Skallarix komentáře u knih

Smutné, nostalgické vyprávění pana Andresky o svém dětství, o svém mládí a hlavně o tom, kde se v něm vzal takový zájem a obdiv k vydrám, který se změnil nakonec ve velkou životní lásku... Tyto "vodní" lasicovité šelmy jistě učarují mnohé... Ale k navázání vztahu (a hlavně k porozumění zvířeti) je třeba více, než jen lidská libost v roztomilosti zvířete.
Autor krom svých vzpomínek popisuje i život těchto lasicovitých šelem v naší krajině, ve volné přírodě (v tehdejším Československu). A v neposlední řadě i jejich povahu lasicovitým šelmám vlastní - a je jedno, jestli se jedná o vydry, tchoře, (fretky), kuny... Více než mnohé mají společného. Jejich hravost, tvrdohlavost, škodolibost, roztomilost... Jsou to inteligentní zvířata a musím přiznat, že i já mám pro ně velikou slabost.

9 05.09.2019

M.Y.T.H. Inc. opět přinesl pohledy ostatních postav z příběhu a jejich vyprávění. Tentokrát se podíváme na to, jak to funguje v armádě (nejen v jiných dimenzích). Lehce satirický a humorný pohled na armádu v kulisách fantasy světa se snaží pobavit vtipnými hláškami, někdy ale možná i trochu notoricky ohranými "armádními vtipy". Tak či tak to pro mě tehdy byl jeden z těch slabších dílů "Mýtů".

3 05.09.2019

Čekal jsem ledacos, ale takhle marnou záležitost asi ne. Celá tato kniha je jen svazek zbytečných rozhovorů o ničem s mnohdy nevýraznými, nezajímavými a často "prázdnými" osobnostmi českého… Čeho vlastně? Prostředí sociálních sítí a společnosti?

Skladba dotazovaných lidí, se kterými tyto „rozhovory“ byly vedeny, je zhruba z devadesáti procent jednotvárného typu, obdobně společensky a politicky smýšlejících. Zhruba pět procent jsou názoroví oponenti a zbytek bych nazval lidi, bez názoru, hodnot a postoje, pro které je nejdůležitější dobře vypadat a umět nastavit – kupříkladu slečna Drahomíra Jůzová – v tu dobu rozhovoru devatenáctiletá profesionální pornoherečka. Ale jsou tu další "důležité postavy" české historie – jako kupříkladu zakladatelé facebookových stránek „STAY ZMRD“, sluníčkářský gay-pornoherec Jakub Janda plkající zcestné řeči zaštiťující své argumenty o humanitě a morálce (přední tvář a zastupitel ředitele "think-tank" neziskovky "Evropské hodnoty", která je financována,mimo jiné, "Open Society Foundations" George Sorose), "novinář" Michal Zlatkovský z týdeníku Respekt (k tomu se netřeba vyjadřovat)... Nebo je tu i Jaroslav Cerman – velice kontroverzní postavička z kampaně HATE FREE Culture. Mimochodem, tento "dejme tomu publicista" pracoval během prezidentské kampaně pro Horáčka, se kterým je v této knize také dejme tomu rozhovor. Další postavičkami jsou třeba Matěj Hollan (Hnutí "Žít Brno"), Vladimír 518 (...?), či nynější "hvězda" ODS, ostuda a starosta Řeporyjí, velikán, džentlmen a inteligent - Pavel Novotný. Samozřejmě rozhovorů s panem Ferim je zde více a netřeba všechny vypisovat, chtěl jsem jen zmínit ty "nej".
Na druhou stranu se divím, že k rozhovoru svolili kupříkladu Martin Konvička, či tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček, ze kterých si autor neustále jen utahuje a baví se na jejich účty.


