SteveP1 komentáře u knih

Povinná četba pro milovníky koček. Milé příběhy ze života našich miláčků vyprávěné nezaměnitelným a kouzelným stylem autora, který dovede zahřát u srdce.V každém příběhu cítíme obrovskou lidskost, dobrotu a laskavost autora, a samozřejmě jeho ryzí a nevšední lásku ke zvířatům. Knížečku je velmi vhodné mít po ruce zvláště v období deprese nebo špatné nálady. Je nádherně, lehce napsaná a navíc je provázena půvabnými ilustracemi. Prostě pohlazení po duši.

7 16.01.2017

I když tenhle přívlastek nepoužívám příliš často a zrovna rád, zde je to na místě. Stejně jako televizní seriál GENIÁLNÍ.

6 10.01.2017

Je to už pár desítek let, co jsem ji čítával. Jedním slovem NÁÁÁDHERA !!!

6 10.01.2017

(SPOILER) Tak na tuhle knihu jsem se hodně těšil, ale čekalo mě dost velké zklamání. Opravdu nechápu, čím si získala takovou popularitu a oblibu, protože na ní rozhodně nic senzačního a výjimečného nevidím. Zanechala ve mně akorát dojem povrchnosti, nepravděpodobnosti, vykalkulovanosti a kýčovitosti a tak tohle vyprávění Zusakovi jaksi nevěřím. Mám pocit, že výběr tématu – holocaust, válka a chudák osamocená bezbranná malá dívka v ní – byl ze strany autora hodně účelový a prvoplánový, s cílem za každou cenu napsat předojímavý, srdceryvný příběh a hlavně bestseller pro široký okruh čtenářů, takový „holocaust pro celou rodinu“, který půjde spolehlivě na dračku. I název knihy samotný mi trochu zavání kalkulem, protože nevystihuje a nepojmenovává to hlavní, co se v knize odehrává, zato je ale komerčně přitažlivý, zajímavý a svým způsobem podbízivý. A že by se autor potřeboval osobně „vypsat“ z válečných hrůz předpokládat sotva můžeme, protože válku sám na vlastní kůži neprožil a slyšel o ní pouze z doslechu a vyprávění. A to je, podle mě, z jeho často naivního psaní prostě znát a cítit. Ale zpět ke knize. Hned v jejím úvodu vám prostřednictvím vypravěčky příběhu – Smrti – Zusak pěkně natvrdo naservíruje, jak to celé dopadne, což nejednoho čtenáře jistě „potěší“, zvlášť když ho čeká ještě skoro 500 stran. Co mě „potěšilo“ vzápětí bylo, že příběh, který je vcelku všední, nenápaditý a dějově prázdný, je a bude neustále prokládán většinou hloupými, otravnými a hlavně pro čtenáře úplně zbytečnými poznámkami vypravěče, které samotný děj příběhu nikam neposouvají a ani ho nijak neobohacují, jen ho narušují a často i vyzrazují, co se bude o pár stránek dál, nebo v budoucnu vůbec, dít.Takhle na mě vypravěč působí jen jako jakási vlezlá karikatura moudrosti a výstřednosti. Takže nám sdělí např. i osud jednoho ze zlodějíčků chlapce Arthura Berga, což celkem nikoho nezajímá, protože je to postava v příběhu zcela nepodstatná a ocitá se asi na třech stranách knihy, ale na druhou stranu nám vypravěč už třeba nesdělí, co se stalo s rodiči Liesel, hlavní postavy románu.Je také nepřirozené a podivné, že Liesel se vůbec nezajímá o to, co a proč se kolem ní děje a nikoho se na to ani neptá. Styl autora se mi moc nelíbí. Vyprávění se odvíjí většinou v krátkých větách, je plytké, nenápadité a sentimentální, se spoustou patosu (hlavně v závěru), a řekl bych, že mu chybí i autenticita a věrohodnost. Postavy jsou neživé a ploché, nerozvinuté a většinou i nezajímavé, slovní zásoba chudá, což však autorovi paradoxně nebrání v tom, aby v přehnané míře (snad na každé druhé straně) užíval metafor a různých přirovnání. Přitom užívaná symbolika je namnoze těžkopádná a křečovitá, užité výrazy jsou často podivné, nezvyklé a neobratné, nebo do doby se nehodící…Za celým psaním je tak cítit úporná a křečovitá snaha autora psát působivě, líbivě a originálně. Pokud bych měl tohle dílko porovnat s knihami některých autorů, kteří tuto dobu sami zažili a tématu války a holocaustu se ve svých dílech věnovali – namátkou např. E.M.Remarque,W.Styron, J.Škvorecký - tak Zlodějka bohužel v tomto srovnání neobstojí ani náhodou.
Kniha sice není úplně špatná, ale Markus Zusak dle mého názoru na nějaké extra kvalitní, hodnověrné a výjimečné zpracování tak náročného tématu prostě "nemá".
PS: Filmové zpracování se mi celkem líbilo, a to hlavně díky excelentním hereckým výkonům tria Nélisse, Rush, Watson. A 13letá malá slečna Sophie Nélisse, která svoji roli malé zlodějky zvládá naprosto skvěle a s přehledem, je prostě kouzelná….

