teramacek
komentáře u knih
Vyhořet může každý
Aleš Cibulka
Jsem naprosto nekritická fanynka pana Honzáka, tudíž nemůžete čekat, že by se mi jeho kniha nelíbila. Ale! Tuhle s ním napsali i jiné lidé a tady pozor, protože třeba pan Cibulka má pro mě naživo (a "nahlásit") tolik energie až je mi nepříjemné, tady se mi jeho příspěvek vyloženě líbil. Rozhodně je fajn se pozastavit a podívat se na to, jestli žijeme tak, aby nás život bavil, naplňoval, ale nevysával. Poznat ten moment. Mít se rádi. Jednoduchý, co? :)
Noční vlak do Lisabonu
Pascal Mercier (p)
Tuhle knížku miluju. Dočetla jsem ji před pár minutami, podruhé v životě - už tím je (pro mě) výjimečná, protože do opakovaného čtení se mi chce málokdy. Znovu jsem si vzpomněla, jak silně ke mně kdysi kniha promluvila a zase se to všechno vrátilo, s novou silou, asi že jsem už stará :) Co o ní napsat, jak ji přiblížit... Myslím, že každý v ní vlastně najde něco jiného. Pro mě je o tom, že život je neuvěřitelně pestrý a může Vás překvapit, i když si myslíte, že ho znáte a že překvapení nepotřebujete. Že nejsou pro Vás. O tom, že lidi nejsou vždy takoví, jakými se zdají a že stojí za to zkoumat jejich slova, jejich činy, důvody proč je dělají. O tom, že nikdy není pozdě poznat sám sebe. Ale je tam toho stokrát víc. Čistá nádhera.
Oheň a hněv
Michael Wolff
Sice jsem teprve v půlce, stát se ještě může ledacos, ale už teď můžu napsat, že se mi tak knížka fakt líbí, protože jsem se dlouho tak nezasmála. Teda takhle: Ono je to vlastně strašně smutný, že taková obskurní figurka stojí v čele tak velkého státu, co dělá, říká a jak se chová, ale celý je to tak neuvěřitelný... ten člověk a všichni kolem něj žijí a živí svůj vlastní sitcom! :D
Třináctý stupeň blaženosti
Robert Tabus
V době, kdy byla kniha napsaná, jsem ještě nebyla na světě, a spousta z reálií na mě díky tomu působila až trochu surreálně. Asi za to mohl i takový staromilský (nevím, jaké jiné slovo použít) styl psaní. Rozhodně ale samotné téma knihy je náročné a poměrně tíživé. Když se člověk podívá kolem, čímž myslím celou naši republiku, nás, národ alkoholiků, je mu z toho až trochu úzko. Teda mu - spíš mi...
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Tohle bude asi malinko marná recenze, ale co už :) Knížka se mi líbila od začátku do konce. Vůbec mi nevadilo přeskakování mezi osudy lidí, vzpomínání, přemýšlení postav... naopak. Asi díky (!?!) tomu, že jsem sama člověk patřící nějaké té úzkosti, měla jsem pro většinu postav, ať už v menší či větší míře, pochopení a vlastně každý mi byl ve finále něčím sympatický, a to dost. Asi to není z celosvětového hlediska nijak revoluční kniha, mě se ale dotkla sice nenápadně a něžně, ale přesto hluboko. Těžko to popisovat... to se musí přečíst :)
Přehodnocení nevěry - kniha pro každého, kdo někdy miloval
Esther Perel
Knížka se mi líbila. Moc. Příběhy z praxe i názory paní doktorky, byť někomu můžou připadat možná příliš volnomyšlenkářské. Ale doba se prostě mění, vztahy a způsoby jakými můžou fungovat, ze kterých by mojí babičce údivem poklesla čelist, už zas tolik nešokují. Mně to přijde v pořádku. Život prostě... :)
Tak šel můj život
Jane Fonda
Ta knížka je moc dobrá. A přesto, že mi na Jane Fondové něco vadí, je mi něčím nepříjemná, takovou zvláštní urputností, umíněností, těžko to pojmenovat jedním slovem, její život, volby a názory jsou rozhodně setsakra zajímavé. Knížku jsem začala číst na základě totální a fatální adorace seriálu Grace a Frankie, a nelitovala jsem ani chvíli a ani stránku :) Asi s ní není lehké žít, ale zas si člověk nemůže stěžovat, že by to byla nuda :)
Vztahy a mýty
Jan Vojtko
Honza Vojtko je velký sympaťák, navíc profík a to, jak pěkně, uvolněně píše, je už "jen" takový bonus. Knížku jsem přečetla za jeden den a zase jsem se o sobě naučila trochu něco víc. Teda doufám :)
Dokonalé stopy
Helen Fields
Na detektivku velmi slušný, už jsem si koupila druhý díl. Chris Carter je samozřejmě Chris Carter, ale i tohle má velmi povedený příběh, atmosféru, graduje to... Nemůžu si stěžovat.