Když se zaměříme ale na knihu a jeho autora - ony rozhovory byly vedeny neprofesionálně a na úrovni středoškolského studentského časopisu. Člověk nemusí mít ani základy žurnalistiky, či lekce tvůrčího psaní, aby bylo zjevné, že dotazovaní ve většině případů jen vyplňovali předem připravené dotazy, takže než o rozhovory se jedná o jakési doplňování otázek, které mohl někdo poslat e-mailem a k žádnému rozhovoru fyzicky, či alespoň v reálném čase dojít nemuselo.

V knize, krom rozhovorů najdete i glosy a vtipy, frky, co nejsou vtipné, sem tam i humor, který z valné většiny postrádá byť špetku inteligence. Hlášky "puberťáka", který na jednu stranu chce být cool bavič mladých, šašek a zároveň chce, aby ho lidé brali s jeho vystupováním vážně na prknech národní politiky (nehledě, za kterou stranu kope).


Na to, abyste napsal knihu, pane Feri, bude potřeba daleko více, než jen pár předpřipravených otázek, "zajímavých osobností" ze sociálních sítí a pár hlášek z Twitteru, kam už raději ani moc nechodíte.

První, co vás napadne po přečtení této knihy je slovo "tendenční". Silně politicky ovlivněné dílko, které vás skrze závoj oné tehdejší socialistické ideologie seznamuje se světem Arabů. Tento svět ale za třicet let prošel velikou změnou - a rozhodně ne k lepšímu. Autoři se nás také snaží stručně seznámit s historií islámu, která je zde až tragikomicky vykreslena, ve které pohádkově vyprávějí "až na výjimky" o nenásilném šíření, činy válečného šíření (šíření islámu mečem) buď bagatelizují, nebo raději vůbec nezmiňují... Skrze nespočet kapitol a kapitolek neustále také poukazují na to, jak musejí nebozí Arabové nalézt v sobě to bratrství, nehledě na příslušnost ke státu, ve kterém žijí (nejlépe nacionálně a především přes islám, který je skvělým nástrojem, který je pojí), zanechat bratrovražedných válek, neboť jsou jedním národem, a postavit se uzurpátorům ze západu a agresorům z Izraele. Tak snad mají páni filozofové radost, že se jim jejich sen splnil.

Můžeme tedy tuto knihu brát v rámci mezí jen jako výlet do minulosti nejen orientálního světa, ale i našeho, díky oné zaujatosti.

7 09.05.2019

Z lítosti jedna hvězda pro kýč, napsaný v zoufalství, často v opojení lihovin, či po jejich decimujících účincích. Sebelítostivé výkřiky do prázdna. Vlastně na papír.

3 19.04.2019

Kdo vypotil tuto anotaci, musel být také umělec. "Reflexivní a intimní poezie" která "... je básníkův vztah k Bohu, který se zde často dostává až do polohy křesťanské pokory, do oblasti, v níž autor pouze předpokládá, že existuje něco vyššího a definitivnějšího, než je život obyčejného smrtelníka." ...Výborně, asi největší pokory křesťanské spatřuji v intimní poezii o kundě panny Marie - "Srdce snad Oko Boží či píča kunda Mariina?", "Kunda či Oko Boží či srdce kosočtverce?". Tohle - a tím myslím celou "sbírku", nepovažuji za umělecký počin, underground, či jak se tento pseudoliterární balast takovými ctnostnými názvy nálepkuje. Spíše je to ukázka degradace, dekadence a především, především primitivismu.

Možná jen o špetku slabší na humoru a ději oproti dvěma předešlým výborným dílům, ale i tak, jako obvykle, hrdinští neporazitelní Galové nezklamali! Tentokrát keltští válečníci zachraňují svého kamaráda barda Trubadixe ze spárů zrádných Římanů...

7 17.04.2019

Pamatuji si, jak tato sbírka povídek startovala na jedněch "kick-start" stránkách - a to neúspěšně. Z požadovaných 33.000 Kč nevybrali ani pět a půl tisíce. (Sám jsem jim přitom přispěl, částka mi byla vrácena). Vím, že názory o knihách snažící se vyjít přes tyto různé "startery" jsou dosti různé a někdy až velmi vyhrocené. Sám se nestavím ani do jednoho táboru, však musím uznat, že některé knihy by díky těmto projektům -bohůmžel- nevyšly, jiné zase by asi nikdy vyjít neměly, či rozhodně nemusely (z hlediska jakéhokoliv přínosu).. Ale ke knize samotné...

