Standa24 komentáře u knih
Velké díky autorce za to, že šíří osvětu o depresi a duševním zdraví.
Povídková jednohubka ve které se autor prochází po štědrovečerní Praze a svým typickým způsobem nám přibližuje její vánoční atmosféru. Ilustrace od Jaromíra 99 knížku krásně doplňují.
Po již tradičně pomalejším začátku se příběh "rozjede" a má spád. Jak už to v této sérii je zvykem, jedním z témat knihy je, kromě v té době módního spiritismu, i sociální situace ve Vídni na konci 19. století. Tentokrát se jedná o sirotčince a odložené děti. Milým zpestřením příběhu byla postava skutečného spisovatele detektivek A. C. Doyla a závěrečný způsob odhalení mi zase připomínal příběhy s H. Poirotem od A. Christie :)
Jsem rád, že "epopeje" si stále drží svoji úroveň a čtivost. Na rozdíl od posledních příběhů Oldřicha z Chlumu, které pro mě byly spíše zklamáním. Druhý díl Lucemburské epopeje sleduje postupný vzestup kralevice Karla až po jeho volbu římským králem a získání české královské koruny. Historické postavy a události jsou vhodně zkombinovány s fikcí a díky tomu je čtení plynulé a příjemné.
Milá knížka, která je určená hlavně malým začínajícím cyklistům a cyklistkám.
Přijde mi, že přibližně od dvacátého dílu série už jsou další příběhy hodně překombinované, obsahují hlavně hodně vražd a vedlejších postav, komplikované vyřešení případu a nedosahují úrovně začátku série. Hlavní postavy se dále nevyvíjí, přitom by nebylo na škodu nechat Oldřicha a Otu trochu zestárnout a řešit případy o dekádu nebo dvě později v čase.
Kniha se mi líbila více, než stejnojmenná beseda/talkshow se kterou pan Czendlik objíždí republiku. I když se jedná spíše o odlehčené čtení, občas se v knize najdou i hlubší myšlenky, které stojí za zamyšlení.
Druhý díl nás opět zavede do Vídně na konci 19. století. Kniha má více dějových linií a Leo se svými pomocníky se snaží objasnit nejen podivné úmrtí profesora egyptologie, ale také záhadné vraždy mladých mužů, jejichž těla jsou vždy navíc zohavena. Autor opět zdařile vykreslil sociální klima Vídně dané doby a to nejenom rozdíly mezi jednotlivými vrstvami společnosti, ale hlavně postoj k lidem tmavé barvy pleti.
Povedený začátek nové série od O. Pötzcha. Autor příběh umístil do prostředí Vídně na konci 19. století, která je plná zločinů různého druhu, ale také nových vynálezů, společenských změn i antisemitismu. V hlavním městě podunajské monarchie řádí tajemný vrah podobný Jacku Rozparovači, po kterém pátrá nesourodá trojice hlavních hrdinů. Kniha je napínavá a i když popisované zločiny byly místy až brutální, tak se jedná o celkem odpočinkovou četbu.
Zajímavá kniha z blízké budoucnosti. Detektivní linka příběhu mi tentokrát přišla trochu slabší, pachatele vraždy pozorný čtenář brzy odhalí. Za to komplikované rodinné vztahy hlavního hrdiny, byly jednou z nosných dějových linek knihy, ostatně jak je zvykem u většiny Mayových románů. Druhou výraznou dějovou linkou byl ekologický apel - důsledky globálního oteplování, zdroje energie, ...
Zajímavé je, jak si Peter May představuje Skotsko za necelých 20 let (odtržení od Spojeného království a návrat do EU).
Z knihy mám trochu rozporuplné pocity. Díky krátkým kapitolám se četla dobře, bylo tam napětí. Ale přišlo mi, že celý děj je postavený na popisech násilí a brutality. O postavách jsme se toho moc nedozvěděli, tedy kromě velice nesympatické Jess, jejíž chování bylo dost nelogické. Vývoj příběhu sliboval nějaký super závěr, ale tohle mi přišlo spíše rozpačité ...
PS: Přečteno v angličtině.