30 09.01.2017

Perfektní.

06.01.2017

Vcelku dobré a napínavé čtení, atmosféra působivá, chvílemi morbidní a skličující, čte se to samo. Ale nějaké výhrady, které zbytečně kazily dojem, se určitě najdou. Hlavní hrdina, vyšetřovatel případu Servaz, je na policistu nezvykle přecitlivělý a bojí se tolika věcí, že je až s podivem, že může dělat tuhle práci. V řadě situací (nejen těch děsivých, ale z pohledu kriminalisty i celkem běžných a rutinních) se až příliš často opakuje, že se Servaz "otřásl", případně mu "přeběhl po zádech mráz", "cítil jak se potí", "začal polykat" nebo měl dokonce "závrať". Zřejmě tím chtěl autor situaci na okamžik řádně zdramatizovat a upozornit nás, že to, co se právě odehrává, není žádná sranda a že policajt je také jenom člověk. No nevím, všeho moc škodí a působí to kapánek nevěrohodně, pokud ne rovnou hloupě. Major kriminálky, zkušený a ostřílený profesionál, by byl jistě psychicky odolnější.
K tomu všemu musíme přičíst i značnou nepravděpodobnost a do jisté míry i nesmyslnost samotné zápletky, nelogicky složité provedení některých vražd, často technicky a reálně neproveditelné (kůň, vražda u mostu v horách,vražda ve Švýcarsku), nepravděpodobnost dění - např. absurdnost klíčového vztahu zaměstnanec - zločinec v ústavu apod. Co se týká vztahu Servaze s dcerou, tak tento mohl být možná podrobněji vykreslen třeba namísto toho, abychom se každou chvíli dovídali, jakou hudbu a písničku má ve sluchátkách jeho bisexuální policejní kolega...No a aby toho nebylo málo, hlavní ženská postava, mladá inteligentní psycholožka Diana, je neuvěřitelné zvědavá a tak místo své odborné práce v ústavu se věnuje spíše vlastnímu detektivnímu pátrání, protože okamžitě pozná, že je zde určitě něco v nepořádku. No a aby to neměla tak složité, tak je vždy ve správný čas na správném místě. Závěrečné rozuzlení je pak zbytečně překombinované a závěr tak nepravděpodobný a přitažený za vlasy, až jsem měl najednou dojem, že dočítám snad scénář Fantomase nebo nějaké bláznivé bondovky s Rogerem Moorem. Z tohoto pohledu se nemohu zbavit dojmu, že autor se snaží v touze po originalitě a výjimečnosti od začátku knihy čtenáře za každou cenu ohromit a šokovat, a to i za cenu značné nepravděpodobnosti a neuvěřitelnosti celého příběhu a chvílemi nás, čtenáře, ať chceme nebo ne, má tak trochu za blbce..
Na závěr technická poznámka - nevím, proč vydavatel tak plýtvá papírem, kniha má řádkování jak pro děti základní školy a k tomu velké okraje, při standardním tisku by mohla mít o 200 stran méně. Nebo bichle vypadá důležitěji a lépe se prodává ?

