Tebby komentáře u knih
Podobenství s myškami se mi líbilo, myšlenky byly také fajn, pár poznámek z knihy mám. Jen mě dost překvapilo pár věcí: malá knížečka a ještě psaná takovým písmem, k tomu obrázky přes půl stránky a na konci téměř nesmyslná diskuze. Během čtení mě napadlo, že by se ta knížka mohla líbit mému jedenáctiletému švagrovi.
Bohužel mě kniha neoslovila. Nejvíc se mi líbila část s Duou, ale ostatní mě krajně nebavilo. Myšlenka zajímavá, ale asi ten styl psaní prostě není můj šálek čaje. 2*
Nejslabší díl ze série. Opět nelogické chování postav. Navíc mi přišlo že autorka se snaží nacpat do knihy co nejvíce dramatu, až ale zbytečně přehnaně... A taky jsem moc nepochopila, proč se nakonec u posledního dílu kocour Ginge změnil na Zrzka. 3*
Takovou koncentraci štěstí na stránce/knihu jsem zatím opravdu ještě neviděla. Některé myšlenky mě zaujaly natolik, abych si je napsala. Většina toho se ale v rámci knihy několikrát opakovala, takže by klidně mohla být i o polovinu kratší. A když by se vyjmuly i všechna slova "štěstí" nebo "šťastný", tak knihu skrz její tenkost téměř nevidíme. 2,5*
Tato kniha se mi líbila mnohem víc, než "Jak se zbavit starostí a začít žít". Dokonce mám z knihy vypsaných 14 A4 poznámek. Sice se občas opakoval, ale aspoň se mi to pak lépe dostalo do hlavy. Doporučuji.
2. kniha od Prattcheta a 2. zklamání!
Slátanina nesmyslů, nepochopitelné skákání od postavy k postavě, které celistvost děje narušuje a příšerné dialogy. Už nikdy víc. 1, 5*.
Čekala jsem trochu něco jiného. Čtivé to docela je. Co mi ale vadilo nejvíc, tak vstupy autora do děje. Asi je to spíš pro menší čtenáře.
Některé myšlenky v knize mi přišly přehnané. Jiné byly ale velmi poučné. Kniha se mi celkově velmi líbila a rozhodně si ji přečtu znovu, abych si myšlenky mohla vypsat. Navíc díky jedné z rad knihy najdu vždy parkovací místo snadno.
V knize se nachází spousta zajímavých myšlenek, bohužel se ale brzy začnou opakovat. Kniha je navíc psaná pro mne ne zrovna čtivým stylem, takže jsem se nakonec musela spíš nutit. Věřím, že když člověk čte pečlivě a nad myšlenkami přemýšlí, může si z knihy hodně odnést. Já osobně bych však volila jiného autora.
14. téma Čtenářské výzvy 2019 - kniha o vašem oblíbeném místě, zemi.
Pro toto téma jsem si vybrala Rok v Provenci. Ovšem po pár stránkách jsem ji musela odložit z důvodu příliš velkého množství francouzského textu. Jako záložní plán jsem si koupila Zbožňuju Paříž, protože opravdu zbožňuji Paříž. Popis knihy mě však vůbec nezaujal.
Chyba lávky! Zbožňuji Angelu Clarkovou. Většinu knihy jsem se velmi hlasitě smála. Situace byly někdy až přehnané, ale konečně jsem narazila na postavu, která je stejně nedokonalá jako já. Už se nemůžu dočkat, až si přečtu i další díly. (Včetně prvního, který jsem ještě také nečetla). 5*
Asi jsem od této knihy očekávala moc. Zklamala. 3 hrdinové, skákání časem. Většinou tak 3 stránky jednoho pohledu. Nic pro mě. Zajímavé mi to přišlo až někdy od strany 400. Konec bych vynechala, není potřeba vypisovat, co se dělo dál. Pro mne bohužel průměr.
Po 3. přečtení knihy musím komentář poupravit.
Nezajímavý přebal a naprosto nic neříkající krátký popis knihy. To byl můj první názor. Nic mě na knize nezaujalo, tak proč ji číst?!
Potom mi ji ale doporučila kamarádka, tak jsem si řekla, vlastně proč ne. A jsem ráda. Kniha se dostala do trojky nejoblíbenějších knih, které jsem kdy četla. I přesto, že už vím, jak příběh dopadne, vždy se zatajeným dechem čtu a čekám co přinese další strana.
A na závěr? Kita prostě zbožňuju. Každému bych takového Kita přála. :)
Už se nemůžu dočkat, až si knihu znovu přečtu :)
Kniha byla velice čtivá. Chvílemi se sice opakovala. Ale ve finále se mi jako celek líbila.
Chvílemi jsem se u knihy trochu zasekávala. Děj se moc nehnul. Poté se ale rozběhl a strhl mě s sebou. Dál jsem četla jedním dechem a všem, kteří milují knihy, tento příběh vřele doporučuji.
No, závěr byl naprosto neočekávaný. Je zajímavé, kolik stran se vejde do několika dní příběhu. Každopádně se mi i tato kniha líbila a jsem zvědavá na další dvě.
Původně jsem si myslela, že Indigový drak bude o draku ne o lodi. Přesto se mi kniha velice líbila a je jedna z mých nejoblíbenějších.
Když jsem knížku viděla v knihkupectví, musela jsem ji mít. Druhý díl mě nezklamal. Oproti prvnímu dílu tam bylo akce opravdu požehnaně. Některé části předvídatelné, jiné ne. Konec byl ovšem naprosto neočekávaný.
Příběh se mi neskutečně líbil. Dlouho sem se k němu odhodlávala, ale nakonec jsem ho hltala jedním dechem a za dva dny byl přečtený. A nejednou jsem se u něj zasmála.
Líbilo se mi, jak byl příběh popisován ze dvou stran.
A velice doufám v pokračování, ráda bych věděla, jak to dopadne.
Všem milovníkům fantasy literatury s dračí tématikou to můžu vřele doporučit.
Té dokonalé dvojce se už nic nevyrovná. Už nikdy si ji znovu nepřečtu poprvé. A závidím těm, kteří ano. Tento díl byl hodně o politice a odhalování přátel. Nejvíc mě bavily části, kde se Feyre s Rhysem špičkovali. Pořád nechápu chování Tamlima a obávám se, že to se už do konce série nezmění. Překvapilo mě, jak se Elain mohlo něco takového podařit a co byl vlastně kupecký princ zač. To se ale ještě asi dozvím. Slabší než první dva díly, ale 5* a jdu se pustit do rereadingu, abych si mohla knížku olepíkovat.