"Devět povídek, devět autorek, devět čarodějek inkoustu a pera"
Asi jak už to v pohádkách a fantastikách bývá, některé čarodějky umí učarovat, ošálit smysly a svést jen pohledem. No a některé vám akorát podají jedovaté jablko, či na vás plivnou na náměstí, když jdete kolem. Zvláštností, která už nijak dnes "zvláštní" není, ba naopak, řekl bych, je ta, že je to sborník ryze autorek - žen. Před deseti lety by toto možná bylo jako malé zpestření, a jistě by jako "reklama" zaujalo. Ale v dnešní době genderového šílenství a kdejaké pozitivní diskriminace už to není nic zajímavého, možná naopak. A i kdyby to ne a opomineme tuto skutečnost, takových sborníků jsou dnes desítky. Roman Koňařík vsadil ve svém projektu na (ne)jistý krok: osloví autorky fantastiky - dovolím si říci, že ty mladé, pohledné a "neokoukané" a sestaví s nimi sborník povídek (a samozřejmě s jejich fotkami, když jsme u té krásy). A Proč ne. Ačkoliv mě samotného oslovila spíše jména autorek, které jsem již znal. Nevím, na pokolikáté mu to vyšlo, či jestli tedy zafinancoval nakonec částku ze svého a "kick-starter" měl akorát zafungovat jako reklama. Ale kniha je na světě.

"A je tu další sborník fantasy povídek..."
Výborně, takové často vyhledávám, obzvláště poslední roky ty české, tuzemské. Zbožňuji jejich rozličnost a leckterá povídka vydá ze sebe daleko více než několikadílná kniha. Jenže někdy, alespoň mi přijde, že při honbě za "vydávám knihu!" nebo "napsal jsem povídku a teď vyjde!" chybí jistá "korektura", nadhled, kritika a další ty ne milé zpětné vazby a podněty, které většinou schytáte od nakladatele (který se samozřejmě také často mýlí :) a jeho týmu. I zde mi trochu v některých případech přišlo, že autorky měly velmi volnou ruku, jen hlavně aby byl materiál na vydání, aneb jak zaznělo v předešlém komentáři - "čarodějky pera spíš prohrábly šuplík".
Ale tak či tak, každá povídka si zaslouží své hodnocení zvlášť. Sborník "Mladé čarodějky", více než u jiných sborníků, se kterými jsem se v poslední době setkal, beru jen coby obal držící různorodé povídky pohromadě. A "P.S." - s naprosto příšernou obálkou! Hrozný kýč. (Nehledě na kýčovitost, stačilo by alespoň při kresbě dodržovat základní proporce lidských těl ;)

4 12.04.2019

Tak tady tkví jedna z ukázek kultury jistých "lahvoidních" skupin... Duchaplnější texty i slovní zásobu naleznete obvykle na veřejných záchodech starých nádraží, či putyk čtvrté, páté cenové.

Tak za prvé - mé srdce dle této knihy není otevřeno.
A za druhé - tato kniha je pro lidi přijímající filozofii "new-age - křesťansko - světlo - láska - žvásty" stavící na základu pojetí "svědomí = vnitřní hlas = nitro = bůh" (či spíše pro lidi vidící ve vesmíru nekonečnou energii lásky a všehomíra prostupující všemi a vším, neboli vyjádřeno kriticko-analytickým smýšlením "vesmír = energie = nekonečno lásky").

Ale musím uznat, rozpolcení ve mě útlá knížečka zanechala. Mám hodnotit jednou hvězdou, která je přehnaně přespříliš k onomu obsahu, či "odpadem"- zaslouží-li si ho vůbec?

