Tejuš
komentáře u knih
Noční cirkus
Erin Morgenstern
Naprosto skvělý pohádkový příběh, který mě ani tak nenadchl dějem, jako celkovou atmosférou, která z knihy dýchá. Jako bych v cirkuse celou dobu žila s nimi, každý okamžik jsem trávila s hlavními hrdiny. Moc se mi líbil konec (kam se dostala mladá dvojice), který podle mě knize dal další rozměr. Naprosto chápu, proč jsem ji našla v seznamu 100 knih, které musíte přečíst, než zemřete - nacházím tam jeden skvost vedle druhého.
Na vine sú hviezdy
John Green
Kolem knihy je takové nadšení, že jsem neodolala a pořídila si ji. Bohužel jsem si ověřila, že bestsellery už kupovat nebudu, jelikož mě často zklamou. Příběh je určitě dojemný, silný a krásný - a celkově ta atmosféra, která z něho dýchala, se mi moc líbila, ale nebyla jsem z ní nijak "odvázaná", jako často vidím ve svém okolí. Snad je to tím, že mi připomínal Nebe nezná vyvolených od Remarqua (a s tím se to srovnávat nedá).
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
Knihu si chci přečíst někdy znovu. Je to sice už několik let, co jsem ji četla, ale bohužel mě vůbec nechytla a neviděla jsem v ní to, co někteří ostatní, a tak jsem zvědavá, jestli jako starší budu mít jiný názor.
Jak nedočíst Viewegha
Jan Váchal
Pro mě opravdu nepovedená kniha, která příběhem nezaujala naprosto vůbec a literárním výkonem jakbysmet - říkala jsem si, že takhle bych to snad napsala i sama..
Hemingwayové: Skrytá tvář jedné rodiny
John Hemingway
Čtivě a zajímavě napsaná kniha zase z jiného pohledu na rod Hemingwayů. Souhlasím s komentářem @Firefox4 - zde jde více o informace, které se čtenář dozví. Nicméně kniha se čte dobře a rychle.
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
Od knihy jsem čekala asi něco trochu jiného, než nakonec nabídla. Nicméně i přes to jsem si teď pořídila druhý díl - ta kniha je sama o sobě zajímavá. Na začátku jsem byla zvědavá a líbil se mi nápad a příběh vycházející ze starých fotografií, ale postupně příběh upadal a ztrácel na zajímavosti... Ale i tak jsem zvědavá, jak to bude pokračovat a dávám jí šanci.
Schola alternativa
Natálie Kocábová
Bohužel jsem asi nepochopila, co tím autorka chtěla říct, nebo co v knize hledat. Některé pasáže mě zaujaly, pamatuji si je po letech dodnes, ale stále jsem se při čtení sama sebe ptala, co to má být...Rozhodně ve mě kniha probudila spoustu otázek, ale bohužel ne nad myšlenkami v knize vetkanými (já jich tam bohužel moc neobjevila), ale nad tím, co ten příběh vůbec znamená ?!
Růže pro Algernon
Daniel Keyes
Silný příběh, který čtenáře vtáhne a vy s hlavním hrdinou prožíváte všechno, co se mu děje. Neobvyklé. Jedinečné. Skvěle napsané.
Nekonečná, téměř průzračná modř
Rjú Murakami
Souhlasím s ostatními komentáři v tom, že mě příběh dokázal vtáhnout tak, že jsem si připadala, že jsem tam s nimi a všemu tam přihlížím. Chápu autorovo ocenění za jeho výkon, ale téma mi není blízké a kniha se mi prostě celkově vůbec nelíbila. Je pravda, že ve mě něco zanechala, protože si ještě dnes po několika letech, co jsem ji četla, vybavuji některé scény, ale rozhodně ne v tom smyslu, že bych knihu otevřela a ty scény si přečetla znovu. Na mě asi až příliš vulgární a drsné, ačkoli knih s drogovou tématikou jsem se zálibou přečetla desítky.
My děti ze stanice ZOO
Christiane F. (p)
Knihu jsem četla několikrát, hlavně na gymplu, kdy jsem knížkami s drogovou tématikou žila a tuhle společně s Mementem od Radka Johna pokládám za nejzákladnější, které mě nejvíce oslovily (Milion malých stříků a Můj přítel Leonard také stály zato, ale nejoblíbenější nejsou).
Příběh mladé Christiany, která spadne do drog tak snadno a tak rychle se čte na jeden zátah. Nejspíš protože se jedná o autobiografii, nemám co více dodat, její osud zná dnes už skoro každý. Snad jen podotknu svůj obdiv nad tím, jak podrobně vše zpětně vypráví.
Můj strýček Oswald
Roald Dahl
Dahl je podle mě mistr na vymýšlení nejrůznějších a nejkurióznějších příběhů, což jsem zjistila už v Příbězích nečekaných konců 1 i 2. Ale když jsem četla tuhle knihu, nemohla jsem uvěřit tomu, co všechno se ještě dá vymyslet. Ačkoli když jsem o knize někomu vyprávěla, klepali si občas trochu na čelo, co je to za příběh, ale o tom to asi je - rozhodně to člověku utkví v paměti. Nicméně já jsem se při čtení bavila, sem tam i zasmála, ale znovu si ji už nejspíš nepřečtu.
Marta v roce vetřelce
Petra Soukupová
Styl psaní Petry je nezaměnitelný, u první její knížky mi chvilku trvalo, než jsem si na něj zvykla, ale pak se to čte samo. Příběh těhotné Marty se starším mužem jsem zhtla na dovolené snad během jednoho či dvou dnů a kresby, které příběh doprovázejí (např. nákres bytu) jen vtahují více do děje, ačkoli příběh dostatečně vtahuje sám o sobě.
Malé ženy (skrátené vydanie)
Louisa May Alcott
Malé ženy mě opravdu bavily, vzpomínám si, jak jsem je četla v každé volné chvíli a nebyla jsem schopná se od nich odtrhnout, ačkoli zpětně přemýšlím, čím to bylo. Samozřejmě faktem, že je kniha psaná čtivě, mile, nenuceně, také tím, že příběh byl zajímavý, hned mě to vtáhlo do děje a prožívala jsem osudy dívek společně s nimi. Knihu jsem četla už před dvěma lety, ale dodnes si pamatuju, jak jsem měla ráda Jo a fandila jsem mladému páru, bohužel už si nepamatuji jména..
Není přání jako přání
Alexandra Potter
Za mě by kniha dostala jen jednu hvězdičku, nicméně pro ty, kteří podobnou literaturu čtou rádi, je to napsané hezky a čte se to samo, takže dávám hvězdičku navíc. Pro mě oddechová kniha, u které je bohužel od samého začátku jasné, jak skončí, což je za mě obrovské mínus, mám ráda alespoň trochu překvapivé konce v lepším případě, nebo alespoň ne od začátku jasný závěr. Nicméně uznávám, že to u těchto románů bývá zvykem.