Sybelle komentáře u knih
Zajímavý nápad na napínavý příběh. Jelikož jsem neviděla film, tak jsem zpočátku čekala, co z toho vyleze. Ačkoli to není akční záležitost dokáže být ve své jednoduchosti děsivá. A sledovat přeživší lidi, jak se vypořádávají se situací je samo o sobě napínavé. Celkově se všichni snaží přežít ve světě, kde nemohou spoléhat venku na zrak.
Pěkně zpracované téma lidského zármutku nad ztrátou čehokoli. Protože nejen pro lidi se truchlí. Jsou to sny, naděje či domácí mazlíčci. Autorce se povedlo ukázat lidská nedorozumění a slabé chvíle. Kdy jedna strana nerozumí druhé, a proto se nedohodnou a poté spolu přestanou mluvit. Nejedná se o složitý příběh. Ale je pěkně a jasně zpracovaný.
Sekáč je druhá kniha věnovaná Smrťovi. Kromě Smrťovi zkušenosti se životem jsou tu i mágové a paní Bochánková. Pochopíte nápis na poštovním úřadě (33. díl zaslaná pošta) o její osobě. Spolek Rega Půlbotky byl také vtipný. Všichni ti nelidi se svými osobními potížemi. I když jste bubák nebo upír stále máte jisté „běžné“ starosti. Například s penězi. Být skutečným upírem v Ankh-Morporku je finančně náročné. U knihy se pobavíte i zamyslíte. Sérii si opakuji po kouskách podruhé a s odstupem času vnímám i jiný rozměr schovaný pod humorem. Ale lze knihu číst i jen pro zábavu.
Pěkné odpočinkové čtení. Ne že bych se u toho nijak zvlášť nasmála, ale bylo to příjemné čtení. Budování kavárny si autor také musel prostudovat a události do sebe pěkně zapadali ať dějová linka nebo rozšiřování nabídky pití a jídla v kavárně. Prostě klidné a krásné odpočinkové čtení na večery.
Tento díl navazuje na události Magického prazdroje. Ale dá se číst i samostatně, protože Magický prazdroj má uzavřený děj a Erik je jen pokračování v Mrakoplašových dobrodružstvích. I přes svou útlost nabízí kniha spoustu zábavy a svižný děj. Postavy jsou propracované od rozvážně a prakticky uvažujícího velitele po velmi naivního Erika s poněkud jednoduchými představami o světě. U jeho přání, čím chce být v dospělosti mě poněkud zamrazilo, a to nejsem ta skupina, které se to týká. A na závěr malá ochutnávka k zavazadlu:
„Podíval se na zavazadlo pohledem, jakým se obvykle lidé dívají na vychytralého, nevyspitatelného a všeobecně trestuhodného domácího mazlíčka, který po celých letech, v jejichž průběhu pokousal kdekoho, od staré tetičky po kominíka, se najednou obrátí na záda a hraje si na hodné mláďátko, aby udělal dojem na člena spolku pro ochranu zvířat.“
Poprvé jsem se s Těžkým melodičnem setkala v animované verzi a kresba se mi moc nelíbila. To asi ovlivnilo, že jsem knihu odložila na později. Ale kniha byla skvělá. Příběh je v podstatě jednoduchý, ale ty okolnosti a události kolem z něj dělají propracovaný celek. Arcikancléř neviditelné univerzity si vyzkouší, jaké to je mít na dohled hromadu rebelujících mágů v pokročilém věku a jsou to vtipné situace. Kolík A.S.P. je kapitola sama o sobě. Výrok na konci textu ho velmi dobře vystihuje.
Tato kniha patří do série se SMRŤEM, ale není to zdaleka jen o něm. Takže na něj nenarazíte tak často. Ale ani ne málo.
„Nikdy nedávej opici klíče od banánové plantáže.“
Jak napovídají další tituly s Vlahošem von Rosretem spadá tato kniha a další do oblasti strukturálního rozvoje služeb a pokroku na zeměploše. Je to více běžná realita umístěná do fantasy světa. V této knize autor ukazuje chamtivost lidí, kteří se snaží jen vydělat peníze jakoukoli cestou i za cenu lidských životů. A jaké praktiky k tomu používají. Hlavně hezká slova. V porovnání se staršími díly je to trochu jiná tvorba. Dá se říct, že dotváří detaily ze života občanů Ankh-Morporku a dalších měst, na které by nebyl prostor jinde.
Pro fanoušky britského humoru a série červený trpaslík skvělé. Pro nefanoušky i tak pěkná kniha/poslech (dle formátu knihy). Některé vtipy samozřejmě lépe vyznějí na televizních obrazovkách, ale i tak se u knížky člověk pobaví. A dokonce poznáte hlavní postavy více. Lister z 1. dílu knižní předlohy vychází o něco chytřejší a Rimmer o kousek méně jako menší magor. Také jsou v knize události, které předcházely jejich setkání ve vesmírné flotile.
Jednoduše napsaná kniha o lidské psychice ovlivněné výchovou a jejími následky. Jak název napovídá je zaměřena na ženy. V knize je mnoho ukázkových situací přímo ze života autorky. Za mě by se mnohé příklady daly zkrátit na čtvrtinu nebo ještě méně a stále by člověk rozuměl, co mají sdělit. Místy styl psaní kolísá mezi „deníkem“ a psaní pro čtenáře. Ale to bude prostě osobitý styl autorky. Vystihuje několik typických životních postojů, které si člověk vypěstuje například díky potlačovanému vzteku nebo přílišné touze těšit lidi kolem sebe pro pochvalu. Kniha funguje dobře jako náhled do těchto stavů.
