spackler komentáře u knih
Vůbec mi nebere hlava jak někdo může napsat něco takhle chytrýho. Polovinu knížky jsem se prakticky nechytal(ano jsem dutoň) ale jako zázrakem mi to vůbec nevadilo a četlo se mi snadno a lehce. V tomhle případě se i moc těšim na filmovou verzi a doufám že si Gosling nechá narůst mulet aby z něj byl řádný kosmický McGyver.
Jako obří fanda Simmonsova Temného léta a Kingova To(obří fanda je vlastně slabý slovo,spíš to byly formující knížky který jsem čet navíc ve věku hlavních postav a pak ještě já nevim kolikrát), jsem si toužil vždy přečíst i Boy's life. A už od první kapitoly jsem věděl že tuhle knížku určitě nečtu naposledy. Přitom legrační je že bych ji byl málem minul kvůli změně názvu. A vzhledem k tomu co vypráví zhruba v půlce knihy Vernon, říkám si:Je ta změna geniální fór od českýho nakladate nebo překladatele? Každopádně jsem moc rád že vyšla i když má ještě o něco blíže než k výše zmíněným pánům k Bradburyho Pampeliškovému vínu(což doporučuju každýmu komu se líbila tato kniha). Každopádně Boys' life není žádný plagiát, jede si pěkně po svým. Zephyr je magický místo a přesto že se zde dějí šílenosti, nikdy jsem neměl takovej ten pocit "tohle už je moc",což je, řek bych hodně daný vyvážeností poetiky a civilnosti autorova slohu. Dětští hrdinové stejně jako u Kinga a Simmonse super ale tentokrát je pro mě favoritem Coryho tatínek a pak je tam jistej pan Lightfoot, kterýho je sice jak šafránu ale pokaždý když se zjeví tak je to nehoráznej mazec. Ve výsledku mě bavilo číst vlastně o každym jednom obyvateli Zephyru a fakt se těšim až se tam někdy vrátím. Dík pane McCammone.
Moje nejoblíbenější záležitost v hororovém subžánru děti proti zlu(mj.To, Tudy přijde něco zlého nebo Stranger Things). Vzpomínám jak jsem to jako relativně malej(ale Kingovo To už jsem měl za sebou) vydyndal na tátovi někde na dovolený(tehdy ještě v dvoudílném paperbacku jako Černé léto) a pak jsem odmítal chodit na výlety, protože jsem se nemoh odtrhnout od čtení. Jak jsem později zjistil, Simmons je velmi chytrej chlap, na mě možná až moc(z Hyperionu se mi pěkně točila hlava), nicméně v tomhle případě jde o přímočarej, dobrodružnej horror jak kdyby se Foglarovky potkaly s Lovecraftem o partě sympatickejch kluků co se utkaj se zlem na který evidentně nemaj ale stejně v sobě najdou sílu mu čelit. ALE POZOR, některý vydání obsahuje předmluvu od autora, která je sice fajn, ale měl to bejt spíš doslov a někdo to poplet. PŘEDMLUVU TEDY ČÍST AŽ NAKONEC AŤ SI NEZKAZÍTE PŘÍBĚH, OBSAHUJE SPOILERY.
druhohory. já ještě na základce a ležim se zápalem plic.maminka mi tehdy na svojí průkazku půjčila To.prosil jsem ji o nějakej horor(do tý doby jsem znal jen jeden a to ještě filmovej-smrtelné zlo2 ale byl jsem z něj u vytržení)no a právě To jí v knihovně doporučili.myslim že kdyby jen tušila co se v tý knížce děje nikdy by mi ji nepůjčila-nicméně stalo se.pamatuju jak jsem byl šokovanej nejdřív z vulgarizmů-na nic takovýho jsem do tý doby v knížkách nenarazil a pak i celkem slušně vyděšenej.ale hlavně celou dobu totálně zažranej do děje a ztotožněnej s postavou bena,kterýmu sem asi nejvíc držel palce(hlavně aby sbalil bev).vůbec mi to nepřišlo dlouhý.vlastně jsem si přál aby to nikdy neskončilo a když se stalo bylo mi do breku.dneska jsem starší než dospělý verze hlavních postav a dlouhý mi to přijde a taky ten vliv drog který do sebe štefi tehdy ládoval je tam patrnej-ty odbočky v ději kdy se dozvídáte o kdejakym statistovi uplně zbytečný detaily z jeho života.dáte si brko začnete u A a skončíte s plnovousem v novym dílí chtělo by se říct.. ale pro mě pořád top king a od tý doby mi každej rok pod stromečkem nějakej přistál a děje se tak vlastně dodnes.
