TerapieKNIHOU komentáře u knih

(SPOILER) Recenze obsahuje SPOILERY!

Tak jo, chtěla jsem něco oddechového a padla volba na tento debut od slovenské autorky, kterému jsem na základě kladných recenzích nakonec neodolala a pořídila do knihovny.

Upřímně jsem po všech těch pozitivních a nadšených ohlasech čekala něco wow. Něco, z čeho si sednu na zadek.

To se bohužel nestalo a po dočtení bojuji s vnitřním konfliktem.
Hlavní postavy Nero i Elisa jsou víceméně fajn, taková klasika. Chemie mezi nimi fungovala a jejich vzájemné štengrování u kterého jsem se i několikrát zasmála, jsem si užívala. Cením i střídání pohledů.

Další, co knize nemohu odepřít je bezpochyby čtivost – kniha obsahuje velké množství dialogů a stránky tak ubíhají opravdu rychle – neměla jsem problém ji přečíst za den.

Teď přichází to ALE a většina mě asi ukamenuje, ale whatever. Chápu, že se jedná o prvotinu, ale kniha je za mě plná nelogických věcí, které by se daly více promyslet, dopracovat, pojmout jinak. Ať už se jedná o drobnosti nebo věci u kterých jsem vyloženě protáčela oči a říkala si: what the fuck? Proč?

Občas to na mě působilo dojmem jakoby autorka ani sama na začátku nevěděla, jak chce některé věci vysvětlit či pojmout. A přišlo to prostě, tak nějak za pochodu.

Pár příkladů, které mi nedávaly hlavu a patu:
- Setkání ústřední dvojice – předpokládala bych, že mafiáni mají nějaký SAFE PLACE, kam jsou schopni někoho v případě nebezpečí odklidit, a určitě to nebude byt dcery, se kterou rodiče nejsou 5 let v kontaktu.
- Vážně se Nero vydá s Elisou na hike, když ho chce někdo zabít a má být prostě v „úkrytu“? Ta kšiltovka ho jistě dostatečně maskovala.
- Nero si k snídaní neumí udělat ani míchaná vejce, ale pak s přehledem zvládne syrníky?
- Úplně nevím, jestli by Nero žadonil o předčítání úryvku z erotických knih, nějak si to nedovedu představit u žádného chlapa :D natož mafiána.
- 4letá Emma přijde o rodiče, a v podstatě ji stačí vysvětlení, že rodiče jsou pryč a teď se o ni bude starat sestra, kterou v životě neviděla?
- Elisa vyrůstá v mafiánské rodině a jak víme, do fungování se zapojuje. Člověk by čekal, že riziko povolání – smrt – bude schopná nějak zpracovat, protože zná a ví, jak to v branži chodí. Ale ne, snoubence teda zastřelí a ona se z toho na rok zhroutí, skončí u psychiatra, na práškách, přestane jíst a nepomůže ani hospitalizace – trošku úlet na to, jak vyobrazena jako silná, vzpurná a kdesi cosi. Ale největší pecka je, že Elisa si z tohoto odnese i sexuální trauma – blok, kdy se není schopná intimně sblížit. Pochopila bych to, kdyby ji někdo zneužíval atd. ale takto? Navíc naznáky toho, že by měla problém se sexem jsou do té doby v podstatě minimální.
- Elisa a zbraň – v podstatě má problém ji vzít i do ruky, natož vystřelit na terč, ale ve výsledku nemá problém sáhnout pohotově po zbrani a střelit chlapa? Adrenalin i guess

Nakonec oslovení motýlku? To je snad ještě horší, jak neustále miláčku u Zvrhlého krále. Za mě cringe. Navíc konec byl hodně z rychlíku, bum bum prásk a šlus? Nebylo by na škodu pár stránek navíc. Suma sumárum, v mém případě sice Konflikt není kniha, co bych si přečetla znovu, ale ve výsledku ji jako prvotinu hodnotím spíše kladně.

3 08.02.2024

Tohle nebyl můj šálek kávy. Jedna se autorčin debut a jde to pochopitelně vidět. A to nejen na stylu psaní, který je na můj vkus dost trhaný. Chybí tomu kapku logika, větší propracovanost a rozvinutí děje. Samotné přecházení kapitol a časová osa, ne vždy úplně sedí a působí to rušivě.

Celá zápletka je trošku cheese a předvídatelná. Taková zvláštní „mafiánská“ romance, která má s mafií pramálo společného. Spíš mi to dávalo takový ten romcom vibe. Je to plné rádoby vtípků, narážek na 50 Shades či jiné filmy/knihy a akčních scén jak z Bondovky, něco bylo fakt too much :D Ani nevím, kolikrát jsem u knihy protočila oči.

Čtení mě nějakým způsobem bavilo jen při interakcích Lucy a Ashera, a jelikož ten byl pořád někde v tahu tak to opravdu nebylo často :D Tím pádem i ten jejich vývoj vztahu byl takový meh a až neuvěřitelný. Tu chemie jsem mezi nimi prostě necítila, bylo vzrušující asi jako sledování National Geography.

