Tclaw
komentáře u knih

Opět detailní dílo pana Rajlicha. Množství fotek, doplňujících informací, profesionální práce.


Mrzí mě to, ale nemůžu hodnotit lépe. Život a charakter pana Loma nemám právo soudit, spíše jen obdivovat. Stejně jako všech jemu podobných mužů. Kniha je ale zvláštní, jiná. Jiná než např. od generála Fajtla, od pana Rajlicha a dalších, kteří také psali a píší o našich veteránech. Zkratkovité kapitoly, někdy jen části rozhovoru či nějaké hlášky pana Loma. Vše tak nějak poskládané dohromady. A pak silný konec, který, ač si to dle autorky pan Lom nepřál, je dost "srdcervoucí". Na mě až moc. Beru ji tedy spíš jako popis několika příhod autorky s Tomášem Lomem proložených jeho minulostí. A to nijak zvlášť do hloubky.


Nemůžu jinak. Oproti prvnímu dílu/předchozí knize je tu sešup dolů. Jak v dějové linii, tak i stylu psaní. Kniha už nevypráví jen příběhy samotného autora, ale i několika jiných a to i různě v čase, celkově pak působí dost neohrabaně.


I když je kniha nabitá mnoha fakty a strohými údaji, dokáže to autor podat vcelku čtivým způsobem. A hlavně - je jich tolik, že člověk až žasne. Zároveň nemám důvod pochybovat o jejich věrohodnosti, poctivost při létech sbírání a zkoumání z toho jen čiší. Množství fotografií taktéž potěší. Jedinou výtku bych viděl právě u nich, protože je u fotek často dlouhý popis, který se však opakuje i v textu.


Stejně jako předchozí díl - přehledně, stručně a lehkou formou napsané. Pro nováčky, zajímající se o letectví v 2. světové válce, pěkná kniha.


Přehledně, stručně a lehkou formou napsané. Pro nováčky, zajímající se o letectví v 2. světové válce, pěkná kniha.


Prokousával jsem se touto knížkou tentokráte obtížně. Ne a ne se začíst a zhltnout ji. Jestli je na vině fakt, že je to třetí kniha od generála Fajtla v řadě, kterou čtu, nebo tentokrát méně akce, nevím. Pravdou ale zůstává, že se tu dost často čte jedno a to samé - úprava letiště, přesun, výcvik, a neustálé "pochvalné vyjádření od zástupců rudé armády". Chápu, ve které době kniha vyšla, ale tohle soudruzi dost přepálili. Stejně jako doslov, který jsem po zdejším upozornění jen prolistoval. Takže se velká část knihy zaobírá prostým faktem, jak měla rudá armáda největší borce na všech místech. Nicméně pak přišel závěr, popis první cesty domů, do rodného domu a tam je to zcela jiný příběh a velmi kouzelné čtení.


Ze začátku kniha oplývá dost patetickými frázemi, nicméně kdo jiný, než generál Fajtl a ostatní stateční bojovníci, by na to měl mít právo, že? Pak však kniha přechází k samotné "akci" a zase musím uznat, že byl autor nejen zdatný letec, ale i slušný spisovatel. Čte se to dobře a dává to vzpomenout na hrdiny, kteří by neměli být zapomenuti.


První část, ve které se píše o množství předchozích výprav, je zajímavá a pěkně se čte. Pak se však kniha přes výpravu Norge dostává k výpravě Itálie a záchranným akcím, kde jsem se už velmi ztrácel - množství jmen, ostrovů, fjordů a směrů pochodů, které na nás Nobile pálí jedno za druhým snad v přesvědčení, že se neznalí čtenáři budou lehce orientovat. Bohužel tomu tak (aspoň u mě) nebylo. A to je trochu škoda, stejně jako lehce povýšenecké konstatování toho, že on přeci věděl, kde je v danou chvíli nejlepší pátrat, ale ostatní vše kazili. Přes to všechno to 80 % je.


Ach ten německý pohled na věc. Závěrečný výčet škod napáchaných spojeneckými nálety je, řekl bych, mimo mísu. Dá se k tomu totiž říci jediné - zaseli vítr, sklidili bouři. Autor však, podobně jako mnoho dalších německých letců, jaksi vynechává tu část, kterak Německo začalo válku a v tomto případě i plošné nálety na britská města. Kniha samotná je pak psána až moc lehkou formou a krátké kapitoly postrádají hlubší pojítko.


