Tebby
komentáře u knih
Dvůr křídel a zmaru
Sarah J. Maas
Té dokonalé dvojce se už nic nevyrovná. Už nikdy si ji znovu nepřečtu poprvé. A závidím těm, kteří ano. Tento díl byl hodně o politice a odhalování přátel. Nejvíc mě bavily části, kde se Feyre s Rhysem špičkovali. Pořád nechápu chování Tamlima a obávám se, že to se už do konce série nezmění. Překvapilo mě, jak se Elain mohlo něco takového podařit a co byl vlastně kupecký princ zač. To se ale ještě asi dozvím. Slabší než první dva díly, ale 5* a jdu se pustit do rereadingu, abych si mohla knížku olepíkovat.
Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
(SPOILER) Nechápala jsem to. Opravdu jsem nechápala, proč jsou Dvory tak strašně opěvované. A proč panuje takový souboj mezi oblíbeností Rowana a Rhysanda.
No, teď už to chápu. Nemohla jsem se odtrhnout. Ale fakt jakože nemohla. Knihu mám olepíkovanou jako žádnou jinou. Na některých stránkách dokonce 4 lepíky, jen aby mi neunikla žádná myšlenka.
Neskutečně mě bavilo, jak spolu Feyre a Rhys komunikovali. To, jak jí pomáhal a jak se jí nakonec vyznal. Četla jsem to několikrát a určitě se k tomu ještě mnohokrát vrátím.
Když se dostali na Hybern, cítila jsem na sobě, jak některé věty přeskakuju, chtěla jsem vědět, jak to dopadne, bohužel ne úplně z nadšení, ale chápu, že byla potřeba rozehrát hru pro další díly. Trochu mě ale překvapilo, že ten přemýšlivý Rhys nezvážil možnost, co by se stalo, kdyby se něco pokazilo.
Tamlinovy pohnutky pořád nechápu a asi ani nepochopím. Čím dál víc se mi protiví, ale chápu, že je potřeba víc než jeden záporák.
Lucienovi do dalších dílů přeji, aby konečně přestal být podpantoflák.
#TeamRhys#: Tady jsi, hledal jsem tě. 5*****
Teorie lásky
Ali Hazelwood
(SPOILER) Tak to byla jízda od začátku do konce. Jasně, pár zádrhelů to v příběhu mělo, ale žádná knížka není perfektní. Líbila se mi chemie mezi hlavními hrdiny. U scén s babčou jsem se smála hodně nahlas. Přišlo mi zajímavé, že bylo moc brzo na polibek, ale pak se z toho vyklube taková scéna. Jen mi přišlo zvláštní, že ani jeden nevěděl, jak ten druhý vypadá, přestože pracovali na dost podobném, ne-li prolínajícím se tématu. 4,8*
Na ledě
Hannah Grace
(SPOILER) Knihu jsem si pořídila hlavně ze zvědavosti, protože se o ní poslední dobou hodně mluvilo. Příběh má něco málo přes 400 stran. Podle mého by jich klidně mohlo být tak o 60 méně. Hodně věcí se tam opakuje. Hlavně myšlenkové pochody jednotlivých postav. Na začátku to bylo docela nezáživné, pak se děj ale rozjel a hodně mě to bavilo. Občas jsem se zasmála i nahlas. Jenže mi přišlo, že posledních 100 stran ten drive postupně opadal. Autorka potřebovala ještě nějaký zkrat, ale podle mého to bylo jen zbytečné natahování. A za mě by tam klidně ani nemusely být ty poslední dvě kapitoly "za pár měsíců a za pár let". Nicméně se jedná o pohodovou oddechovku, ve které hlavní postava velice často rudne. Bylo to peprnější, ale zase ne nic hrozného. V tomto ohledu mi přišla výživnější Láska na hraně. Hodnocení 3,5* a jsem zvědavá, jaké další postavy si autorka vybere v dalších knihách. Hodně by mě zajímal pohled Henryho.
Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
(SPOILER) Musím se přiznat, že jsem z tohoto dílu nebyla tak nadšená, jako z prvního dílu Skleněného trůnu... Jelikož se jedná o jednu z nejvíce virálních knih v tomto tématu, měla jsem od knihy přehnaná očekávání. Do půlky knihy jsem více méně netušila, oč jde, protože všichni byli hrozně záhadní... Pak se ale stane pár věcí a ona najednou hrozně ví... Luciena jsem si hodně oblíbila. O Tamlinovi stále nevím, co si myslet. Ale jsem hodně zvědavá, jak se vyvine dál pouto mezi Feyre a Rhysandem. Hodnocení určitě časem budu měnit... Ale pro tuto chvíli 4* pro ten pomalejší start.
