Tamten
komentáře u knih
I když styl Neomillnerové je velmi odlišný od Sapkowského, "svět zaklínačů" přebírá velmi zdařile. Neexistují zde dobré a špatné postavy, ale každý hrdina má stinnou stránku, stejně jako většina nestvůr není až tak nestvůrná, fantasy svět není krásný a čistý, ale bláto a smrad z něj stříkají na každé straně a příběh není podáván kompletně a lineárně, ale je třeba si domýšlet určité věci. Narozdíl od Sapkowského je zde mnohem méně erotiky, ale mnohem více sexu a celkový styl knížky je trochu více "vulgární". Ale taková už Neomillnerová je a komu to vadí, je lepší knížky od ní nečíst.


První půlka je super, když člověk poznává zákonitosti a fungování Pekla. Ve druhé půlce kniha ale trochu sklouzne do stavu, kdy je úplně jedno, že se odehrává v pekle, není to nijak výrazně využito a jde spíše o "běžný" boj dvou armád.


Standardně "pěkný" Kotleta, který jen bohužel skončí dříve než pořádně začne. Ale lepší kratší kniha než zbytečné výplňové pasáže. Bojů dost, sexu dost, příliš sofistikovanou logiku nehledejte.


Příběh poměrně pěkný, ale způsob vyprávění je úplně divný. Je to takový odosobnělý popis, často nezáživný.


Stylem je to pořád Brown, ale už hodně vyčpělej. Velkolepý začátek, podle kterého máme očekávat převratné objevy a myšlenky, postupně přechází ve zklamání, že ony objevy jsou zcela o ničem, že děj je stejný jako ve všech knížkách a že neočekávané rozuzlení na konci člověk odhalí už v polovině knihy. Pokud se u Browna něco radikálně nezmění, tak další knihy už nemá smysl číst.


Série začíná trpět obdobnými neduhy jako jiné rozsáhleší kousky - s postupujícím časem "hlavní děj" začíná přešlapovat na místě a sledujeme čím dál tím víc "vedlejších" postav, kterých začíná být tolik, že už je problém se v nich orientovat. A výsledkem je, že na konci 4. dílu jsme prakticky na stejném místě jako na konci 3. a nikdo neví, zda příští už bude poslední, nebo zda se jich sem tímto způsobem vmáčkne ještě dalších deset.


Jednohubka, díky které pochopíte, jak na první pohled jednoduché tunely v metru mohou být složité a s čím vším se musí počítat. A totéž o práci hasičů. To vše podáno napínavým a čtivým způsobem.


Nadprůměrný díl série, u kterého často nevíte, kam se vyvine.


Taková kotletovská jednohubka, kde děj není žádná sláva, ale sloh a styl psaní to vynahradí a díky kratšímu rozsahu to nezačne lézt na nervy. Určitě v knize potěší vtípky na aktuální témata a "postavy ze života".


Při poslouchání v podobě audioknihy jsem měl občas problémy neztratit se ve jménech a souvislostech (při pomalejším čtení knihy to asi nemusí nastat, ale také může). Z hlediska nápadu a zasazení dobrý, z hlediska detektivky až takové sláva ne.


Slohově zajímavá kniha, ale ne všechny způsoby vyprávění mi úplně sedly. Většina částí se ale čte velmi dobře a výsledek je dobrá netradiční kniha (ve které je ale vidět jasná inspirace předlohami, což ovšem není na škodu).


První povídka pěkná, s nápadem a atmosférou. Další už jen přes kopírák stále stejný děj, ve kterém už nebyl zábavný příběh ani akce.


Udržuje Kotletův styl, v některých částech kniha lehce pokulhává, ale celkově dobrá a co se děje týče, tak na rozdíl od první knihy zde graduje správným směrem.


Zajímavá témata na zamyšlení, bohužel při čtení jsem často narážel na místa, kde byli používaná argumentační fauly a to i takové, že autor musel vědět, že jej používá. Občas mi přišlo, že autor argumentuje něčím, co spíše dokazuje opak atp. Použít to jako předlohu pro následnou debatu s autorem by asi šlo, ale jako samostatná kniha mi to přišlo užitečné spíše k procvičení hledání problémů v textu.


Série udržuje úroveň a v mnoha ohledech tento díl v ději překvapil, rozhodně se nevyvíjí očekávaným směrem. Výraznější akce je sice až ke konci, ale na spádu to neubírá.


Škoda rozdělení na dvě části a jejich prohození. Když člověk ví, jak má příběh skončit, tak i když je sebelépe napsaná, napětí a překvapení se z ní prostě ztratí.


Nijak moc zábavný popis frustrované autorky, jak je všechno špatně, jak je celý svět hrozný a jak je ženská chudáček. Teprve ve dvou třetinách se objeví sem tam pozitivní myšlenka a sem tam něco úsměvného.


Zajímavé prostřední, ucházející děj a standardní čtivý styl. Jen je zajímavé sledovat, že nezávisle na tom, v jakém prostředí, době a žánru se děj odehrává, hlavní hrdina postupuje vždy stejně, používá stejně "zastaralé" metody a technologie a vždy mu to vychází. Ale i tak (nebo právě proto?) je to zábavné.


Lepší než druhý díl, ale kvality prvního rozhodně nedosahuje. Děj je tak nějak předvídatelný a žádné zásadní překvapení se nekoná, ale hlavní problém vidím v tom, že je tam spousta dějových linek, které jsou podrobně rozpracovány, ale vlastně jsou zcela zbytečné a celá kniha by se obešla bez nich.