Další kniha vycházející ze vzpomínek válečného pilota. Pokud se prokoušete přes první, vcelku monotónní, část (lety nad Anglii), pak se vám dostane více napínavých příhod, více popisů různorodých letů a trochu odlišného stylu - zřejmě díky autorovu vývoji v čase. Celkově je to ale rozhodně zajímavá knížka, která nabízí něco (pro mě) nového - příběh bombardovacího pilota. Doposud jsem měl v rukou spíše knihy o stíhacích letcích. Určitě si ale obohatím rozhled i o nějakou knihu našich "bombarďáků".


Vysloveně detailní dílo. Z každé stránky této knihy je znát, jak hluboce se autor musel ponořit do všech archivů, výpovědí, bádání a rozhovorů, aby tohle dal dohromady. Není to kniha, která by se četla jedním dechem, přesto je plná zajímavých informací o našich letcích, jejich osudech a jednotlivých příběhů.


První kniha na téma dobývání pólů, kterou jsem přečetl, a musím uznat, že velmi povedená. Stručný životopis R. E. Byrda a kratší rozebrání kontroverzního dobytí severního pólu vzdušnou cestou. To vše čtivou formou, ve které se mísí vůně leteckého benzínu a mrazivého vzduchu...


Od Tillmana znovu nádherná práce. Tentokrát jsem ale měl přeci jen pár výhrad. Zaprvé označování jednotek - nevím jestli je to mnou nebo knihou, ale opravdu mě moc nebavilo každou chvíli číst od které jednotky a jakého zařazení letouny byly. Zadruhé vydání - tolik překlepů jsem opravdu nečekal - dost to sráží jinak podařené dílo. Ale jinak se asi dá říct, že Douglas Dauntless má touto knihou zaslouženou odměnu.


Jasně, znám jiné knížky i filmy a dokumenty o této tématice, ale přesto jsem měl pocit, že musím číst dál a dál - co kdyby to třeba dopadlo jinak. :-) Tohle se čte samo.


Těžko hledám vhodná slova. Neskutečné utrpení a ještě neskutečnější vůle Františka Truhláře k životu i boji. Byl odvážný, byl mladý a tolik toho obětoval. Takové jako on bychom si měli připomínat a nikdy nezapomenout. Nikdy. Kniha je perfektně napsaná, vystihuje velmi intenzivně celé to utrpení, nemohl jsem přestat číst.


Zajímavá kniha z málo známého bojiště, o kterém jsem četl poprvé. Jsou tu nicméně významná "ale". Zaprvé jsem si po celou dobu čtení říkal, zda to nemá být spíš botanický a zeměpisný průvodce - opravdu toho bylo až moc (kde co rostlo, jak to bylo velké, jak to kvetlo, odkud kam se táhl hřeben, jak se svažoval, jak stoupal - to pořád a pořád dokola). Zadruhé - akce. Doteď nevím, zda někdo ze zmíněných vůbec věděl, co během operace dělá a co je její cíl. Autor zřejmě moc ne, celé vyprávění postrádá nějakou větší akci, respektive je to celé takové utahané. No a poslední věc - "Příběhy z nebe"? To jako vážně? Vždyť zde autor byl coby poradce pro koordinaci vzdušného zásobování, ale celou dobu na zemi! Letecké příhody tam vskutku nejsou. Stejně jako fotografická příloha - polovina obrázků z Guadalcanalu, který v knize není ani jednou zmíněn a nemá s popisovanými událostmi vůbec nic společného. A těch tiskových chyb...


Tuto knihu bych viděl ideálně s podtitulem "příběh obyčejného pilota". Autor nebyl žádné stíhací či bombardovací eso - stejně jako drtivá většina pilotů, kteří tenkrát létali. Byl "obyčejný" pilot. V knize nepřehání a nesnaží se zveličovat, což je velmi sympatické. Celkově je kniha dost čtivá - krátké příběhy, stručně napsané a přesto to nenudí. Ale je to právě tento stručný styl, který mi brání dát plný počet hvězd na hodnocení - někdy je totiž až moc stručný, takže začne odstavec novou větou s novým příběhem a v následující větě zjistíte, že to vlastně bylo celé.


První půlka knihy se četla perfektně, pak však začíná přibývat frází "dobrý komunista, dobrý občan své země, soudružský boj, vlast se odmění..." a trochu to ztrácí na atraktivitě. Nejde jen o silně komunistické vyznění, spíš se tím trochu mění autorův styl, už to není čistě jen o bojových příhodách a začíná se to táhnout. Přesto je to velmi dobrá kniha, kterou mohu jedině doporučit.
