Skallarix komentáře u knih
První díl a rozhodně také nejlepší, ke kterému jsem se v oblasti románů Perryho Rhodana vůbec dostal.
....Už během pár stránek jsem si oblíbil původní obyvatele planety - tzv. Mocky.
Zajímavé dílo české fantastiky. Trojice příběhů ladně vytvářejíc jeden celkový - jak již bylo zmíněno "rámcový". Pan Mostecký má u mne plus. A Larry Elmore, ačkoliv přispěl pravděpodobně nevědomky rukou k dílu, také - za svůj krásný obraz, jež se stal v tomto vydání (v nakladatelství "Klub Julese Vernea" roku 2001) obálkou a pro mě takovým symbolem dračí ženy - "ďáblovy dcery". Navíc mi připadá, že dosti vystihuje jednu scénu z knihy...
I když se zde jedná o přepis scénáře stejnojmenného dobrodružného fantasy filmu Stephena Sommerse s Rachel Weisz a Brendanem Fraserem v hlavních rolích, musím uznat, že díky M. A. Collinsovi se z přepisu stalo vcelku dobré čtivo, a to nejen pro příznivce již zmiňovaného filmu.
Takový malý mýtus o ztraceném a znovu nalezeném přátelství. A nebo snad jen... Mystifikace?
Jeden z nejlepších dílů Mýtů!
Sladký život může se zdát, když opájíte se společností a přízní krásných dívek a žen, avšak... Ne vždy je to tak růžové, ne vždy je to tak sladké, jako sen.
Tak co, Skeeve, která to bude? Zrzavá kočička Zajda, krásná sexy upírka Kasandra? Vyzývavá a smyslná královna Bolehlava? Nebo snad jiná...? Já už své favoritky mám, Skeeve, co Ty...?
"Příběh, který stvořila sama fantazie"... Ale ne, to bychom křivdili. Je to příběh stvořený fantazií Neila Gaimana - a to hvězdných rozměrů!
Když jsem po Mortovi dostal i Čaroprávnost, s nadšením jsem se na ní vrhl. Možná o to větší zklamání byl zážitek z mého druhého navštívení Zeměplochy skrze tento díl. Mort nastavil příčku příliš vysoko.
Po přečtení Čaroprávnosti jsem už, možná bohužel, neměl chuť se pouštět do dalších děl T. Pratchetta. Alespoň do teď....
(A pokud se někdy opět do ní pustím, vezmu to chronologicky a bez přeskáček!)
První Pratchettovka, kterou jsem četl - a musím říci, že na mne udělala obrovský dojem. Dostal jsem ji tehdy od (dnes již bývalé) přítelkyně, která byla do příběhů Zeměplochy blázen - a to se slovy, že se mi bude jistě líbit, neboť je v jistém smyslu a v jistém úhlu pohledu v něčem dosti podobná Mýtům od R. Asprina, do kterých jsem byl zase blázen já. ... A měla pravdu.
Šikovný, praktický, leč "trochu normovaný" dobou, ve které vznikal. I přesto je to svkělý pomocník, kerého máte po ruce, když tápete ve významech slov, jež jsou vám mnohdy záhadou.
Inu, kde jen začít....
Začátek byl opravdu pro mne šokující. Ačkoliv prvních dvě stě stran by se dalo označit za "čtivé", rozhodně bych zároveň upozornil, že "čtivé" není totéž co duchaplné, smysluplné a dějově hodnotné. Ne, opravdu ne. Domnívám se stále, že toto dílo musely napsat dvě jedenáctileté děti, jinak si to nedokážu vysvětlit. Půlnoční Dáma je něco tak neoriginálního.. Je to příběh bez špetky fantazie. Vše co zde najdete jste už někde četli, nebo viděli. Hodně prvků zde máme od Tolkiena z Pána Prstenů - sprostě okopírovaných. Velká část převzatá je také od Endeho z Nekonečného Příběhu...
Dvě sestry proti sobě, jedna za dobro, druhá za zlo. Vše, na co v tomto světě narazíte je magické a hlavní postava je citlivka nejvyššího stupně, každou třetí stránku omdlí, ale má davy fanoušků, jaký je to neohrožený hrdina. A kdyby jen on. Všechny postavy jsou tak idealizované a přehnaně vyumělkované... Alespoň se hodí k tomu mixážnímu ději, ze kterého máte pocit, že procházíte stručnými ději knih, které už znáte. Plus navíc nějakými věcmi snad i z počítačových her a nízkorozpočtových filmů, které dokola hrají v televizích... Ne, rozhodně nic originálního.
Co se týče stylu a formy textu, to jak je to napsané... Ano, jedenáctileté děcko by za to možná dostalo jedničku za slohovou práci. Ale jinak? Neuvěřitelně slabá slovní zásoba. Je až šokující, kolikrát kdosi dokáže vecpat za 587 stran tak bizarní slovo jako je "pableskovat" ve všech pádech. Ano, už se asi opakuji, ale ti dva, kteří se pod tuto knihu podepsali museli mít opravdu chudou fantazii a hlavně hodně sebevědomí, když z mnoha známých příběhů se nestyděli udělat jeden svůj, ze kterého vyjde nakonec stejně asi to samé, jako když vaří pejsek a kočička.
Přehnané fantasy bez fantazie.... Příběh bez duše a smyslu pohybující se na okraji mnohostranného plagiátorství.
Ačkoliv přepis scénáře slavného stejnojmenného filmu s Kevinem Costnerem v hlavní roli, který byl natočen s trochou dle legend slavného anglického zbojníka Robina Hooda, i dle předlohy románu "Robin Hood" od Alexandra Dumase - a hlavně fantazií "továrny na sny" jménem Hollywood, má u mne tato kniha své místo. Nevím, zda-li to bude mým někdejším nadšením pro tuto historickou postavu, umem Simona R. Greena, či nostalgií, ale tak či tak, kniha se mi líbila o poznání více, než film samotný - ačkoliv jak jsem již psal, paradoxně se jedná "jen" o přepis scénáře do knižní formy, beletrie....
Jedna z nejmilejších knih mého dětství - a navíc krásně ilustrovaná....
Moc hezká fantasy pohádka pro menší čtenáře. Bohužel jsem dříve pokračování nesehnal a nyní jsem, myslím, už moc starý na to, abych s takovým nadšením dočítal osud Červené pevnosti.
Nezapomenutelný děj odehrávající se v Anglii v 16. století - dobrodružství dvou chlapců si natolik podobných, že se rozhodli vyměnit si role, své životy, alespoň na určitou chvíli... Jenže ne za všechna přání, která se nám splní, jsme vděční. A to poznali i hlavní hrdinové této knihy - Tom Canty a princ Edward
Skvělý příběh... Temná a lehce erotická pohádka zasazená do současnosti, plná intrik; a nejen toho... Naleznete zde čarodějnice, víly, skřítky a mnoho jiných, jako v mnoha klasických pohádkách. Ale po přečtení jen úvodních slov zjistíte, že k pohádce to má daleko.
Marný pokus o horor skrze slaďák ála Rosamunde Pilcher? Mmmm... Ne, tolik mne toto dílo neoslovilo. Vlastně, abych byl přesnější - neoslovilo mne vůbec...
Skvělá příručka pro začátečníky s HTML - krok za krokem...