fajn věc.líbila se mi chemie mezi postavama, nejvíc když jen tak vysedávali v baru nebo na majáku a klábosili-obecně mam rád když autor dopřeje hrdinům nějakej voraz.škoda že moora víc nepřekládaj klidně bych se s theem a spol potkal i při jinejch příležitostech.tak jsem si aspoň objednal ostrov lásky a snad zjistim jak se seznámil tucker s roberto o. kaloňem.(a budu tu knížku tahat všude s sebou aby každej viděl že čtu ostrov lásky)
Čas od času přečtu něco od Joe Hilla a většinou si řeknu:"hmm, slušný", ale nic víc. Až do teď. Na konci knihy je rozhovor s tvůrci, kteří zmiňují jako inspirační zdroje filmy Re-animátor a Evil Dead 2.Souhlas a čiší to z každý stránky. Odpovídá tomu jak kresba, která evokuje osmdesátkový béčka, tak groteskní situace a absurdní humor. Nejedná se však jen o sled ujetejch nápadů, sledujeme taky jakousi záhadu která to celý drží pohromadě a který musí hlavní hrdinka(zprvu obyčejná, vyděšená holka, ze které se postupně stává vypsychovanej badass - připomene dívčí verzi Ashe ze zmiňovaného Evil Dead) přijít na kloub. Doufám že se to bude prodávat a dostanem od nakladatelství Crew i druhej díl: Lednici plnou hlav, protože každej správnej bé horror má i druhej díl, potažmo celou sérii. Hail to the Hill baby.
seriál mam rád hlavně kvůli cooperovi...a tohle mě baví vlastně ještě víc než celej tp..čteno už několikrát a určitě ne naposled. perfektní kombinace humoru a tajemna
tak už potřetí nedočteno...pokaždý jsem zapomněl proč jsem odložil a teď už to vím...hlavní hrdina je prostě kokot
takhle asi:zajímavá věc co se týče obsahu a myšlenek.a dva klobouky dolů za autorovu upřímnost,trochu tomu chybí nějakej nadhled.já vim že né každej je komediant ale tohle i kdyby psal íáček z medvídka pů,tak tam nacpe víc fórů.přece když trávíte půl života kodrcáním se v dodávce s roztodivnejma typama,sypete z ustřiženejch rukávů jednu funny historku za druhou a právě proložit tu vážnost něčim takovym by možná nebylo na škodu.jinak ale v pohodě záležitost
Původně jsem doufal v ožralýho Flashe Gordona a odlehčenou zábavu, reálně jsem dostal komplexní příběh často plnej beznaděje. Ale hustý a nebojte nadsázka tam je. Nečekaně taky inspirace ranym Garthem Ennisem(jedno městečko se dokonce tak jmenuje). Tohleto určitě podpořte ať ty kluci můžou vydávat další pecky. Já se strašně těším na Outcast a tajně doufám někdy v budoucnu třeba v Concrete.
na přebalu mimo jiné: s nádechem sci-fi, ale zároveň půvabná komedie o rodině a přátelství-new york post....no že hlavní hrdina je občas sebeironickej ještě negarantuje komedii.naopak chvilkama je to docela slušná depka.ale jinak parádní příběh, já to zhlt za dva dny a myslím že rozvláčnější pasáže měly svý opodstatnění.finále mi přišlo maličko na křeč,jak tu píšou i jiní.celkově ale fajn věc.
