stupidiack komentáře u knih

Brečela jsem už u předmluvy.
Tak moc mě kniha zasáhla.
Uvědomila jsem si vlastní traumata a taky to, jak nevědomky ubližuji svým dětem.

1 02.03.2024

Ani jsem nedočetla, což mluví za vše.
Skončila jsem ve čtvrtině knihy.
Příšerně nezáživné.

Jednoduše geniální!
Zamilovala jsem si všechny Martinovy knížky, ale Uprostřed ve mně zanechala zvláštní otisk.
Téměř na každé straně jsem objevila něco, co mě zasáhlo nebo donutilo k zamyšlení.
Skvostné.

3 28.02.2023

Překvapivě čtivě napsáno, příjemné počtení.

13.09.2022

Prvních dvacet stránek jsem měla pocit, že Třeštíková psala pod vlivem drog. Jazykově bohatá knížka, ale děj matoucí - ztrácela jsem se v postavách, nevěděla jsem, zda je to realita nebo sen, přítomnost nebo minulost. Zmatená kniha.

6 10.08.2022

Knížka je z části velmi poučná, popisuje situaci "po lopatě", omlouvá.
Ale na druhou stranu jsou některé věci do běžného života nebo spíš pro běžného "smrtelníka" jen těžko aplikovatelné.
Ale třeba je to jen o vůli a sebezapření.

30.07.2022

Bylo zajímavé přečíst si i názor druhé, Vieweghem neustále očerňované strany. Čtení o dětství, dospívání a manželství bylo příjemné a čtivé, jen některé "EZO" věci na mě byly opravdu moc, a tak jsem je přeskakovala. Není to můj styl života, ale autorce to neberu.

2 27.07.2022

Po padesátém "Mistře - madam" jsem přestala počítat.
Katastrofa! ‍️

Naprosto nudná kniha, o jejímž dočtení jsem přestávala uvažovat již po pár stránkách. Dočetla jsem a oddychla si, že to mám za sebou. Nejlepší na celé knize jsou ilustrace.

Naprosto nudná kniha, od které jsem čekala daleko víc. Strašně vynucený humor (nebo něco, co autorka za humor považuje) mi vtipný nepřišel ani náhodou a na slovo "kobliha" jsem byla alergická už po pár stránkách.

Veliké zklamání. První povídka ještě ušla (s přivřenýma očima), zato druhá byla šíleně nudná a jednotvárná, bez nápadu. A vulgarismy mě iritovaly (a to nejsem žádný puritán, ale sprostá mluva se mi prostě příčí). Tady byly tyto výrazy používány příliš prvoplánově. Celkově se mi z knihy nejvíce líbila asi vložená povídka, kterou chápu jako napodobeninu knihy Pascala Brucnera Můj malý manžel. Ta mě však bavila o hodně víc. Ale to bude asi tím, že jsem srovnávala až nápaditou podobnost s Vieweghovou verzí. Očekávala jsem něco jako "velký návrat ztraceného Mistra", ale nestalo se tak .. Oceňuji však autobiografické prvky ..

1 18.04.2018

Čekala jsem od této knížky trochu víc ..
Některé pasáže jsou milé a inspirativní, jiné nezáživné, až nudné.
Zároveň je to pro mě motivace, že i JÁ (!) můžu klidně knihu napsat. :-)

4 22.02.2018

Dobré, ale příliš prvoplánové ..

1 16.02.2018