TaLu komentáře u knih

První prohlížení s dětmi. Snad i my, dávno dospělí, nad kouzelnými ilustracemi pochopíme, že potřebujeme někdy obejmout, ať nám je rok nebo sto let.

20 17.02.2019

Budu opakovat názory ostatních čtenářů, nelze jinak. Paní autorka si k sérii Smrtící "odběhne" od dalších knih, které píše, a vytvoří další originální zápletku a to prosím ve 44. pokračování ! Napínavé, originální a hlavně stále svěží i neopakovatelné.
Děkuji a gratuluji. Doufám, že své čtenáře bude těšit svými příběhy ještě dlouhý čas.
A protože se počítám mezi ty, jež s netrpělivostí čekají na další díly a těší se na setkání s Evou a jejími blízkými tak, jako se v reálném životě těšíme na setkání s přáteli a na chvíle, jež s nimi budeme moci trávit, tak si uvědomuji, že nejsem nezaujatý pozorovatel. Přesto si myslím, že i náhodný čtenář, který sáhne jen po tomto konkrétním příběhu, dostane porci gradujícího napětí, originálního zločinu a obětí, které mají co říci. Domácí násilí je stále aktuální téma.
My ostatní si sedneme ke stolu a prožijeme s knižními hrdiny další střípek jejich života. Jen nám hrozí, že už Evu a paní spisovatelku natolik známe, že odhalujeme souvislosti příliš brzy, ale to mně konkrétně ani trochu nevadí.

20 02.10.2018

Mám za sebou četbu několika knih série a před tou poslední vydanou si nechám chvíli oddech, protože si myslím, že příběh trochu utrpěl tím, že jsem srovnávala s předchozími. Například pachatelé mi přišli nějak neuchopitelní, vzdálení jakékoli představě. Až jednou přečtu podruhé, uvidím, nakolik se mi ten pohled vyčistí.
Autorku obdivuji za opět originální námět.
V posledním čase poznáváme vrahy již během vyšetřování, nijak zásadně mi to nevadí. Překvapením bylo, že tento konkrétní díl má několik vrcholů. Jedno zatčení, druhé, večírek na oslavu narozenin a další komplikace. Díky tomu je čtenář udržován v napětí od začátku, až do poslední věty.
Více prostoru dostává tentokráte Summerset a jeho zapojení do děje nemělo chybu. Myslím, že Ti z nás, kteří přečetli více dílů série a na Evu si podobně jako já vypěstovali "závislost", tentokráte zažili dost strachu, zda nepřijdeme o některého člena jejího týmu nebo někoho z blízkých. Pokud se to chcete dozvědět, tak se dejte do čtení.

20 03.09.2018

Co bych dodala po druhém přečtení?
Vyšetřování tentokráte obsahuje hodně rozborů psychologie vraha.
Vytrvalá práce vede k odhalování podrobností a ke strhujícímu vyvrcholení, ve kterém si Eva uvědomí, jak velkou rodinu vlastně má.
Ona ta závěrečná scéna je skutečně vrcholem ani ne tak dramatičností ( i když ta tam samozřejmě je), ale spíše emotivním popisem pocitů jednotlivců, kteří se nám tím stávají blízkými natolik, že jsme součástí té scény. I když samozřejmě jen v knize, popravdě si asi nikdo nedovede představit, jak by v podobné situaci jednal.
Perlička s několika větami o Praze byla milým zpestřením.
Překladatel Zdík Dušek překládá teď všechny knihy série a na jeho překlady jsem si zvykla, někteří jiní byli rozhodně horší. Jen s těmi "elektronikáři", se stále nemohu vyrovnat. :o)

20 25.08.2018

První kniha o medvídkovi se mi líbila nejvíce, ale krátké texty spolu s kouzelnými ilustracemi jsou velmi hezké. I příběh je zajímavý, když se medvídek chytí do pasti a pomáhá osvobodit podobně uvězněná zvířátka. Nakonec se dočká vytouženého kamaráda. Překvapilo mě, že jsou další díly, vnučka bude mít určitě radost.

20 18.07.2018

Příběh, kterých vídáme kolem sebe mnoho. Selhání komunikace a respektu mezi manželi, vede k rozpadu vztahu a komplikacím v životě dětí i širší rodiny. Hlavní hrdinka mi nebyla moc blízká, přišlo mi, že udělala příliš rychlé a ukvapené rozhodnutí, kterého poté stále litovala. Od současných autorek jsem zvyklá na propracovanější psychologické myšlenkové postupy. Tento příběh mi možná proto přišel poněkud plochý a jednoduchý. Ale dějová linka s maminkou a bratrem byla silná a vlastně v knize nejbohatší. Přechodného milence Pavla mi bylo docela líto. Takto mu převrátit život naruby a pak opět zmizet. Ale my lidé míváme opravdu tendenci komplikovat i to, co by komplikované být nemuselo. Jako odpočinkový román mohu doporučit.

