Standa24
komentáře u knih

Jako vždy pohodové a oddechové čtení při kterém si zároveň čtenář zopakuje i něco z historie naší země.


První příběh o Fabianu Riskovi, Oběť bez tváře, jsem četl již před několika lety a kniha se mi velmi líbila. Z tohoto dílu mám spíše rozporuplné pocity. První polovina knihy je hodně překombinováná, což se zlepší, když se obě dějové linky začnou propojovat. Jednání některých policistů mi přijde nelogické a někdy až naivní. Závěr byl napínavý, ale ve finále vyzněl do ztracena.


Stejně jako první díl série je i Kritik velmi pohodové a oddychové čtení. Prostředí francouzského venkova, víno a ženy to jenom umocňují. Vše by bylo idylické, kdyby se nezačaly objevovat mrtvoly naložené ve víně. A to je další výzva pro Enza.


Jak už jsme u Petera Maye zvyklí, tak ani v této knize nemůže chybět silný odkaz na Skotsko, i když se odehrává ve Francii. Hlavní hrdina Enzo pátrá po pachateli brutální vraždy, který za sebou zanechal zdánlivě nesouvisející indicie. A možná je to právě příjemným francouzským prostředím, že tato kniha je spíše oddychové čtení.


Jiný detektivní příběh, než jsme od většiny severských autorů zvyklí. V ději nejsou žádné nečekané zvraty a vše plyne k (očekávanému) konci. V této knize nenajdete krvavé vraždy spáchané brutálním vrahem, ale zato je plná situačního napětí, které je největší během společného pobytu Wislinga a Haugena na chatě. Díky krátkým kapitolám se kniha čte snadno a rychle.


Velmi zajímavá kniha, která přináší základní informace o geopolitice. Nejzajímavější mi přišly kapitoly o regionech, které jsou nám středoevropanům méně známé, např. Afrika či Latinská Amerika. Velmi se mi líbila také závěrečná kapitola o Arktidě.
Některé věci se od vydání knihy již změnily, např. situace v Afghánistánu, další se měnit budou a ne vše lze vysvětlit pouze na základě geografie, ale v mnoha ohledech lze s autorem souhlasit.
Trochu mi vadilo, že menší mapy, které doplňují text, jsou až na konci jednotlivých kapitol a ne na stránce, kde se od dané zemi / regionu píše.


Kniha se mi četla lépe než Sluneční bouře, i když některé motivy se zde opakují (vražda církevního představite, švédský venkov, vzpomínky na minulost).


Kniha je poměrně originální tím, že příběh se odehrává v prostředí náboženské komunity, ale jinak knihu hodnotím průměrně. Vyšetřování bylo spíše zdlouhavé a hlavní postava mi nebyla moc sympatická.


Pohodové a oddychové čtení. Těším se, až si přečtu poslední díl série.


Silně autobiograficky laděné povídání o Ondřejových studiích na univerzitě v Olomouci a hlavně o tom jak hledal a našel víru.


Velmi zajímavá a čtivá kniha. Teoretické a odborné pasáže jsou vhodně doplněny popisem případů řady (nejen) masových vrahů. Kniha se však nezabývá jen psychopatologickýmí a sociopatologickými jedinci, ale má také celospolečenský přesah.


Tato knížka sice neoplývá literární kvalitou, ale je zajímavé, že své čtenáře si najde v každé době.
PS: Knížka obsahuje vlastně dva samostatné příběhy a zážitky Lady F. jsou obsahem pouze prvního z nich.


Většina lidí má spojeného P. Zimbarda se Standforským vězeňským experimentem, ale za svoji dlouhou kariéru se věnoval i mnoha dalším zajímavým tématům. Pokud jste od Zimbarda ještě nic nečetli, tato kniha vás může motivovat k přečtení některé z jeho dalších knih. Mohu doporučit Luciferův efekt a nebo Odpojeného muže.


Čtivý detektivní příběh z malebné Provence, ve kterém se originálně prolínají zločiny z minulosti i z přítomnosti.


Kniha se mi dostala do ruky náhodou a jako fanoušek cyklistiky jsem si ji s chutí přečetl.
Teď už víme, že realita ohledně vítězství Lance Armstronga byla jiná ...


Za mě možná nejlepší díl celé série. Kniha je čtivá a napínavá od začátku až do konce, do pátrání a vyřešení záhad se tentokrát zapojí prakticky celá Kuislova rodina.


Poutavá kniha, která osloví nejenom ty, kdo se zajímají o Británii a její kulturu. J. Hošek čerpá ze svých zkušeností zahraničního reportéra ČRo, nezahlcuje čtenáře jmény, fakty a letopočty, ale přináší originální pohled na Británii inspirovaný rozhlasovými fejetony.


Měl jsem to štěstí, že jsem během čtení knihy besedu a autorské čtení s J. Rudišem. Oboje byl skvělý zážitek. Winterberg s Krausem cestují po železnici nejen střední Evropou, ale také našimi dějinami a vzpomínkami. V knize jsou zmíněna místa a části železnice, která velmi dobře znám a jsem moc rád za několikerou zmínku o Semilech. A naopak, při čtení o jiných místech, která mě zaujala jsem si o nich vyhledával další informace. Venkovní listopadové počasí krásně dokreslovalo melancholické putování po beautiful landscape of battlefields, cemeteries and ruins.


Nejvíce se mi líbil poslední příběh. Myslím, že kniha by se obešla i bez rozhovorů s panem doktorem Honzákem, které mi tam přišly tak trochu navíc. Naopak podle obalu knihy se může zdát, že hlavním autorem je on ...


Nebylo to špatné, ale už jsem četl lepší příběhy s Poirotem.
PS: Přečteno v originále.