Platforma
Michel Houellebecq
Úplně jednoduše: Mně se to líbilo. Včetně všech sexuálních popisů, včetně všech odosobněných faktických informací, nějak to tam prostě všechno sedlo. Ve finále je to (překvapivě) velká romantika. A hlavně teda skvělá knížka.
Podivné počasí v Tokiu
Hiromi Kawakami
Prostě mě to nechytlo. A teď si asi po půl roce, kdy to mám v sekci Právě čtené, říkám, že je na čase to přesunout. Někam dozadu do knihovny. Nebo do bazaru.
Můj příběh
Michelle Obama
Přiznávám, že politika není můj koníček a o Obamových jsem toho moc nevěděla. On mi vždycky přišel nějak sympatičtější, uvolněnější než ona, ale že bych k jednomu nebo druhému cítila velké sympatie, ať pozitivní nebo negativní, to úplně říct nemůžu. Přesto jsem na tuhle knížku byla moc zvědavá, říkala jsem si, že by to mohl být zajímavý příběh... A když to shrnu: Vono jo :) Myslím, že největší síla a hodnota té knihy je v tom, že jí zjevně psali fakt skvělí spisovatelé. Věřím, že paní Obamová není marná autorka, ale za takovouhle knihou prostě musí stát spousta extrémně šikovných a nadaných lidí. Čtení jsem si fakt užila, mnohokrát slzela a ztěžka polykala, protože je to tak lidsky napsané, je v tom taková síla (možná by se občas dalo říct, že takový ten americký sebevědomý až trochu budovatelský nádech), až se mě to dotýkalo téměř osobně. Kdybych to měla shrnout: Byl to jeden z nejlepších románů, jaké jsem kdy četla. A schválně píšu románů, protože tohle není klasická biografie. Na tomhle si dal tým lidí fakt sakra záležet a dali ve finále dohromady hodně dobré čtení. A to píšu i přesto, že mi tak nějak pocitově na paní Obamové pořád něco nesedí :)
Zápisník alkoholičky
Michaela Duffková
Nějak jsem od té knížky čekala víc. A asi i od autorky; i vzhledem k tomu, že byla oceněna cenou Magnesia Litera, jsem si myslela, že půjde o trochu kvalitnější literární zážitek. Samozřejmě nezpohybňuju, že její příběh je těžký, že to chtělo sílu to sepsat. Zároveň se ale nemůžu ubránit pocitu určité nedospělosti autorky. Ty neustálé stížnosti na manžela, popis toho, jak hrozně se k ní choval, jak ji srážel, ale když si našel někoho jiného, tak velká touha získat ho zpátky. Nevím, prostě z toho mám smíšené pocity. (A tedy překvapilo mě, že paní Duffková nevěděla, co je DVTV a ceny Magnesia Litera. To druhé možná i víc než to první, vzhledem k tomu, že v knize samu sebe popisuje jako velkou čtenářku. Zkrátka celkově pro mě byla kniha vlastně zklamáním.)
