Skyer komentáře u knih
Moc hezké grafické zpracování knihy. Mapa, obrázek u každé kapitoly... Celé to díky tomu působí pohádkově. Velký plus je i to, kolik je zde rozmanitých nadpřirozených bytostí. (Snad ale budou mít v dalších dílech o něco větší roli v příběhu - využijí jejich schopností a rozdílností.)
Co mi na příběhu nevyhovovalo, bylo vyprávění v přítomném čase a víly. Přijde mi, že jsou teď v každém příběhu a navíc pro mě nejsou ani nijak zajímavé. Jsou to vlastně jen nadpozemsky krásní mágové, nic nového.
Objevuje se zde jedno klišé, které mě pomalu přestává bavit a to (MALÝ SPOILER) badboy s těžkou minulostí. (KONEC SP.). Doufám ale, že zůstane aspoň trochu krutý a nestane se z něj neškodný méďa, jako by se mu nikdy nic nestalo. (Ale nevypadá to na to. Doufám i, že nebude mít s hlavní hrdinkou žádný idylický vztah. Nejlepší by byl žádný anebo krátký.)
Autorka se očividně snažila zapojit do příběhu i vážnější prvek - panické ataky. Udělala to ale tak mizerně, že by bylo lepší, kdyby to tam nedávala. Jude totiž o tom jen mluví, ale žádný atak nevidíme. Dvakrát se k tomu schyluje, ale ona to během chvilky překoná a vyprávění pokračuje, jako kdyby se nic nestalo.
Někde před půlkou mě konečně po dlouhé době chytlo to nutkání číst dál a dál. Sice až takhle daleko, ale když to porovnám s ostatními knihami z poslední doby, tak jsem ráda, že mě to aspoň vůbec chytlo. (Ne že by mě ty jiné knížky nebavily, ale prostě mě dostatečně nevtáhly do děje.)
3,5⭐
Ze začátku mě bavila jen Tash, ale postupně jsem si oblíbila skoro všechny postavy.
Nebavilo mě ale číst o Ambrosovi. Ze začátku až nerealisticky snadno překonával překážky v příběhu. Například jak sebral dopis Thornleemu? To snad ne.
Zato Catherine nebyla špatná oproti jiným princeznám. Přijala svou nechtěnou povinnost a skvěle jí využila. Zbaběle neutíkala a nechovala se domýšlivě jako Lia z Kronik pozůstalých. Na její lince mě ale nebavila její zamilovanost do Ambrose (a naopak).
March mě ze začátku moc nebavil, ale po seznámení s Edyonem se to změnilo. Takže jediný, kdo mě trochu nudil byl Ambrose.
Čekala jsem ale, že v knize budou víc vystupovat samotní démoni, ale ukázali se jen 2 - na začátku a ke konci. :(
Co se mi na knize nelíbilo, byla mapa, v které navíc chyběly některé pevnosti/města. Má svůj styl, ale já mám radši takové klasické, jako jsou v jiných knihách.
A na závěr: Hezké čtení, které ale nebylo zas tolik čtivé, abych se od něj nemohla odtrhnout. Tak tomu bylo bohužel až ke konci.
Původně 3⭐, ale po nějaké době snižuji, protože když se na knihu podívám, tak z ní nemám žádný dobrý pocit jako u jiných 3 hvězdičkových knih.
Komiks, který mě zaujal rozmanitými bytostmi, které se zde nacházely, a byl dost čtivý.
Bohužel se nedozvíme, proč spolu ty dva národy bojují. Asi se prostě nenávidí a hotovo. Asi jen kvůli rozdílnějšímu vzhledu a pocitu nadřazenosti jednoho nad druhým. (To ale nebylo řečeno.) Doufám, že to bude trochu rozvinuto v dalších dílech.
U této knihy nemůžete dát na anotaci - vyzradí vám polovinu příběhu. Vlastně se tam toho moc neděje - Bellman celou dobu jen pracuje a to tajemno, o kterém máte pocit, že budete číst, tam ani pořádně není. Nachází se až na konci - ten byl zajímavý (i ono samotné popisování děje odpovídalo myšlení hlavního hrdiny), ale nevím, jestli to stálo za to, se tím prokousávat.
Celý styl psaní mi trochu připomínal povinnou četbu a jelikož jsem čekala od knihy něco jiného, tak mě zklamala.
Začátek bez Rhysanda mě přišel docela dobrý. Rhys mě totiž neskutečně nebaví - ta jeho dokonalost a hrdinské obětovávání se za ostatní. Takoví hrdinové byli oblíbení v minulém století, ale teď už se většinou naštěstí neobjevují. Ta jejich plochost a jednostrannost je pěkně unavující.
