terezapolednik komentáře u knih
Já se omlouvám, ale do strany 220 to byl naprostý brak (a vůbec těm nadšeným recenzím a 87 % hodnocení nerozumím), a to ještě to slovo urážím. Od 220. strany a příslušné kapitoly to byl celkem slušný thriller podobný jejímu prvnímu (Pravda, nebo lež), Lapeně a celkově tomuto současnému proudu kvazi psycho thrillerů nebo jak to nazvat.
U této knížky musím souhlasit s komentářem pode mnou. I když jsem na ni slyšela samou chválu, moc mě nenadchla. Čekala jsem něco jiného, možná, že jsem čekala dokonce něco víc. Příběh byl vymyšlený dobře, zvlášť různé intriky apod. Mně osobně nesedla hlavní hrdinka, a to se mi už nestalo hodně dlouho. Proto možná knihu hodnotím tak, jak ji hodnotím. V určitých pasážích mi to až moc připomínalo Prázdné sliby, které jsem četla dřív a určitě se mi líbily víc, ale teď jsem trošku zklamaná, že se autorka nechala výrazně inspirovat Krutým princem... Druhý díl zatím nevyhledávám.
Slzotvůrce je příběh tak moc bolavý, ale tak moc nádherný. Není to jednoduché čtení. Abyste knihu pochopili, musíte vnímat a musíte mít v sobě alespoň trocha empatie. Dokonce si i troufám říct, že kniha je spíše pro náročnějšího čtenáře.
Tady musím přiznat, že jsem si knihu koupila jen kvůli obálky. Vampýrskou akademii jsem nečetla a o této sérii se dozvěděla jen díky ořízce. Určitě je to oddechové čtení, jen na mě to má příliš pomalý sled událostí :-)
Druhý díl mě upřímně trošku zklamal... úplně jsem se zamotala a ztratila v politických událostech, kdo napadl koho, kdo velí komu, kdo je spojencem koho a kdo stojí na čí straně. Ale určitě pokračuji ve čtení série dál.
Než se dostanu k samotnému příběhu, musím říct, že jediná věc, která mě na celé knize zklamala, byla korektura. Objevila jsem minimálně pět do očí bijících chyb -- chyběly uvozovky na konci přímé řeči, tečka uprostřed věty místo čárky, nelogické velké písmeno uprostřed věty. Když už si kupuju knížku za nemalý peníz, na kterou se těším, tak očekávám nějakou kvalitu.
Co se týče samotného příběhu, jsem absolutně nadšená. Příběh se četl jedním dechem a měl všechno, co jsem od něj očekávala.
Československé legie v Rusku se pomalu, ale jistě vytrácejí z našeho povědomí a je jim udělována menší pozornost, než jakou by si zasloužily. Sama bych na drama ani nepřišla, nebýt přítele, který se tím zabývá. Myslím si ale, že pro člověka, který nemá dostatečné historické pozadí, to bude nicneříkající. V dramatu se také objevuje mnoho rusismů, a troufám si tvrdit až satira na ruské poměry, která zůstane mnohým neznalým tohoto světa skryta.
Zaklínač je Mistrovské dílo s velkým M. Musím vyzdvihnout nejen bravurní češtinu, kdy překladatel rozhodně přechodníky nešetřil a dodal tak dílu větší šarm, ale také vyšperkovanou řeč Yarpena Zigrina, která tam sedla jak "riť na šerbeľ". Samotný příběh je víc než jen příběh a myslím si, že každý si z něho nějaké to uvědomění odnese.
Když spojíte Shari Lapenu, Pravdu, nebo lež od Hooverové a Dívku ve vlaku, vznikne přesně tohle. Kniha přečtena na jeden zátah.
Milá knížečka, která má v sobě humor, romantiku, filozofické otázky i smutek. Myslím si, že každý čtenář si z ní odnese to své.