soukroma komentáře u knih

Povrchní a dlouhé: příběh mne nezaujal, Paříž jako hlavní místo děje je v knize patrná především obecně známými místy uvedenými v titulcích kratičkých kapitol, doba patrná jasně není (o tom se upřímně zmiňuje i autorka v závěru) a množství odkazů na předchozí díl bylo úmorné.

1 02.08.2021

70-stránkový jediný odstavec (+ 20-stránkový doslov) mne nenadchl ani stylem ani obsahem. Humoru jsem se vlastně nedočkala žádného. Fascinace státní správy fascikly a předpisy víceméně za půl století od napsání nijak nepolevuje (papírů je snad jen o málo méně díky digitalizaci, ale vsadím se, že tisknou a základají do fasciklů vesele dál, kde se dá...), ale dle mého to nebylo podáno tak, abych o tom musela číst. A ještě s takovým koncem.

1 16.07.2021

Jedna z knih, která klame - krátká neznamená rychlé čtení, zmínka o nacistech neznamená, že je ve všem předem jasno. Četla jsem ve skutečnosti na pokračování, často jsem odkládala, přitom jsem chtěla vědět, jak se to vyvrbí, ale šlo to dost ztuha.
Propletenec aktérů a jejich (ne)pokrevních vazeb si nezadá s výsledným rozuzlením. A zejména ne s odhalením děr a záplat v zákonech týkajících se zločinů konaných rozkazem za války. Spravedlnost a právo jsou opravdu dvě různé kategorie a válečné skutky se pohybují ještě v jiné dimenzi... Nepříjemné čtení a dozvuky války.

1 14.07.2021

Autora znám jako prvního z islandské krimi, vlastně z moderní severské vůbec. Tenkrát se mi velice líbil, bylo to něco zcela jiného a většinou mě jeho Erlendur bavil. V poslední době mne ale jeho detektivky už zdaleka tak nebaví, přesto jsem sáhla po téhle jeho novější krimi sérii.
Ale nelíbilo, nudilo, otravovalo. Vadilo mi donekonečna opakování téhož kolem velmi jednoduchého příběhu (pominu-li elfy a skryté lidi - co to propána vůbec mělo být?), z pohledu různých protagonistů, znásobeno dvěma časovými rovinami (nijak v textu neoznačovanými) a třemi generacemi, z nichž někteří přežili do současnosti. Stručně by to dalo spíš povídku. Pár zajímavostí o válečné historii Islandu bylo ale velice užitečných. 50%

Navíc mne velice zmátly zdejší záznamy knih této série (špatné pořadí i chybné originální názvy), která vypadá ve skutečnosti jinak, minimálně jsem se dopídila podle internetových zdrojů, že skutečně 1. knihou série je právě tato, Temná zákoutí, Skuggasund, 2013. Nikoli tedy v pořadí třetí.

1 10.07.2021

Po Chrámu divů mi to připadalo trochu povědomé, na druhou stranu s Nočním cirkusem to nemělo nic společného. Nicméně mne příběh artistky s křídly nezaujal, zejména s posuny děje z Londýna (to ještě šlo) do Petrohradu a až na Sibiř, to mne odradilo.

1 29.06.2021

Jednou jsem knihu nedočetla, teď mi ale skvěle sedla a nemohla jsem než obdivovat autorův vhled a nadhled, životní moudrost a zkušenost (a nemyslím jen v psaní), znalosti a empatii. V té knize není o válečných hrůzách ani zmínka, přesto čtenáře hrůza jímá neustále - nejen v úvodní scéně u Zimního paláce 1905, která se vrací jak bumerang na samém konci knihy, ale z toho, jak postupně a nevyhnutelně (už víme) pomalými kroku Evropa dochází ... ke zlomu. A končí to krásné dlouhé století, takovou ranou a řežbou. Zbytečnou? Nevyhnutelnou?
Sice mi chybělo víc z toho intermezza mezi rokem 1905 a rokem 1914 (zde bych vřele pro hledače faktů a informací doporučila Hry velkých chlapců), ale nakonec jsem uznala, že to autor měl dobře promyšlené, když se jim vyhnul. Jakkoli se obracel k autentickým proslovům, rezolucím, novinovým článkům, jednoznačně mu nešlo o literaturu faktu, ale o to, jak lze celou tuto dobu vnímat, na životech naprostých cizinců, ale i Čechů, u dvora, u vojska, u moci, v diplomatických službách...
Není to rozhodně snadné a příjemné čtení, ale jsem velice ráda, že prvotní nechuť nad různorodými pohledy mnoha postav jsem překonala. Půl století od napsání znát není, zato odstup více než sta let od samotného úsvitu Velké války už znát je, v mnoha ohledem (ale naneštěstí ne snad v tom smyslu, že je svět moudřejší).
(Kavan, vídeňský archivář, byl zřejmě obrazem autorova otce?)

