slunecnice45 komentáře u knih
Moc milá kniha. Dokonce jsem se z ní i něco dozvěděla. Původně jsem měla obavy, jestli autorčin styl nevyzní spíše jako póza, ale naštěstí tomu tak není. Stačí si jen trochu zvyknout. Poté jsem beze zbytku uvěřila, že vše je myšleno opravdicky a bylo mi s knihou velmi příjemně. Mohu doporučit)
Silný byl pro mě především začátek knihy a retrospektivy (hlavně s mámou), ke konci už se mi to zdálo trochu nastavované. Ale člověku to dává námět řešit věci trochu jiným, neobvyklejším způsobem. A také - že všechna bolest jednou pomine (nebo se alespoň zmírní).
Napsáno velmi přirozeně a jednoduše (ne prostoduše). Jako když plyne voda. Na to, jaké téma je zde zpracováváno, se kniha čte sama.
Přesto se vás příběh umí dotknout a možná vás i nejednou rozpláče. Zajímavý závěr nakonec.
Nemám co vytknout, velmi mě oslovil způsob psaní autorky a určitě si budu chtít přečíst její další věci.
/obsahuje SPOILER/
Silná kniha o egu, neschopnosti se změnit a o tom, co lze napáchat "děláním dobra" druhým.
Moc hezká kniha o mém oblíbeném malíři (mimochodem, jeho jméno číst "choch"). Rozervanost, citlivost až přecitlivělost a touha jít vždy až na dřeň je u hlavní postavy doslova cítit. Přitom se pořád něco děje, děj nestagnuje. Gogh se jednoduše vyhřeznul do svých obrazů.
Obdivovala jsem také vztahy popisované v knize, tu nezištnou pomoc člověka člověku (a to ani nemluvím o Theovi) - kdo by to dnes dokázal??
Kniha rozhodně stojí za přečtení, je krásná.
Kniha k zamyšlení, o čem je život. Plynutí času a v něm plynoucích postav. Tahle kniha je o pocitech a atmosféře, děj je druhotný.
Přečteno na jeden zátah, příjemná detektivka. Perfektně vykreslené prostředí a zajímavá zápletka. Doporučuji.