20 22.05.2018

Velmi poutavým způsobem autor přiblížil ve své knize postavu italského kněze, Jana Bosca, který se věnoval mládeži ohrožené a opuštěné a založil řád salesiánů, který jeho myšlenky přetváří do skutků i v současnosti. Těmi nejchudšími a nejpotřebnějšími dnes mohou být i mladí lidé patřící do velmi bohatých rodin. Kněz Jan své chlapce bavil kopanou a zprostředkovával jim jedinečný pocit, že je někdo má rád takové jací jsou. Mnozí na něho vzpomínají tak, že když s ním vedli rozhovor, měli dojem, že jsou pro něho nejdůležitějšími na celám světě. Věnoval jim celou pozornost.
Pozoruhodný životopis velmi dobře napsaný.

20 22.05.2018

Knihu jsem četla ještě před svatbou. Od té doby uplynulo mnoho let a život nám přichystal různé situace. Některé jsme zvládli dobře, jiné mnohem hůř.
Život je dar.
A láska je ROZHODNUTÍ.
To jsou věty, kterým věřím, kterými žiji právě v těch horších dnech každodenna, kdy míváme pocit, že se život točí v kruhu. Ale ono nejde snad ani o kruh, připadá mi to spíše jako spirála. Odvíjející se směrem vzhůru. Protože náš život od narození spěje ke konci, či k věčnosti....a jak roky plynou, uvědomuji si, že láska, kterou jsme dokázali rozdat, bude jednou tou veličinou, tím nejcennějším, co jsme vykonali.
Moje postoje na začátku života určitě formovala i tato kniha, možná je načase přečíst si ji znovu.

20 22.05.2018

Tentokráte je příběh více napěchovaný dějem. Nejde o ten poklidný tok příjemného až lenivého procházení po anglickém venkově. Agáthu už velmi dobře známe a tak nás ani moc neudiví, jak si zase dokázala zašmodrchat život. Pro mě jsou to knihy na jedno odpoledne, nebo jako tentokráte na jednu návštěvu u lékaře. V čekárně se mi díky těmto řádkům sedělo velmi dobře, ani mi nevadilo, že je přede mnou tolik lidí. Doporučuji právě pro takové situace.

20 04.05.2018

V předchozím díle se čtenář může cítit emotivně vyčerpán. Tentokrát je usmýkán proměnami války a snahami o uskutečnění míru. Jednotliví hrdinové prodělávají překotný vývoj, který sledujeme se zvyšující se únavou. Možná právě takové je atmosféra dlouhého válečného konfliktu. Světélka naděje znovu uhašená egoismem jednotlivců a všude kolem umírání, umírání a umírání. Myslím, že každý, kdo si tuto sérii oblíbí, přeje všem, které poznal skrze vyprávění, aby již nikdy nezakusili podobné hrůzy.
Nakolik se ale dokáže proměnit člověk ?
Možná právě o tom je tento příběh. Já si myslím, že musíme věřit, že proměna možná je, jinak by lidstvo moc té naděje budoucnosti nemělo. Výhradu mám tentokráte jen k množství padlých. Na obou stranách umírají masy lidí a není prostor pro uvědomění si, že každá ta bytost je zároveň jednotlivcem, který přichází o to nejcennější, co má, o život....
Celou sérii mohu doporučit. I když si připadám po dočtení "utahaná jako kůň".

