Sova15 komentáře u knih
Chudák Vincent to neměl vůbec lehké. Byla to těžká doba a on si to dělal ještě složitější. Úspěchu svých obrazů se nedožil.
Knížka se mi nečetla lehce, ale byla velmi zajímavá, tak jsem se jí prokousala a obohatila mne.
Pěkně napsaná kniha. Bylo jasné, že se osudy obou rodin protnou. Trochu byly až moc čitelné typy postav - komunisté a rusiové byli ti zlí, američané hodní. (je mi to sympatické, to jo), ale bylo to trochu okaté. Příběh byl ale zajímavý a protože jsem ze sudet, tak i historicky blízký. Ráda se k autorovi vrátím.
Dílo jsem částečně četla, částečně poslouchala na CD. Některé scény byly vtipné, někdy mi to ale přišlo, že se opakují.
Přečíst kniha šla, napínavá byla také. Ale... vracet se k ní nebudu.
Jé, to bylo hezké. Takové pohlazení po duši. Kdyby tak bylo takovýchto šikovných, všestranných a hodných lidí více. Povídání mělo hlavu i patu. pana Bruknera a vůbec Cimrmany mám ráda.
Taková oddechová kniha, která řeší, co řešíme v rodině asi všichni.
Zajímavá kniha o záhadě studentské výpravy. Rusové už na nic nového nepřijdou. Ale asi se tématem ještě budu zabývat dál.
Velmi zajímavá kniha. Jak jsem ráda, že žiju v dnešní době, kdy má žena svá práva a není závislá na manželovi. Už jen popis, jak se nevěsta připravuje na svatební noc, mi naháněla hrůzu. Být svobodnou matkou bylo téměř nemožné. Irmu obdivuju, byla velmi statečná.
Moc příjemné vyprávění, zdánlivě humorné, o vážných věcech. Možnost, jak Alzeimerovu chorobou vysvětlit dětem. Zde byli všichni aktéři skvělí a své role zvládali s malými či většími nezdary. V reálu je to složitější. ale to by nebyla literatura pro děti, ale příručka.
Výborná kniha, ke které jsem se dostala díky výzvě. Překvapilo mě, že mě bavilo číst o naší válečné historii, ale když je to napsáno zajímavě a jakoby z ženského pohledu bylo to velmi poučné. Nic není černobílé a nemůžeme tehdejší aktéry soudit z dnešních podmínek. A jak již bylo uvedeno, mrzí mne, že se dějiny opakují a válka blízko nás zase zuří.
Možná nejsem ta pravá věková skupina, které je kniha určená, ale proč ne? Zvládla jsem ji. Závěr byl velmi zajímavý, rodinné tabu, o kterém se nemluvilo a přesto ovlivnilo všechny členy rodiny. Poslouchala jsem na CD a tak jsem s Majonézou k snídani strávila velmi příjemné chvilky.
Kniha se mi líbila, ale všechny od Jody Picoultové, co jsem zatím četla. Trochu jsem se někdy ztrácela v které časové lince zrovna jsem. Zajímá mě problém života a smrti a dula smrti je je výborný počin.
Taky jsem se poučila v archeologii. A život ten je stejně složitý, jako v této knize.
Vybrala jsem si knížku do výzvy. Poslouchala jsem na CD, hezký namluveno Janem Šťastným. Příběh ale trochu překombinovaný. Nerada srovnávám, ale Premyslovska epopej je úplně něco jiného.
Opět mohu jen chválit a doporučovat. Krásně se proplétající dvě dějové linky. Rozhodovat o něčím bytí či nebytí je hrozně těžké. Do toho problémy obou sourozenců, rozvedená rodina... Pěkně zamotaný příběh.
A hodně jsem se dozvěděla o životě vlků.
Knížka není nějaká beletrie, ale je velmi zajímavá. Jak bylo už psáno - obdivuji jí, že šla z kůží na trh. A přiznám se, že co jsem začala číst, až dosud jsem si raději nenalila.
Nebyl to můj šálek čaje, ale díky výzvě jsem vydržela. Čtení jsem prokládala poslechem CD, které Vojta Dyk bezvadně namluvil.
Knížka se ke mě dostala z úplně jiného důvodu. Dcera dělá fotoknihu jako svou bakalářskou práci a chtěla jsem jí inspirovat. To se mi nepovedlo, ale já jsem se do ní začetla. Střídání vyprávění paní Brejchové a Terezy Brodské vůbec nerušilo, doplňovalo se. Fotky krásné. Velmi zajímavé.
Dlouho jsem nečetla klasickou detektivku a tahle mě naprosto pohltila a já konečně zažila ten pocit, že nechcete dělat nic jiného, než vědět, co bude dál. Střídala jsem čtení s poslechem CD.
A Poirota miluju, je to naše klasika, když se s dcerou sejdeme a koukáme na TV - "Dáme Poirota, tento díl jsme ještě neviděly."