Siwan komentáře u knih
Hodnocení na knihu jsem psala už před nějakou dobou, ale chtěla bych doplnit, že jsem viděla v kině film a taky stojí za to. Prostředí i příběh se jim povedlo zachytit fakt krásně a na to, že filmy nikdy nepojmou celou knihu, tak se jí drželi fakt věrně. Je to moc krásně zpracované, doporučuju.
Zcela dech beroucí atmosféra, kterou Minier rozehrává s naprosto kouzelnou samozřejmostí, perfektně vykreslené postavy a jejich psychologie. Za mě Mistr žánru, navíc lehce ho překračující právě díky schopnosti vykreslení prostředí.
Velmi překvapivě se mi tento díl líbil nejvíc....respektive nečekala jsem, že mě to bude tak bavit, když už se zde vůbec nerozebírá motiv s Hirtmanem. Samotnou mě překvapilo, že to bylo právě naopak. Perfektní od začátku do konce. A tentokrát mě bavil i konec a rozuzlení i když se v něm s Minierem většinou neshodnu. Takže navnazení na další díl proběhlo na výbornou a jdu na to. :)
Hmmm...tak po prvních dvou dílech je to zklamání. Ano, svět nasterey zajímavé, zbytek - čirej holej vopruz. Ilan bych vzala za ty vzdychací komentáře po hlavě, chemie a nádech čehosi s kapitánem v tahu. Ten tam celou knihou vlastně provlaje se zamračeným ksichtem a tím to končí...zbytek postav - bože asi jsem zapomněla, že tam byl někdo další...no nevím, prostě není to temné ani to není veselé, je to podivně nijaké. Zklamání.
Holky prostě umí psát. I když jsem vůbec nečekala tuhle tématiku, vlastně to nakonec nevadilo. Má to prostě ten šmrnc co vždycky.
za živého boha nedovedu pochopit, proč tahle kniha má tak vysoké hodnocení. Hlavní postava je neustále se litující alkoholička, děj se vleče a o nějaké propracovanosti postav se nedá mluvit ani při sebelepší vůli. Dočetla jsem jenom proto, abych zjistila, jak to bylo. Naprosté zklamání.
Četla jsem poprvé před dvaceti lety u našich v knihovně. Pamatovala jsem si, že mě to tenkrát nadchlo a tak když vyšly filmy o Duně, nebylo co řešit. Přiznávám, že ty filmy mě naprosto odbouchly. Osobně bych řekla, že jsem si nedovedla představit, že by to dokázal někdo tak fantasticky natočit. Myslím, že se dá říct, že ty knihy pozvedl. A jak píše Terkishead, vzájemně to tvoří dokonalou symbiózu. Jediný rozpor, který cítím je v postavě Chani. Tam se kniha ubírá dost jiným směrem než film (a film je mi v tomhle bližší) a jsem zvědavá, pokud hodlá Villeneuve zfilmovat i Spasitele duny a potažmo další díly, jak se s tímhle popasuje.
Velmi kvalitní pokračování příběhu s detektivem a jeho "pravou rukou". Příběh opět na jedničku, místy fakt napínavý jak gaťky. Teď si dám od Deavera pauzu, ale mám v úmyslu přečíst postupně všechny Rhymy.
(SPOILER) Tak tohle byla teda jízda. Na to, že hned od počátku víte, jak se věci mají je to neuvěřitelně čtivé a prostě vás to nepustí. Psychologie postav je dokonale vykreslená a proces toho, jak je obtížné se dostat z nemožné situace je perfektně vykreslený. Doufám, že si z toho každý odnese uvědomění, že pokud máte pocit, skutečně silný pocit, že někde něco nesedí, je dobré se tím řídit.
Klasika typu off Campus, ale v hlavních rolích ženy. Super nápad, dobře se to čte. Příjemná změna byla Summer. Konečně hrdinka, která se sice s něčím trápí, ale není to nekonečné trauma z dětství, je otevřená, veselá, energická. Řekne co si myslí a dá najevo co chce. Příjemné pokračování s našimi známými postavami a těším se na další díl. :)
Moje nejoblíbenější kniha vůbec. V podstatě ji mám neustále u postele, protože se v ní dá otevřít jakkoli náhodně a číst a pobavíte se.
Tom Robbins dokázal, že je mistrem svého řemesla.