2 05.03.2019

Stručná knížečka, dostal jsem ji tehdy, když mi bylo zhruba sedm, osm let, v době, kdy jsem začal chtít pěstovat svou vlastní bonsaj. Tehdy mě uchvátila grafická stránka knihy, je totiž plná zdařilých fotografií, jen dnes tuto knihu těžko mohu ocenit jakožto pěstitel/nadšenec - je velice stručná a chudá na informace. Pro začátečníky jako takový malý náhled do světa bonsají asi postačí, ale mnoho rad zde nenaleznete.

6 20.02.2019

Hezká kniha plná fotografií a kratších spisků o tzv. masožravých rostlinách. Více jsem zde ocenil ony krátké popisy jednotlivých druhů - jejich výskytu v přírodě či jejich specifikacích. Ohledně samotného pěstování rostlin je zde pár rad, ale žádné velké popisy a rady tu nenajdete. Jedná se tedy o takovou malou, stručnou příručku toho co jsou vlastně zač ty rostliny, jež nazýváme "masožravé".

5 30.12.2018

Namíchaná wicca (pomotané pohanské rituály) s křesťanstvím, kabalou a hinduismem. Útlá knížečka, která kdysi byla asi prodávána v nějakém setu/boxu "pro čarodějky a čaroděje". Obávám se, že v nejednom případě narážíme i na slabý/špatný překlad... Knize se ale musí nechat její úžasné a velmi hezké grafické ztvárnění stránek a její kresby. Vizuální stránka je vážně povedená.

K této knize mám však jisté vzpomínky. Je to takový ten "poklad", o který jsme se se sestrou prali a navzájem si knihu brali, schovávali, kradli - a nemohli se dohodnout, čí vlastně ta kniha je. Otázka vlastnictví této knihy byla v našem vztahu velikým klínem po několik let. Inu, tak je to už šestnáct let nazpět... Takže knížečka samotná má pro mě spíše nostalgickou hodnotu, než cokoliv jiného.

5 27.11.2018

Už nějaký ten rok Žoldnéře sleduji. U minulého ročníku jsem zmiňoval, že přistupuji k této sbírce s jistým očekáváním, které se mi obvykle vyplní... Tady tomu ale rozhodně tak nebylo. "Odvrácená strana světa" ukázala i odvrácenou tvář notoricky známých Žoldnéřů...
V tomto ročníku se sešlo mnoho zajímavých prací - inspirativních, napínavých... Každý nechť si najde to své. Já jsem to čtenářské "své" našel především v povídkách "Hovězí spravedlnost" (kde staří bohové ještě dokáží zasahovat, tam na severu, do života smrtelníků), "Jak vrchní komisař Olič prodal svůj stín za jedno plzeňské" (tajuplná povídka s hororovým nádechem, která se inspirovala pozadím skutečných dějin císařství Rakousko-Uherska), "Otec a smrt" (ve které autor prokázal vskutku dobrý vypravěčský um, ačkoliv si vybral lehce fantasy-cliché téma) a samozřejmě - povídka, která byla zde hostující (a dle které se jmenuje i letošní sbírka), nezklamala ani v nejmenším.

Žádnou povídku jsem zde nehodnotil méně než dvěma hvězdami. Ty nejslabší jsem považoval za "Fábulus", ve kterém se pointa skoro utopila v nekonečných dialozích a rozvláčnosti, pak "Cestu za snem", která je takovou tou vtipnou a přes moc jednoduchou, nucenou, pohádkovou povídkou (a ty já opravdu nemusím) a v poslední řadě povídka "Znamení zlata", ve které opět nalézáme vcelku známou šablonu Lindy Koutové - naivní patos, vystřižený jak z jednoduché červené knihovny (fantasy červené knihovny, chcete-li).

Celkově... Pro mě byl toto jednoznačně jeden z těch nejlepších dílů "ŽF", které jsem doposud četl.