20 24.04.2018

Po poměrně dlouhém čase kniha série, kterou jsem četla poprvé, protože čtu knihy tak, jak jdou za sebou včetně těch, které jsem již v minulosti přečetla.
Velmi jsem se těšila.
Nový příběh. A s postavami, které se mi za ten čas, jež s nimi trávím, stali opravdu blízkými.
Tentokráte máme možnost prožívat příběh, který se vztahuje právě k budoucnosti, do které je celá série umístěná. Takových případů musela Eva řešit jenom několik, kdy se jednalo o pokročilé technologie, využité k vraždě.
Ono asi stále platí a platit bude, že emoce prožíváme stejně ať jde o dávnou minulost, současnost, či budoucnost.
Technika kolem nás se výrazně proměňuje, ale když neandrtálec zatoužil po cizí ženě, nebo majetku, tak svého soka bacil po hlavě kyjem. Postupem epoch jsme pochopili, že to není správné jednání, ale když na to přijde....velmi často někdo někoho bací z pradávných příčin. Jen na to použije jiné prostředky. Vyšetřování tentokráte více protkané technickými podrobnostmi, ale opět jsem se skvěle bavila. Vtipný úsek kdy Peabodyová a McNab pátrají na veletrhu her neměl chybu. Dle mého názoru dobrý překlad, ale s tímto typem obálek se neztotožňuji, ty předešlé měly atmosféru mnohem lepší. Nějak nevím, jak se rozjásaná postava na obrázku dá napasovat do případu.

20 02.04.2018

Při opětovném přečtení jsem zprvu trnula, že půjde o někoho z Eviných velitelů, protože při prvním čtení jsem ještě neměla postavy v sérii tak zažité. Pak mi došlo, že to není o moc snazší číst, i když se to nedotklo někoho z nejbližších. Je to určitě jeden z nejdrsnějších případů. Kruté a zničující. Kéž by podobné situace a případy zůstávaly jen na stránkách výborných thrillerů.
A pak je tu vedlejší dějová linka, svatba přátel a přípravy na ní.
Na úplném konci jsem si uvědomila, jak krásně a silně vyznívá právě tato událost.
Jako by si život a dary s ním spojené našly cestu skrze temnotu. Podobně, jako si nový život v předjaří nachází cestu skrze stále ještě zmrzlou zem.
Miluji předjaří. Nese v sobě naději.
A velmi ráda jsem si v tomto čase znovu přečetla tento díl série.
Opětovné vykání Evy a její kolegyně jsem vlastně ani moc nevnímala. To mi spíše někdy vadí jiný překladatel, ale tento překlad byl dobrý. Škoda názvů, že již není Smrtící, ovšem někdy název až moc napovídal, kdo bude vrah, takže vlastně také dobře. Pro mě stejně tato série zůstává Smrtící.

20 21.03.2018

K tomuto dílu ze série jsem se dostala až teď a ani trochu nelituji. Odstup v čase zafungoval tak, že jsem zápletku v podobě intrik tvrdohlavé babičky vnímala znovu jako svěží. Přečíst si romantický příběh, když kolem běží mrazivé dny, ve kterých se pracovně musím pohybovat venku a doma se pak s hrnkem teplého čaje a teplými ponožkami probírám stránkami, které mě zahřejí, rozesmějí a dokonce lákají k tomu, znovu si přečíst příběh všech sourozenců, to svědčí o tom, že autorka psát tento žánr umí.
A ona opravdu umí.
Příběh plynul krásně, hlavní hrdinové byli, každý svým osobitým způsobem, neodolatelní a závěrem se mi moc líbily tyto věty:
" V životě je potřeba radovat se z toho, co máme, a je jedno, na jak dlouhou dobu. Přijít o ty, kteří jsou člověku drazí, je vždy bolestné, ale mnohem horší je nikdy nikoho drahého nemít. "
Pro mě byly přesně tím, co jsem potřebovala číst. Zajímavé, že ? V romantické knize najde člověk slovo, které je pro něho tím pravým v daný čas. Krása literatury a její pestrosti.

20 02.03.2018

Při opětovném přečtení jsem zvýšila hodnocení. Určitě jsem ho minule nedala plné jen proto, že se mi nelíbila postava vraha. Tentokráte jsem se mnohem více zaměřila na všechny vztahy, vychutnávala si první veliké nedorozumění mezi Evou a manželem, jak vše vyřešili. Dát někomu pěstí v pravý čas je rozhodně účinnější ( tedy v mezích bezpečnosti, aby z toho náhodou nebyl případ pro Evu) , než řešit problémy nekonečnými a nesmyslnými vzkazy na FB. Kniha se odehrává v budoucnosti a sociální sítě tam nejsou ve hře, takže mohu doufat, že se postupně lidstvo umoudří, vrátí se k očnímu kontaktu a občas si vyříká své problémy ručně. Přijde mi to určitě zdravější, než dřepět u počítačů :o)

