simona8022
komentáře u knih
Ostrov Entry
Peter May
Po velkém zklamání Akta Enzo byl Ostrov výborným překvapením, opět styl trilogie z ostrova Lewis.
Dokud světlo nepohasne
Agatha Christie
Každá jiná, jedna lepší, jiná horší, jedna ze života, jiná dost naivně vymyšlená, ale zajímavé jsou všechny. Nejlepší jsou doslovy na konci každé z nich.
Trapné povídky
Karel Čapek
Čapek ve vší své literární síle. Tak realisticky útrpné povídky, že Vám z nich mráz ze zad plíživě zaleze do každého kouta těla. Číst v podvečer neradno.
Náruživý tenista
Jerome Klapka Jerome
Krátká kniha povídek, které neurazí. Některým pasážím se nelze nesmát nahlas.
Vražda Rogera Ackroyda
Agatha Christie
Jedna z těch lepších od autorky, avšak plný počet si nechávám na Černoušky, Vraždy podle abecedy a podobné.
Poslední orákulum
James Rollins (p)
První rande s autorem. Jedním slovním spojením bych ho vystihla jako: Nesmrtelný Indiana Jones.
Knihu bych zařadila do 3 kategorií, pouze jednu z nich (naštěstí tu nejrozsáhlejší) jsem si užila. Mám na mysli perfektní propracování příběhu, reálie, historické události. Další dva obsažené žánry mě bohužel rušily, asi nejsem primární cílovou skupinou. Sci-fi (hlavně v závěru) a drama prezentované honičkami na motorkách a v autech, počtem mrtvých kvůli záchraně jednoho života (to mi vždy přijde jako paradox), popisem rozstřílených obličejů apod., to asi k tomu pravému napětí nepotřebuji, naopak, tyto pasáže jen v rychlosti přelétnu.
Velká čtyřka
Agatha Christie
Čím "menší", obyčejnější a "venkovsko-angličtější" příběhy, tím více Agathě sluší. Vraždy na vesnici s propletenci rodinných i nerodinných vztahů s náhodně přítomným Herculem Poirotem s jejím stylem souzní daleko více než řešení světových krizí, vůdců toužících po vesmírné moci s využitím 'jistých', 'určitých' a 'veřejně známých' kompliců a prostředků.
Hvězda navíc, protože Christie.
Prázdniny v Evropě
Ladislav Zibura
Čtu knihy od Zibury v dané časové posloupnosti a musím říct, že zraje po stránce spisovatelské (ač si samozřejmě volí svůj osobitý styl, který nemusí všem vyhovovat), tak po stránce lidské (=stárne). Čím starší a zkušenější, tím více pokory před světem i lidmi.
Tento díl byl pro mne takovým sladkým bonbonkem v trpkých a pošmourných dnech velmi pomalu odcházející zimy. Evropa a Evropané mi byli tak nějak blízcí, neznámě známí a pochopitelní, přestože každý z nich je odlišný.. Asi proto, že my Češi sídlíme tak nějak uprostřed toho všeho :)
Pomalu hořící oheň
Paula Hawkins
Zpočátku si člověk musí zvyknout na styl psaní (moje první kniha této autorky), později ale velmi čtivé - jako seriál, kdy jste zvědaví na další odvíjení událostí, a tím pádem Vám to nedá přestat se dívat, ačkoli Vás třeba hlavní protagonisté za srdce moc nechytli.
Zahradníkův rok
Karel Čapek
Geniální, geniální, geniální! Asi jsem zaujatá (stejným koníčkem), ale čtu stále dokola v průběhu celého roku. Stále dokola prskám smíchy, podávám si s autorem imaginárně ruku a říkám mu: taky to tak mám! Jazyk Čapkův je dalším z pohlazení po české duši.
Debutantka
Jan Gardner
Mám tuhle dobu ráda, ale nějak mi celá kniha neseděla. Jako by autor studoval dobové reálie jen kvůli knize (vím že ne, ale přišlo mi to tak) a za každou cenu se snažil do knihy nacpat všechna v tu dobu profláklá místa, veřejně známé osoby a světové události, nicméně něco tomu prostě chybí. Možná mi vadil občasný závan naivity (hrdinky, komorníka, příběhu). S poslední větou jsem knihu odsoudila k pouhému přečtení a poslání dál. První republika jako seriál se mi líbila mnohem víc.
Výjimeční lidé
Peter May
Po trilogii z Lewisu velké zklamání :( jako by to psal úplně jiný člověk. Naivní, nepochopitelné jednání aktérů, překombinované, absolutně nereálné. Škoda, těšila jsem se na dlouhou sérii od tvůrce geniálních detektivních příběhů z Lewisu, kde o vraždy vlastně v prvé řadě nešlo, člověk se k nim dostal až jaksi náhodou při rozvíjení barvitého líčení místní přírody, zvyků, povah a dávné historie hrdinů. Bohužel.