Už u předešlého dílu jsem si říkal, zda-li si od Žoldnéřů nedám alespoň na chvíli pauzu (kupříkladu již ze zmiňovaných důvodů "tématicky se opakujících povídek") - ale jsem vlastně rád, že jsem tak neučinil. Tenhle ročník (2017) stál za to.


P.S. ...Málem bych zapomněl! Opravdu obdivuji talent Jiřiny Kmínkové! Naprosto úžasné ilustrace...!!!

4 21.11.2018

Ke sbírkám Žoldnéřů fantazie už přistupuji s jistým očekáváním, které se každoročně vyplňuje. Tento ročník nebyl žádnou výjimkou. V "Lovcích monster" mi povídky jakožto "skvělé" přišly akorát tři, vítězná jako povětšinou, jedna z těch opravdu slabších (ačkoliv ne nejslabší, letos se našli i jiné) a zbytek balancoval někde kolem střední linie, ohledně hodnocení.

Ony tři povídky, které bych hodnotil jako nejlepší, byly: "A z prachu povstal..." z alternativní historie dvacátého století, "Podej ďáblovi prst" z období třicetileté války a "Píseň bílé tmy", jejíž děj se odehrává v polovině devatenáctého století. (... A až teď jsem si všiml, co ty "mé vítězné" povídky spojuje. Historie, ačkoliv třeba alternativní, fiktivní.) Všechny byly napsány velice čtivě, zajímavě a každá svým osobitým způsobem. Nebudu se však rozepisovat o jejich ději a jejich kladech zde, v odkazu "Povídky" jsem je už náležitě rozebral... Další takovou velmi zajímavou prací byla i povídka "Román o růži" od V. Mertlíkové. Ale co se týká opačného konce pomyslného žebříčku... Největším zklamáním pro mě byla jen jedna povídka, a to "Ochránci klidného spánku", která hraničila až s patetickou infantilností a naivitou (možná někteří čtenáři desetistránkových, ilustrovaných pohádek pro nejmenší z distribuce W.Disneyho toto ocení - ačkoliv, abych někřivdil, pravda, ocenila to i porota Strak na vrbě a Kristýna Sněgoňová se vyhoupla se svým dílkem až na druhé místo).
Ostatní povídky povídky byly vcelku zajímavé, čtivé, některé samozřejmě méně... Každý si najde to své. Jen tento ročník mě utvrdil v názoru, že od Žoldnéřů můžete čekat stále skoro stejnou směs příběhů, které ačkoliv se příběhově liší, stylově a žánrově, když půjdeme více do hloubky, už nikoliv. I přesto - již lepší ročníky zde byly. ...

4 01.11.2018

Svět, který nás čeká na druhé straně, či možná jen některé....

Líbil se mi ten nápad, oceňuji celkový rámec příběhu. Originální, neotřelý... Sic jsem si takové světy nikdy takhle nepředstavoval - ale i proto to bylo pro mě něco nového a svým způsobem zajímavého. Příběh byl krom své originality velmi čtivý a měl spád.
Na druhou stranu - toto nebyl můj šálek. Knihu bych doporučil spíše ženám, neboť skýtá mnoho prvků z literatury zaměřené na ženské čtenářstvo, červené knihovny.

Inu, to, co se odehrává v "Šerém světě" jsem bral více jako zpověď (třeba Arrieth, pokud potřebujete vědět čí), než čistý fantasy příběh. To vše uvnitř jsou sny a kulisy něčeho, co se nemusí čtenáři hned ukázat, však ten, kdo umí číst mezi řádky, pozná, že to není jen fantasy, které se snaží dobýt literární příčky svou originalitou. Je zde něco hlubšího, skryto pod tím vším...
Ano, některé postavy mi byly zcela cizí, nepříjemné, nesympatické, či jsem nemohl pochopit jejich myšlenkové pochody, některé situace mi přišly i absurdní... A jak jsem psal výše, řekl bych, že své fanoušky si Šerý svět najde spíše mezi ženami, i proto jsem se nemohl tolik ztotožnit s příběhem já. Ale musím zopakovat - toto je více než jakýkoliv příběh na zahnání nudy, na ukolébání před spánkem, či příběhem jen tak pro radost - je jistou zpovědí, zahalenou do kulis jiného světa. Šerého světa.

