sladkovka komentáře u knih
Musím říct velké DĚKUJI Delphine de Vigan za tak velmi silnou knihu.
Pro mě dojemné a zároveň občas i humorné.
Bála jsem si přečíst konec knihy jako se bojíte o člověka, kterého máte velice rádi a víte, že umírá. Tak jsem si oblíbila hlavní postavu knihy Mišku a nechtěla jsem se s ní rozloučit.
Po prvních přečtených stránkách jsem myslela, že knihu odložím, ale jsem ráda, že jsem vydržela a knihu jsem si až do konce užila.
Tak tohle mě moc bavilo. Přečíst si v první polovině knihy příběh jedné rodiny z doby první světové války, který nevíte jak dopadne a pak začne druhá polovina knihy rokem 2006 a postupně se dozvídáte díky nalezenému obrazu co se vlastně stalo pomalu před sto lety.
Takže řádky v knize jsem vyloženě hltala a čekala jsem napnutá, co se stalo s hlavními hrdiny té zlé doby.
Knihy od Roberta B. se mi čtou velice dobře. U tohoto dílu mě trochu zklamal konec, který byl dost podobný tomu prvnímu. Jinak super.
Teď jsem knihu dočetla a chtěla bych číst dál. Už aby vyšel další díl. Paní Lednické moc děkuji za krásné čtení. Nemám slov. Čtení kroniky osudů hornických rodin mě tak pohltilo, že jsem ztratila pojem o čase a knihu se mi nechtělo odložit. Šetřila jsem si poslední stránky, abych konec protáhla. Teď bude dlouhé čekání na další knihu. Moc krásné čtení, styl psaní, nádhera.
Teď jsem knihu dočetla a mám chuť napsat podobný dopis svému partnerovi. To co bych mu chtěla vše říct, ale nemám odvahu, protože nechce poslouchat pocity a hlavně je nechce řešit.
Stejně jako čtenářky přede mnou jsem myslela, že knihu nedočtu, ale jsem ráda, že jsem vydržela a na konci i ukápla i slza.
Když jsem knihu dostala a viděla jsem její tloušťku, tak jsem věděla, že si jí možná přečtu snad někdy ve stáří. Ale na Brilku přišel čas mnohem dřív a vůbec toho nelituji.
Kniha se mi tak dobře četla, že těch stránek bylo ještě málo.
Pro mě zajímavá kniha o historii Gruzie, osudy a prokletí hlavních hrdinů rodiny.
Při čtení stránek jsem věty hltala, občas jsem se usmála, ale spíš mi tekly slzy nad tolik neštěstí.
Hanišová opět nezklamala. Neprožívám zrovna šťastné období a tato kniha mi pomohla zamyslet se nad mnoha myšlenkami.
V některých povídkách jsem se viděla a proto chápu psychiku nemocného člověka a jeho rozhodnutí, když už neví jak dál a nevidí už jiné řešení.
Kniha mě hned od začátku vtáhla do děje. Neškodný bloudící bezdomovec nocí se nakonec ukáže jako úplně někdo jiný díky náhodám, které ho potkají a díky dobrému srdci osamocené paní Milušky, která mu pomohla a cítila k tomuto muži náklonnost.
Rozebraná psychologie postav, životní moudra, která jsou k zamyšlení.
Krásný konec, který mě dojal a ukápla i slza. Hezký styl psaní autorky.
Jen tak dál pani Lednická. Výborný styl psaní, krásně napsaný poučný příběh. Děj mě lehce vtáhnul a doslova jsem hltala příběh hlavních hrdinů a těžké životy horníků a jejich rodin. Už teď se těším na další knihu od této autorky.
Nádherný čtivý příběh. Předpokládaný konec je známý hned od začátku knihy, ale o to autorce zřejmě šlo, aby čtenáře ještě více zaujalo čtení a zvědavost jak došlo ke shledání hlavních hrdinů příběhu. Hodně těžká doba, ale přes všechno špatné láska zůstala. Jedním slovem nádhera. Sedl mi i styl psaní autorky.
Při čtení této knihy jsem musela po přečtení každé kapitoly knihu vždy odložit a vstřebat všechna ta silná slova.
Vždy, když si budu myslet, že je mi nejhůř, ráda tuto knihu opět vezmu do ruky, aby mi pomohla si uvědomit, že vlastně není ještě tak zle jak to vypadá.
Moc děkuji autorovi za tuto knihu.
Po přečtení této knihy jsem si v mysli uvědomila, jak moc jsem bohatá, můžu si vzít jídlo na které mám chuť, rodinu a přátelé, které mohu mít u sebe, obejmout je a říct jim, jak moc je mám ráda.
Přes všechnu krutost, která je v příběhu popsaná, je i láska a statečnost hrdinů. Při čtení jsem měla v očích často slzy, které mi nešly jen tak zastavit.
Na konci příběhu je dojemné a nečekané překvapení. Je to silný a emotivní příběh, který se Vám v ryje pod kůži a jen tak nepustí.
Mě kniha strašně moc oslovila. Po přečtení knihy jsem šla ven a uvědomila jsem si jak je krásné slyšet zpěv ptáků, lidi, které mám ráda jsou kolem mě a můžu je potkávat. Běžné věci, které člověk najednou vnímá uplně jinak. Moc krásná kniha k zamyšlení a že obyčejné věci nemusí být samozřejmností.
Nádherná kniha, dlouho jsem ji nemohla vypustit z hlavy.