10 31.12.2016

Agatha je prostě jistota, neuvěřitelný talent a geniální mozek. Tohle poutavé a napínavé vyprávění je radost číst. Paráda.

2 08.12.2016

Kouzelná a půvabná kniha. Obrovský zážitek číst něco tak milého v dnešní době....

4 08.12.2016

Geniální....

1 08.12.2016

Nemůžu se zbavit dojmu, že kniha se snaží úporně a za každou cenu tvářit jako něco, co není. Rádoby předojímavý příběh velké lásky, tolerance, soucitu, lidskosti, upřímnosti, skromnosti, prostoty a nevím čeho ještě na mě působí jaksi nevěrohodně, podbízivě, pózovitě a kýčovitě. Na můj vkus je příběh také příliš sentimentální a sladkobolný, a hlavně je celá ta slavná pouť tak zdlouhavá, úmorná a nekonečná, až jsem měl obavu, že to snad ani nedočtu. Že by se něco takového mohlo odehrát ve skutečnosti, je naprosto nereálné. Upřímný tak pro mě zůstává snad jen název knihy, protože je to pouť opravdu silně a velmi nepravděpodobná.
Výstižný komentář : mimamo_cz.

2 08.12.2016

Moje první setkání s Dumasem. Zajímavý a poutavý příběh, který vám dobrodružnou formou odkryje leccos ze zákulisí jednoho smutného období francouzských dějin a u kterého se nudit nebudete .K tomu je to výborně napsáno, atmosféra věrná a sugestivní, moc se mi to líbilo. Kniha vlastně předčila mé očekávání a tak se už chystám na Paní z Monsoreau.

2 11.07.2016

Milá, vtipná a místy až půvabná knížečka, ze které na vás dýchá svoboda a obrovská pohoda a klid, a při které zapomenete aspoň na chvíli na strasti, starosti a stres všedního dne malého českého človíčka a uvědomíte si, v jakém marasmu to tady vůbec žijeme nebo spíš přežíváme a že žít se dá i úplně jinak. A občas si zřejmě i řeknete, "proboha, jak já jim závidím!" nebo "proboha, co tady ještě dělám". Moc hezké čtení....

03.07.2016

Přestože historické romány jsem donedávna nijak nevyhledával a ke knize se dostal vlastně náhodou, po letmém přečtení několika úvodních odstavců 1.kapitoly mi bylo jasné, že tahle autorka umí velmi dobře a poutavě psát a že si knihu přečtu. A bylo to skutečně velmi dobré a zajímavé, moc se mi to líbilo. Nějak začínám dobrým historickým knihám, byť s ženskými hrdinkami, přicházet na chuť..
Silné 4 hvězdy.

4 01.06.2016

S ohledem na komentář dole naopak musím říci, že s názory H.M. (včetně těch kritických o Americe, jejích společenských a sociálních poměrech a Američanech jako takových vůbec) v podstatě souhlasím. Miller sympaticky, věcně a pravdivě odkrývá naturel američanů a jejich pokřivený žebříček hodnot a nebojí se věci nazývat pravými jmény, což je třeba ocenit (kritika konzumního způsobu života, prázdnoty vlastního života, snobství, touhy po přepychu a bohatství, nedostatku skromnosti, pokory a sociálního cítění, apod.).V časovém předstihu tak uvádí na pravou míru to, co dneska snad každému průměrně inteligentnímu člověku u nás i jinde už musí být jasné a co mnoha slepým obdivovatelům Ameriky (rozumějme USA) snad konečně postupně dochází, a sice, že Amerika opravdu nemá proč být pro okolní svět v čemkoliv vzorem a její obyvatelé už vůbec ne. Toto vše ale Miller zmiňuje v knize pouze několika řádky a nikoli samoúčelně, ale v kontextu příběhu spíš nahodile, většinou při tzv. srážce s "blbcem", kdy je k tomu vlastně okolnostmi - zejména totální neznalostí věcí, naivitou a hloupostí jiných - jednoduše vyprovokován. Není to tedy to podstatné a stěžejní, čím na sebe kniha upozorňuje, je to totiž kniha především o Řecku, této krásné zemi s překrásnou přírodou,o jeho prostých a skromných obyvatelích, kteří si život, jeho radosti i strasti umějí užít, jak to jde, i když bohatstvím zrovna nepřekypují, je to příběh o řeckém putování a poznávání této krásné země a jejích ostrovů, vykládaný poutavým a bohatým jazykem, navíc doplněný spoustou rozmanitých názorů, vzpomínek, úvah a vlastních kritik autora, takže je to čtení příjemné a obohacující, namnoze až půvabné. Milovníkům Řecka tenhle nevšední a osobitý cestopis mohu jen a jen doporučit.