20 12.02.2018

U knih z mé oblíbené série záleží i na překladu, již jsem si zvykla, že některé překlady jsou výborné a jiné pokulhávají. Otevírám knihu a ta slova jsou rámec obrazu, který už znám. A při čtení se dívám na obraz a pak se jednotlivé dílky ( slova z překladu) nezdají tak důležitými, protože osoby s jejich emocemi, vazbami, vztahy a povahovými vlastnostmi, znám natolik dobře, že čtu jejich další příběh. Co na tom, že je někdy popsán jinou skladbou slov. Zkrátka mě to již tak neruší, jako na začátku série, i když bych určitě uvítala stejného ( toho nejlepšího ) překladatele celého díla. Opět jedno povzdychnutí, že naše generace si knihy v angličtině čte jen vzácně. A navíc nenáviděná ruština se z hlavy vytratila, takže si nepřečtu ani Tolstého....
Příběh jsem si přečetla s velikou chutí, protože všichni přes všechny překážky vyhlížejí narození miminka. Znovu se potvrzuje pravda, že strach má velké oči. Obávat se nějaké zkušenosti dopředu je lidské, ale nakonec se ukázalo, že prožívat zázrak zrození je přirozenější, než si myslíme. Doporučuji.
Ale já jsem již nekriticky propadla kouzlu tohoto světa vytvořeného touto sérií, takže mé doporučení je třeba bráti s rezervou :o)

Dočten další smrtící příběh.
Bylo dobrým rozhodnutím, číst sérii a nevynechávat žádný díl. Příběhy jsou sice vždy ukončeny, ale rozvíjející se vztahy a vzájemné vazby mezi postavami hlavními i vedlejšími, takto mnohem lépe vyniknou. Ten, jež se jen mihne, jako tentokráte Řacha, potěší, protože jeho příběh známe. Byla jsem ráda, že se dokázal poskládat dohromady.
Vraždy znovu originální, příběh strhující, skvělé náměty autorka píše s lehkostí a dokáže shrnout předchozí děj bez zbytečností. Čtenář si tedy může přečíst pouze jeden thriller a je přehledně seznámen s minulostí hlavní vyšetřovatelky a my ostatní, kteří jsme si na Evě a jejím týmu vypěstovali tak trochu závislost, se rozhodně nenudíme. Já si vždy už známé okolnosti promítnu díky vykreslení v trochu jiné emoci.
Peabodyová mi dokázala, že ani hlavní postavy nejsou nezranitelné a tato zápletka byla možná tím nejlepším.
Vedlejšího zloducha jsem odhadla dobře, i když mi nedošel motiv, poznala jsem, že to nebude tak, jak to vypadá. Takže tiché uspokojení z toho, že jsem se od Evy a jejího týmu již něco naučila. :o)
Ovšem v životě bych si přála, aby vyšetřovatelé nemuseli nikdy vstupovat na setmělé dvorky a odkrývat hrůzné nálezy.

20 30.12.2017

Dívčí román z doby, ve které přišel telegram, zjištěnou zprávu nešlo ověřit mobilem, takže hrdinka absolvovala dlouhou a vyčerpávající cestu na jejímž konci ani neviděla milovanou osobu, neboť již bylo " po návštěvách", takže celou tu situaci odstonala.
Dívčí román psaný v době, kdy se učitelce říkalo soudružko, nebo těm oblíbeným jsme rychle a zkráceně řekli "souško" .
.....příběh psaný v době, kdy manželky se dvěma dětmi čekaly na vytoužený dopis od manžela, jež v cizině vydělával na bydlení a který se nemohl posadit u počítače a vidět, jak mu děti rostou, ani utěšit a povzbudit svou ženu slovem.
A zároveň je to příběh, kdy vyjít do lesa a zdržet se na procházce, způsobovalo starosti rodičům, (kde se to naše dítě toulá?), ale ta procházka pod kaštany byla nerušená, v ruce se nedrželo nějaké technické "ťupkátko", do kterého se teď dívají častěji, než na zmiňované kaštany.
A když chtěl jít člověk na disko, musel si to s těmi ostatními spolužáky domluvit z očí do očí a nikomu to nepřišlo zatěžko oběhnout je a přemlouvat.
Knihu jsem přečetla do čtenářské výzvy. Nejsem cílová skupina, takže jsem se zaměřila na tyto proměnné, vzpomínala a hodnotila. Odmítnout kluka a počkat si na toho pravého, mi přišlo snad tím nejkrásnějším, co jsem v poslední době četla .....
Jako nedostatek jsem vnímala nevyrovnanost popisu osobností hlavních postav. Naopak tu dobovou atmosféru a dlouhé věty popisu okolí a okolností jsem četla moc ráda. Ne, ROZHODNĚ nechci zpět tu dobu, ale zároveň bych přála našim dětem občasný zkrat všech technických vymožeností, jež nosí po kapsách. Třeba by pak bylo dostatek prostoru zadívat se do očí a zkoumat, zda jsou pravdivé.