1 25.06.2021

Čtivé to jistě je, ale mne to nezaujalo. Nebavilo, nelíbilo - ozvěny naší nepříjemné minulosti, její dlouhé stíny a navrch nešvary nové doby, vše podepsané na lidech, jejich osudech a chování. Ano, jako ze života, našeho českého života, necítím proto potřebu o tom dneska ještě číst...

1 22.06.2021

Ech, moderní kratičký český krimi příběh, typicky se zbohatlíky, zkorumpovanou policií a ruskou mafií. Uf, ne ne, za mne ne.

A druhý příběh je tedy snad ještě "povedenější" (ironie). Povídka o tom, jaké místo zaujal Čech, žoldák Cizinecké legie, naverbovný naší exilovou vládou, v atentátu na Heydricha. Fabulace, ale ani tak ne ne ne.

Knihu sponzorovala a vydala reklamní firma, nikoli nakladatelství, ale to rozhodně neomlouvá spoustu hrubek, chyb v interpunkci i diakritice, i čistě faktických omylů, mj. kdy se na jedné stránce mezi dvě protagonistky Vilmu a Iris vklíní Irma, což je samozřejmě jedna z nich, jen se zkomoleným jménem.

Těch 144 stran považuji za hroznou a zbytečnou ztrátu svého času.

1 17.06.2021

Děsně sentimentální a hodně málo napínavé. Pro mne žádný thriller či špionážní román, což jsem dle autora a anotace čekala. Nezáživné, nezajímavé. 50%
Holt autor se už asi cítí taky jako starý pán. Starší série byly výborné, zato nejnovější Zapadákov můj zájem o autorovy tvorbu už definitivně zabil.

"Kdysi říkával, že je škoda, když najatý střelec položí život za něco, co s ním pramálo souvisí. Teď už věděl, že na důvodu tak moc nezáleží. Každý umírá zbytečně."

"V žádné zpravodajské službě neměl nikdo valný vztah k pravdě. Pravda byla jen jednou z mnoha verzí, která nebyla nijak nadřazená ostatním."

1 16.06.2021

Nezaujalo, celou dobu jsem se z popsaného ošívala: severoirské hrůzy jsou dílem zobrazeny dobře, byť jenom zlomek - hlavně přelom 70./80. let na několika příbězích, následuje skok do poloviny 90. let (příměří) a pak už rovnou 2006 a zatčení DD, vrchního čtvrt století placeného donašeče na republikány pro Brity a jeho smrt (velice mi vadilo, že autor jím dlouho obdivovanou osobnost od samotného začátku označuje jako "můj zrádce").
Ale prostě mi neseděl samotný Francouz, autorovo alter ego - ovšem co by ještě bylo s přivřenýma očima uvěřitelné u novináře, byť stejně s jistou nedůvěrou (aby po všech stránkách cizí člověk-novinář byl okamžitě přijat do uzavřené komunity zatvrzele soustředěné na svůj nekonečný boj a vzal tuto cizí válku za svou...), to je neuvěřitelné u bretaňského houslaře (autorovo zdejší převtělení zde), to už prostě neberu vůbec.
Mám raději beletrii, ideálně od místních autorů, která dovede lépe zprostředkovat celý kontext tohoto mimořádného konfliktu na osudech více lidí, z více stran.

1 14.06.2021

Oj, to jsem si zase bezmyšlenkovitě vzala knihu - sice od svého oblíbeného autora, ale zdaleka ne tak sci-fi (vlastně postapo), jak by se na první pohled zdálo:

"Horečka byla virové tsunami. Příliš rychlá, příliš smrtící.
Navzdory protokolům, systémům a vakcínám, navzdory horečnatému hemžení virologů a epidemiologů, navzdory centrům pro kontrolu nemocí a vládním a armádním zásahům - a někdy dokonce _v důsledku_ některých z těchto opatření - Horečka vyhladila devadesát pět procent světové populace. Během několika měsíců. ... Katastrofa způsobila kolaps systémů a rozpoutala další pohromy: průmyslové exploze, požáry, chemické znečištění, radioaktivní kontaminaci, žloutenku a choleru. A k tomu se přidal lidský element ... 'Tam, kde se koronavirus zastavil, nastoupil Darwin.' Chamtivost a strach, zločinnost a vzájemné nepochopení, nevědomost a hloupost. Chaos."