2 12.05.2016

Ke knihám autorky nemám už co dodat, vše podstatné jsem napsal v komentářích k jejím knihám jinde a tohle je opět dokonalé, takže čtení je nádherný zážitek. Všechny povídky jsou skvělé, a z mého pohledu obzvlášť výjimečné se mi jeví "Monte Verita" a "Líbej mě,cizinče" to jsou opravdové skvosty. Se slovy obdivu Louise Aragona k autorce souhlasím. Výjimečný talent.

6 08.05.2016

Ještě doplním svůj komentář dole - film je moc moc dobrý, plný emocí a má náááádhernou kameru ! A jak jsem předpokládal, splnilo se i mé očekávání, které jsem vkládal do Alicie Vikander v roli manželky Grety - její výkon je naprosto fascinující a tato dívka je nesmírně talentovaná herečka. Takže není se co divit, že si před pár dny za svou roli odnesla Oskara. A kdo film viděl mi dá nejspíš za pravdu, že plným právem !!!

10 04.03.2016

Tak tohle je určitě jedna z nejtemnějších knih autorky, skutečně drsná romantika, pirátská romance s gotickým nádechem a jistou mírou strašidelnosti, napsaná nezaměnitelným stylem autorky, obdařené nevšedním, výjimečným talentem. Hlavní postava románu, sympatická a statečná dívka Mary Yellan je opět skvělá hrdinka, takže vám přiroste hned k srdci a nudit se s ní nebudete, tajemná a stísněná atmosféra příběhu se dá - ostatně jako i v jiných knihách autorky - místy krájet, jak je hustá a napjatá...
Co mě trochu zarazilo, je překlad knihy. Nevím, zda se mi to zdá, nebo zda to byl záměr a ne že by byl špatný, ale zdá se mi přece jen jaksi strohý, místy kostrbatý až hrubý a "nevypsaný". Po náhodném náhledu do originálu knihy, i když s odstupem času po přečtení české verze, jsem měl pocit, že zde je vše v pořádku, a že se mi to snad čte i jaksi líp a plynuleji, prostě klasická Daphne du M. a tak kdo ví, zda si ji ještě nedám v originále repete.
A na závěr musím doporučit i filmové zpracování Jamaica Inn z roku 2014, které se sice nedrží zcela věrně původního příběhu a leccos je pozměněno, ovšem film stojí za to vidět už kvůli jeho skvělé, ponuré atmosféře a výborně vybraným hercům do hlavních rolí.V roli prosté, spravedlivé a nebojácné Mary uvidíte přirozeně krásnou Jessicu Brown Findlay, která mi svým excelentním výkonem naprosto vyrazila dech a beze zbytku mě dostala, takže jsem jen nevěřícně zíral..Mary jsem si totiž přesně tak představoval....

