Tanja00
komentáře u knih

Tahle knížka je skvělá, stylem bych ji přirovnala k Jane Austen.


Díky knize jsem si udělala trochu pořádek v dějinách lidstva, kladla otázky, nad kterými jsem předtím nepřemýšlela. Pro mě byla rozhodne přínosná a mohu ji doporučit.


Byl to parádní zážitek a poslední kniha, kterou jsem od této skvělé autorky ještě neměla přečtenou. Tak snad budou brzy další...protože každá její kniha v sobě ukrývá svůj příběh i překvapení.


Blackout je skvělý. Ale i Helix rozhodně stojí za přečtení. Nad daným tématem jsem se díky knize zamyslela z různých úhlů.


Musím dát pět hvězdiček. Jsou zasloužené, zkrátka takové milé a zábavné pohlazení na duši, člověk se i zamyslí nad dnešním světem. A Alan a jeho přátelé...no měli byste si to každopádně přečíst.


Po přečtení Hany (skvělé to dílo) jsem se bála pouštět do další knihy od autorky. Ale nakonec jsem se odhodlala a rozhodně nelituji, kvalitně napsané, jsem ráda, když mě kniha překvapí i pobaví i dojme. Takže co tam máme dalšího?


Kniha splnila vše, co od oddechové knihy očekávám. Pobavila i rozplakala, ale i život není jen růžový.


Pro mě to je neobyčejná kniha, rozhodně je jiná, mám pocit jako bych nikdy nic podobného nečetla. A i tak se mě dost dotkla, myslím, že mi po ní zůstalo víc než jen spoustu témat k přemýšlení.


Tuhle sérii mám moc ráda. I tento díl byl podle mě stejně kvalitní jako předchozí díly. Snad se brzy dočkáme pokračování.


Kvůli špatnému hodnocení jsem si ji nejdříve nechtěla přečíst, abych si nezkazila dojem z první části příběhu, ale když jsem na ni narazila ve slevách...Podle mě si nezaslouží negativní komentáře. Je kvalitně napsaná a čte se sama. Samozřejmě nevyrovná se Jako zabít ptáčka, ale stojí za přečtení, protože pak má člověk ucelenější příběh a je pěkné se tam vrátit.


Když jsem poprvé na knihu narazila v knihkupectví, tak jsem ji tam nechala. Jestli má na obálce větrník, tak přece nemůže být hluboká ani kvalitní. No a teď jsem ji na doporučení dala šanci a jak se říká nesuď knihu podle obalu. Je to vydařený kousek. Byla jsem napjatá, co se přihodí a kniha je také velmi dobře a čtivě napsaná, měla jsem pocit jako kdyby postavy seděli naproti mě a vyprávěli mi svůj příběh.


Už jsem přečetla mnoho knih s tématikou koncentračních táborů. Ale tenhle příběh se lišil, nebyl to pohled oběti nebo snad přece byl? Co podle mě knihu dělá jedinečnou, není ani tak popis všech hrůz, ale náhled do jeho života předtím, do dětství, myšlení... Máte před sebou celý příběh a ne pouze jednu část. A pak se může lehce stát, že možná chápete, proč tak jednal a je vám ho vlastně i trochu líto.


Knihu jsem začala číst, protože jsem byla zvědavá, jak Klíma pojal výsměch knize Utrpení mladého Werthera a musím říct, že bravurně. Na začátku jsem se i párkrat zasmála, ovšem postupně mě smích přešel a přemýšlela jsem na tím, jak ho to vůbec napadlo. Celkově to vůbec není špatné, jenom v některých chvílích bych řekla až moc bizarní. Zkrátka na takovou knihu nenarazíte každý den.


Taková milá knížka ze života. Člověk si popláče i se zasměje.


Kniha předčila má očekávání. Bála jsem se, měla jsem radost, byla jsem smutná, byla jsem napjatá...zkrátka nenechá vás chladnými. Nebudete ji číst, ona vám bude vyprávět.


Kvalitně napsaná kniha, ve které je ukrytu mnoho. Že vlastně nezáleží na tom kdo jsme, ale jací jsme.