Na větu : “ojet jako háravá fena“, která je teda i v originále snad nikdy nezapomenu :D

Spicy scéna tu byla pořádně jen jedna a to až na konci, s výjimkou teda té jedné hned ze startu :D a možná je to jen dobře..

Postava Lucy mi od začátku nesedla. Ty její nonsense myšlenkové pochody, opakující vnitřní monology (kterých je fakt HODNĚ) a random odbíhání od tématu. Nevím no, v její chaotické hlavě jsme strávili až příliš moc času. A s ohledem na její minulost a na to, že měla být super chytrá, mi přišlo, že v některých situacích byla až neuvěřitelně naivní. A její kamarádka - Aimee byla teprve bonbonek. Ta mi lezla na nervy od okamžiku, kdy otevřela pusu, taková slepice.

Samotný Asher self made milionář, co měl kdysi vazby na mafii. Nato, že je popisovaný jako nebezpečný a tajemný, tak nevím. Neměla jsem ten pocit. Nemůžu, říct že by mě jeho charakter a postava nebavila, ale sotva se v knize mihl :D k jeho dokreslení a k tomu, abych si ho oblíbila hodně chyběl jeho POV.

Asher Black a já jsme si prostě nesedli, čekala jsem něco jiného. Nepochybuju však o tom, že většinu bude kniha bavit. Já s touto sérií už pokračovat nebudu ani v aj a raději od autorky zkusím Darling Venom.

Pozn. - snažím se nesoudit knihu podle obalu, ale....navíc proč má borec na sobě koženou bundu s cvoky, když Asher nosí obleky šité na míru?

HODNOCENÍ: 3/10

PS: knihu jsem neměla v rámci spolupráce, ale vyhrála jsem RC v soutěži.

Ne, tahle kniha opravdu nepotřebuje mít 616 s. :D opět tu je Poppy a její vnitřní monology, sáhodlouhé popisy a neustále se opakující scény, dialogy, hlášky. Jak gramofonová deska. V knihách od JLA mi chybí určitý balanc mezi kapitolami plných dialogů a těch, které jsou vyplněny pouze myšlenkovými pochody a popisy.

PS: schválně kolikrát Poppy prohlásila, že někoho probodne? Nebo kolikrát Cas básnil o tom, jak je násilná a jak je to hrozně hot? :D Ach bohové

Na začátek oceňuji, že díl začíná přesně tam, kde předchozí skončil. Nicméně dějově se tady úplně nikam neposuneme a rozhodně to není díl nabitý akcí. Worldbulding probíhá převážně prostřednictvím Poppy a jejích nikdy nepřestávajících otázek. Ale konečně se dozvíme, jak to tam funguje.

Pak tam máme trable s láskoukežby si Poppy raději hodila mincí :D hned by jsme tu záležitost „miluje mě/jen to na mě hraje“ vyřešili rychleji :D a kniha by byla hned o něco tenčí ikdyž kecám, pak přijdou na řadu sexuální scény a narážky all the time. Jako takhkle - chemie tam je, ale aby byli 24/7 nadržení jak banda puberťáků? To asi není úplně třeba, zvlášť v podání Case už by měl mít trochu rozum. A SERIOUSLY? Uprostřed bitvy? Cringe

Ať ale nejsem jen negativní. Přes tohle všechno mě něco pořád nutilo otáček stránky a pokračovat. Dost tomu pomohla má autokorekce a taky skvělá vedlejší postava - Kieran(ty jeho vtípky). Kladně hodnotím i vlky a jejich propojení s Atlanťany.

Nejlepší na tomto díle je asi posledních 20%, závěr mě fakt bavil - konečně nějaká akce, zvrat.

3 02.10.2023

"When people say impossible, they usually mean improbable."

Z tohoto dílu jsem tak trochu na vážkách, úplně nevím co si myslet a nejsem nadšená z toho, jakým směrem se série začala ubírat.

Knihy od Leigh jsou fakt chytlavé a její styl mě baví ALE Tento díl ve mně ve směs zanechal pocit takové vyplňovačky. Nejvíc akce se odehrává v podstatě na začátku a na konci.

Některé pasáže mě bavily, některé naopak méně. (třeba Mal) Celkově byl děj jak na houpačce a točili jsme se v kolečku :D útěk, honba za umocňovačem, zajetí, boj, politika atd.

Alina se opět obrátila na Mala, jako svého zachránce a vrátila se do role podceňujícího se ubohého sirotka. A Mal? Jak ten mi lezl na nervy :D jediný co chce je, aby se věci vrátily do starých nudných kolejí a Alina zůstala bezmocná laňka, kterou je třeba chránit. To je fakt dvojka k pohledání. Neustále neshody a hádky, trust issues, žárlivost a sobecký Mal. Romantická linka a chemie mezi Alinou a Malem na bodu mrazu - tohle za mě nefungovalo.

Tahounem a zároveň i spasitelem byla nepochybně postava Nikolaje, hodně rychle se zařadil k mým oblíbencům. Ten jeho humor a charisma, díky bohu za něj a za jeho posádku v čele s Tamarou a Toljou.