20 21.11.2017

Před časem jsem se skrze zdejší bazar stala hrdou majitelkou prvního dílu série "Smrtící".
Sama jsem byla zvědavá, jak na mě bude působit začátek příběhu, když jsem právě dočetla jeden z posledních dílů.
Ve slovech je cítit počátek, ale zároveň v sobě mají silný příslib skvěle rozehraného děje.
Eva mi přišla zranitelnější, Roark naopak temnější, jako by stále balancoval nad propastí. Temné stíny minulosti jsou také naznačeny a pochopila jsem, kde vznikly šarvátky se Summersetem. Dvě kamarádky jsou na scéně, Mavis sdílí s Evou život už pár let, naopak s Nadine došlo k první výměně informací. Doktorka Mirová je dokonalá poradkyně, Feeney někdejší parťák hned v úvodním díle.
První setkání s kocourem Galahadem nemělo chybu.
S napětím očekávám, až na scénu vtrhne Peabodyová, která tady ještě nevystupuje.
Snažila jsem se neočekávat moc, a tak jsem byla nadšená z uvedení postav, vztahů i prostředí.
Jen škoda, že nevyšlo další vydání, nadělit si tento dárek je poněkud nákladné, ale jsem ráda, že jsem to udělala. jediné co nekomentuji je ten mírný přesun do budoucnosti. nevadí mi to, ale některé vymoženosti ( které autorka v době začátků neznala), tam nejsou odhadnuté a něco je zase silně nadhodnocené, protože v té době sotva budeme ve vesmíru obchodovat, a i s létáním nad auty to asi bude problém, ale jak říkám, tato kulisa mi nijak zvlášť nevadí.

20 08.07.2017

Odložila jsem rozečtené knihy a přečetla si knihu Koruna přednostně. To o něčem svědčí. Těšila jsem se na završení příběhu a završen byl. Stránky znovu ubíhaly velmi rychle a nedělní odpoledne šumělo téměř hmatatelným pohybem královských šatů a atmosféry. Přidávám nižší hodnocení, protože tento díl, když nepočítám vydařené finále, byl pro mne nejslabším článkem v celé sérii. Se selekcí "naruby" jsem se hůře sžívala již v minulé knize. Přišlo mi, že mužští uchazeči o princeznu si se svými rolemi nějak nevědí rady a celkově to moc nefungovalo. Když si vybíral mezi dívkami princ, tak to bylo mnohem uvěřitelnější.
Dospělá role původních hrdinů je jiná, než jak jsem si je zvykla vnímat. Škoda, mohlo to být mnohem lepší, kdyby America a Maxon zůstali stejní. To samé bych řekla, že platí o všech hrdinech z původního příběhu - proměnila se atmosféra jejich života tak, že se mi vzdálili a to mi vadilo, byli mi totiž blízcí.

20 20.06.2017

Přečteno do čtenářské výzvy.
Nejprve jsem přečetla doslov a pak chvíli váhala, zda budu vůbec číst. Nakonec jsem si říkala, že posoudím, zda nebude mít větší spád, aby se dala jednou číst vnukům. Přesto věřím, že se jednou raději pustíme do klasických verneovek. Z doslovu jsem se dozvěděla, že se Neff rozhodl přepracovat závěrečný boj tak, aby děti vynechal ze zabíjení nepřátel. Musím říci, že přesně ta pasáž je nejslabší z celého příběhu. Přišla mi směšná a ne dramatická. Vzpomínala jsem na dětství, kdy jsem vnímala, jaká těžká rozhodnutí musejí tito dospívající chlapci dělat a rozhodně jsem nevnímala, že by bylo v pořádku zbavit druhého člověka života, jen že se někdy můžeme dostat do situací, kdy se doslova rveme o život.
Co by autor udělal s hlavními hrdiny z knihy Pouští a pralesem ? To by otrokáře raději zabil slon, nebo co? Konflikt svědomí u Staše je tam silnou, emotivní a svým způsobem nezbytnou částí díla.
Není původní, neupravená verneovka lepší, než třeba počítačová hra, kde děti střílí po lidech naprosto bez zábran ??
Moje hodnocení přidávám za ilustrace, které jsou na této knize opravdu to nejlepší ! Vždy jsem měla pro Zdeňka Buriana slabost.

20 21.05.2017