Terez9119 komentáře u knih

Já se tedy k nadšení nepřipojím. Knihu Pí a jeho život bych si asi nikdy dobrovolně nepřečetla, ale výzva je výzva, a ze všech titulů, co získaly Man Bookerovu cenu, mi připadala nejsnesitelnější (taky proto, že McEwanův Amsterodam se mi nepodařilo sehnat). Knihu jsem odložila snad tisíckrát. Vědomí, že ji musím nejprve dočíst a teprve pak číst knihy, na které se už dlouho těším, mi znemožňovalo čtení vůbec. První část knihy mě prostě nebavila. Vím, že by se bez ní pozdější příběh neobešel a že je konstruován na základě dříve nabytých vědomostí, ale autorovy zdlouhavé popisy náboženství a chování zvířat nebyly nic pro mě. Ani samotný příběh na moři mě nijak zvlášť nezaujal, do čtení jsem se musela vážně nutit. A alternativní příběh? Byl příliš krátký a osekaný na to, abych mu mohla uvěřit a aby mě mohl odpoutat od původního příběhu. Ano, držím se zuby nehty základního příběhu se zvířaty, protože mi prostě nepřijde nesmyslný nebo neuvěřitelný. K tomu druhému mám naopak spousty výhrad.

Celkově je příběh opravdu chytrý, dobře vystavěný, nutí vás přemýšlet nad souvislostmi, nad otázkou pravdy a pravděpodobnosti. Ale vypravěčský styl mi nesedl. Spisovatel udělal z hlavního hrdiny patetického uplakánka, se kterým jsem se prostě nemohla ztotožnit. Ano, dokázal si na moři poradit, ale opravdu chápu (i když si samozřejmě nedokážu představit), jak strašná je mořská lepra, nebo mazlavé sucho v ústech, tudíž autor nemusí pořád dokola opakovat do omrzení slova jako utrpení a zoufalství. Takže ačkoli byl příběh opravdu zajímavý, kvůli stylu se k němu už nikdy nevrátím.

2 16.05.2019

Na téhle knížce je všechno takové pomalé, křehké, delikátní. Tsukiko je trošku trhlá a obávám se, že oba hlavní hrdinové mají trochu problémy s alkoholem. Sensei je velice milý. To je asi slovo, které ho pro mě vystihuje nejvíc. Konec je dojemný, šťastný a smutný zároveň. Celý příběh je pomalý, skoro nic se v něm nestane, ale nechá ve vás příjemný pocit a malé povědomí o Japonsku, jeho přírodě, literatuře, jídle a pití.

13 25.02.2019

Ach. Tohle jsem tedy nečekala. Chtěla jsem si další knížku výzvy splnit YA oddechovkou, ale dostalo se mi knížky, ke které se budu ráda vracet. A proč? Absolutně jsem se zamilovala do Dashe a to od první stránky, možná dokonce věty. Jeho cynický trochu depresivní pohled spolu s chytrolínovskými narážkami mě úplně dostal. Bavila jsem se při každém jeho slově. Často jsem se smála nahlas, a to i v MHD. Lily byla divná a praštěná, ale tak skvělým způsobem, že jsem ji často chtěla obejmout nebo s ní pořádně zatřást. Ze začátku byli takoví „Dívenka Štěstí a Mládenec Žal“ a jejich celkový kontrast byl skvělý, stejně jako nápad se zápisníkem. Hádanky hnaly děj dopředu, pořád jsem chtěla vědět, co na to ten druhý. Postupně se Lily bořila do beznaděje a Dash odkrýval svoje necynické stránky a mě to nějakým zvráceným způsobem uspokojovalo. A pak se to celé zvrtlo… Dashovo zklamání z Lily bylo tak hmatatelné, že jsem ho skoro cítila na jazyku. Ale ona ho tak mile dokázala dostat zpět na svoji stranu! A ten konec byl tak milý, že jsem si málem povzdechla nahlas. Opravdu krásné čtení!

5 21.02.2019

Ale jo, vtipný to je, párkrát jsem se zasmála i na hlas. Kdyby nebylo Výzvy, nikdy bych se k tomu nedostala, ale o tom to je. Už se k tomu asi nikdy nevrátím, ale pro zajímavost dobrý.