Nejvíc mě ale stejně bavily části, kdy se na scéně konečně objevil Darkling. Těch bylo ale jako šafránu - žalostně málo. Přitom on je tak nepochopená, šíleně zajímavá a dynamická postava. Je manipulativní, zlomyslný, ale skutečně věří, že dělá to nejlepší, co může. To jak každého znervózňoval, bylo fantastický. Jop, moje slabost pro něj je dost očividná.

3 02.08.2023

"No matter how we came to be, we were and still are. You stole my heart, and you let me love you with it, and you made damn sure I knew where its home was."

Nemám slov. Měla jsem za to, že konec Exodusu byl pro mě dostačující. Omyl tohle byl konec, co jsem potřebovala a ani o tom nevěděla. Po čem moje srdce v hloubi duše prahlo!

Od začátku, kdy se Tobias objevil jsem věděla, že je to ON Jeho úhel pohledu jsem si neskutečně užívala, flashbacky i současnost. To, jak sváděl boje se svými vnitřními démony, jeho pocity, pohled na vznik bratrstva a jejich jedinečného pouta, všechny ty události odehrávající se na pozadí, ale hlavně způsob jakým miluje Cec.

"Ma chatte. Mon corps. Ma femme. Mon coeur. Ma vie."

Prostě všechno, co se skrývalo za tímhle osamělým Francouzem, který se vzdal svého života, aby chránil ostatní, a konečně našel jedinou věc, která mu přináší útěchu - JI. Silná, sebevědomá, výbušná a emocionální Cec, která mě na konec hodně překvapila, a hrozně se mi líbilo, jak za sebe bojovala!

"Im glad that you loved him, and Im glad he knew what it felt like to be loved by you before he died, and its because of the way you love, Cecelia."

Naprosto chápu, že díl byl pro někoho zbytečný, zdlouhavý a bez zvratů. Sama jsem občas měla pocit, že se děj táhne anebo, že mi vypadl odstavec a nevím, co se děje. Ale musím to přehlédnout, protože celou sérii ZBOŽŇUJU a bude v mém srdci navždy.

Jsem vděčná, že autorka knihu nakonec napsala. Poskytla mi naprosto všechno. Lásku, přátelství a takové to uzavření a ukončení série, kdy je vše řečeno. Miluju, že jsem se k nim všem mohla vrátit. Prožít všechny ty okamžiky s Havrany.

---Mon trésor---

3 02.06.2023

Druhý díl nás opět vrhne do světa plného tajemství a nepředvídatelných postav. Upřímně? po přečtení 1. dílu jsem měla rozporuplné pocity. Kniha byla čtivá, ale ten jejich vztah mě úplně neoslovil. A určitě to není tím dark romance vibem mám přečtené všechny knihy od Amo Jones, a ty si moje zvrácená mysl dost užívala :D

Na pokračování mě výrazně navnadil až konec temná tajemství mě prostě zlákala. A Ocelová princezna? Půjdu proti proudu, ale kniha mě zklamala výjimku tvoří posledních cca 70 stran.

Elsu jsem si oblíbila, stála si za svým a měla jsem z ní pocit, že nebude tak snadno zmanipulovatelná. No, chyba lávky. Tady jsem začala lehce pochybovat o jejím psychickém zdraví :D Kniha má 363 stránek, a z toho na 290 s. se omílá jedno a to samé. Over and over again. Nenávidím Aidna, nechci s ním mít nic společného, miluju Aidna, nemůžu bez něj být. Fůha. A jako bonus - jako hlavní komunikační prostředek tu slouží sex. Well done :D

Autorka píše opravdu čtivě, ale jediné co u čtení udrželo moji pozornost, byly ty střípky minulosti, které nám autorka pomaličku drobila jak drobečky z perníku v Jeníčkovi a Mařence. A taky těch posledních již zmiňovaných 70 stran, které stály za to. Tam se děj hezky rozběhl a chytlo mě to, mělo to spád a samozřejmě opět zvrat na konci. Jen je to za mě trošku málo

Přečtu si další díl? Asi jo, nerada nechávám věci takto otevřené a chci vědět jak to dopadne, ale asi se budu muset obrnit trpělivostí :D

PS: Po přečtení knihy mám alergii na slovo "miláčku" nebo "že, ano miláčku?" :D Celkem by mě zajímalo, kolikrát tam to slovo padlo.

3 09.05.2023

"Duše se navzájem přitahují."

Knihu už mám doma nějaký ten pátek, ale hrozně mě odrazovala obálka, za mě nevkusná, laciná, prostě meh. Obálka anglického vydání od Blackthorn Books je teda úplně jiný kafčo. Nicméně jak se říká nesuď knihu podle obalu a nutno přiznat, že zde toto tvrzení jednoznačně platí, a to i přesto, že jsem s určitými věcmi při čtení hodně bojovala a měla smíšené pocity. Ale autorka hned na začátku varuje..

Elsa působí jako milá holka, co má celkem srovnané priority. Postupem času mi však přišlo, že je hrozně snadno ovlivnitelná. Aiden je na první pohled sice fešák, ale chováním žádný princ Charming rozhodně není. Morální kompas u něj opravdu nefunguje. Je to arogantní, manipulativní, drzý parchant, co nezná hranice, ale zároveň je to ten typ člověka, který přitahuje pozornost a nějakým zvráceným způsobem Vás fascinuje. Nicméně při konfrontacích s Elsou mu občas na malý okamžik spadne maska a vy si říkáte, jestli se za tou fasádou bad boye přece jen neskrývá něco víc. V konečném důsledku se Else vlastně ani nedivíte, že ji k němu něco táhne, a to i přesto, že se snaží odolat.

