Standa24 komentáře u knih
První půlka knihy mi přišla zdlouhavá a trochu jsem se ztrácel ve jménech všech rytířů a křižáků. Druhá půlka se mi líbila více, ale celkový dojem pak zase zhoršil konec knihy. Očekával bych ještě jednu kapitolu, která některé linky příběhu dotáhne do konce. Možná by prospělo, kdyby příběhy Oldřicha z Chlumu nevycházely tak často, ale byly více propracované, jako tomu bylo na začátku série.
Autobiografie prof. Halíka obsahuje mnoho hlubokých myšlenek a zároveň je napsaná velmi poutavě, místy se mi četla skoro jako nějaký román. Tomáš Halík, který patří mezi naše současné přední myslitele a filosofy, má dar zaujmout široké publikum a to i včetně lidí mimo církev.
Knížka mě chytla hned od prvních stránek a vydrželo mi to (skoro) až do konce. Při pozorném čtení se dalo vždy tak nějak vytušit, jaký další zvrat přijde a závěr tedy postrádal jakýsi "wow" efekt, ale to je asi tak jediné, co mi chybělo. Zpětně musím přiznat, že i interakce mezi Marcem a Malvínou, které mi ze začátku přišla spíše otravná, byla pro děj knihy vlastně obohacením.
Stejně jako v předchozích dílech děj svižně plyne. Ondřej postupně plní svůj slib a vyráží s Janem Lucemburským na tři válečná tažení. Už od začátku můžeme tušit, že třetí tažení bude zakončeno bitvou u Kresčaku. Kniha je opravdu plná akce, Ondřej stihne kromě válečných výprav ještě zvelebil svůj rodný Rohatec a vyřídit si účty s dalším padouchem, který znepříjemňuje život jemu a jeho blízkým.
Otázkou je, jestli se dočkáme dalšího pokračování?
Před několika týdny jsem se zúčastnil besedy s panem profesorem Bártou, která mě motivovala k přečtení této knihy. Kniha se mi líbila a mnohé myšlenky v ní obsažené jsou inspirující. Je napsaná velmi srozumitelně, populárně naučným stylem, osobně bych přivítal, kdyby obsahovala trochu více faktů a šla více do hloubky. Nejvíce si mi líbila VII. kapitola - zákon adaptace.
Jednoduchá svižná historická oddychovka, ale na to už jsou čtenáři pana Niedla zvyklí a jeho knihy pro to vyhledávají. Líbilo se mi propojení s příběhy o rytířích z Vřesova.
Knihu jsem poprvé četl již před řadou let. Nedávno jsem narazil na knihy Večer a jitro a Ohnivý sloup a rozhodl jsem se vrátit i k první knize ze série o Kingsbridge.
Je to historický román se vším všudy a i přes svoji délku se čte velmi dobře. Jak už jsme u Kena Folletta zvyklí, příběh hlavních hrdinů je zasazen do skutečných historických reálií, tentokrát hlavně do Anglie 12. století. Během několika desítek let sledujeme osudy hlavních hrdinů a zvraty v jejich životech. Všechny spojuje stavba katedrály v Kingsbridge, kterou někteří milují a jiní nenávidí.
Tato kniha, na rozdíl od předchozích od Ondřeje Šíra, mě tolik nechytla. Sledujeme osudy skupiny přátel, kteří v 30. letech minulého století založí mlékárnu a začnou v Krkonoších vyrábět sýry. Je trochu škoda, že významné dějinné okamžiky, které se ve 20. století v Československu udály jsou v knize zmíněny jen letmo, nebo vůbec. Jednotlivé hlavní postavy prožívají různé radosti a starosti, ale vzhledem k poměrně velkým časovým skokům, jsou některé části jejich života vynechány a ani jejich charaktery nejsou popsány moc do hloubky. Ústřední téma výroby sýrů je zajímavé, ale opět bych ocenil větší vhled a detaily. Např. co se stalo s mlékárnou po roce 1989? V knize se vyskytují také některé faktické chyby - např. nealkoholické pivo jste si v 30. letech v hospodě objednat nemohli, atd.
Na knize mi přišlo nejzajímavější prostředí, kde se děj odehrává. Podobně jako mnoho dalších čtenářů jsem si dohledával informace o Kambodži a Rudých Khmerech. Nebyl by to Peter May, kdyby se i v příběhu odehrávajícím se v takto exotickém prostředí neobjevila zmínka o Skotsku. Jinak je kniha úplně jiná, než např. trilogie z ostrova Lewis nebo Akta Enzo. Zajímavé také bylo, že v knize není žádná postava, která by byla vysloveně pozitivní, hlavně Lisina naivita byla místy až neuvěřitelná.
Celkově se jedná o velmi povedený thriller, ve kterém se fiktivní příběh odehrává v nedávných skutečných historicko-politických kulisách Thajska a Kambodži.