nadaný žák:asi jsem konzerva odkojená vinetuem a foglarofkama,nebo tzv nenáročnej divák ale já prostě potřebuju klaďáky,potřebuju někomu fandit a potřebuju nějaký dobro,přestože nemusí nutně zvítězit je li to k příběhu třeba neadekvátní,ale sledovat příběh dvou napros*ejch zmrdů mi bylo krajně nepříjemný a bylo mi z toho divně.přesto jsem dočet-je to prostě dobře napsaný.nehodnotim.druhá část tohohle"splitu"tělo je jednou z mých srdcovek.po nějaký tý stránce mi došlo že to znám-film někdy v ranný éře tv nova dokonce snad v hlavním vysílacim čase.film jsem si skoro nepamatoval ale celou dobu mi to bylo tak nějak mile povědomý.je v tom dobrodružství taky dost melancholie a nejednou jsem si při četbě vzpomněl na vlastní klukovský léta a různý alotria(ne nenašli jsme mrtvolu).takže jdu trochu proti proudu ale za mě tělo válcuje nadanýho žáka na plný čáře
dlouho jsem se vyhejbal..bral jsem koontze jako takovýho béčkovýho kinga a co já vím třeba to tak i je(čet jsem zatim jen oči soumraku a moc mě to nenadchlo) ale tohle je pecka..připomnělo mi to mýho oblíbenýho johna na konci umře..tohle teda není zdaleka tak jetý..určitě zkusim i další díl.
v gaimanových amerických bozích se mi nejvíc líbilo, jak si stín v zimním prdelákově zatepluje okna seznamuje se s lidma a nic moc se nestane-takhle na mě působil i tenhle mini román-fajn postavy a strašná pohoda z toho jde
Tohle sice není pro každýho, ale já jsem nadšen. Názvem si kniha nicméně lehce podřízla větev, tady kosmickou hrůzu nečekejte. Naproti tomu kdo má rád Coscarelliho pohodový horory, nebo třeba Kingovo Z buicku 8, bude si rochnit jako já. Zručně napsaný, decentně humoru, nepamatuju kdy mi naposled takhle záleželo na postavách(na rozdí od HPL jehož suchaři jsou mi srd*čně u prdele) a asi nejsem jedinej koho to bavilo- JJ Abrams koupil práva a chystá tv minisérii. Těžce podhodnocená záležitost.edit-tak abramsovo seriál je naprosto debilní ani jsem ho nedokoukal-bohužel dělá knížce špatnou reklamu
líbilo se mi ještě o špetku víc než anděl,kterýho jsem čet první.soustředíme se hlavně na tuckera a sledujeme jeho přeměnu z takovýho celkem i hajzlíka v toho nadvěcí pohodáře jak ho známe právě z anděla.k tomu fajn prostředí jižního pacifiku a sympatické vedlejší postavy.nevěděl jsem že vážně existuje něco jako cargo kulty a ono jo-nebyl to jen moorův švihlej nápad.
trochu moc popisný, hodně přímočarý a humor tentokrát trošku křečovitej ale pořád slušná zábava.hlavně ale odd je borec, hodnej kluk,nesobeckej a vtipnej(v prvnim díle teda víc).celkově tedy slabší díl ale pořád jsem hodně zvědavej na bratra.
zastavil jsem se v knihovně tentokrát jen proto abych si odskočil na ono místo.vracím klíč od dvounulky a bezmyšlenkovitě sáhnu po téhle knize aniž bych se obtěžoval se čtením anonjaksetomuříká.15 let jedna z mých nej knížek vůbec. zkoušel jsem pak od nýla přečíst ledasco včetně sandmana ale nic mě nedostalo tak jako právě američtí bohové.ps:díky za pár dalších shledání se stínem
geniálně praštěný..podobnost autorova jména s kingovou postavou v srdcích v atlantidě a dt prý není náhodná..prej bude film
Deana Koontze začínám mít knížku od knížky raději a tohle mi sedlo zatím nejvíc. Jsem fanda série o Odd Thomasovi a stejně jako v dobrodružstvích paranormálního minutkáře, také zde sledujeme příběh očima hlavního hrdiny, včetně různých úvah o životě a přijde mi, že tim nějak prosakuje i světonázor autora, kterej je mi velmi blízkej. Nicméně chápu že někoho to nebaví, obzvláště pokud čekal nervy drásající thriller. Kdybych měl použít hudební analogii tak tohle je spíš song od Temptations než rokec od Stounů. Máme tu jednu sympatičtější postavu než druhou, ať už jde o hlavního klučinu, jeho rodinu, nebo přátele(pan Jošioka rulez), který spolu vedou chytrý a vtipný dialogy psaný velmi lehkou rukou. Klíčový slovo je atmosféra - a ano, máme zde nebezpečí a nějaký to nadpřirozeno a stanou se tu nepěkný věci, ale hlavní pocit kterej z tohohle příběhu mám, je pohoda, jako když si lebedíte v létě někde na verandě a popíjíte domácí limču ve který plavou nakrájený limetky.