Z anotace můžete očekávat, že se jedná o středoškolskou dark romanci s takovou tou love-hate tématikou a scénami 18+. Knize jako takové nemohu odepřít čtivost, za 2 dny jsem neměla co dělat a musím říct, že mě hodně poháněla zvědavost a touha odhalit tajemstvími opředenou minulost hlavních postav.

Co je ale věc druhá je samotný příběh a vztah Elsy a Aidna - ten je svým způsobem tak zvrácený a toxický, že ve výsledku nevím, jestli se mi vlastně líbil nebo ne. Na konci knihy mě však čekal takový plot twist, že další díl si určitě přečtu a uvidíme, kam se jejich vztah posune.

3 21.04.2023

"Žena, kterou si nesu na rameni, se stane nástrojem, s jehož pomocí konečně svrhnu Dia, nebo se stane mou zkázou."

VE ZKRATCE: jako takhle, nápad zajímavý, velká očekávání jsem neměla jen mi to celé trochu připomínalo 50 odstínu šedi v trošku jiném hávu a light verzi. Možná otázka, proč zrovna Neonový bohové?

Pravidelně po přečtení detektivky nebo thrilleru šáhnu po něčem na odlehčení, něčem, u čeho můžu vypnout. U této knihy mě zaujala v prvé řadě čučavá obálka a pak anotace lákající na moderní převyprávění řecké mytologie. Jako malá jsem ujížděla na Disney pohádce Herkules, tak co bych to nezkusila :D

Moderní pojetí Olympu, kde bohové nemají žádné zvláštní schopnosti a žijí si v mrakodrapech jako tzv. Manhattanská smetánka. Do tohoto prostředí je zasazen příběh Persefony (která jak napovídá anotace, utíká před manželstvím s Diem) a Háda, který je pro tamní obyvatele jedna velká neznámá.

Musím se přiznat, že knihu jsem všeho všudy četla asi týden, začátek mě úplně nechytnul, postupně jsem však knize začala přicházet na chuť a celkově ji hodnotím jako originální oddechovku s ne úplně špatným příběhem. Líbilo se mi, že hlavní hrdinka nebyla žádná křehká květinka, ale spíš cílevědomá žena, co ví, co chce a jen to pečlivě skrývá za maskou naivní a usměvavé slečinky. Hádes jako takový nezklamal, jen bych čekala, že se bude trochu víc cukat a nepropadne kouzlu Persefony tak snadno. A upřímně? Ten konec jsem čekala trochu víc akčnější.

NOTES: je to erotický román, takže peprné scény tu máme. ALE, boha jeho opravdu mám bytostný problém s pro mě rádoby sexy názvy typu mušlička, lasturka, štěrbinka - to se mi spíš chce smát, když to čtu :D Ale s tím bojuju u více knih tohoto žánru.

3 30.03.2023

“Vampires know better than anyone how important it is to protect their hearts. And love, understand, is sharper than any stake.

Tohle je asi moje 1. kniha po Twilight, kde hrají prim upíři. Byl kolem ní dost hype a není možné, abyste na ni při scrollingu nenarazili. Moje očekávání a zvědavost na „the next SJM“ tedy byla velká.

Ale naplněna úplně nebyla.

Nechápejte mě špatně, knihu jsem si nakonec užila, bylo to něco nového a má všechny prvky, které v romantasy obvykle vyhledávám. Krvelační upíři s křídly, zajímavý akční svět, charaktery, turnaj na život a na smrt, SMUT - co víc si přát? A nechyběl ani humor (Ix's tits :D) a plot twist na závěr.

Takový Hunger Games řízlý Underworld. S tím, že hlavní hrdinka Oraya je člověk, ale hodně badass – prostě sassy little serpent. Do toho daddy Vincent - upíří král, jehož morally grey charakter a složitý vztah s Orayou byli jednoduše *Chef's kiss* Jeho postava mě celou dobu zajímala a bavila víc než samotný Raihn, který si moje srdce extra nezískal, ani sama nevím proč.

K dokonalosti mi k tomu ale chybělo trošku víc hloubky. Navíc se mi ze začátku děj hrozně táhl, nebyla jsem schopná napojit se na postavy, byla jsem zmatená pojmy a nedostatkem informací, např. ohledně konfliktu mezi upíry, co je jeho příčinou? A protože na konec knihy zpravidla nikdy nekoukám, tak až po dočtení jsem zjistila, že je na konci glosář, který určitě doporučuji přečíst hned na začátek – dost pomůže nastínit svět, rozdělení upírů atd.

Další věc – chemie – do 50% jsem ji tam prostě necítila a vůbec mi jejich vztah nedával ten enemies to lovers vibe. Z její strany ano, ale z jeho ne..

První půlka mě zkrátka obzvlášt nechytla, pak se to však začalo pomalu lámat a v 70% jsem byla jakože oh, go girl, tohle mě baví. Ale až samotný závěr mě přesvědčil, že si přečtu novelu.

