Tclaw komentáře u knih
Film mám moc rád a až po mnoha letech od prvního shlédnutí jsem si přečetl tuto knihu. Je tak stejná a přesto i tak jiná. Chvílemi jsem se skoro sžíval s hlavními hrdiny a trpěl s nimi. Musím uznat, že jsem jednodušše nemohl přestat číst.
"Válečný deník" je, řekl bych, výstižné pojmenování. Mezi popisy mnoha dosažených sestřelů se místy kniha zmiňuje o podmínkách na polních letištích a nastiňuje osudy mnoha spolubojovníků. Přesně to jsem od této knihy chtěl a čekal. Řekl bych že je podobná Rudelově "Pilot štuky". Nesouhlasím s ideály za které Lipfert a jemu podobní bojovali, to co napáchali nacisté a fašisté se nedá nikterak omlouvat či vysvětlovat. Nicméně oproti systému zavedeném u letectev ze západu je neuvěřitelné, že piloti Luftwaffe (a stejně tak Japonska) bojovali u svých jednotek nepřetržitě, vyjma dovolenek či nemocí.
Řekl bych, klasický Tillman. Vyčerpávající přehled bojové služby Wildcatu a nejúspěšnějších pilotů na těchto strojích. Čekal jsem možná více popisů bojů od samotných letců, nicméně i tak je tato kniha zajímavá.
Váhal jsem, ale na víc jak čtyřhvězdičkové hodnocení to u mě není. Musím uznat, že chvílemi jsem měl pocit, jako bych na Guadalcanalu byl, kniha je mnohdy i detailní a prozrazuje víc ze zákulisí velitelství, než že by se orientovala jen na popis bojů. Co však knihu sráží jsou dva problémy. První, řešitelný, je to, že mám první vydání - a v něm je spoustu překlepů, v některých větách chybí klidně i dvě předložky zároveň, někde je chybný překlad a někde i prohozená předložka (např. když novináři odjíždí "z" Guadalcanalu, což vyplývá z textu, ale psáno je že odjíždí "na" Guadalcanal). Druhý a závažnější problém je autorův styl popisu místních bojů a místa. Neustálé "severně, západně, jižně, východně, na východním břehu směrem na západ", apod. je nezvykle matoucí. Chybí navíc i detailnější a přehledná mapa, takže jsem se opravdu dost ztrácel, když mi autor začal popisovat jakékoliv místo na ostrově. A to se v tomhle směru, neskromně, nepovažuji za nechápajícího. Knihu bych doporučil každému, kdo se o zdejší boje zajímá, ale dokonalá není.
Tak tohle je přesně ten druh knih, které mám rád. Zkraje jsem si zvykal na autorův styl psaní, ale pak se to najednou poddalo. Kniha je sice o letecké jednotce, nicméně nechybí krom vylíčení bojových akcí i trochu té omáčky okolo. Tudíž se čtenáři dostane i širšího pohledu na věc než jen suchého konstatování, že "toho a toho dne bylo sestřeleno XX nepřátel při ztrátě XX vlastních". Nejlepší je pak fakt, že je to víceméně vše pravdivé.
Celá série "Bojových legend" je povedená. Najde se asi jedna výjimka z těch, které jsem četl, ale jinak je to pro milovníky letadel skoro povinné čtení. Zero je pro mě osobně nejoblíbenější letadlo, tudíž u téhle publikace nemůžu hodnotit jinak než za plný počet. Jako bonus je to pak velmi povedená knížka - stručná, přehledná a dobře napsaná.
Perfektně napsaná kniha se silným příběhem. Kolikrát až mrazí z věcí v knize popsaných. Bohužel pro mě bylo velkým zklamáním, když se zjistilo, že ne vše se událo tak, jak je popsané hlavním hrdinou. Nicméně ale není důvod nevěřit praktikám KLDR a událostem v táborech. A budiž ke cti to, že i po těch letech dokázal Sin přiznat pravdu.
