Sova15 komentáře u knih
Tedy, tato kniha mě hodně překvapila. Ač je pro děti, přelouskala jsem jí i já, babička. Paní Rowlingová prostě umí psát. Ať je to Harry Potter, Vánoční prasátko nebo to jsou příběhy Cormorana Strika. Už se těším na další díl.
Petra Síse mám moc ráda, tedy jeho knihy a postupně se jimi probírám. Tuhle jsem četla i mým vnoučkům, jsou ještě malí, tak jsem musela dost vysvětlovat. Ale o vesmír se zajímají, jak jim třeba v hlavičkách něco zůstane.
První kniha ze série pod pseudonymem. Oddechová, ale líbila se mi. Konec mě až tak moc nepřekvapil, ale četlo se mi hezky.
Knihu jsem si vybrala, protože jsem ji potřebovala do čtenářské výzvy naší knihovny. Ale mile mě překvapila a o autorovi J.J.Rybovi jsem se hodně dozvěděla. Znala jsem pouze Rybovu Mši vánoční, zkusím si najít i některé jeho jiné skladby.
Toto dílo jsem si vybrala do výzvy. Poslouchala jsem audionahrávku. Ale moc mě nenadchlo. oddychová detektivka s jednoduchými zápletkami. Prostředí Afriky bylo ale zajímavé.
Pana Nešpora mám ráda a vážím si ho. Na knížku jsem se po jeho přednášce, kde jsem byla těšila. Vím, co bylo posláním knihy, některé úseky byly zajímavé a vtipné. Ale přišlo mi to, že se stále točím dokola, že se věci opakují...
Ale opakování je matka moudrosti a tak jsem pročetla až na konec.
Teď udělám to, co mě na ostatních nebaví - první kniha Deník farářky se mi líbila více. Z té jsem byla nadšená. Touto knihou jsem se docela dlouho prokousávala. Ale vždy jsem našla něco, co mě zaujalo. A obdivuji, jak paní Kopecká jde k jádru věci a umí se otevřít. Ač jsem nevěřící, rozšířila mi obzory. Před tím jsem četla Bílou Vodu a tak to byl takový bonbonek, moc dobrý.
Už jsem některé knihy od pana Brynzy četla, ale teď musím doplnit mezery, abych měla přečtená díla po pořadě. A tak se s autorem budu asi setkávat častěji.
Nočního lovce jsem dostala na vánoce a jen co jsem dočetla rozečtenou knihu, vrhla jsem se na něj. A nezklamal. Těším se na další počteníčko.
Oscara Wilda mám ráda, jeho kniha Jak je důležité míti Filipa, je moje srdcovka. Však mám také syna Filipa. A kniha Ideální manžel je také skvělá.
Ke knize jsem se dostala náhodou, ale příjemně mě potěšila. Některé povídky byly vážně výborné.
Hledala jsem knihu - z místa mé dovolené - z lázní. Útlá detektivka se třemi příběhy z českého prostředí. Líbilo se mi to, knížka se dobře četla.
K Medvídkovi Pů jsem vrátila, protože jsem hledala hezké pohádky, které jsem namlouvala svým vnoučatům do adventního kalendáře. A tak jsem se začetla, až jsem ho přečetla celého. Dospělý vnímá postavičky jinak než děti, ale to se mi na tom právě líbí. A výrok malého medvěda:
"Jaký je dnes den?" zeptal se Pů.
"Dnes je dnes" vypísklo Prasátko.
"Můj nejoblíbenější den." řekl Pů
- no, není to moudro světa?
Knihy Roberta Brydzy mám ráda. To téhle jsem sáhla, protože je to solitér - mimo série. Poslouchala jsem na CD. Nádherně namluvené paní Cibulkovou. A chvílemi jsem se opravdu bála, (určitě jen o hlavní hrdinku). Těším se na další knihy.
No, to byla kniha. Nečekala jsem nic veselého, ale že to bude takhle drsné... Klobouk dolů, že to sestry, a nejen ony, všechno vydržely. Evarista mi byla hodně sympatická, musela mít hodně síly na to, aby všechno to zlo vydržela.
A paní Tučkové děkuji za ucelený příběh.
Moje další kniha od pana Hartla. Je to příjemná oddechovka, v podstatě se člověk nic nového nedozví. Takový ženský týden. Ale hezky se dokázal vcítit do žen, popsat "holčičí" kamarádství a problémy, které na nás číhají. A co z knihy vyplývá? Jaký si to uděláš, takový to máš.
Knížku jsem poslouchala, načtenou panem Ebenem. Příjemné, hezké...
Krásné počteníčko. Napínavé. Několikrát jsem změnila svůj tip na to, kdo Anomie. Jen mě trápilo, jak je kniha velká, četla jsem jí jen doma, nosit ven se mi jí nechtělo. To je jediná připomínka, jinak se těším na další. A doufám, že už se hlavní hrdinové dají dohromady.
Knihy jsem se dlouho bála, musela jsem k ní uzrát. Maminka zemřela na nádor mozku.
Odhodlala jsem se k audio verzi a byla krásně namluvená panem Langmajerem. A velmi zajímavá. Mám ráda rozhovory s lidmi, co něco umí a dělají svou práci dobře a rádi.
Knížka mě mile překvapila. Představovala jsem si, jak sedím v kočičí kavárně. Kočky i kávu mám totiž ráda. A konec - moc zajímavé vyvrcholení poskládaných příběhů.
Moje další kniha od Zibury. Sáhla jsem po ní, protože dcera pouť šla. Nedivím, že byla tak nadšená z atmosféry, i když přijela unavená. Je to moc zajímavá cesta a tradice. Bohužel, já to už nezvládnu. Ale jako bych na cestě byla.