Tebby komentáře u knih
Knížku jsem si vybrala skrz čtenářskou výzvu. V průběhu četby jsem zjistila, že její zpracované vydání mám již na svém To-Do watch listu... V průběhu celé knihy mi trochu vadilo, kolik pohledů se tam střídá, na druhou stranu bylo zajímavé sledovat, jaký na to má každá názor a co kdo považuje za důležité. Hodně mě bavilo zdůvodnění přítomnosti Soudce. A konec byl samozřejmě naprosto nečekaný.
U druhého dílu jsem dlouho zvažovala, jak jej ohodnotit. Dost mě tam nebavily ty intriky, na druhou stranu se člověk dozvěděl spoustu nových věcí a dovysvětlily se některé nejasnosti z prvního dílu. Ve chvíli, kdy Chaol konečně překročil hranici jsem se zaradovala. Bylo to ale bohužel až moc krásné a tak jsem udělala tu hloupost, že jsem šla na web a hledala o něm informace, takže jsem si některé věci vyspoilovala. I tak se už ale těším na další díl. 5*
(SPOILER) Tak já tedy vykopnu první hodnocení a rovnou i s několika spoilery.
Líbilo se mi, jak příběh plynule postupoval. Kapitoly jsou krátké a výstižné. Střídání pohledu příběhu také hodně pomáhá. Moc jsem teda nepochopila ten spoiler se Saskií hned v anotaci. Myslím, že by bylo lepší, kdyby se o tom vůbec nepsalo. Ten příběh o zradě tam taky není úplně podchycený, spíš komentář mezi řečí.
Do příběhu jsem se pustila z důvodu, že mě zajímalo, jak to vlastně vypadalo v Nizozemí, neboť dosud jsem četla jen příběhy z Česka nebo Polska.
Dynamika mezi Theem (mou oblíbenou postavou) a Fransem hezky fungovala. A stal se z toho vcelku milý příběh o přátelství během těžkých časů.
Co mě ale zklamalo, bylo zjištění že se jedná o, jak i sama autorka napsala: ...abych tak dodala realismus tomuto v podstatě fiktivnímu příběhu... Příběh je vlastně vykořistění jiného (skutečného) příběhu + informací získaných při návštěvě muzea v samotném táboře. Škoda, myslela jsem, že to bude příběh založený na vyprávění někoho, kdo tam byl.
*Po dvou měsících o knize stále přemýšlím a musím srazit hodnocení. S přihlédnutím ke kategorii, ke které se kniha řadí, by nebyly 4* fér, vzhledem k tomu, že nejde o skutečný příběh. Proto upravuji na 3*
Očividně nejsem pravý muž. Do knihy jsem se pustila proto, že jsem si říkala, že by mi mohla vnést trochu světla do přítelova myšlení. Jen díky audio knize jsem se dostala až k 16. kapitole, ale i tak jsem si celou dobu říkala, co je to za snůšku blábolů. Tohle fakt nee.
Lepší než jeho původní já. Je jasné, že mě v knize budou štvát ty stejné věci, které mě štvaly i ve Svobodě. Je to ale opět vtipnější a čtivější než z pohledu Anny. Kdyby se z knihy oddělaly všechny hluboké nádechy a "ach", byla by kniha o poznání kratší. Lepší průměr, prvnímu dílu se ale nevyrovná. 3*
Je to fajn knížka se spoustou myšlenek, ale bohužel mi nesedla její forma. Je to podávané jako příběh a nezlobte se na mě, ale dost pochybuju, že člověk, byť sebenamotivovanější, by si zapamatoval všechna moudra za jedinou noc, aniž by si napsal jedinou poznámku. Podobnou tématiku má i Muž, který chtěl být šťastný a ta mi teda sedla o mnoho lépe.
Jsem zvyklá si psát během čtení/poslechu rozvojových knih poznámky, a u této jsem si napsala "jen" 6 stran, i přes to, že běžně mívám dvojnásob nebo i trojnásob. Asi to není špatná knížka, když s tím člověk začíná, ale pokud už toho má přečteného více, zařadí se bohužel spíš k průměru.
