tanulda komentáře u knih
Nebudu hodnotit procenty, ale ráda bych aspoň ke knížce napsala pár poznámek/postřehů, které mi utkvěly v paměti. Ke knížce jsem se dostala tím, že se stejně jako autorka zajímám o pokojové rostliny (s čímž jsem začala ještě v době, než to začalo být "cool" ;) ). Četla jsem ji v českém překladu. Pozitivně hodnotím, že jsem se z knihy dozvěděla pro mě úplně nové věci, o kterých jsem nikdy dříve neslyšela (např. o kapradinovém šílenství). Při čtení mě trochu "hendikepovalo" to, že až tak neznám britské reálie, do detailu londýnská ne příliš známá místa a parky, apod. (ačkoli jsem Londýn navštívila už 2x). Tomu, kdo o těchto věcech přehled má, se jednoznačně bude kniha číst lépe. Na druhou stranu se při možné příští návštěvě Londýna budu moct v knize inspirovat :) Potěšila mě narážka na seriál "Keeping Up Appearances", který u nás asi nebude moc známý, my jej ale kdysi sledovali na hodinách angličtiny (závan nostalgie). Kromě toho - stejně jako autorka patřím do mileniálské generace a stejně jako jí mi není cizí "upcycling", využívání věcí z druhé ruky, apod. Přiznám se, že jsem se (hlavně v pozdějších kapitolách knihy) trochu ztrácela - kapitoly byly pojmenované podle měsíců, zároveň se ale "dění" v dané kapitole netýkalo jen jednoho konkrétního měsíce v konkrétním roce. Autorka v čase dost přeskakovala, takže jsem si nebyla úplně jistá, kdy danou věc prožila. Květiny (aspoň ty ne běžně známé) by také bylo dobré mít zobrazené na fotce, aby člověk nemusel při čtení dohledávat na internetu. Jinak je kniha (podle mě) takovou kombinací deníčku s postřehy o rostlinách.
Tenhle thriller se mi líbil, přišel mi napínavý a rozuzlení nebylo až tak zjevné, jako např. u (podle mě podobné) knihy V pasti lží. Nicméně - trochu mi vadil otevřený konec.
Rozuzlení mi přišlo poměrně očekávané, až tak mě nepřekvapilo. Ale potvrdilo se mi, že psychothrillery nejsou nic moc pro mě. Na rozdíl od některých předchozích komentářů mě bavila spíš první půlka, ve druhé jsem pochopila, o čem to je a musela jsem se malinko nutit to dočíst.
Od autora jsem četla už docela dost knížek, a stejně jako už někdo psal, trochu mě překvapil ten sci-fi konec (s podobným prvkem jsem se u autora zatím nesetkala). Osobně mi to ale spíš vadilo a přišlo rušivé a nerálné. Kniha se mi až na ten (aspoň zatím) nereálný konec jinak líbila, nicméně jiné knížky od autora můžu doporučit spíš.
Knížka se mi moc líbila, trošku mi zpracováním připomíná "Ikea tipy" na stránce "Nápady a inspirace" (Ikea ideas), tak kdo je máte rádi, určitě nebudete zklamaní. S tím rozdílem, že tohle je celé o kytkách :-) Kniha obsahuje i užitečné tipy na různé DIY výrobky (macramé, květinový stolek, apod.).
Knihu mám zatím rozečtenou, takže děj nemůžu hodnotit, k čemu bych se ale ráda vyjádřila, je mizerný překlad :-( Podobně jako v předchozích dílech se i ve Ztracené zápletce dají dočíst překladatelské "perly" typu "Dole vám ještě pořád prohledávají kufr. Když jim řeknu, aby ho se sem přinesli, někdo ucítí krysu" (doslovný překlad idiomu "smell a rat", tj. všimnout si něčeho podezřelého). V jednom z předchozích dílů série jsem zase narazila na větu "myslet mimo krabici". Fakt mě to mrzí, na knihu jsem se těšila, nicméně tento překlad kazí dojem z knihy.