Nemám co vytknout. Velmi zajímavé čtení, zejména ten klasický japonský pohled na válku. Ač autoři kriticky nahlížejí vlastní velitele a armádu, přesto se dá krásně vyčíst ten pravý japonský styl, který znám už z mnoha jiných, Japonci či o Japoncích psaných, válečných knih.
Kupoval jsem ji ženě k narozeninám, a i když to není "má kuchyně" musím uznat, že zpracování je úžasné.
Všechny knihy z této série stojí za to - čtivě napsaná fakta, množství detailů a ilustrací. Za mě ideální kniha pro letecké nadšence.
Vše podstatné o Štukách. Vznik, nasazení, zmínění některých slavných velitelů. Vcelku není co víc dodat, knížka je napsána celkem čtivě.
Foto a základní informace o spoustě zbraní. Jednoduché, vcelku pěkně udělané.
Kupoval jsem pro mého syna, protože dinosaury miluje. Knížka je krásně ilustrovaná, pěkně barevně, takže jsem neměl pochyb že jej zaujme. I pro dospělého je v ní dost zajímavých maličkostí, které o dinosaurech ještě netušíme. P.S. Po týdnu jsem dostal málem vynadáno od ženy, prý to jsou denně cca 2 hodiny neustálého "maminko, co je napsáno tady?".
Moc, opravdu moc jsem chtěl dát plné hodnocení. Jenže jakmile jsem se začetl, přešlo mě to. Je to slabounká a malá knížka, psaná ještě za války. Právě proto jsem čekal že bude doslova překypovat popisem soubojů, strojů, letců, příběhů a příhod... Od všeho tam sice něco je, ale taky dost "omáčky" o vlastenectví a odvaze okolo. I mně tahle poslední věta zní tak, že bych si za ní dal facku - byli a jsou to hrdinové, kteří tam šli nezištně pro naši republiku. A ano, vím co to vše pro ně obnášelo a že bojovali za tu zatraceně správnou věc. Ale je tam těch kudrnatých, popisných frází prostě až moc.
Knížka psaná velice jednoduchým stylem (myšleno v dobrém) a není důvod nevěřit. Že je Severní Korea peklo na zemi tuší mnoho lidí, ale lehkost s jakou o tom píše Kang dokazuje to, jak hrozně jsou Severokorejci odevzdaní režimu a jak moc si dokáže režim zajistit, že málokdo z nich myslí alespoň trochu svobodně. Je mi smutno že takové místo na planetě je a že se to strpí - že je tak strašně těžké zamést s jedním unudlaným, bezpáteřním a slizkým posránkem.
Zajímavá knížka o zajímavém letci. Ač válečná, je zde i dost humorných příhod.
Kniha velice poutavě a barvitě popisuje běh války a všech útrap s ní spojených. Čistě statisticky vzato neměl Rudel mnoho šancí válku přežít. Štuka byla celkem brzy již pomalé a zastaralé letadlo, stíhači nepřítele byli čím dál lepší a počet jeho vzletů měl zvyšovat pravděpodobnost, že se něco pokazí. Z tohoto hlediska jistě výtečný výkon, že přežil. Nicméně celou jeho personu degraduje fakt, že zůstal zapáleným nacistou i po válce.
Tak tahle knížka mě opravdu chytla. Je to sice krátký příběh, ale velice silný a dobře napsaný. Chvílemi mi žargon připomínal Haškova Švejka, chvílemi při hlubších úvahách autora to vypadalo jako Remarque. Fandil jsem hlavním postavám a nemohl se dočkat rozuzlení.
Alespoň pro mě kniha navazuje na autorovo dílo "Grumman Wildcat" tak, jak jsem očekával - dalo by se říci že stejně, jako za války přešlo americké námořnictvo a mariňáci z Wildcata na Hellcat. Je to shrnutí historie, takže po obsahové stránce asi není co vytknout (autor má vskutku množství přímých zdrojů) a se stylem psaní také nemám problém.
Jako malý jsem tam našel vše co jsem chtěl. :-)