Knížku jsem četla v angličtině a musím přiznat, že to nebylo úplně nejlehčí čtení. Překladač byl mým věrným přítelem po celou tu dobu. Děj jsem znala ještě ze základky, kdy jsme se o knize učili a četli si úryvky, takže bylo fajn se k příběhu zase vrátit. 4*
(SPOILER) Safra, nějak se nemůžu rozhodnout, co si o této knize myslet. První třetina mě neskutečně bavila. Pak se to zaseklo a docela dlouho se opakovaly stále stejné motivy. Po celou dobu knihy doufáte, že to dopadne jedním směrem, ale přitom někde v hloubi duše pláčete, protože už dopředu víte, že to dopadne tím směrem opačným.
Jáchyma jsem si vyloženě oblíbila a i Elena byla mojí oblíbenou. Tadeáš, no, nevím. A Danny? Ten si mě získal ve chvíli, kdy uviděla Elena jeho tetování. A nevím, zda jsem to nepochopila nebo autorka udělala chybu, ale na začátku se Elena Tadeáše zeptala na počet tetování. Řekl 3, ale ona pak byla překvapená, že má tetování.
Začátek knihy pro mě byl jako vzpomínková tour na svoji střední, kdy jsem sama maturovala z biologie, chemie a češtiny. Jelikož jsem ale ve vztahu už od základní školy, tak mi emoce, které se v knize prolínaly moc blízké nebyly.
Možná kdyby mi bylo o několik let méně, hodnotila bych knihu jinak. Ale krátce po dočtení nemůžu dát víc než 3,49*. Určitě bych ale byla ráda za pokračování. Konec zůstal dost otevřený a mě by zajímalo, jak to bylo dál.
(SPOILER) Půlku knihy jsem si říkala, jaká blbost to vlastně je. Ano, nápad je to nepopiratelně zajímavý, ale dle mého hodně nešťastně uchopený. Autorka se snažila z hlavní postavy udělat hrdinku zmítanou obrovskou nepřízní osudu. Na moje poměry až moc. Nebyla snad stránka, kde by se někdo aspoň jednou nějak neušklíbl. Navíc Vasilisa byla neskutečně naivní. Ano, ve 13ti letech člověk nemá moc rozumu, ale věřit lidem, kterým už několikrát skočila na špek, no nevím... Taky moc nevěřím tomu náhlému obratu Feše. Na to, že se jedná o první díl, který by nás měl vtáhnout do nového světa, tak všichni vysvětlovali okolnosti strašně neradi nebo jen polovičatě. Chápu, je potřeba zachovat něco i na další díly. Pro mě to ale bohužel znamená, že už první kniha mě otrávila a do dalších se pouštět nebudu. Navíc jsem se po celou dobu knihy nemohla přenést přes jméno Vasilisa. Škoda.
Anna Elliotová se zaručeně stala mojí druhou nejoblíbenější knihou od Austenové. Ze začátku jsem měla trochu nepořádek v postavách, jelikož se nejčastěji používala jen příjmení, ale brzy mě děj vtáhl a už nepustil. Líbilo se mi i střídání destinací. Elizabeth bych nejradši dala pěstí. Jsou teď 3 ráno a já musím vymyslet, co budu číst dál. 4,5*
Já se bohužel k příznivcům této knihy nezařadím. Většinu doby jsem si říkala, že autor knihu napsal pod nějakým vlivem... Byly tam vtipné momenty, ale taky dost takových, do kterých jsem se musela nutit. Z komentářů jsem zjistila, že existuje i filmové zpracování, tak na něj mrknu a třeba mi to vnese trochu světla do příběhu... Hodnocení tedy neutrální, 3*.
Tohle mi bohužel vůbec nesedlo. Knížku jsem si vybrala do výzvy, ale většinu času jsem u ní protrpěla. Myšlenky si často protiřečily, někdy dokonce v jedné větě. Zhruba po první třetině se věci také začaly hodně opakovat a nakonec to vyústilo v myšmaš úplně všeho. Škoda, asi to holt nedokážu ocenit.
Po delším čase, kdy se mi kniha rozležela, upravuji hodnocení na 1*.