4 20.02.2019

Na téhle knížce je krásné to, že jsem si při čtení přesně vybavila ten pocit, jaký jsem v Římě měla, ale naštěstí jsem byla v klidu doma. V tomhle je vážně kouzelná. Občas si říkáte: no jo, Američan v Evropě... Ale jinak krásná oddechovka

18.02.2019

Krásné! Tohle se opravdu povedlo. Dost akce i právních detailů, takže čtenář nemá pocit, že autorka neví, o čem píše. A mezi hlavními hrdiny to skvěle jiskří. Jack je úžasné zlatíčko a Cameron je správně tvrdá prokurátorka. Tohle jsem si opravdu užila.

6 18.02.2019

Moc milé, vážně. Samozřejmě, nebylo to nic nového, všichni dopředu víme, jak to dopadne, ale proto to přece čteme. Že víme, že to dobře dopadne. Oak byl ze začátku docela idiot (v jednu chvíli mě napadla věta z Lásky přes internet: Ty ubohý smutný multimilionáři, jak je mi tě líto), ale jeho postava se moc hezky vyvinula. A Vaughn mě ze začátku taky svými předsudky pěkně štvala, ale přece jen je jí sedmnáct. Dost možná bych v tom věku byla ještě horší.

5 16.02.2019

Na rozdíl od předchozích dvou, tohle se povedlo. Zatímco v prvních dvou dílech se o nebezpečí jen mluvilo, tady byla pěkná a zdařilá akce (na tenhle druh literatury). Jordan byl sympaťák a i když se autorka nevzdala nutnosti kontrolovat každý krok partnerky, nevyšel z toho jako psychopat, ale jako zamilovaný trochu přehnaně starostlivý muž. Ještě že měl otce, který mu poradil, aby ubral. Jay byla taky super. Nebyla naivní, naopak, chytrá, všímavá, klidná. Tyhle dva jsem si opravdu oblíbila.

1 14.02.2019

Lepší než jednička. Ale ne o moc. Doufala jsem, že Ryan bude normální, nebo aspoň ne takový magor jako Miles. A ono ne. Pokrýt si celý pokoj fotkami milované osoby, která o tom ještě neví, stejně jako neví, že ji nechává fotit a hlídat, mi teda přijde dost strašidelné. Reakce hlavních hrdinů byly lidštější než v prvním díle, ale stejně to nebylo nic moc.

13.02.2019

Příjemné překvapení. Richard je ze začátku opravdu strašný idiot, ale Kate si s ním dost rychle poradí. Celé je to cukrkandlové, celá ta jejich rodinná firma, hlavně, aby muž miloval svoji ženu, na ničem jiném tam vlastně nezáleží, ale dá se to snést. Celkově mám z té knížky hezký, milý pocit. Někdy se k ní zase vrátím.

6 13.02.2019

Četla jsem místní komentáře a byla jsem strašně zvědavá, takže jsem ji musela přečíst. Shodou okolností jsem se chvíli před tím, než jsem začala číst, dívala na profil knihy You (česky Ty), ve které je taky hlavní postava podobný psychopat, ale není to žádná romantika, ale thriller o nebezpečné posedlosti. Když jsem přečetla prolog (tedy komentář Milese), nevěděla jsem, jestli jsem se nespletla a nečtu náhodou You. Miles je nebezpečný psychopat, to mi nikdo nevymluví. Jednoduše magor, jeho chování nemá s láskou nic společného. A Mallory? Ta holka je naivní, až to bolí. Zlatá Anastasia Steel. Všechny ty jeho náznaky byly už od začátku přinejmenším děsivé a v okamžiku, kdy jí podal její oblíbenou kávu, bych vyletěla z kůže, vyskočila z auta a běžela pro soudní zákaz styku. Já nechápu, jak může být tak nedovtipná. Jak asi ví, kde je v jejím bytě koupelna, když tam nikdy nebyl? A to tetování? Jako vážně? Děsí mě, že se to některým ženám líbí…

1 11.02.2019

Já prostě nesnáším Zuzanu. Je to jediný hlavní charakter ze všech knih, který fakt nemůžu vystát. Hlavně proto, že je tady (i v Otci prasátek) tak zlá na dědečka. A jelikož je Smrť jedním z mých nejoblíbenějších, tak mi Zuzana hrozně vadí. Příběh jako takový je samozřejmě skvělý, jen bych si potřebovala víc nastudovat kapely v Británii a historii hudby s kameny, abych všem narážkám plně rozuměla.

2 09.02.2019

Werichovu tvorbu miluji a velice obdivuji, ale tohle mi úplně nesedlo. Když mi o tom tchýně nadšeně vyprávěla, že si to před cestou do Itálie určitě musím přečíst, čekala jsem něco víc. Na mě moc upovídané, málo cestopisné.