Tuto knihu řadím k nejlepším, které jsem od pana Niedla četl. Příběh je napínavý a nemá hluchá místa, jsou zde zachyceny hrůzy Velké války, život vojáků a důstojníků i důvody prohry a rozpadu Rakouska - Uherska. I ten závěr vlastně zapadá do kontextu příběhu.
Kniha pro mě byla o to zajímavější, že jsem nedávno navštívil místa, kudy část italské fronty probíhala.
Zajímavé, ale poměrně náročné čtení. Autor používá velmi často odborné termíny, proto jsem byl rád, že kniha obsahuje i slovníček pojmů. V první části knihy autor čtenáře seznámí s obecnou charakteristikou fenoménu sériových vrahů, druhá část knihy obsahuje abecední přehled 200 sériových vrahů za posledních cca 100 let. Ve výčtu nechybí i mediálně známé případy jako Jeffrey Dahmer, Charles Manson nebo Charles Sobhaj, či manželé Stodolovi. Druhou část knihy jsem četl poměrně dlouho, protože jsem si musel od čtení dávat pauzy. Je až neuvěřitelné, kolik zla a krutosti jsou někteří lidé schopni spáchat.
Je to již mnoho let, co jsem četl Pilíře země, teď se k sérii postupně vracím. Jsem rád, že jsme se s autorem mohli vrátit v čase na přelom prvního tisíciletí a dozvěděli se o počátcích města Kingsbridge. Jelikož z tohoto období neexistuje mnoho přesných historických pramenů, mohl Ken Follett ještě více než v jiných románech postavit příběh na fiktivních postavách. Možná i proto je závěr knihy takový jaký je. V reálném životě by osudy hlavních postav asi takto neskončily.
O královně Alžbětě a její době toho již bylo napsáno a natočeno mnoho. V tomto románu se zdařile prolíná historická fikce s reálnými postavami a událostmi. Autor věnuje dost prostoru nejen dění v Anglii, ale také ve Francii, Španělsku, Nizozemí a Novém světě, což pomáhá čtenáři pochopit tehdejší náboženské konflikty mezi katolíky a protestanty v širším kontextu. Závěr knihy naznačuje, že bychom se mohli dočkat i dalšího pokračování série, jejímž společným jmenovatelem je město Kingsbridge.
Tento díl mě velmi bavil. Prostředí skotského hradu i historická linka v britské koloniální Indii byly velmi originální. Jen bych ocenil, kdyby v knize byl pro větší přehlednost i rodokmen rodiny. Odhalení pachatele je překvapením, i když v příběhu určité indicie jsou ... Budu rád, pokud se s JT setkáme i v dalším pokračování série.
Tato kniha už je takový bonus, protože celá série Akta Enzo mohla teoreticky skončit už předchozím dílem. Jsem ale moc rád, že Peter May napsal ještě toho pokračování, hlavně druhou polovinu knihy jsem četl skoro bez přestávek. Velká část děje se odehrává v minulosti - ve Francii za 2. světové války, některá tajemství a spletité osudy lidí musely počkat až moderní forenzní vědu a bystrý úsudek Enza, aby se dočkaly rozuzlení.
Závěrečný díl série příběhů platnéře Lukáše "Pavoučka", který se tentokrát odehrává jak v Miláně tak v Praze. Jedná se o fiktivní příběh zasazený do skutečných historických reálií konce 14. století, i když hlavně závěr příběhu už mi spíše připomínal pohádku :)
Druhý díl se mi líbil ještě více, než díl první. Lukáš se v Itálii ocitá v mnoha nebezpečných situacích, ale ze všech se (byť někdy i s velkou dávkou štěstí) dostane. Příznivce dalších knih od pana Niedla potěší i setkání s hrdinou jiné série - Hynkem Tasem z Boru.
K Platnéřovi jsem se dostal po přečtení několika dalších knih od F. Niedla a opět jsem nebyl zklamán. Příběh příjemně plyne, nechybí napětí ani náhled do fungování cechů na konci 14. století. Jen je škoda, že text neprošel větší korekturou a obsahuje občasné chyby.
I když se jedná o historickou fikci, román se poměrně přesně drží historických reálií. O období vlády Jana Lucemburského a mládí jeho syna Karla (Václava) IV. bylo již napsáno mnoho knih, ale pan Vondruška vyniká tím, že historii, která pro někoho může být i nudná, ve svých románech dokáže přiblížit velmi poutavou formou.
Moje druhá kniha od Tima Marshalla. Stejně jako u V zajetí geografie je třeba si uvědomit, že se jedná o knihu psanou novinářem, který se snaží podat ucelený přehled o světě, který je i ve 21. století rozdělený nejen fyzickými, ale i psychickými bariérami. A to i v době internetu, moderních dopravních prostředků a globalizace. Pokud se zajímáte o veřejné dění, tak se o regionech, o kterých média pravidelně informují moc nových informací nedovíte. Pro mě byla nejzajímavější kapitola o Indickém subkontinentu.