stgeorge
komentáře u knih

Poprvé jsem knihu četl jsem v osmdesátých letech na vojně v samizdatovém vydání. Kniha mne tehdy hluboce zasáhla, ačkoliv vliv mělo i prostředí a doba, ve které jsem dílo četl. Rozhodně doporučuji.


Od čtení knihy mne dlouho odrazovalo ztvárnění Švejka Rudolfem Hrušínským. Nakonec jsem se odhodlal a nelitoval. Haškův Švejk je opravdu někdo jiný než ten blb z filmů.


Plusy - kniha se docela dobře čte a děj odsýpá, povinný wokismus je zde méně rušivý než u jiných podobných děl americké provenience.
Mínusy - děj samotný nepřináší do žánru nic nového a občas má člověk pocit, že to už někde četl, historicky zmatečné - v tomto fantasy světě nemají palné zbraně, ale mají hodinky a antikoncepční tablety
Mám-li své hodnocení shrnout "Nothing to write home about".


Taková dobrodružná pohádka, na jaké jsme od pana Niedla zvyklí. Jen mne mrzí, že pan spisovatel opět hovoří o výrobě a použití železa, ač je evidentní, že tomu nerozumí.
Ve středověku neuměli železo tavit. Železo vznikalo redukcí oxidů železa (železné rudy) pomocí CO a nikoliv jeho vytavením. Železné plechy by jim byly k ničemu, protože pro brnění potřebovali ocelové, a ty vzniknou jen díky dlouhodobému kování železa (ze železa se musí dostat uhlík, tak vznikne ocel). Zmiňované pudlování je záležitost 19.stoleti kdy bodali tyčemi do roztaveného železa za účelem jeho okysličení (spálení C v Fe a tím vzniku oceli).


Série Ondřej z Rohatce se mi z Niedlových rytířských sérií líbila asi nejvíce. Sympatičtí hrdinové a menší ponurost díla byla této sérii ku prospěchu.
Jediné co bych vytknul je, že autor věnuje část díla popisu výroby železa a oceli i když je zřejmé, že ji z technologického hlediska vůbec nechápe.


Tak jsem se na stará kolena zamiloval do young adults a Škola dobra a zla je, dle mne, jedna z nejpovedenějších knih tohoto žánru. Za bezmála šedesát let jsem poznal hodně Sofií i několik Agát (obou pohlaví) a vždy mne nadchlo, že i v reálném životě může existovat čiré dobro (nebo alespoň něco co se tomu velmi blíží) a stejně mne nadchly i hrdinky a hrdinové této knihy. Jako otci dvou hodných holčiček a dědovi jedné vnučky mi nedělalo potíže se sžít s dívčími postavami.


Tak trochu se stydím přidat tento komentář, protože bych řekl, že kniha je spíše cílena na čtenářky nežli na čtenáře. Jinak kniha i celá série mi přišly zajímavé a v mnoha ohledech i nápadité. Dokonce i cestování časem není plné nesmyslů a do knih dobře zapadá. Podle první knihy byl natočen i TV seriál. Ten poměrně věrně knihu kopíruje, ale herci a jejich výkony nepatří mezi ohromující.


Kniha se mi líbila, jen jsem měl pocit, že čtu Remarqua.


Série sice nepatří mezi nejnáročnější historické epopeje, ale je čtivá. Škoda jen, že si autor nepamatuje, co napsal v předchozích dílech (například z klisny Matěje Čáka se po pár dílech stane hřebec apod.). Chyby to jsou sice drobné, ale rušivé.


Do knihy jsem se zpočátku nemohl začíst, vadilo mi časté střídání dějových a časových linií. Když už jsem to málem vzdal, tak se děj rozjel a kniha mne začala bavit.
Za mne asi nejlepší spisovatelčin počin. Už se těším na pokračování.


Margaret Rogerson napsala nejlepší knihu, kterou jsem četl v loňském roce - Kouzla rodu Thornů i nejlepší knihu, kterou jsem četl letos. Tuto. Obě knihy spojuje prostředí jeptišek, a to že se od nich nedá odtrhnout. Už se těším na další díla od této slečny.


Kniha je dobře napsaná romantická fantasy. Bohužel překlad kvality knihy poněkud sráží.


Myslel jsem, že napíšu komentář po dočtení celé série, ale v poslední čtvrtině 3tího dílu to už nedávám.
Takže Kroniky černé čarodějky jsou mixem historie vzestupu NSDAP a průběhu Druhé světové války (motiv Křišťálové noci, dělení Polska atd.), velké dávky naivity, globalismu, LGBT, feminismu a liberalismu. Takže ti, kteří věří na ráje, kde spolu v míru žijí vlci a beránci, budou možná spokojeni.
Na sérii mi vadí zvětšující se množství dlouhých hluchých pasáží a opakujících se motivů. Z přečtených knih je asi nejlepší kniha první.


Tak tohle fantasy s nádechem steampunku mne nadchlo. Nebudu se rozepisovat čím a proč. Přečtěte si ho.


Myslím si, že ideologický pohled na báseň básníkovi, který zemřel v průběhu revoluce, velmi křivdí. Poému lze vnímat i jako touhu po změně a radost z jejího naplňování. Síla básně vynikne i ve zhudebněné verzi Jarkem Nohavicou.


Pro čtení této knihy je nutná lobotomie části mozku, zodpovědná za logické myšlení. Děj odpovídá americkému seriálu kde místo Texasu je Germanie a místo velkostatku zámek, jinak žádný jiný rozdíl.


Četl jsem v době dávno minulé, ale kniha mne příjemně překvapila. Děj je napínavý a jazyk knihy poutavý. Mínusem dnes může být určitá poplatnost době vzniku.


Kniha to je opravdu dobrá a stojí za přečtení. Se Švejkem to má společnou jen dobu, ve které se děj odehrává.