"Počítám, že to u mě bylo stejně jako u všech ostatních. Člověk kouká na televizi a říká si: ale ne, oni to zastaví dřív, než to dojde sem k nám. Ale jistý si není a začíná mít trochu strach. Říkáte si, žijeme v éře vědy, oni na něco přijdou. Takže se zas tak neklepete. Dokud Anglie a Amerika a ostatní nezačnou rušit lety a vyhlašovat stav ohrožení. To už začne člověk být neklidný, protože takhle zlé to ještě nikdy nebylo. A oak je najednou virus tady a říkáte si, teď už by měli s něčím přijít opravdu rychle a začínáte se fakt bát." (napsáno 2016)

Budování nové komunity a střety názorů a nátur a bojůvky mne nijak zvlášť neuchvátily. 70%

1 12.06.2021

Zajímavé střípky ze života mnoha různorodých osobností minulosti.

1 08.06.2021

Ohavné a nanicovaté: začátek znepokojivý a depresivní, pak střih do minulosti hlavní hrdinky (hodně neuvěřitelné), měnící komplet pohled na to, co se děje, a nato zpět do současnosti s vazbami na minulost. Konec neuvěřitelný.
Divné, překombinované, postavy hrozné a bylo jich postupně nějak moc.
Množství výhradně nejohavnějších vulgarismů. To by mi úplně stačilo k odsouzení knihy, ale příběh byl neméně zdlouhavě nanicovatý a neuvěřitelný, ztráta mého vzácného času. Podivně znepokojivá obálka. 45%

1 07.06.2021

Zvláštní thriller, několikrát jsem se musela ujišťovat, že je to severské, že autor je opravdu Švéd (připomínky Stockholmu skrznaskrz ovšem nenechávají na pochybách ohledně lokace). Začíná totiž jako typicky profesní thriller z lékařského prostředí (autor je doktor, takže medicínské a farmakologické terminologie je tam hodně), příběh doktorky na pohotovosti. Ale než se nadějete, do děje se vnutí drogy, organizovaný zločin (Uzbeci a nějaký ten Albánec a Putin ... je okrajově zmíněn), motorkářské gangy, terorismus, zásahovky, korupce a politicko-majetkové tanečky těch nahoře (zejména radních i ředitelky nemocnice), nekalé praktiky developerů... Prostě všechno (snad krom pedofilie), co nejen v severské krimi teď bývá.
Ale pořád se to odlišuje, krev nijak nestříká (ne že by nikdo k úhoně nepřišel, to tedy zas ne), napětí moc nehoustne, vše v takovém téměř netečném "poklidu" (v protikladu ke zločinům a zločincům), což je způsobeno především hlavními hrdiny, studenými jak čumák. K tomu přitom ovšem potřebují pomoc, třeba ranní kafe a amfetamin, večer na dobré sny nějaký ten kokain, a v mezičase zobat a zobat, aby pořád bylo něco povzbudivého v krvi. Prostě hrdinové, ani ti na "správné" straně, tedy nehýří zrovna morálkou a spolehlivostí, dobrý příklad nedávají, ať je to policie či doktoři, a nemůžu s nimi sympatizovat.
Knihu jsem prolétla rychle, rozhodně mne překvapila, ale množství zápletek a volné konce, hlavně opuštěné počáteční případy na pohotovosti, mi vadily. 65%

1 22.05.2021

Rodinný životopis, od 19. století do nedávné doby, s portrétními fotografiemi. Zajímavé takové kronikářské vyprávění o dobách dávno minulých (první půle knihy) a vyprávění i z vlastní zkušenosti autorčiny doby poválečené (živější pojetí), hlavně na Mělníce, o tom, jak se žilo našim pra-pra... a jak konkrétní osudy ovlivňovaly nejen rodinné, ale dějinné události. Něco málo nezvyklého, něco hodně povědomého. Samozřejmě ideální vzpomínkové čtení hlavně pro samotnou širší rodinu a místní v Mělníku.

1 16.05.2021

Taková jednoduchá trochu duchařská povídka, spíš jako příprava na něco většího. Takto nepříliš zajímavé zejména velmi stručným až školským stylem, zápletka skýtala mnohem větší možnosti. Podivné bylo také nejednotné přechylování německých ženských příjmení.

1 14.05.2021

Baskická první část zajímavá, ale nic víc. Ohavnosti a nepříjemnosti se jen vršily, nemám chuť takové negativní věci v současné chvíli (vlastně asi nikdy) číst...