Kniha samotná však za přečtení rozhodně stojí, a to i přestože mě nedokázala úplně pohltit a nevyvolala takovou tu posedlost jako u Fourth Wing nebo knih od SJM.

Za e-book děkuji @humbook_blogeri a @humbook #spoluprace #humbookbloggeri

(SPOILER) "What we think to be our greatest weakness can sometimes be our biggest strength."

Nedávno jsem měla takovou naivní představu, že si znovu přečtu Dvory a vezmu to rychle :D Hmm, jop hltala jsem slovo od slova. Některé věci jsem úspěšně zapomněla a nad některými jsem se při 1. čtení ani nepozastavila. Mým neoblíbenějším dílem je jednoznačně 2. Srdcovka, kterou nic nepřekoná. Některé části mě bavili moc, některé méně, něco mi přišlo zdlouhavé a něco zase hrozně hrc prc :D nicméně četlo se to samo. To je prostě specialitka SJM, píše neskutečně čtivě a prostě Vás vcucne.

SPOILERY

Z knihy bych vypíchla několik věcí.
- začátek na Jarním dvoře... pomsta a mistrná manipulace Feyre - KRÁSNĚ si je omotala okolo prstů.
- setkání vladařů ta debata byla skvostná, navíc jsme blíže poznali jejich charakter a schopnosti. Nejvíc mě zaujal asi Helion.
- Celý vnitřní kruh a jejich dynamika, tam není o čem - každý dostal i víc prostoru.
- Suriel, Řezbář, Tkadlena a Bryaxis.

Trošku rozporuplné pocity mám z konce, všech těch událostí na závěr. V krátkém časovém úseku jedna akce střídala druhou, bylo toho hrozně moc. Celkově to na mě působilo jak z rychlíku a hodně věcí mi chybělo dovysvětlit.

Otec sester, který se z ničeho nic zvencl. Léta jen seděl na prdeli a najednou takový game changer, co se rozhodne na stará kolena zachránit celý svět? FAIL. Jaktože Tkadlena mohla tak snadno umřít? Opravdu by Rhyse nenapadlo, že se Drakon a Miryam jen skryli? A tak..

Celkově bych ocenila, kdyby to nebyl takový HAPPY END. Asi by ve mně kniha zanechala trošku větší dojem, kdybychom o nějakou hlavní postavu přišli a vše nebylo tak sluníčkové.

2 02.08.2023

(SPOILER) "Through love, all is possible."

Přiznám se, že do této série se mi úplně nechtělo. Asi jsem měla trošku obavy z toho moderního pojetí. Díky bohu, že jsem se nechala touhle skoro 800 s. bichlí zlákat! Svět SJM, kde hrdinové chodí do práce, na rande, dávají si pizzu, píšou emaily, ale zároveň mají magické schopnosti? Totálně mě vcucnul. Byl svým způsobem tak odlišný a já si ho zamilovala, stejně jako tu obálku.. Při čtení knihy jsem se smála, uronila slzu a občas koukala jak péro z gauče.

Připravte se na to, že děj knihy ubíhá opravdu pomalu. Až teda na posledních 200 stran. Autorka nás hodně seznamuje s novým světem a jeho fungováním. A že to teda má zase perfektně propracované. Bylo tam tolik informací, že jsem si musela psát poznámky, než jsem si v tom udělala přehled. Jakmile se však příběh konečně rozjede, je to rozhodně fičák. A tu jízdu, kterou nám autorka připravila na závěr, jsem si neskutečně užívala.

Hned v začátku knihy sice naše hlavní hrdinka poloviční víla Bryce - ztratí své přátele, ale hlavní děj tímto teprve začíná. Na scénu přichází padlý anděl Hunt, aby společně s Bryce odhalili skutečného viníka smrti jejich přátel. Každý přitom z počátku sleduje své vlastní cíle. Postupně se však začínají sbližovat a přicházet všemu na kloub.

Romance vznikající mezi Bryce a Huntem je opravdu pozvolná, autorka si se čtenářem v tomhle ohledu opravdu pohrává.

SJM v této knize krásně ukázala důležitost, sílu a hodnotu přátelství. Pokud jste knihu četli, taky mi sami dáte za pravdu, že Bryce by tolik věcí bez lásky a podpory svých přátel, sama nedokázala.

2 02.08.2023

Tato kniha mě na první pohled zaujala svoji obálkou a i dle anotace jsem se na ni těšila. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se budu při čtení spíš trápit. Molly mi od začátku nesedla, nenadchnula mě, do čtení jsem se musela spíš nutit a rozhodně to pro mě nebyla zběsilá jízda emocí, jakou jsem ještě nezažila. Spíš jsem žádné emoce necítila a ani jsem si k postavám nebyla schopná vytvořit nějaký vztah.