Varování : Nedá se odložit, jak jednou začnete, nemůžete přestat :-)
Dějová linka hate to love je tu pěkně postavená a Texas s Westem nelze nefandit. Čtivost za jedna a za jedno odpoledne to člověk slupne jako malinu, téma fénixe se mi obecně líbilo a Shen to využila do poslední kapky.
Tak jasně, není to žádná novinka a já jsem evidentně zaspala dobu, že mi tahle autorka unikla. Mám dojem, že mě kdysi odradily ty debilní obálky...ale je to spíš matná vzpomínka. Každopádně k věci. Je to dobrý. Ne jen tak obyčejně, je to fakt dobrý.
Jasně je to přitažený za vlasy, hlavní i vedlejší postavy se pravidelně chovají jako idioti, místy dost na hraně se šílenstvím....ale...ze začátku jsem si říkala, proč si to prostě normálně neřeknou? proč se vzájemně trápí? proč? ....vždyť by to všechno bylo tak jednoduchý. A pak mě praštila po hlavě vzpomínka na to, jak jsem blbla kvůli klukovi, do kterýho jsem byla zamilovaná...a pak další vzpomínka...co jsem všechno prožívala za situace kvůli lásce. A no páni! Najednou mi ty postavy nepřipadaly jako takoví idioti...najednou jsem si uvědomila, jak strašně moc to někdy není jednoduchý říct ty nejjednodušší věci.
Za to, že mi tohle ta kniha připomněla dávám plnej počet.
Ta kniha je krásná. Protože všechny ty popisy přírody a především vztahu hlavní postavy k ní jsou fantasticky popsané a člověk je prožije. Nemyslím, že bych kdy toužila žít v bažině, ale po čem nejspíš zatouží každý člověk, který tuhle knihu přečte, je ten vztah k přírodě a souznění s ní. Ten prožitek je úžasný. Celý příběh je ucelený a všechno přesně sedí tam kde má být. Jenom jsem nějak nebyla schopná prožívat ty dramatické chvíle opravdově. To co ve mně zanechalo otisk je skutečně hlavně ten vztah k přírodě.
Já miluju tu atmosféru, vůně, které člověka obklopí, šaty, které s hrdiny obléká, vnitřní souboje, které svádí.
Je úžasná.
A zase mě po dlouhé době něco opravdu nadchlo. Dobře vystavěný příběh, má to spád, hrdinové jsou přiměřeně sympatičtí a historka přiměřeně uvěřitelná. Supr. Už se těším na další díly. Nečekala jsem od téhle knihy moc a naopak mě příjemně překvapila.
Moc krásně napsaný příběh, velmi typickým stylem magického realismu, kde se prolíná příroda, půda, tajemno...zároveň se odvíjí příběh jedné rodiny a jejích generací, vždy ve vztahu k půdě a prostředí. Přiznávám, že tenhle styl miluju a i když jde místy spíš o popisy, člověka to vtáhne do prostředí, jako by tam byl, cítil vůně, pachy, jako by chodil po těch cestách. Je to prostě magické.
Miluju od Pratchetta celou Zemeplochu a tohle je proste starej dobrej pocatek.
Přečteno na jeden zátah, čte se to samo. Pokud budete číst za sebou Šéfa a Sexy Profesora najdete poměrně dost podobností, ale ve finále to nevadí. Vi Keeland prostě umí psát, takže i erotický román je pořád román a ne paskvil. Je to jednoduché, ale dobré.
Lepší průměr z toho dělá humor. Smála jsem se dost :)
Celé to perfektně odsýpá už od začátku, postavy jsou sympatické a třikrát hurá jednají celkem logicky, má to i příjemnou pointu. Za mě fajn příběh do sbírky tohoto typu. Jediné co bych vytkla je ta obálka, jednak mi nesedí k příběhu a za druhé by mě potěšilo, kdyby i tenhle typ literatury měl obálku na které nutně nemusí být "frajer s holým břichem". Copak neexistují sexy obrázky s trochou kultury? :)
PS. Všimly jste si, že od vydání padesáti odstínů se nám mnohem víc propašovává různý zavazování, plácání a podobně do nověji vydaných erotických románů? Tam kde by ji dřív prostě opřel o stěnu se dneska bez plácání po zadku neobejdou?