Rád bych jen dodal, že se jedná o autorčinu prvotinu v takovémto formátu a velikosti - a na to své "první" si vedla velmi obstojně. Jsem zvědavý na další příběhy z dílny Poli Tajemné.

4 01.11.2018

Obava z tehdejší formy sílícího kapitalismu, který díky nadnárodním firmám a korporacím prorůstající politikou de facto ovládá i chody států? Který kašle na lidi, používá je jen coby masy, po kterých stoupá stále výš bez jakéhokoliv ohledu na dopad na životní prostředí, či dopad na sociální sféru a životy lidí? Možná i to byl jeden z podnětů k napsání této skvělé sci-fi. V padesátých letech minulého století se tato budoucnost mohla zdát vzdálenou písní, která může i nemusí nastat - ať už v této podobě, kterou autoři popisují, či v jiné, obdobné. Dnes tato jistá forma dystopie není tak nereálná, ačkoliv z druhého pohledu na věc - naše budoucnost není, či nemusí být nikterak růžovější. Za šedesát pět let od prvního vydání této knihy se svět změnil, ubral se svým směrem, ale stále nám tato kniha má co říci, nejen ve formě zábavy, a jistě se mnohý čtenář na konci zastaví, aby alespoň v duchu porovnal, jak moc se liší naše společnost od té v knize, či kam míří...

Velmi čtivá kniha, má u mě vyhrazené místo v knihovně na poličce top science fiction. Ale abych pravdu řekl, nějak jsem nepochopil ke konci Mitchella. Já bych tu děvku asi zabil.

7 15.10.2018

Skvělá příručka. A ano, jak už tu zaznělo, příručka je mířena na začátečníky a neznalé (samotná kniha nese i v podtitulu: "Historie, ekonomie a technologie kryptoměn, stručná příručka pro úplné začátečníky").

Stroukal a Skalický velice polopaticky vysvětlují, co Bitcoin je, přehledně a stručně popisují jeho historii vzniku a jeho první roky, vysvětlují pojmy z oblasti kryptoměny i její komunity (kupříkladu, jak vzniklo dnes v této komunitě slovo "hodl") a také se snaží vyvracet některé mýty, které kolem kryptoměn a hlavně Bitcoinu panují.
V části "Příručka uživatele kryptoměny" podrobně čtenáře seznamují s praktickou částí kryptoměny. Kde ji sehnat, jak a kam si ji uložit - či jakými všemi způsoby ji můžete dnes držet v bezpečí (zde i některé konkrétní peněženky přímo doporučují).
Po příručce přichází část "Ekonomie a technologie kryptoměn", která, řekl bych, může být i složitá na úplné začátečníky, jakožto běžné uživatele kryptoměny - a to spíše než z ekonomické části, té technické (a to se za začátečníka v oboru nepovažuji). Ačkoliv se autoři pohybují stále v obecné rovině, některé technologické postupy a funkce bude muset čtenář přelouskat, obzvláště, pokud není z oboru příbuzného informačním technologiím, či k nim nemá nijak blízko.
Nakonec, v tomto rozšířeném druhém vydání (vždy se snažte sehnat poslední aktualizované vydání! ) nalezneme i "zoologii" ostatních kryptoměn, altcoinů - těch nejznámějších (Ethereum, Dash, Monero atd.) a takový doslov s myšlenkou, co bude asi s Bitcoinem v budoucnosti a jakým směrem by se mohl ubírat...

Když to celé shrnu, autoři svým čtenářům připravili stručnou, ale přitom informačně bohatou, obsáhlou a propracovanou příručku, jak na Bitcoin a jak celá tahle digitální, virtuální mašinérie funguje. Vřele doporučuji, protože i já věřím, že tímto směrem se bude budoucnost ubírat. Ať už ve scénáři pozitivním, či... V tom méně libém světle. Jisté ale je, že s technologií blockchainu přišla jistá tech. revoluce.