Když postavy mluvily o tom, jak by toho a tamtoho chtěly zabít a mučit (např. Tamlina), tak mě to přišlo děsně primitivní a dětinské - neumět se ovládnout, zneužívat svou moc a neřešit věci bez násilí. Když to autor umí napsat, tak to nevadí, ale v této knize to bylo hrozně hloupé.
Docela mě už unavuje stále stejný vzorec partnerských vztahů - žena vztah nechce a odmítá a muž ji musí dobývat. Naopak (v jinačí formě to tam ani nebylo) to bylo jen u záporných ženských postav, Ianthe a Amaranthy.
(Hlavní) záporáci (král Hybernu) jsou ploší a zlí skrz naskrz a čtenář si k nim nemůže utvořit pořádný vztah. (Stejně je tomu tak i v Tog.)
Beru to jako nejlepší knihu ze série. Nemusela jsem se do ní tolik nutit a bylo zde více akce. Neznamená to ale, že je dokonalá. Autorka používá vševědoucí postavy, aby vše vyřešili a nemusela se nějak namáhat s řešením, které by zvládly postavy samy. (To samé, ale ve větším měřítku bylo v Ready Player One.) Válka ale aspoň nebyla tak odfláknutá a netrvala posledních ani ne 100 stran jako v Temné kráse od M. E. Pearson. ((: (Jasně, že to bylo špatný, ale já do toho šla s minusovým očekáváním.)
Kniha vhodná asi spíše pro začátečníky a jako první kniha o pochopení koní. Žádnou jinou jsem nečetla, takže nemohu porovnat, jak moc byla dobrá nebo nebyla.
Začala jsem ji číst už někdy před 3 lety a jelikož je naučná, tak mě tolik nebavila a několikrát jsem ji odložila a neměla kvůli ní ani náladu číst. Pokud se budete chtít něco dozvědět, tak vás bavit bude, ale já ji dostala jako dárek, protože občas chodím jezdit. Jenže já si koně pořizovat nechci a ani žádného cvičit nebudu, protože na mě je to až moc velká zodpovědnost a na takhle velkých zvířatech se špatná výchova může nebezpečně projevit. (Je rozdíl, jestli vás kousne čivava anebo kopne kůň.)
Kniha vše hezky vysvětlila a obsahovala i příklady z praxe, které autorka zažila. Trochu mi ale přišla zbytečná tabulka vysvětlující, kdy koni vyroste jaký zub. Nechala bych to do odborné veterinární publikace o anatomii koní, protože zde to bylo trochu zbytečné.
+ hlavní hrdinové mi byli sympatičtí
+ akční scény psány napínavě, hodně jsem se do nich vžila
Nečtěte si anotaci na goodreads nebo Databázi knih. Jako vždy prozrazuje NESKUTEČNĚ moc a úplně vám bude stačit popisek na zadní straně knihy tak jako mně.
Líbilo se mi, jak autor zpracoval, proč jsou hlavními hrdiny "děti" - ne jen tak, hlavně aby se to mohlo řadit do YA a věk byl bez jakéhokoliv odůvodnění. Taky, na rozdíl od většiny, nejsou postavy žádní vyvolení a dokonce mi byly sympatické! (Což se zas tolik nestává.) A co bylo taky výborné - jen minimální náznaky romantiky a příběh na ní nebyl celý založen. To je dnes taky vzácnost. :D
Plný počet hvězd nedám, sice ano, bylo to čtivé, ale ne po celou dobu, ale tak 70% knihy. Bylo super, že příběh obsahoval hodně akce, navíc když to třeba srovnám s Renegáty...
Ještě jedna rada na závěr: pokud si chcete tuto knihu přečíst, doporučuji tak udělat v angličtině. Kdyby se vám totiž zalíbila a chtěli jste pokračovat v sérii, tak v češtině jsou jen 2 díly a nevypadá to na to, že by se měly překládat další. Tak ať to máte celé v jednom jazyce, protože přechod na jiný by nemusel být moc příjemný.
Moc se mi líbí, jak Sale pracuje s barvami a celkově jeho styl kresby je dost zajímavý. Není to takový ten pěkný uhlazený, ale má svůj ráz a výborně se ke komiksu hodí.
Ze začátku mě to moc nebavilo - celkově mafiánská témata moc nemusím - ale pak to nabralo spád a konec byl skvělý.
Čekala jsem toho od Poea víc. Těšila jsem se na popisy hrůzy a utrpení postav, ale jak byly povídky krátké, tak to celé působilo povrchně (ne příliš rozepsaně) a hrůzně by to působilo jedině pro čtenáře autorovy doby.
Budu se zase muset vrátit k současnějším autorům a neočekávat tolik od těch starších.
Povídky, které se mi z celé sbírky aspoň trochu líbili:
Zrádné srdce,
Zánik domu Usherů (konec - od čtení Šíleného Trista),
Jáma a kyvadlo (až na závěr)
a Černý kocour, který byl takový, jak jsem si představovala, že budou vypadat všechny povídky.