Na to, že kniha vznikla zhruba před 60 lety je stále hodně aktuální. Kdyby autor znal sociální sítě, určitě by vznikly další zajímavé úvahy. K popisu problémů lidstva používá zkušenosti ze svého oboru a trochu psychologie. Vysvětluje pěkně tzv. odlidštění a celkovou otupělost lidské populace. A to i z pohledu, který jsem četla poprvé. Určitě doporučuji knihu k přečtení. Není dlouhá a ani složitě napsaná. A nabízí hodně podnětů k zamyšlení.
Ani tato kniha nezapře svého autora. Je to kratší a přímější příběh o hledání ztracené vyspělé rasy.
Lidstvo už dávno osídlilo mnoho koutů galaxie a pohled na to, co spadá pod lidská práva se posunul úplně jinam. Ocitnete se vesmíru obydleném mnoha rasami, ale některé věci se prostě nemění ani s technologickým pokrokem. Taky se ukáže, že poezie může dát někdy dost zabrat. I když je člověk zvyklý od Terryho Pratchetta na jiný žánr, je vidět, že i Sci-fi si užíval a je to pěkné čtení.
Krátká a pěkná povídka o síle umění, konkrétně malířské tvorby. Na začátku to trochu vypadalo jako horor. Sice čteno hlavně v rámci čtenářské výzvy, ale bylo to příjemné překvapení. U těchto starších děl mě odrazuje takové to krajinkářství (kdy, autor popisuje okolí a věci velmi rozsáhle), které se tady nekonalo. Najdete tady i trochu tajemna. Ale hlavní téma je lidská volba a povaha.
Muž v hnědém obleku je, aspoň pro mě, méně známá kniha od Agathy Christie. Jedná se o detektivku ze špionážního prostředí. Hlavní hrdinka byla chytrá v jednom směru, ale v druhém už tolik ne. Je to spíše dobrodružní příběh mladé dívky, co chce poznat svět a zažít dobrodružství a romantiku. Ale také je to detektivka. Pachatelem jsem si do konce nebyla jistá. Asi bych po této knize nesáhla v pevné vazbě, ale jako audiokniha to byl příjemný poslech při běžných denních činnostech :).
Když jsem zjistila, že film Tajemství hradu v Karpatech má knižní předlohu, a ještě k tomu tak krásně namluvenou v audio podobě, okamžitě jsem jí koupila. Příběh je v původní podobě v trochu jiném stylu než film. A také o trochu méně detailnější. Ale líbí se mi obě verze a film jen využil možnosti doplnit něco navíc. Přitom příběh věrně zachoval.
Harry Potter je v ilustrované verzi trochu jiný zážitek. I když ne moc přenosný. V knize jsou drobné rozdíly oproti filmu. Konkrétně jedna scéna by ve filmu mohla být zajímavá, ale chápu, že nebyla tak důležitá. Příběh je v podstatě jednoduchý, ale v kombinaci postav a prostředí se mi líbí. I když je určen pro mladší čtenáře (aspoň první dva díly). Asi nemá cenu knihu více rozebírat vzhledem k její proslulosti. Už se těším na další díl v této podobě.
Má první kniha od této autorky. Už dlouho jsem na ni chystala. Bylo to příjemné překvapení. Kniha není zbytečně dlouhá, děj je svižný, postavy dobré. Chvíli jsem váhala nad věkem Josefiny, ale jen chvíli. Rychle jsem si zvědavou majitelku tří koček oblíbila :). Určitě zkusím i další knihy.
Je to zvláštní dílo, ale pěkné. Chvíli mi přišlo zvláštní, že postavy nemají jména jen obecné označení (parťák, manželka) nebo přezdívky. Ale to v podstatě nevadí. Stejně bych si za nějaký čas a o pár knih dále nepamatovala jméno parťáka.
Nevěděla jsem, co čekat od knihy s ovcí jako tématikou. Ale bylo to příjemné překvapení a určitě se pustím i do dalších knih.
I když jsem ze zeměplochy četla dost příběhů, nepřestává mě udivovat, kde bral autor ty nápady. A také rozmanitost vědomostí. Cesta paní Kosmopilíkové byla velice praktická a Lu-tze byl víc praktik než svatý mnich.
Způsob boje s auditory byl skutečně unikátní a jezdci apokalypsy opět nezklamali. Poznámku si zaslouží i slečna Sytěoranžová se svou svéráznou nadávkou. Ta mě opravdu pobavila.
Jako vždy nechyběl humor a propracovaný příběh. A na závěr neuškodí připomenout pravidlo 1 a 19 :D.
Další krásná práce z tvorby Terryho Pratchetta. Najdete zde jeho typický humor, ale i kritiku. V této knize byla znát o trochu více, než v předchozích. Byla místa, kde by se mohl člověk pousmát, ale když jsem se nad tím zamyslela, už to tak úsměvné nebylo.
Přesto je to stále příběh ze zeměplochy, který se čte jedním dechem. Je svižný, propracovaný a humorný.
Některé výstižné citace z knihy již padly v předchozích komentářích. Tak nezbývá nic jiného, než knihu doporučit.
Originálním způsobem zpracovaná série povídek na téma životních cest lidí. Asi hodně záleží v jakém rozpoložení povídky čtete. Osobně bych se po přečtení těchto povídek vyhnula onomu pomyslnému tržišti velkým obloukem.