Líbilo se mi, že kniha přináší pohled na události počátku 15. století z pohledu krále Zikmunda. Ve většině ostatních knih je to naopak a Zikmund je vykreslován jako pověstná "liška ryšavá". Zároveň si je třeba uvědomit, že kronikáři často povolovali uzdu své fantazie a nejinak je to i tomto příběhu.
Ač se Harry na začátku knihy plánuje upít k smrti, tak se ze třináctého pokračování série nakonec vyvine svižný thriller s napínavým závěrem, který je už tak trochu typický po Jo Nesba. Harry sice pije (a už asi nikdy nepřestane), ale autor tentokrát věnuje pozornost hlavně brutálnímu provedení vražd a rafinovanému pachateli, než popisům alkoholového opojení hlavního hrdiny. Dle závěru to vypadá, že se s Harrym ještě potkáme.
PS: Přečteno v angličtině.
Aforismy pro usmátí i k zamyšlení, pohodová jednohubka.
Kniha se četla dobře, hlavně díky krátkým kapitolám. Na to, že se jedná o detektivní thriller, tak děj plyne bez většího napětí a komplikací v pátrání až ke konci. Příběh navazuje na předchozí díly, Mia stále bojuje s vzpomínkami na sestru a se svými závislostmi. Chybí tomu něco nového, možná je na čase sérii ukončit ...
Historické romány Kena Folletta jsou sázka na jistotu. Na věky věků se odehrává o necelé dvě století později než Pilíře země, ale typy hlavní postav šablona příběhu jsou velmi podobné. Příběh je opět zasazen do skutečných historických kulis - stoletá válka, morová epidemie, atd. Kniha je i přes svoji délku velmi čtivá, jednotlivé linky vyprávění jsou úzce propojené, ale i přesto jsou osudy a tajemství jednotlivých hlavních aktérů napínavé až do konce.
Jelikož další knihy v této volné sérii mám již přečtené, tak doufám, že se dočkáme i dalšího pokračování.
Do knihy jsem se velmi rychle začetl. Pátrání po brutálním sériovém vrahovi i díky zimním kulisám, ve kterých se odehrává, trochu připomíná severské detektivní thrillery. Detektivní linka příběhu se prolíná s linkou politickou, zde je naopak vidět inspirace událostmi s českého a slovenského prostředí z doby nedávno minulé. Hlavní vyšetřovatelka Laura Ara se svým týmem řeší případ, který se zdá být čím dál komplikovanější. Totožnost vraha, jemuž se věnuje jedna z dějových linek příběhu, je neznámá a policisté jsou pod tlakem, aby ho dopadli dříve, než udeří znovu. Všechny linky příběhu se na konec propojí, i když si myslím, že závěr mohl být trochu jednodušší a přímočařejší. Už teď se těším na další díl z avizované trilogie.
Kniha mě bavila. Opravdu se podobá románům od Dana Browna s prof. Langdonem. O králi Ludvíkovi II. jsem toho moc nevěděl a při čtení jsem si o něm dohledával některé informace na internetu. Jeho život a hlavně smrt jsou opředeny tajemstvím a Oliver Pötzsch toho šikovně využil při psaní této knihy. Celkově se jedná o příjemnou oddychovou četbu, nic více, nic méně.
První díl se mi líbil o trochu více, do 13 hodin jsem se ze začátku nemohl začíst, ale postupně děj nabýval spád a poslední cca 1/3 byla super. Stejně jako u prvního dílu oceňuji hlavně originální prostředí JAR. Je dobré si i dohledat nějaké informace o tom, kdo to jsou Xhosové a Zuluové. Benny měl tentokrát i velkou míru štěstí a na víc se vše snažil zvládnout bez kapky alkoholu ...
Historie dějin Československa podaná velmi poutavým způsobem. Líbí se mi, že Pavel Tigrid události jen nepopisuje, ale nebojí se také některé kroky a rozhodnutí vrcholných představitelů První republiky kritizovat.
Jsem rád, že po tom co jsem navštívil několik přednášek věnovaných P. Tigridovi, tak jsem si přečetl i jeho nejslavnější knihu.