Většinu knihy nic pořádného nedělo a já se dost nudila. Akce přišla až v půlce a na konci (mezi tím byl nucený klid) a pohledy ostatních postav tam byly hlavně proto, aby mohly obdivovat hlavní hrdinku.
Ale aspoň jsem se teď poučila, že nemám kupovat celé série naráz a už pomalu začít opouštět YA, protože v poslední době mi moc nesedlo.
Ze začátku kniha vypadala, že bude jen popisovat hry, autory a umělce z minulého století a že akce nebude moc. Naštěstí se to ale asi po 100 stranách změnilo a vše už bylo jen lepší. Jistě, začátek pro seznámení se světem super, ale jelikož jsem viděla film a ještě mi o tom vyprávěla kamarádka, tak mě to moc nebavilo. Bez filmu bych asi po knížce ani nesáhla a teda asi se mi líbil i o něco víc. Otázkou je, jestli bych to řekla i v případě, že bych si nejdřív přečetla knihu. Ale pokud jste film viděli, knihu si klidně můžete přečíst taky, je tam dost věcí jinak. :D
Tato kniha už mě zaujala krásnou obálkou, která se dost hodí k jejímu obsahu. Popis byl občas tajemný, až v některých částech nejasný a zmatený, ale řekla bych, že se to do příběhu hodilo.
Škoda, ale byla, že zápletka se začala řešit až skoro na konci. Kdyby nastoupila o něco dříve, neuškodilo by to.
Díky této knize jsem přišla na to, že mám o dost radši kratší díla než ty, co musí být za každou cenu dlouhé jako Hra o trůny. Dělá to teď mnoho autorů, i když předtím psali v normálním rozmezí. Knihy jsou pak nudné a obsahují části, které by mohly být vyškrtané.
Zas jen nezajímavé bojování, žádná pořádná zápletka tu není a zatím se to tváří jen na epizodický děj. Škoda, že jsem si pořídila čtyři díly, protože po tomhle už bych nepokračovala.
Je to stále zábavné, ale nevidím tam žádnou zápletku kromě toho, že všichni chtějí být nejlepší. Prostě jen bojují a není tam nic víc, což to strhává. Měli by tam být aspoň 3 podzápletky - záporáci tam budou hrát roli, ale kromě toho? Todorokiho špatný vztah s otcem nestačí a na to, že už je to 4. díl, se tam nic extra nestalo.
Postavy byly skvělé a celkově mě to dost bavilo. Děj ale není nijak výjimečný, ale je mi to nějak jedno, protože jsem chtěla hlavně něco čtivého a tohle účel splnilo.Těším se na nálož nových postav v dalším díle.
Kniha vhodná pro začátečníky jako všeobecný návod ke kresbě, který mohu doporučit.
Jediné, co to kazí, je občas krkolomný překlad a to, že zde chybí návod, jak pracovat s barvami.
Kniha se četla velice dobře a byla napínavá - má krátké kapitoly, v kterých se přeskakovalo v časech a to vás udržuje při čtení. Líbilo se mi taky, jak žádné postavy nebyly pořádně kladné.
‼️MOŽNÝ SPOILER ‼️
Co se mi ale nelíbilo, bylo jak postavy ke konci proklouzávaly dějem a vše jim nerealisticky procházelo.
Kniha je pomalejší, a to já moc nemusím. Bavilo mě to, ale ne dostatečně (kvůli méně nabitému ději), aby mě to neustále nutilo číst dál.
Ze začátku mě Vin hodně štvala, ale díky jejímu vývoji už to pak nebylo tak hrozné. Neříkám ale, že je nějakou mou oblíbenou postavou. Všechno jí šlo rychleji než ostatním a já tyhle speciální sněhové vločky, co jsou prostě lepší a nemusí proto tolik dřít a učit se, nesnáším.
Všichni se tváří, jak je to kdovíjaká adult fantasy, ale když je hlavní hrdinka puberťák řešící puberťácké věci, tak je to prostě YA bez ohledu na to, že vedlejší postavy jsou dospěláci.
Za mě je kniha zklamáním. Až kolem strany 150 se začne něco dít, ale že by mě to bavilo se říct nedá. Nikolajova linka mě nebavila, jelikož mi to až moc připomínalo styl původní Griša trilogie a tu já upřímně nesnáším.
Jednu hvězdu dávám za druhou půlku linky Niny, která mě jako jediná bavila, možná kvůli svému stylu, trochu podobnému Šesti vranám. Druhou dávám za postavu, která se objevila na konci knihy.
Další kniha do povinné četby. Já poezii moc nemusím, tak bylo plusem, že je to krátké.