Knížka se ke mně dostala úplnou náhodou, na procházce jsme narazili na totálně přeházenou knihobudku, jako knihovnici mě samozřejmě nenapadlo nic lepšího než ji srovnat :) V knihobudce ležela mj. i tato knížka, otrhaná, bez desek, prostě salátové vydání a nic, co by si člověk obvykle dobrovolně bral domů. ALE - tím, jak knížka byla bez desek, mě zaujaly názvy kapitol z obsahu a tak se stalo, že jsme si knížku nakonec odnesli. Já ji přečetla prakticky jedním dechem, za jednu cestu vlakem + odpoledne na zahradě. Jako první mě zaujalo, že se knížka odehrává v Praze na Letné, tj. v místech, která jsou mi dobře známá. Z knížky se dozvíte, jak se dříve (zřejmě asi v době okolo 1. světové války) říkalo místům, která už dnes dávno neexistují (mj. místa, kde dneska stojí stadion Sparty nebo budova ministerstva vnitra). O Jelením příkopu se v knize píše jako o zarostlé rokli, kam veřejnost nemá přístup. Knížka má nostalgický nádech a popisuje svět, který už dávno zmizel a o kterém mi vyprávěla moje babička (děti na prvním stupni si dneska venku už běžně samy nehrají, nepořádají bitvy ulice proti ulici, apod.). U jiných věcí došlo dnes naopak ke změně k lepšímu (vytrácí se naštěstí tolerance k tělesným trestům a tlaku na poslušnost za každou cenu). Celkově jsem hrozně ráda, že jsem knížku našla a uvažuju dokonce o tom, že si ji nechám někde znovu svázat do desek a že ji nebudeme posílat dál :-)
(SPOILER) Knížka se ke mně dostala v originále z knihobudky, přečetla jsem ji během pár dní u moře/v MHD. Na rozdíl od většiny zde hodnotících si ale myslím, že je děj téhle knížky příšerně přitažený za vlasy. Nedovedu si představit, že by skutečný agent dělal podobné amatérské kroky, jako jedna z hlavních postav příběhu; hlavní hrdinka nevěděla, co chce, svým chováním mohla ve více případech ohrozit úspěch akce a vůbec, nemohla jsem ji vystát. Kromě toho tak nějak od začátku víte, jak to asi skončí, obzvlášť když je hned na začátku knihy otištěný rodokmen celé rodiny O'Hurleyů - ještě před prologem se tak dozvíte, kdo si koho vezme (aspoň tedy v mém AJ vydání z roku 2011).
(SPOILER) Na rozdíl od předchozích komentářů mě ani tak nerušila "geopolitická poučení" (některá z nich mi ostatně přijdou aktuální i po víc než 15 letech od doby, kdy se děj odehrává), co mi ale trochu vadilo/bylo pro mě neobvyklé, bylo přeskakování v čase a ději během textu - občas jsem se kvůli tomu při čtení trochu ztratila (příklad, který se v knize opakoval: jedné postavě se něco stane, v dalším odstavci je ale tahle postava znovu živá a dozvíme se, jak se to vlastně odehrálo). Kromě toho jsem při čtení měla za chvíli zmatek mezi jmény různých policistů a "mafiánů" z několika zemí. Občas mi kniha nicméně přišla vtipná a celkově bych řekla, že je to taková průměrná detektivka. Spoiler alert: a trochu mě zamrzelo, jak to nakonec dopadlo se psem, přese všechno mi ho bylo líto.
(SPOILER) Přečteno v německém překladu, knížka se ke mně dostala z knihobudky. Knížka mě potěšila, občas je vtipná, občas trochu chytne za srdce. Autor má zjevně k učení vztah a musí být skvělý učitel. Souhlasím nicméně s několika komentáři z Goodreads, že konec byl trochu nečekaný/uspěchaný, chybělo podrobnější vysvětlení k odjezdu z Botwany. Od autora jsem zatím nic jiného nečetla, ale už si googlím, co vlastně dělá teďka :) (kniha je min. 17 let stará, německý překlad je z r. 2005).
(SPOILER) Kniha mě nalákala tématem, nebýt pandemie, tak bych po ní upřímně asi v Levných knihách nesáhla. Vzhledem k pandemii covidu mě ale zajímalo, jak bude tohle téma podané v "neodborné" literatuře. Jde o čtivou knihu, zvládla jsem ji přečíst v podstatě za jedno odpoledne. Nejspíš se čte teď o dost jinak než v době, kdy poprvé vyšla (těsně před pandemií) = teď už všichni víme, jaká reakce na epidemii/pandemii se dá v realitě očekávat, a tedy co je v příběhu přitažené za vlasy (SPOILER: trošku mě na konci praštila do očí ta superrychlá reakce ze strany nadnárodních organizací, zásah s helikoptérami, apod., no, takto akčně to v praxi zjevně nechodí, soudě podle pandemie covidu :-)). Taky jsem si na jednom místě hned někde na začátku všimla v knize dějové nesrovnalosti - hlavní hrdina údajně v Africe spal první noc tvrdě, z dalšího textu ale bylo jasný, že to tak asi nebylo. Ale celkově to hodnotím jako takovou fajn oddychovku. Netopýři v knize nechybí ;)
Knížka se ke mně dostala v originále, za mě celkem OK, i když jsem tak nějak od začátku tušila, jakým směrem se rozuzlení asi vyvine.
Knihu jsem přečetla jedním dechem, stejně jako moje babička, které jsem knihu koupila původně. Rozhodně doporučuji :-)