Pozdrav z Itálie
Jules Wake (p)
(SPOILER) Tak to byla jízda. Doslova. Četla jsem na dovolené v Itálii, hned po přečtení Vily v Itálii. Byť mám Romantické útěky ráda, tohle mělo prostě spád a chemie mezi hlavní dvojicí byla uvěřitelná. Trochu mi vadilo, jak se snažila udělat autorka z hrdinky chudinku, která se ani neumí obléct... Ale chápu, že aby byl přerod kompletní, muselo to být se vším všudy. A pak taky to, že jezdili ve stříbrném Ferrari, ale na obálce je červené. Byť se jedná o knihu s pozdravy z Itálie, tak mi přišlo, že o samotné Itálii nebo jejím prostředí tam moc nepadlo. Kniha ale měla spád a proto dávám 4*.
Vila v Itálii
Julie Caplin
(SPOILER) Vilu v Itálii jsem si schválně nechala na dovolenou v Itálii, protože z Nizozemí se něco těžko hledá a knihu z Kréty doma nemám, aby mi hezky padla do výzvy. Musím se přiznat, že přestože jsem měla spoustu času, měla jsem také docela problémy se do knihy začíst. Chápu, že citrony budou asi pro oblast Positana důležité, ale trochu mi lezlo krkem, jak moc je autorka zmiňovala... Třeba i to, že někdo voněl citrusy. Existuje přece tolik úžasných voňavek, tak proč zrovna citrusy v citrusovém ráji? Taky jsem měla docela problém představit si, jak asi vypadá práce textilní výtvarnice a mrzelo mě, že autorka víc neprobrala i Raphovu práci v investicích. Taky by mě zajímalo, jak se Lie povedlo stát se královnou ve svém oboru... Jaká k tomu vedla cesta. Lia se taky hodně pozvala s tím, kdo je vlastní a kdo nevlastní. Na můj vkus až zbytečně moc. Líbilo se mi oslovení Kníže temnoty. V knížce byly dva zvraty namísto jednoho, což bylo osvěžení. Protože druhý ze dvou se více méně v každé z knih série opakuje. Všechny scenérie byly zase hezky vykreslené a nemohla chybět ani hromada jídla. Čekala jsem, kdo bude asi hlavní hrdinkou v dalším dílu... Říkala jsem si, jestli třeba Jane jako letuška, ale ta tam byla zmíněná jen jednou nebo Stacey, která se pak taky objevila na scéně. Nakonec to bude o Leovi, který se vydává do Prahy na stáž. Na to jsem fakt zvědavá. Autorka to vůbec nebude mít lehké, vzhledem k tomu, jak moc velkou fanouškovskou základnu u nás má. Nicméně jde o opravdu úžasného člověka, se kterým jsem se mohla na autogramiádě této knihy potkat a přestože se jí lidé ptají, kdy napíše "pořádnou" knihu, já se už nemůžu dočkat, jaký nový příběh z jejího pera vyplyne. Mimochodem, jak se ze světlých téměř bílých vlasů v knize stanou karamelové vlasy v anotaci? 4*
Tajemství domu Thornů
Margaret Rogerson
(SPOILER) Krátká novelka jako pokračování knihy. Nemám k ní moc vytknout, je to prostě fan servis. Snad jen, že Elizabeth chtěla každou chvíli Nathaniela políbit, ale neudělala to, přestože jemu by to určitě nevadilo. A pak taky jejich zásnuby byly poněkud neromantické. Nicméně Silas je prostě božan.
Kouzla rodu Thornů
Margaret Rogerson
(SPOILER) Do knihy jsem se ze začátku nemohla začíst, jak se ale Elizabeth vydala do hlavního města, nabralo to grády a už jsem příběh více méně přečetla jedním dechem. Bylo tam hodně momentů, u kterých jsem si říkala, že co je to za blbost a vlastně mi to nedává smysl ani doteď. Čaroděj, aby mohl kouzlit, potřebuje svého démona? Když se poškodí grimoár, změní se ve zlotvora, nicméně v závěrečné bitvě grimoáry útočily o život, ale žádný zlotvor se z nich nestal. Na to, že byl Archon král démonů, tak měl svatou trpělivost a počkal, než se Elizabeth vykecá nebo někam doběhne. Silas měl umřít, ale vlastně neumřel. Kde byli všichni strážci během závěrečné bitvy a kde byli všichni čarodějové z Kolégia. Jak to, že na všechno byli jen ti tři? Přestože nebyla Elizabeth vytrénovaným zabijákem, tak úplně na pohodu odrážela šotky. Samotná bitva mě moc nebavila, její popis mě prostě nedokázal vtáhnout a epilog tomu nasadil korunu nudy. Nicméně příběh jako celek hezky plyne a Nathaniel je vykreslen opravdu hezky. 4* a jdu se pustit do novely.
