soukroma komentáře u knih
Komplikované, hrůzné, a navíc reálně znepokojivé...Prostě správný sci-fi (?) eko-thriller.
Ach ouvej, při čtení jsem měla čím dál tím větší chuť autorku zaškrtit...
Výrazně svižnější a lepší počtení než bezprostředně předcházející díly S vrahem za zády a Smrt zahradnice. Dobrá forma podporující živost a napínavost děje, i když (jako obvykle) zápletka a její vysvětlení pokulhávají a jsou nedotažené (jakoby si sama autorka s tím nevěděla moc rady).
Zřejmě prvotina ze série oxfordských zločinů se spisovatelkou Kate Ivory, což je znát. Styl, zápletka, osoby a rozuzlení nic moc. V (některých) pozdějších dílech už je to lepší.
Je to krátký příběh, ale vůbec jsem se mi nepodařílo se začíst (a dočíst).
Takové neslané nemastné: celkem slibný děj se odprostředka nějak rozmělňuje, z psychothrilleru se stává nejasná hra představitele tajných služeb, hlavní osoby jsou značně afektované (nebo spíš popis jejich chování, často se zbytečně opakující či zcela odbočující bez nějakého objasněného důvodu) a jejich pohnutky nepříliš věrohodné, či dokonce do samého konce děje nejasné...
Dobře se četl popis života Albrechta Dürera z pohledu jeho ženy (ale obsahově i literárně jen průměr), jímž byl proložen tzv. napínavý děj ze současnosti, který nestál za nic - příšerné postavy, pokulhávající zápletka a podivné rozuzlení. V každém případě ale o mnoho lepší dílko než pozdější autorčin Muž, který kradl rukopisy, kteroužto knihu jsem prostě musela - definitivně - odložit velmi záhy.
Kniha, která by potěšila zejména houslisty a muzikology - s mnoha odkazy na interprety a skladatele a samozřejmě i mistry houslaře... Tuto podstatnou stránku knihy jsem nemohla pořádně docenit, takže mě to trochu nudilo, ale jinak je námět celkem neotřelý a autor nechává otevřená vrátka čtenářově představivosti ohledně mystičnosti/ďábelskosti jedněch konktrétních stradivarek.
Spíš zklamání - kniha se snaží o velmi poetický jazyk, takže poněkud unikají jakákoli zeměpisná i kulturní fakta. Navíc není zřejmé, proč se autor do Indie vydal - chvílemi to dělalo dojem, že je součástí jakési delegace 50. let, čemuž odpovídal také velmi silný a nepříjemný socialistický nádech zejména první poloviny knihy, která hned zpočátku vychází z citací Marxe o Indii (což mi k autorovi sice moc nesedí)... Výprava publikace s nesčetnými ilustracemi (a žádným fotem) by se spíše hodila k indickým pohádkám, mýtům a představení alespoň některých z hinduistických božstev, o čemž však kniha nebyla vůbec.
Čtivé a zajímavé, ale ne tak napínavé a věrohodné ("autorské historické úpravy" jsou sice na konci stručně popsány) jako prvotina autorky - Kukla motýla (na niž se mj. odkazuje až příliš). Koho zajímá spolehlivější historický kontext ohledně objevitelských plaveb a mapování světa v 15. století, měl by pro jistotu sáhnout po literatuře faktu (např. Kryštof Kolumbus - poslední z Templářů).
Netypický válečný příběh, spíše detektivka či psychologický román.
Typicky jako jiné severské detektivky - velmi hutné, dlouhé až zdlouhavé, ale s netypickou hrdinkou a zejména zápletkou. Na začátku se čtenář může (dlouho) domýšlet, jaké hrůzy ho čekají, zda dojdou úhony vedle pár lidí i nějaká zvíířata v ZOO, ale autorka poněkud potlačí typickou děsivost provázející severské krimi a nakonec příběh nijak zvlášť děsivě negraduje, nečekaně však poněkud ano, alespoň co se týče totožnosti vraha a jeho pohnutek.