9 23.02.2016

Kniha k mání za pár korun v Levných knihách, sáhl jsem po ní vlastně intuitivně a dobře jsem udělal, protože jsem se do ní začetl hned v prodejně. Příběh je dojemně napsaný, má to velmi dobrou atmosféru a styl autora je vkusný, jemný a elegantní. Psychologie postav je velmi dobře vykreslena. Nakolik je příběh fikcí a do jaké míry se drží reálií, těžko říct. S ohledem na dobu, společenské poměry a tehdejší konvence, v nichž se příběh odehrává je tak trochu otázkou, zda by opravdu nejbližší okolí mělo pro Einara takové pochopení, jak autor popisuje, a zda by kolem Einara/Lili chodili všichni tak "po špičkách" a se zatajeným dechem, a zda by manželka Greta (milující manželka) tohle vše tak klidně, samozřejmě, s nadhledem a s grácií snesla a snášela. Konec je jaksi "do ztracena", ale i přes drobné výhrady knihu mohu doporučit, protože je hezky napsaná.
Hodně se mluví o filmovém zpracování, uvidíme. Mně osobně Eddie Redmayne do hlavní role moc nesedí, už jen proto, že Einar/Lili byla údajně hezká jemná dívka, a i když Eddie je sympaťák, je to vyloženě mužný typ. Určitě zajímavější pro mě bude sledovat manželku Gretu, která je obsazena vynikající a talentovanou mladou švédkou Alicií Vikander, což vidím jako hlavní devizu filmu.

6 01.02.2016

Daphne du Maurier tentokrát balancuje na samé hraně věrohodnosti a pravděpodobnosti,
nicméně se nám opět představuje ve své vrcholné formě...
Velmi neobvyklý příběh a zábavné čtení, určitě doporučuji, nudit se nebudete.
Koho zajímá víc, viz můj příspěvek v "Diskuzi" ,kam byl můj původní a rozsáhlejší komentář adminem přesunut....

2 30.01.2016

Je to tajemné, je to romantické, je to dramatické, vcelku napínavé, je to mírně depresivní - a hlavně je to mistrovsky a krásně napsané, takže pro mně byla radost něco takového číst. Od autorky jsem četl již několik skvělých knih a tuhle jsem kapánek odkládal s obavou, jestli mě “chytí” jako ty ostatní, protože téma knihy je přece jen spíš “ženské” a “dívčí”. Jak se ukázalo, obavy byly naprosto zbytečné, protože kniha mě po několika stranách naprosto pohltila a nedalo se od ní odtrhnout.
Schopnost autorky vybudovat strhující až hypnoticky sugestivní atmosféru, postupně gradovat napětí, dokonale popsat prostředí, přírodu, naprosto věrně vykreslit charaktery a psychologii jednotlivých postav, jejich pocity,nálady, myšlení, způsob uvažování atd. je opravdu nevídaná a fascinující. Jsou to postavy skutečné a živé, z masa a kostí, a jazyk du Maurier je bohatý a krásný.
Vše působí naprosto opravdově, plasticky,hmatatelně a uvěřitelně, člověk má občas pocit, že je sám součástí dění a jeho neviditelným pozorovatelem, a že postavy samotné má na dosah ruky. Děj románu nebudu prozrazovat, jen bych zmínil malou zajímavost, a sice tu, že se v knize vlastně vůbec nedovídáme jméno hlavní postavy, která příběh vypráví. Víme jen, jaká je - obyčejná mladá dívka, skromná, nezkušená, citlivá, křehká a zranitelná, s čistou a krásnou duší, toužící po lásce, a proto i tak trochu naivní. Všemi ostatními je vnímána jen jakási “ne-Rebeka”. Absence identity, jména hlavní hrdinky má tak zřejmě symbolizovat a podtrhovat její nízké sebevědomí a pocit vlastní nedůležitosti, což je - dle mého názoru - ze strany autorky svým způsobem geniální tah.
Knihy Daphne du Maurier mi vždycky připomenou, co je to skutečná a kvalitní literatura, co je to výjimečný talent a nadání.
A je dobré si to připomínat, protože při čtení dnešních plytkých trháků a rádobybestselerů (a to i těch často podbízivě orazítkovaných zlatou pečetí “SVĚTOVÝ BESTSELLER”), které mě z neznámých důvodů lámou rekordy v prodejnosti, na to totiž kolikrát zapomínáme….
.

18 03.01.2016