swamp komentáře u knih
Tak to, co mi místy vadilo u Keplera (přitaženost za vlasy, dokonalost v rozhodování Joona Linny), se začíná projevovat víc i u Nesbøho (resp. Harryho Holea). Jinak se ovšem jedná o - už standardně - kvalitní a napínavou detektivku.
Když už se zdá, že život Harryho Holea nabírá pozitivní směr, ozve se stará láska a všechno se rázem zvrtne. C#MN
Druhý díl Bohatýrské trilogie - plným názvem Nové pověsti české aneb Dobrodružství šesti trampů /Epopej z válek trampsko-paďourských/ - je oproti první knize více roztříštěnější a (alespoň pro mě) obsahuje několik nudnějších pasáží. Jinak jsem ale docela zvědav, kam se bude odebírat třetí, poslední, díl.
Nebudu si nic nalhávat... občas jsem se ztrácel ve jménech. To ovšem nic nemění na tom, že Červenkou Nesbø překonal své prvotiny a nasazuje laťku výše a výše. Tato detektivka je románem komplexním a zahrnujícím několik časových období historie, které se důmyslně protnou v současnosti, ve které se kniha odehrává.
Tak po úvodním - spíše jen průměrném - Netopýrovi jsem se dostal k další knize Jo Nesbøho, která je o poznání lepší. Austrálii tady nahrazuje exotičtější Thajsko - se všemi svými klady i zápory (tedy vlastně spíše zápory). Vše je velice propracované, napínavé a dává to smysl. Jen mě trochu nebavila asi první čtvrtina, ve které jsem stále čekal na něco, co by mě vtáhlo. Dočkal jsem se, stálo to za to a těším se na pokračování.
Poetický příběh s jasnou, ale hezky podanou myšlenkou... stačí se rozletět!
Než vyslovím všechny ty výtky k této knize, chci upozornit, že se mi velice líbila, byla napínavá a místy jsem opravdu hltal pasáže jedním dechem. Jinak ale stále převládá ta zvláštní pachuť Joonovy dokonalosti, který dostal nového protivníka, jenž je vlastně úplně stejnou postavou jako detektiv Linna, jen leží na protilehlé straně pomyslného spektra dobra a zla. Místy mi vadily drobné nesrovnalosti, které by se do knihy podobného charakteru dostat neměli, tak nevím, zda je to problém překladu, či zda by kniha zasloužila lepší revizi. Saga Bauerová je na můj vkus taky až moc perfektní a hlavně naprosto v klidu, když se jí někdo snaží znásilnit - zajímalo by mě, kdo z autorské dvojice tuto pasáž psal... A na závěr mám problém s těmi cliffhangery na koncích knih. Já myslím, že to vypovídá jasně o tom, že si Alexandra a Alexander příliš nevěří, a aby si zajistili prodejní úspěch další knihy, dělají na diváka tenhle zákeřný "podraz". Ale znovu opakuji... jsem jim tohle všechno odpustit, protože se stále jedná o příjemné napínavé počtení.
I když je kvalita každé knihy trochu někde jinde (a nejedná se zrovna o lineárně vzrůstající kvalitu), jsou úvodní tři díly série detektivek s Joonou Linnou určitě dost dobré na to, aby alespoň trochu zacelily díru po Stiegu Larssonovi.
Mám pocit, že ve Svědkyni ohně už toto autorské duo příliš tlačí na pilu a z Joony Linny opravdu dělají téměř nadčlověka. Do knihy jsem se nejdřív nemohl začíst, ale nakonec mě docela vtáhla do děje, ale jak říkám - autoři by mohli trochu slevit z Joonovi dokonalosti.
Hned druhou knihou tato autorská dvojice překonala svůj debut... alespoň dle mého názoru. Napínavý příběh, který má ideální dávku tajemna. Joona Linna je sympatický vyšetřovatel a jsem docela zvědav na pokračování této série.
První díl Bohatýrské trilogie nám předkládá úsměvná dobrodružství Budulínka a jeho věrného psa Matlafouska. Tento díl určitě přijde zábavný i dětem - ale dospělí se u něj nudit nebudou. Jedná se o takový mix Foglara a něčeho podobného jako je seriál Kamarádi. :)
Mé první knižní setkání s Nesbøm. Je zřejmé, že v originále vyznívají ty anglické věty, které protkávají celou knihu, mnohem zajímavěji. Jinak ale docela svěží start, který je v první třetině knihy trochu nudnější, ale ve zbytku se hezky rozjíždí. A musím se přiznat, že jsem měl místy problém s tím, že nebylo patrné, která postava zrovna hovoří. Jinak ovšem příjemný debut s kriminalistou Harrym Holem a těším se na další knihy...
Pokud si dobře vzpomínám, jedná se o mé první seznámení se severskou krimi. Měl jsem chvílemi problém s některými částmi (dětský gang apod.), ale i tak jsem si knihu této autorské dvojice vychutnal.
Neméně kvalitní kniha Johna Irvinga. Směsice všeho, co na něm mám rád! :)
Tato kniha postupně skvěle graduje a emocionální struna brnká tak vysoko, že čekáte, kdy praskne..
Neskonale dokonalý Irving! Jeho zvraty prostě člověka nenechají chladným.
Pro mě asi nejslabší (zatím) z Irvingových knih, které jsem četl. Nějak se mi celé ty eskapády kolem plavení dřeva, kuchaření a psaní nedotkly. Ovšem, kniha obsahuje klasické zvraty, které k tomuto spisovateli prostě patří.. škoda jen, že mě to tentokrát minulo.
Musím se přiznat, že Hobit se mi líbil více, než celá následná trilogie. Jeho vtipnost a pohádkovost mi přišla prostě úžasná. A netřeba více slov..
Společenstvo Prstenu je mou nejoblíbenější částí trilogie. Je skvělým pomyslným spojníkem mezi hravým a pohodovým Hobitem a vyspělým potemnělým zbytkem trilogie o Prstenu. První díl je mi nejbližší asi právě tímto - stále má nádech Hobitovy hravosti, ale je již okořeněn stínem budoucnosti.
/Ultimátní komiksový komplet #21/ Mé první setkání se Spider-manem na stránkách knihy (a ne v TV či kině) proběhlo nad má očekávání. Ironický a vtipný Peter Parker se utkává s Morlunem a je to docela jízda. Škoda jen, že je to taková jednohubka - asi se poohlédnu po něčem dalším. :)