sokolikrad komentáře u knih
Minier nasadil vysokou laťku !! Myslím že tak by měla vypadat správná detektivka. Děj je plynulý a stále se děje něco, kvůli čemu je těžké knížku odložit. Postavy jsou přehledné s pevně vyhraněným charakterem a vše zasazené do místa, odkud se nedá hnout. Minierovy knihy mimo sérii nejsou žádná slává ale Servaz jako by mu vždy nalil do žil úplně jinou krev!! super... super... už se těším na další.
Nevím no... Kdyby to nebylo tak překombinované, o 60 nebo 70 zbytečných stran kratší a jednodušší tak by to byla skvělá detektivka !
Skryté karty jsou přesně typ knihy, které ve mě nechají " to něco". "To něco" znamená, že vím, že se k ní určitě vrátím a nikdy na ni nezapomenu. Děj má spád a bez hluchého místa graduje (k trochu předvídatelnému) ale geniálnímu finále. Za mě je to jedna z nejlepších knih letošního roku !!
Musím říct, že většinu knížky jsem byl na pana Kinga naštvaný jako nikdy.. jak může tak nevinnému a zlatému stvoření neustále házet klacky pod nohy. Dívenky mi bylo mockrát opravdu líto a prožíval jsem to "dobrodružství" s ní. Samozřejmě kniha je výborná protože tak dokonale popsat myšlenky a pocity odehrávající se v hlavě 9-ti leté dívenky každý nedokáže.
Kniha se mi opravdu moc líbila už od první stránky a prakticky po celou dobu jsem se od ní nemohl odtrhnout protože jsem musel vědět co bude dál. Na druhou stranu byla druhá polovina knihy dost překombinovaná a opravdu docela málo uvěřitelná což si myslím že je velká škoda protože z některých situací by se těžko dostával i Chuck Norris. Knihu však rozhodně doporučuji.. je to dobře napsaný thriller, který jde přímo k věci od začátku do konce.
SPOILER...SPOILER!!!!
4 procenta baterie na iphonu 4 hodiny ???? :D to už na mě bylo opravdu trochu moc...
Mám z knihy dost rozporuplné pocity. Kniha se dobře čte, to ano, ale pořád mi přijde Carterův styl strašně povrchní. No a navíc mám pocit, že příběh až moc vykrádá Mlčení jehňátek (1991).
Tak nějak nevím nevím. Váhal jsem jestli dát 2 nebo 3 hvězdičky protože ikdyž kniha není vůbec špatná něco mi na Carterovi vadí. Celá kniha mi připadá jako klišé (hlavně konce kapitol) a styl vyprávění tak nějak impotentní. Po přečtení si připadám jako po shlédnutí nějakého dílu kriminálky Miami. Asi mi chybí že Carter popisuje jenom co se děje kolem ale nedostává se vůbec do hlav a myšlení postav, protože právě to odlišuje knihy od filmů.
Bohužel Miniera jsem v této knize poznal až od poloviny kdy konečně dostala nějaký spád a věci do sebe začali postupně zapadat. Konec se mi moc líbil ikdyž hodně věcí bylo dost nelogických ale nechci spoilerovat. Hlavně bych rád poradil ať se touto knihou nenechá nikdo od Miniera odradit ... jeho trilogie s Martinem Servázem je výborná.
Samuel Bjork se už po několika stránkách stal mým novým oblíbencem a hned jsem věděl, že to je přesně moje krevní skupina. Kniha je výborně napsána a je opravdu těžké se od ní odtrhnout. Na druhou stranu, spisovatel svým dvěma svěřencům (Mia, Holger) dal do vínku opět stejné osobní problémy, které jsme tu měli už tolikrát (Nesbo, Adler Olsen, Minier). Je to pořád dokola: chlast, drogy, deprese..... možná by to chtělo vymyslet něco neopotřebovaného ?? Také jsem velmi brzo uhádl vraha. Kvůli těmto kosmetickým vadám dávám o hvězdičku míň.
Kniha je napsána klasickým americkým "Deaverovským" stylem, který mi opravdu moc nevyhovuje. Navíc se svými schopnostmi se Robert Hunter jeví jako vhodný adept do nového celovečerního filmu od Marvelu. Také pasáž v restauraci a sestavování profilu slečny až neuvěřitelně do detailu připomíná jednu scénu z filmu Lovci myšlenek (2004), ale to může být náhoda. Na druhou stranu, kniha se četla dobře. Líbí se mi že popisováním vražd Carter své čtenáře nijak nešetří. Takže co se týče mě kniha nenadchne ale neurazí.
Theorina a hlavně jeho mlýny osudu mám moc rád a to hlavně proto, že se trochu liší od ostatních severských autorů stejného žánru. V knize se nedočkáme mrazivé atmosféry a tísňivého prostředí jako třeba u Nesbeho nebo Adlera Olsena, ale spíše estetický popis krajiny a postav, který je zvládnut opravdu výborně. Průběh knihy plyne klidným tempem, které však vůbec neubírá na intenzitě děje a spolu se skvěle vymyšleným a zvládnutým koncem jsou mlýny osudu opravdu jedinečným zážitkem.