(SPOILER) Tento díl jsem měla vždy z celé série nejraději. Viděla jsem nejdřív film, ale chtěla jsem zažít i ten originál. Musím říct, že pro mě bylo zajímavé pozorovat ty rozdíly v ději. Určitě jsem se tu dozvěděla mnohem víc informací. A Sirius je prostě můj oblíbenec. I kdyby nebylo toho psa. Nejde jinak než 5*
(SPOILER) Ach jo, větší kravinu jsem dlouho nečetla. Přečetla jsem ji na doporučení od mamky do výzvy. Nebýt tak krátká, ani ji nedočtu. Hlavní "hrdinka" byla rozmazlená, sobecká, žárlivá, závistivá, drzá holka, která navíc lhala a kradla. Nebyla snad stránka, kde si na něco nebo někoho nestěžovala nebo minimálně někomu drze neodsekla. Tohle už znova fakt ne. Vůbec nechápu, jak tu může být tak vysoké hodnocení a ke všemu to mít i filmové zpracování. 1* s hodně odřenýma ušima.
No, tak to bylo něco! Massovou jsem dostala doporučenou z více zdrojů a jsem ráda, že jsem tyto rady poslechla. Četla jsem jedním dechem. Některé části mi moc nedávaly smysl, ale předpokládám, že budou dovysvětleny v dalších knihách. Nebýt toho, že musím chodit do práce, měla bych ji přečtenou mnohem dřív. Líbilo se mi prostředí i postavy. A dlouho jsem přemýšlela, zda mám radši Chaola nebo Doriana. Jsem zvědavá, kam to dál povede! 5*
Na knížku jsem narazila díky čtenářské výzvě. Podle anotace jsem předpokládala, že se bude odvíjet příběh úplně jiným směrem. Líbily se mi chvilky strávené na Literární lékárně, popis i vývoj postav. Místy mi některé pasáže nedávaly moc smysl, ale nakonec hezky zapadly do skládačky. Knížka hezky plynula, ale po celou dobu jsem měla pocit, že tomu něco chybí, nějaké završení té naservírované chuti. Takže nakonec dávám 4*. Rozhodně ale stojí za přečtení.
Kniha vybraná skrz čtenářskou výzvu, která mě i nadále přivádí k zajímavým titulům, jako je Oidipus - i navzdory svému stáří je jeho příběh stále aktuální.
(SPOILER) Tak mám právě přesně po měsíci knihu dočtenou. Byly momenty, kdy mě příběh chytil a v kuse jsem přečetla x stránek, ale byly také chvilky, kdy jsem ji otevřela, přečetla dvě stránky a vzhledem k obsahu ji zase zahodila.
Plusové body: příběh je docela čtivý, Michael, Filip, Charlik, Othar, Breta, les, hezky popsaní berbeři a jejich tradice
Mínusové body: protivná hlavní postava, 8 let - jako vážně?, nepovedená napodobenina Eragona, většinu času mi k ní napadalo přirovnání "rambo v sukni", moc se mi nezdá, že by dokázala porazit tolik dospělých, jedna kapitola trvající snad 170 stan a na ni navazující kapitola se 2 stránkami, neskutečné množství chyb, v 8 letech prohlásila, že si energii ukládá už léta, "...o pár nezajímavých let později"
Celkově hodnotím příběh průměrně. Knihu jsem si pořizovala ve svých "teen" letech. Pokud bych se do ní pustila dřív, udělala bych lépe. Nicméně je příběh vcelku čtivý a jsem zvědavá na to, jestli bude autorka dál vykrádat Eragona a nebo se pustí novým směrem. Takže sérii dávám ještě šanci a pustím se do dalšího dílu. 3*
Kniha mého dětství, ještě z dob Pony Clubu. Vrátila jsem se k ní skrz čtenářskou výzvu. Příběh hezky plyne a tématika koní je taky supr.
Teď s odstupem času vidím, jak je příběh naivní. Nicméně to nemění nic na faktu, že v době, kdy jsem byla cílovka, patřila k mým oblíbeným. 4*
Krátké a čtivé. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byl příběh víc rozvinutý. Bylo tam pár pasáží, které mi moc smysl nedávaly, takže 4*.