1 30.04.2021

Jednoduchý příběh podaný poněkud nevěrohodným stylem, a to ani ne z hlediska historických reálií (i když ve mně hrklo, že se nesl na stůl čaj v roce 1640 - nebyl to samozřejmě černý čaj, jak se ukázalo při další příležitosti, ale stejně dle wikipedie se nápoji ještě dalších pár set let čaj pochopitelně ani neříkalo, bylo to bylinné thé), ale spíš psychologie postav (jejich jednání, černobílost, velkorysost byly hodně neuvěřitelné - ti "dobří" byli až neskuteční, kupodivu mezi ně zrovna nepatřil ani jeden kněz; kat stejně jako jeho pomocník nesmírně schopný, vzdělaný, a přitom s takovým svědomím, které by mu tedy práci nejen neusnadnilo, ale spíš znemožnilo, rovněž neuvěřitelné). Zajímavé kolik lidí tehdy umělo číst a psát.
Odkazy na první díl mne hodně otravovaly, připadalo mi to povědomé, ale první díl jsem nečetla, takže zápletky, kdy odsouzenkyně může být zbavena obvinění a osvobozena za cenu převzetí osobní zodpovědnosti katem (typicky sňatkem, ale možná i jen do domácnosti a pod katovu kuratelu, pak by se to mohlo týkat i mužských odsouzených?) už jsem četla i jinde.
Jakkoli takové prosté, nenáročné a nijak zvlášť napínavé čtení, zajímavé asi trochu víc pro budějovičáky (požár, "černá" věž), dalo se. Ovšem autor si zřejmě občas vzpomněl, jak byl středověk (přísně vzato už to byl novověk) krutý a že to musí nějak do knihy (skoro historické detektivky) dostat, takže se nevyhnul několika epizodám opravdu ohavným (spíš se na ně vrhnul s gustem a s důkladným popisem), nejen závěrečné mnohastupňové mučení odsouzence k smrti - naštěstí čtenář se tomu může vyhnout snadno, pokud včas zbystří, co se naň chystá...

1 19.04.2021

Skvělé: škoda že knížka nebyla k dispozici dřív, dozvěděla jsem se totiž o mnoha zajímavostech, které jsem vůbec netušila (za všechny padlý astronaut). Není to průvodce po městě, ale průvodce životem ve velmi specifické metropoli.
Není to cestopis, ale zhusta se mluví o místech, zmiňují se konkrétní adresy, jen ta mapa tomu chybí (uprostřed sice je, ale slepá!). Hodně se mluví také o architektuře a umění vůbec, ale mezi muzey nejsou uvedené žádné galerie výtvarného umění.
Pojato heslovitě, ale v podobě spíš esejí, takže jsem i něco vynechala, co se mne vůbec netýkalo (pivo, hranolky, ale o čokoládě a další gastronomii jsem si početla s chutí).
Je to pěkně ze života (i ten terorismus posledních let nechyběl), od mateřské a porody, přes jesle, školy, po zaměstnání, dopravu a sport, multijazykové a multikulturní prostředí. A počasí. Protože to není takto posloupně, ale abecedně, zajímavě heslovitě, tak i přes případné lehké opakování je to docela osvěžující.
Změny velikosti fontu a občasné přepnutí do negativu či textu přes fotky byly zajímavé, byť pro oči docela náročné (četla jsem v kuse, žánru a formě navzdory jsem se prostě nemohla odtrhnout, ale lepší by bylo mít knihu s sebou přímo na místě a zalistovat dle potřeby nebo jen tak). Navíc to není jen o Bruselu, země je malá a spousta zajímavostí se týká i měst jiných a celé Belgie, včetně historie.
Autorka má docela civilní a čtivý projev, nepoužívá příliš elegantní jazyk, občas i jí něco ujede ("nejůspěšnější", "české pupíkování" - snad jsem to správně pochopila jako pepíkování, jinak nevím), ale jinak překlepy a hrubky v knize nejsou. I formát je příjemný - flexovazba.

1 30.03.2021

Nezaujalo: příběh i postavy a jejich chování nevěrohodné, umělé, plytké, povrchní a vcelku nesympatické. Nevím, na jakých historických skutečnostech měl být tenhle příběh založen, vyjma známých kulis v podobě zatmění Slunce a začátku války. O ničem se v závěru autorka nezmiňuje, historická fakta neuvádí. 50%
Knihu jsem si vzala jako doprovod/protiklad k právě dočtenému výbornému Volání hvězd, též z nemocníce, z konce téže války, ovšem z jiného konce Evropy. Ale ani nemocnice v Kaunasu ani působení zdejší hlavní hrdinky nebyly dobře vylíčené.

1 14.03.2021