1 07.02.2019

Moc pěkné, Lincoln je zlatíčko a obě holky jsou moc sympatické. Jennifer mi bylo hrozně líto, ale naštěstí to dobře dopadlo. A konec byl sladký, ale krásný. Jen mi to celé přišlo trochu zdlouhavé. (Čteno v angličtině)

1 06.02.2019

Nápad je dobrý, jen si myslím, že z toho autor mohl víc vymačkat. Kniha vlastně popisuje to, co se nám tu už nějakou dobu děje, tedy že lze udělat politika prakticky z kohokoli, pokud má ten správný marketing. Tady je vše dotaženo do absurdity tím, že ona osoba je Hitler. Děj knize v podstatě chybí, pořád jsem čekala, že se něco stane, ale jsou to jen jednotlivé scénky a Hitlerovy konfrontace s životem ve třetím tisíciletí (které autor pojal opravdu vtipně). Hlavní postava (vypravěč) je strašně zajímavá. Na jednu stranu je to zaslepený idiot bez špetky sebereflexe, který stále následuje svůj bolševicko-židovský blud, na druhou stranu je nesmírně charismatický a dokáže si poradit v každé situaci, takže mu proti své vůli prostě trochu fandíte. Konfrontace s židovskou otázkou je hodně nepříjemná, je vidět, že to Němce pořád ještě drásá, ale i z toho se dalo dostat víc. Konec knihy zamrazí, ale celkově bych děj a jeho vyznění nebrala tak tragicky, neboť mi z toho vyplývá, že Němci Hitlera pořád nebrali vážně a snad by včas zatáhli ruční brzdu. Ale kdo ví...

5 04.02.2019

Úplně nepolíbená tímto druhem literatury jsem byla příjemně překvapená. Dobře se to čte, vše na vás působí věrně. Člověk neví, jak se k titulnímu hrdinovi postavit. Zda ho oceňovat, nebo nesnášet. Pro mě bylo kouzlo v tom, že jsem si ho nakonec oblíbila tak, že mě závěr knihy rozesmutnil.

3 30.01.2019

Styl Marušky mi vyloženě sedl. Pamatuju, jak jsem každý týden ve čtvrtek netrpělivě u počítače čekala na další týdenní příspěvek. Blog měl ještě větší kouzlo než knížka, kterou jsem musela mít hned po vydání. A teď s odstupem času se mi nelíbí o nic míň.

2 29.01.2019

Moc milé. Nevěřila jsem, že mě to tak vtáhne, ale za jedno odpoledne jsem měla přečteno. Knížku mi doporučila kamarádka, milovnice Gaimana, a i když jsem se trochu zdráhala, moc jsem si nakonec knížku užila. Jen mi některé myšlenky přišly okoukané od Pratchetta, aspoň jedna věta z něj vykradená, ale co už...

29.01.2019

Ne, ne a ne. Tahle kniha pro mě byla velkým zklamáním. Chtěla jsem ji přečíst kvůli dobrým recenzím a protože nápad s knihami je super, ale mělo mě varovat to, že je "vtipná". Stejně jako v případě série Nabíječ (který mi tahle knížka stylem hrozně připomíná) je hlavní hrdinka ztřeštěná kráva, které se stává spousta trapných situací (u Nabíječe se to dalo vydržet, docela se mi celá série líbila). To mi teda vtipné nepřijde. Hrdinka ze sebe dělá knižního snoba a vyzrálou osobu, která opovrhuje knižním vkusem hlavního hrdiny, ale je úplně stejně nedospělá. Hlavní hrdina je sympatický, ale je to prostě velké dítě. A vůbec nechápu, co na Frankie vidí. Ona ho několik týdnů ignoruje, pak mu udělá strašnou věc s autem a on ji pozve k sobě na večeři a ... a vůbec. A ona ho dál klidně "podvádí", i když se z toho "cítí provinile". A její chování po rozchodu? To si dělá autorka srandu? A to se vůbec nezmiňuju o absolutně příšerné osobnosti Cat. Ne, ani děj, ani hlavní postavy mě vůbec nechytly. Dvě hvězdičky za super odkazy na knihy. Ale to je málo.

2 23.01.2019

Staříka miluju! Od začátku do konce. Bavila mě ujetá hlavní linka i Alanovo proplouvání historií. Tahle kniha mi svým humorem opravdu sedla. A audiokniha čtená Martinem Stránským tomu dodává ještě další rozměr. Určitě doporučuji!

5 16.01.2019