S Molly se život zrovna nemazlil, smrt jednoho z rodičů, otec ve vězení, vyrůstání v náhradní rodině a dětském domově. To člověka poznamená. Molly se s tím, co ji život naložil, vypořádává po svém - užívá si života a nic moc neřeší. S nejlepším kamarádem Robsonem, který je do ní btw platonicky zamilovaný, vymetá bary, kradou peněženky a občas si i vypůjčí nějaké to fáro. Tenhle její neřízení lifestyle ji naruší náhodné setkání se spořádaným sympaťákem Viktorem - známým z dětství, kterého s Molly spojuje tajemství z minulosti. Hlavní hrdinka mi vyloženě lezla na nervy. Chovala se někdy až otřesně, jako neřízená střela. Viktor na mě naopak působil jako její pravý opak, rozvážný, klidný, měl to v hlavě srovnané, ale ve vztahu k Molly jsem si často říkala, co na té holce vůbec vidí a proč se na ni nevykašle

,,Já žiji jen tím, co je dneska. Zítřek ještě není a možná ani nebude"

Chemie mezi hlavními hrdiny téměř nulová, sexuální scény plytké. Co se týče děje ze začátku hrozně natahovaný, předvídatelný, plný klišé momentů. Konec mi naopak přišel jak z rychlíku, všechno hrozně hrc prc Abych však nebyla úplně kritická, ke konci se naše hlavní hrdinka výrazně posunula, dospěla. Zakončení se mi líbilo a hodně celkovému hodnocení pomohlo.

Podtrženo sečteno příběh neurazil, ale ani nenadchnul. Určitě se ale nenechte odradit. Molly si své čtenáře našla a určitě i do budoucna najde.

2 17.05.2023

"Pity those who don't feel anything at all."

Moje úplně první kniha od SJM, které jsem se vyhýbala jak čert kříží :D Víly? To nebude můj šálek kávy. Ani ta obálka mě nenadchla, ale co si budem - nakonec jsem podlehla.

Upřímně? Začátek byl pro mě menší utrpení, nemohla jsem se začíst. Hlavou mi běželo, jestli je to jen nějaká nová verze Krásky a zvířete. Vůbec jsem to nečekala - jediné co jsem si přečetla, byla anotace.

Celý ten úvod a pobyt na Jarním dvoře na mě působil moc pohádkově a zdlouhavě. Místy jsem se nudila a hlavou mi běželo: bude se něco dít a kdy? Proč je kolem toho takový rozruch? Já bláhová.

Naštěstí se to cca v polovině knihy zlomilo, na scénu přišel Rhys a konečně se příběh rozjel. Od té doby jsem v knize byla lapená jak muška v pavoučí síti.

Nejvíc mě v první polovině asi bavila postava Luciena. Tamlinovy jsem nemohla přijít na chuť a něco mi na něm prostě nesedělo. Ty zlaté vlasy a všechno zalité sluncem. Takový goldenboy. S Feyre jsem ze začátku taky úplně nesympatizovala a občas mě dost iritovalo její chování. V jejich vztahu s Tamlinem mi hrozně chyběla chemie.

Zatím je to asi jen negativní co? První polovina knihy mě sice moc nebrala, ale ta druhá? Jednoznačně mi to trápení vynahradila, změnila se celá dynamika příběhu, rozjela se spousta akce a já knihu nemohla dát z ruky. Přiznávám iam in - Acotar fan jak vyšitej.
Recenzi píšu až po dočtení celé série, takže s čistým svědomím můžu napsat, že ikdyž moje recenze na 1. díl není, kdo ví jak pozitivní, tak ty další dílyLove it.

Ten hype naprosto chápu. A pokud se s prvním dílem trápíte jako já doporučuji tomu dát šanci. Maas píše neskutečně čtivě a opravdu umí čtenáře vtáhnout do děje, celý svět Prythianu je dokonale promyšlený do nejmenšího detailu.

2 19.04.2023

K autorce a jejím knihám jsem se dostala po zhlédnutí seriálu, kdy jsem se platonicky zamilovala do Bena Barnesa a jeho postavy Temnyje "Make me your villain."

Knihy tak na sebe nenechaly dlouho čekat a já se naplno vrhla do světa Grišů.

Musím přiznat, že tím že jsem napřed viděla seriál, jsem měla 1. díl knihy hodně zkreslený, zápletka už mě nepřekvapila a postavy jsem si představovala podle seriálu. Nicméně bylo zajímavé sledovat vývoj jednotlivých postav, jejich růst a transformaci v knižní podobě. Takže napřed doporučuji určitě knihu!

I přesto mě však kniha bavila. Měla rychlý spád, od samého začátku se něco dělo. Leigh píše fakt chytlavě a stránky rychle odsýpají. Musím pochválit také mapu, kterou autorka pro příběh vytvořila a celý magický svět, jež byl do detailu propracovaný. Je to skvělá fantasy pro všechny věkové kategorie.

V úvodu této série se seznamujeme s originálním světem inspirovaným carským Ruskem. Zemí sužovanou existencí vrásy stínu - pruhem temnoty, uvnitř kterého číhají nebezpečná monstra. A dívkou, která je se svým nově objeveným nadáním schopná přinést naději a změnu.

Postavu Aliny jsem si úplně neoblíbila. Kartografka, která má pocit, že tak úplně nikam nezapadá a nepřipadá si ničím výjimečná. Po získání moci se v tom vyložené plácá a některé její myšlenkové pochody mi hlava prostě nebrala. Její nejlepší přítel z dětství Mal můj favorit bohužel taky nebyl, asi mi pohled na něj zkreslil seriál, ale i přes něj jsem jim to prostě nevěřila.