Hotel Zapomnění
Gerard Way
Ze všech tří dílů mě bavil nejmíň. Nějak jsem se do děje nedokázala dostat. V celé sérii mi hodně vadilo, jak scény skákaly mezi jednotlivými hrdiny a jak občas dělali naprosto nesmyslné věci. Celkový koncept knihy pak sám o sobě taky smysl nedával. Co už, komiksy prostě nejsou pro mě, ale už jen kvůli Gerardovi jsem je musela mít.
Dallas
Gerard Way
(SPOILER) Další chaotický díl a jeho hrdinové. Vůbec jsem nepochopila část s mumií. Taky jsem nechápala jestli je teda smrt Kennedyho dobrá nebo ne. Snaží se odvrátit apokalypsu, ale ta stejně jako v prvním díle stejně přijde. A je hodně zvláštní, že mohou být hrdinové střeleni do hlavy, aniž by jim to cokoliv udělalo.
Apokalyptická suita
Gerard Way
Komiks jsem si pořídila hlavně proto, že miluju MCR, nicméně mi příběh vůbec nedával smysl. Od prvního dílu bych čekala, že tam bude mnohem víc vysvětleno, co je to za hrdiny. Bohužel celý komiks skáče od jednoho ke druhému a často pak vůbec nechápu, o co jde. Kresby se mi ale líbí. Dost mi pomohlo kouknout na seriál, kde je mnohem víc detailů. Knížku si v knihovně ponechám a uvidím za pár let, jak s ní naložím.
Miluji tě, Jasone Thorne
Ella Maise
(SPOILER) No, tak to byla jízda! Knížku jsem si pořídila jako jednu z devíti, když jsem se nechala strhnout jednou akcí... Knížka, o které jsem vídala recenze všude okolo, jen za 99? No neber to! Chtěla jsem si ji zařadit až někam na konec seznamu To-Do, který je 5 let dlouhý, ale nakonec jsem po ní sáhla hned a vyplatilo se. Je to vtipné milé čtení, od kterého jsem se nemohla odtrhnout a za dvě odpoledne jsem ji měla přelouskanou. Příběh se samozřejmě neobešel bez klasických klišé, ale musím říct, že mi tu ani nepřekážely. Líbilo se mi, že umírněná Olive k sobě měla střelenou Lucy. Už dopředu se mi podařilo vyspoilovat, že bude na konci nějaká zápletka, tak jsem si říkala, co asi přijde. Nakonec to ale nebylo nic tak wow a příběh se po pár stránkách doklepal do konce. Hodně mi to připomíná Hlavu plnou lásky. 4,5*
Harry Potter a Tajemná komnata
J. K. Rowling (p)
(SPOILER) Slabší než první a třetí díl, ale pořád skvělý. Kdyby tam nebyl Aragog, vůbec by mi to nevadilo. Líbilo se mi, že je oproti filmu v knížce Protiva, Nickova oslava a mnohem víc dalších detailů.
Čekání na kocoura
Michaela Klevisová
Knihu jsem si vybrala skrz čtenářskou výzvu. Čte se to dobře, jsou tam lepší i horší příběhy. Některé by si zasloužily více prostoru, jiné ho mají zbytečně moc. Autorka se skrz příběhy snaží předávat životní moudra, no nevím, zda si já některé odnesu... Snad jen možná to, že není hloupé ani trapné nikam nespěchat. Znovu se už ke knize asi vracet nebudu. Větší radost udělá nějakému kočkaři, to já bohužel nejsem. Lepší průměr, 3,5*.
Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih
Matthew Perry
(SPOILER) Poslechnuto jako audio. Když jsem do knihy šla, měla jsem trošku jiná očekávání. Myslela jsem, že se víc rozepíše o své práci, nakonec ale byla většina knihy o jeho vnitřních démonech, což není špatně. To, že měl Matt problémy jsem věděla, každý milovník přátel si musel všimnout, jak se v průběhu let měnil... Jen jsem myslela, že získal problém až kvůli slávě a ne v tak mladém věku.