Poslední pes na Zemi
Adrian J. Walker
Mě to prostě a jednoduše bavilo. Mnohokrát jsem se (i nahlas) zasmála, ale taky mi bylo (docela tiše) úzko. Člověka, který není oddaný milovník psů, by to možná tolik nedostalo, ale to já nedokážu posoudit. Vzhledem k tomu, že mám doma dva chlupaté zvířecí exempláře. V tom příběhu pro mě byla spousta lásky, odvahy, strachu, emocí celkově. A ty já ráda. Skoro stejně jako ty psouny :)
Zhouba Londýna
Paul Cornell
Byla to sranda, bylo to napínavý, bylo to poměrně drsný, bylo to ZLEHÝNKA absurdní, ale hlavně, podtrženo sečteno: Bylo to zábavný. Knížku jsem přečetla za den a půl na dovolené, usmívala jsem se a párkrát samu sebe i překvapila slzou v oku (jo, až tak!). Přehrála jsem si to v sobě jako film a koupě vstupenek nelituju :)
Doufejme v to nejlepší
Carolina Setterwall
Nečetla jsem jiné zdejší recenze, jen jsem si teď všimla, že kniha ma 72 % a napadlo mě: Sakra, není to málo?! Poslední řádky jsem totiž dočetla jen před pár minutami a jsem nadšená. Smutně, úzkostlivě, ale přesto nadšená. Líbil se mi styl psaní, hlavně ale oceňuju (dle mého) dost silnou sebereflexi, občas možná až trochu moc sebemrskačskou autorky, přijde mi fér, NE, považuju za ohromně odvážné přiznat sobě i ostatním "nebyla jsem svému muži dobrou partnerkou a asi mám i dost omezení jako matka" - v dnešním světě, kde co není barevné a krásné, kdo není dokonalý a šťastný je asi trochu vadné/vadný, mi tohle "odkopání" přišlo... zdravý. Vlastně i kdyby to byla od autorky vypočítavost, což ale vzhledem ke všem okolnostem a obsahu nebyla. Zkrátka za mě super. Žádná oddechová červená knihovna, ale to holt život není.
Podle skutečného příběhu
Delphine de Vigan
Autorku mám moc ráda. Fakt. Na knížku jsem se strašně těšila. Taky fakt. Napsané to bylo pěkně, ale abych teda byla (fakt) upřímná: Už od brzkého začátku mi bylo tak nějak jasné, jak to dopadne, nebyla jsem tudíž ani moc napnutá a napjatá, takže... za mě o něco lepší průměr. Takovej lehce ušmudlanej od pocitu "to jsem teda čekala víc" :)
To nejlepší, co máme
Griet Op de Beeck
Já tuhle spisovatelku miluju. Přesto, že je mi z jejích knížek vždycky tak trochu úzko, protože v nich pokaždé najdu minimálně jedno emocionální rozpoložení, jeden povahový rys buď svůj nebo někoho blízkého, který mi brnkne o srdce a znervózní mě. Jako už dvakrát předtím i u téhle knížky jsem hltala stránku za stránkou, nemohla se dočkat dalších slov, ale zároveň mi s každou další kapitolou bylo víc a víc líto, že se blížím ke konci. Život prostě... ;)
Pršeli ptáci
Jocelyne Saucier
Kniha se mi líbila, ne, že ne. Ale byla tam pro mě nějaká hluchá místa, která mi ve výsledku kazila celkový dojem.
Budu vůbec někdy dost dobrá?
Karyl McBride
Knihu jsem doslova zhltla, ne tedy úplně radostně. Teď ji čte moje kamarádka a shodly jsme se, že to (dámy prominou) sedí, jak pr*** na hrnec. Závidím holkám, které nemají potřebu tuhle knížku číst :)