To nejlepší nakonec - Temnyj fascinující postava s velkou mocí, která prahne po změně, ke které však potřebuje Alinu. Za mě bohužel hodně nepochopený.

"Čekal jsem na tebe dlouho, Alino. Ty a já změníme svět."

2 11.04.2023

“We live in a world where exceptional women have to sit around waiting for mediocre men."

V prvé řadě děkuji @vnicova & @knihydobrovsky za zaslání recenzního výtisku.

Evelyn Hugo i Daisy Jones jsem si zamilovala. Obě knihy mě vtáhly a vyvolaly ve mně zájem.

A Carrie Soto? Ta byla prostě oukej.

Samotný nápad knihy se mi líbil, bývala světová špička v tenise se vrací ze sportovního důchodu, aby všem dokázala, že je ještě ve hře.

Carrie je silná, ambiciózní, zarputilá, arogantní, extrémně soutěživá. Chybí jí pokora a schopnost přijímat hořkost prohry stejným způsobem jako sladkost vítězství. Na stupnici sympatie by moc neobstála. Takže chápu, že někomu její postava nesedne. Já ji i přesto fandila, aby se v životě dostala do bodu přijetí sama sebe a své ceny.

Zpracovaní příběhu mi ale nesedlo. Kniha je na můj vkus až moc zaměřená na tenis a tenisové pojmy. Dost často opakující se. Milovník tenisu to možná ocení, ale já v tom kouzlo nenašla.

Hlavní příběh o odhodlání, o naději, o hřejivé dynamice mezi dcerou a jejím otcem/trenérem, o silných urputných ženách a očekávání společnosti se v mých očích odehrával spíše na pozadí. A to i přesto, že si postupně získával tu správnou emoční hloubku.

Carrie Soto je za mě kniha o tenisu pojatá způsobem, jakým Evelyn Hugo nebyla o filmech nebo Daisy Jones nebyla o hudbě.

Rušivě působila i španělská slovíčka. Občas si člověk něco domyslí, ale u celých dialogů bych ocenila překlad. Samotný konec mi přišel hrozně rychle utnutý, větší náhled do života Carrie po jejím posledním turnaji by vůbec nebyl špatný.

Škoda, v určitých pasážích je kniha čtivá ale nedokázala si mě získat a vtáhnou do děje natolik, aby mě bavilo neustále číst o popisech tenisových zápasů, odpalech, podáních a jejich provedení.

1 05.02.2024

(SPOILER) "Na razrusha'ya. I am not ruined. E'ya razrushost. I am ruination."

Z 1. jsem byla poměrně nadšená. Druhý na mě působil jako taková vyplňovačka - mezi slibným začátkem a samotným závěrem se nic moc neudálo. A třetí? Lepší jak dvojka, ale zase o kapánek horší, jak 1.

Alina si po předchozích událostech líže rány v úkrytu podzemí, kde dějově strávíme takmer 70 stran...Strašně nezáživný a zdlouhavýAparatus byl něco na moje nervy.

Poté se KONEČNĚ vyhrabeme na povrch zemský a člověk se nestačí divit. Děje se toho až příliš, jeden zvrat za druhým. Zanechalo to ve mně dojem, jako by autorka chtěla dohnat to, co do té doby nestihla. Spousta věci mi přišla nedovysvětlena, nedotažená i co se týče magického světa. Potřebuje Alina slunečný světlo k přivolaní moci či ne?

Alina byla pro mě jako hlavní hrdinka hrozně nemasná a neslaná. Mal ten tu konečně dostal směr a já ho vzala na milost. Daleko víc jsem si užívala vedlejší postavy - Nikolaj, Genya, dokonce i Zoya.

Nejzajímavější postavou celé série pro mě ale bude vždycky Temnyj. A je velká škoda, že autorka jeho příběh víc nerozvedla. Střípky z jeho minulosti ale cením.

A samotný závěr? Hrozně zrychlený. Po tom všem jsem očekávala nějaký epický battle, něco propracovanějšího. Za mě spousta nevyužitého potenciálu. A o tom happy endu a klišé ani mluvit nebudu.

Griša je asi první knižní série, kdy se mi líbí víc seriálové zpracování.

Suma sumárum. Zarytý fanoušek Grishavers nejsem, ale i tak si myslím, že celá série za přečtení stojí minimálně jednou. Kdybych ji měla hodnotit jako celek, dávám 6/10.

Určitě ale doporučuji duologie Šest vran.

1 02.08.2023

(SPOILER) "I can do this. Life as a trophy wife? Piece of freaking cake."

U této knihy mě zaujala anotace a řekla jsem si, že by to mohlo být fajn oddechovka, má to však jedno velké ale... Erotické romány mě normálně baví a odpočinu si u nich, ale jáj bože... tenhle absolutně nebyl my cup of the tea.

Celkově bylo v příběhu hrozně moc věcí, co mě doslova praštily do očí a říkala jsem si: What the fuck?. Kámen úrazu byl i styl psaní autorky, kdy ženský pohled byl psán v ich-formě a můžský v er. Tohle střídání mě vždycky zaručeně rozhodilo.