Hodně věcí se v knize opakovalo, protože se mu prostě střídala období závislosti a odvykání. Nevím, jak dlouho bych tuto výpověď, o tom, že peníze a sláva nejsou všechno, louskala, pokud bych ji četla v papírové verzi, přestože bylo fajn nahlédnout pod pokličku něčího života. Nechávám proto hodnocení neutrální.
Vinice ve Francii
Julie Caplin
(SPOILER) Pořád je to Caplinová, ale tenhle díl byl prostě slabší. Bohužel mi Hattie nesedla už když se objevila v předchozím díle. Nečekala jsem, že hlavního mužského odpálí hned na druhé stránce.
Dost mi vadilo, jak byli oba hrozně nerozhodní. Chvíli spolu chtěli být, aby o stránku později zase chtěli přibrzdit. Nejdřív házela autorka hlavní postavě klacky pod nohy, ale pak šlo najednou všechno růžovoučce. To, že se nakonec na scéně objeví Chris a Luc bude nešťastný bylo jasné už od začátku. Je taky sranda, že byl Luc popsaný jako vytesaný týpek, který rád chodí do posilovny, přestože se v knížce ani jednou nedozvíme, že tam opravdu alespoň jednou šel...
Na druhou stranu to ale autorka vyvážila svým úžasně čtivým stylem psaní, krásnými popisy míst a spoustou jídla... Jsem zvědavá, o čem bude další díl. A jen tak btw, u tohoto dílu jsem si začala říkat, že si musím sepsat, kdo se vyskytoval ve které knize, protože v tom začínám mít řádný guláš. 3* a za mě podobná kvalita jako Čajovna.
Dračí oko
Dugald Steer
Pohodové čtení pro mládež. Knihu mám doma už dost let, ale až teď jsem se k ní dostala. Překvapil mě font, který na čtení není zrovna příjemný, nakonec jsem si ale zvykla a nerušilo mě to. Být cílovka, baví mě to o dost víc, hlavními postavami jsou totiž děti, pro které je i kniha určená. Snad ji budu moct časem předat nějakému nadšenému drakologovi.
Murtagh
Christopher Paolini
(SPOILER) Ach jo, tak tohle bude letos ZKLAMÁNÍ ROKU. Odkaz dračích jezdců je moje nejoblíbenější série, proto jsem netrpělivě čekala, až se mi kniha dostane do rukou a objednávala jsem si ji už v předprodeji. Jen co dorazila, pustila jsem se do ní, ale ach jo! Jsou to dva měsíce od chvíle, co jsem se do ní ponořila a jen díky tomu, že jsem si ji od půlky knihy zaplatila jako audio, jsem ji byla schopná dočíst. Bylo sice hrozně fajn vrátit se zpátky do Alagaësie, ale přišlo mi to strašně nemastné neslané. Přistihla jsem se i u toho, jak mi myšlenky běhaly někam úplně jinam a přála jsem si, ať už mám dočteno. Přišlo mi nepravděpodobné, že by se někdo takhle dlouho někde takhle skrýval, aniž by o tom byla nějaká pořádná zmínka v předchozích dílech. Připadalo mi to, jako by se autor snažil vpasovat události do toho, co už bylo řečeno v Odkazu a úplně překopat význam všeho. Až se pustím do znovučtení Odkazu, tak tuhle knihu z toho určitě vynechám. Taková škoda.
Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová
Tahle kniha je ve svém žánru zvučným jménem. Měla jsem ale poněkud jiná očekávání. Myslím si, že to bylo i dost způsobené názvem knihy a její obálkou - vůbec totiž k obsahu knihy nesedí. Když začínají restrikce, Viole je už 15-16 let, do koncentráku se dostává až jako 22 letá. Ze začátku se hodně rozpovídala o svém mládí a první lásce. Jelikož jsem četla už několik knih na tohle téma, viděla různé dokumenty a filmy, tak většina knihy mě vlastně vůbec nepřekvapila. Nejvíc na mě dolehly dvě kapitoly, kde mluví o Dunaji a kde měla rozhovor se zdravotní sestřičkou, která u Mengeleho sloužila. Ostatní kapitoly se více méně od ostatních knih moc nelišily. Popisovaly prostě ty hrůzy, které se tam děly. Vzhledem k názvu knihy mě ale vlastně nejvíc překvapilo to, že většina těch nejhrůznějších zážitků měla Viola jen zprostředkovaně. Hodně by mě zajímala kniha vyprávěná z pohledu Gizi. Příběh byl čtivý, ale překvapivě ve mě nezanechal takové emoce, jaké jsem čekala, že zanechá. Možná to fakt bylo tím, kolik jsem toho na toto téma už vstřebala. Knihu asi už znovu číst nepotřebuji. 4*
