří si stěžují na technické údaje, ale mám pocit, že by to bez nich asi úplně nešlo - nějak se to, co tam hlavní hrdina provádí, vysvětlit musí, čímž i smekám před autorovými znalostmi, protože ho to muselo stát dost zjišťování a průzkumu dané problematiky... kniha je čtivá a vtipná, i když po čase trošičku sklouzává k monotónnosti typu "Mark vymyslí plán - něco se nečekaně po... - Mark to vyřeší a jede se dál". A tím i Mark působí v podstatě jako jakýsi superhrdina, co vše vyřeší a vlastně si z té hrůzné situace skoro vůbec nic nedělá, i když beru, že to je tím, že je kniha psaná stylem deníku, takže zaznamenává ty lepší chvíle a případné depky se mohly odehrát "mimo záběr", což bude nejspíš hlavně proto, aby kniha neztratila svůj humorný nádech. Konec je celkem předvídatelný (ovšem tady jsem za to byl i rád), jen jsem trošku postrádal jakýsi epilog, aneb "co bylo ještě potom". Na film se v budoucnu určitě podívám.
(10/10) Tahle knížka je skvělá i hrozná zároveň. Skvělá pro to napětí, čtivost a problém se od ní odtrhnout (nevstávat do práce, tak to snad dám v kuse), hrozná kvůli těm věcem, co se tam dějí. Společně s Paulem jsem Annie opravdu nenáviděl a moc si přál, aby se jí přihodilo něco opravdu ošklivého :)
Jinak díky Paulově spisovatelskému zápalu jsem si opět všiml, že tak trochu podobně funguje i moje psaní, což mi mimochodem připomnělo Kingovu knihu O psaní, kde vyzrazuje i to, jaký konec pro toto dílo původně zamýšlel. Kdyby to takhle opravdu skončilo, tak mě asi klepne :D
(5.5/10) Děj mi přišel o něco zajímavější a promyšlenější než u Posedlé a taky mě bavil o něco víc. Jen to rozuzlení mi přišlo trochu přitažené za vlasy...
(4.5/10) Jak tak koukám, nejsem jediný, kdo se vrací k brakům z mládí :) Asi tak deset nebo jedenáct let zpátky jsem si tyhle knížky půjčoval v knihovně a teď mě z hecu napadlo, že bych je tentokrát mohl zkusit přečíst všechny. Tahle knížka ale bude nejspíš patřit mezi ty slabší. Ač je poměrně čtivá, tak děj je předvídatelný a postavy jednoduché a klišoidní až hrůza. Ale jako oddechovka se to dá.
(10/10) Opět napínavé a čtivé. Chvíli trvá, než se člověk doví, o co tu přesně jde a i když do sebe začnou později informace pěkně zapadat, stejně kniha dovede nakonec překvapit.
(9.5/10) Co by se stalo, kdyby někdo zkombinoval Hunger games a Saw? Pravděpodobně něco jako tahle kniha. U Hunger games jsem zmiňoval, že to nebylo až tak brutální, jak by se dalo čekat, což se ale u Urban games říct nedá, takže tu některé scénky v tomto ohledu opravdu stály za to. Postavy jsou uvěřitelné a kniha je dost čtivá, takže ač jsem si chtěl "chvíli" číst a pak jít spát, tak jsem to nakonec stejně dal na jeden zátah. Jediná věc, co mi v knize trošku chyběla, byl pohled "zvenku", tedy jak na to reagovala společnost, protože vzhledem k tomu, že i soutěžící brali to, že půjde o život, jen jako nadsázku, tak realita nejspíš musela být dost šokující i pro diváky a speciálně rodiče a blízké soutěžících, takže by to knize mohlo dát ještě další rozměr.
Celkově by asi bylo zajímavé takovou show sledovat, i když bych něco takového asi vidět ani nechtěl. Ve filmech mi násilí nevadí, protože to je "jen jako", ale doopravdy to už je něco jiného. Jenže zvědavost by mi určitě nedala a minimálně na jeden díl bych se podíval, možná i na víc a pak bych u toho trnul. Takže dobře, že se nic takového nevysílá, ale filmovou verzi Urban games bych bral všemi deseti :)
A nakonec ještě pár poznámek, ale varuji před spoilery!
- Ten začátek her, kdy byl všude všeho dostatek byl tedy pěkný podraz, ale tak nějak jsem tušil, že minimálně opít se pod obraz a mít druhý den hlavu jako střep nebude v téhle hře dobrý nápad. Samozřejmě jsem měl pravdu :) Nejde tak ani o to, jaký úkol na ně pak čekal, ale s kocovinou by se mi špatně soutěžilo naprosto v čemkoli. Ale věřím že i v reálu by to fungovalo podobně - někdo by vše hodil za hlavu a bez rozmýšlení "pařil" a jiní by zas byli rozumnější.
- Od soutěžících, kteří nečekali, že hry budou tak brutální, bych po prvním úkolu asi čekal víc nadávek a nenávisti směřujících na autory her. Zvlášť pokud to beru tak, že se hra odehrává v současnosti a našem světě a tohle by byla skutečně první reality show svého druhu, protože kdybych teď viděl reklamu na tuto show se sloganem, že půjde o život, tak bych i tak nečekal, že to bude až takhle drsné a že i ti, co přežijí, si užijí utrpení víc než dost.
- Jediná reakce na hry se nám vyjeví na konci, kdy je obrovský zájem o účast v druhé řadě. Těžko říct, zda by to tak skutečně bylo, ale asi je těžké to odhadnout. Já bych se teda do podobné show nikdy nepřihlásil a to nejen proto, že bych se svou fyzičkou umřel jako první. Ale věřím, že by mohla nalákat lidi, co opravdu chtějí nebo potřebují peníze nebo psychopaty, kterým by se líbila absence jakýchkoli zákonů :)
(10/10) Napínavější a asi ještě chytlavější než první díl. Jen ti záporáci mi občas přišli tak trochu přiblblí a nevím, proč Reachera prostě nezlikvidovali dokud to šlo :) Zároveň ale onu Reacherovu schopnost dostat ze všeho beru tak nějak jako součást žánru a protože mi to dojem z knihy nijak zvlášť nezkazilo, nebudu ubírat ani na hodnocení.
(10/10) Nedávno jsem knihu četl podruhé a díky tomu, že už jsem většinu za ta léta zapomněl mi opět přišla napínavá a vtáhla mě do děje ještě více, než jsem čekal. Reacher je sympaťák a další díl je proto jasná volba.