Začátek byl hrozně utahaný a do příběhu jsem se pořádně nemohla začíst. Samotný děj se pořádně rozběhl až za polovinou, kdy se konečně začalo něco dít. Kniha si udržela moji pozornost hlavně ze zvědavosti...

Ale abych nebyla jen kritická - námět se mi jako takový líbil, nebyla to hned pohádka alá žili spolu šťastně až do smrti. Nicméně chyběl tomu ten drive.

Ve zkratce to byla taková jiná verze 50 odstínů šedi říznutá Pretty Woman. Candace - chudá holka, co se sotva protlouká životem a pracuje jako striptérka. Má sotva na zaplacení účtenek, natož aby se postarala o svého nemocného otce...a s touhle situací ji milerád pomůže boháč Nathan, který přitom sleduje vlastní zájmy a Candace bere jako prostředek k dosažení svým cílů. Ale jakých? A proč si vybral zrovna Candance?

1 02.08.2023

Sere pes, dávám 10 (v tomto případě 5). Bylo to super!

Hned na začátek se přiznám, že české autory až na výjimky moc nečtu. Ale Magdu si po této její prvotině na svůj seznam přidám. Ehm, kdy bude další??

A čím mě Teorie Býka tak uchvátila?

- Jednoznačně OBÁLKOU, ta prostě zaujme na první pohled - strašně čučavá a taková jiná Opravdu se moc povedla!
- Pak video @magda_z_hongkongu na instagramu @nasenakladatelstvi – po tom jsem už byla 100% zinfluencovaná.
- A po přečtení můžu napsat, že i OBSAHEM.

Upřímně? Smála jsem se často a nahlas :D Přečtenou jsem ji měla za 2 dny – a asi bych ji zvládla i za večer...

Příběh bezprostřední Eleny, která je opravdu taková Bridget Jones po česku (čti neřízená střela) a toho jejího siciliána Francesca, který mě nonstop vysíral, mi sedl jak prdel na hrnec.

"A když bude nejhůř, pořídím si hromadu koček. A vibrátor."

Bylo to vtipný, svížný, čtivě napsaný a vlastně i poučný. Ani nevím kolikrát mi při čtení problesklo hlavou něco ve stylu: tohle je úplná klasika.

Prostě příběh ze ŽIVOTA.

Teorie Býka je jasná oddechovka u které si odpočinete, zasmějete se, ale zároveň Vás donutí se zamyslet. Aneb ano, jak je uvedeno i na obálce: Kdo vybírá, přebere a štěstí musíme hledat v prvé řadě sami v sobě, protože nikdo nás štastnými neudělá, když nejsme spokojení a štastní sami se sebou.

Je psaná stylem „jak mi zobák narostl“ a stránky mizí podobnou rychlostí, jak v mém případě prosecco v láhvi. Nějákou tu skleničku si k téhle knížečce na 99,9% totiž nalejete. A aby nebylo málo, příhodíte i nějaké mňamky – protože jak píše sama autorka: tohle je výlet ve stylu "žrát, pít, číst".

Moc děkuji @sberatelka.knih & @knihydobrovsky za zaslání knížky. #spoluprace #nasenakladatelstvi

PS: už ji házejte do košíku kámošce na Vánoce!

31.10.2023

Po konci minulého dílu jsem se těšila na to Pokračování příště, ale tohle Přiznávám se bez mučení - knihu jsem 2x odložila, než jsem ji dočetla. Jak mě minulý díl bavil a přišel mi v poměru děj/sexuální scény vyvážený, tak tady se kromě sexu v podstatě nic nedělo. Odvařená z toho nejsem...

Díl je o Payton pro kterou je její práce v privátním klubu v podstatě koníčkem. Poslední dobou však mívá pocit, že ji chybí vzrušení z toho, co dělá, nebo ji spíše chybí to, co mají mezi sebou Evie s Loganem. Nikdy ji ani ve snu nenapadlo, že by mohla najít chlapa, který s ní bude držet krok a hned od prvního setkání ji obrátí svět naruby. A přesně to, se podaří Dominikovi. Fešákovi, co se v klubu ocitne spíše shodou okolností. Za noc s Payton zaplatí astronomickou částku, ale ve výsledku si chce spíš popovídat a nebýt sám. Už od první chvíle však nabourá a poruší všechna její pravidla a Payton poprvé ucítí náznak něčeho skutečného.

Musím říct, že z Payton jsem měla v 1. díle daleko lepší pocit, bavila mě a na její příběh jsem se těšila, ale tady.. Dominika je taky jeden velký otazník, měla jsem z jeho chování smíšené pocity na jednu stranu červenající se stydlín, jehož nejlepší kámoškou byla skoro rok jen levačka a na tu druhou borec, co se nebojí BDSM a důrazně si umí říct, co chce.

Už od začátku mě kniha prostě nechytla, děj byl hrozně předvídatelný, bez napětí, vývoj vztahu mezi postavami strašně rychlý. Ne, že by se kniha četla špatně, ale něco mi tam chybělo, a sex to rozhodně nebyl. A zlatý hřeb - orgasmus na povel?! to na mě působilo vyloženě absurdně

02.06.2023