7 13.10.2018

Povídky dobré, povídky slabší a i ty špatné... Asi jako každý ročník Žoldnéřských prací. Ačkoliv tento sborník skrývá v sobě, dle mého, pět vcelku výtečných prací (včetně hostující povídky od M. Lince), jejich třpyt, lesk a slávu na pomyslných miskách vah v opozici vyvažují ty slabší kusy, kterých tu nebylo také málo. Rozhodně nejslabší bych považoval žoviální pokus o jistou urban fantasy paní Molcarové "Poslepu házet kostkou", který však v očích poroty byl tak skvělý, že se vyškrábal až na třetí místo (jak asi píši u každého ročníku - je to věc vkusu a mé hodnocení je velice subjektivní i sugestivní - ostatně asi stejně tak, jako poroty). Ale abych nezačal negativně, či nějakým haněním... Musím vyzdvihnout již zmiňovanou hostující povídku, která byla vážně dobrá a navnadila mě silně na samotná díla M. Lince, pak "Pomoc osudu" mé oblíbenkyně Jitky Ládrové, která umí tvořit své světy stylem jím vlastním a ještě lépe je popisovat (a především vyprávět osudy jejích hrdinů), "Osberth" Karla Doležala, který zde ukázal svět pro mě v tuzemské fantasy naprosto nový a také velice zajímavý, či v neposlední řadě "Soumrak elfů" (princezničky a mejdla, který nesnášej metal, ať se dou rovnou vycpat) a "Zrádné svědectví", které vtáhlo naprosto úžasnou atmosférou (a napětím!). Bylo to velice dobré čtivo, když vezmu knihu v celku jako takovou, ale pokud hodnotím dle průměru povídek, které obsahuje, sotva přesáhnu byť o píď tři hvězdy.

... Navíc, jen abych dodal, u každé povídky jsou obvykle dvě ilustrace. Každá povídka dostane jiného ilustrátora, takže krom čtení je mnohdy i čím se kochat. A tento ročník mě nejvíce v tomto ohledu zaujala ilustrace Jiřiny Kmínkové.

3 03.10.2018

Malý a velmi stručný průvodce světem doby našich barbarských keltských předků, v neposlední řadě i oblastí Chrudimska, jak nese název knihy. Kniha je zaměřena ale spíše na naprosto neznalé čtenáře, či mládež - najdete zde primární, základní informace "kdo byli Keltové, jak žili, jak vypadali" etc., či v stručném spisu, co se z archeologického hlediska našlo v dané oblasti, či jak teoreticky oblast v této době působila. Každá kratičká kapitola je shrnuta do kvízu, kde si stejně jako na základní škole uděláte test, zda-li si pamatujete co na předchozích cca deseti stránkách bylo uvedeno.
Oceňuji tuto knihu pro oživení regionální "prastaré" historie, věnování se minulosti tohoto období i pro snahu dostat tyto informace do povědomí širšího okolí. Hlavně neskonale obdivuji práci na oppidu Nasavrky, kde se konají každoročně slavnosti - z nichž nejznámější je "Lughnasad", festival keltské kultury. Jak autora této knihy, tak ostatních vůdčích osobností, pořadatelů, či v neposlední řadě pracovníků a dobrovolníků, mezi které se snad brzy přidám (ačkoliv je to pro mě více než kus cesty).
Když se vrátím ke knize - rozhodně bych ji doporučil jak neznalým historie, tak i milovníkům této doby, kultury a civilizace, neboť zakoupením této knihy podpoříte samotný "projekt", díky němuž a jemu podobným naše historie nezemře a nezůstane navždy v zapomnění.
..Navíc samotná kniha obsahuje úžasné kresby a ilustrace pana Petra Nováka.

5 14.08.2018