terezarath
komentáře u knih
Sedmá pohroma
James Rollins (p)
Jako vždy, prakticky stejný vývoj příběhu a vy prostě víte, že to stejně dopadne dobře. Ale je to prima oddechovka, navíc propojení historie s moderní dobou mě u Rollinse prostě baví.
Nádherní poražení
Leonard Cohen
Když jsem začala knihu číst, pustila jsem si Cohenovu hudbu. Po pár stránkách jsem ji ale vypnula, protože autor této knihy jakoby byl někým naprosto jiným. Nějak mi ten hlas a jemné, nádherné písničky nepasovaly k přisprostlému příběhu v mé ruce. Sama bych tuto knihu popsala jako příběh bez děje, jako popis života muže, který získá po čem touží, konečně se dozvídá o osudu Kateřiny a ztrácí tak poslední věc, která v jeho životě měla jakousi cenu. Rozhodně nečekejte příběh se složitou zápletkou a perfektním rozuzlením.
Milovaná
Toni Morrison
Co se stylu psaní týče, nejsem zrovna největší fanoušek. Celé je to vleklé, strašně popisné, často jsou informace znovu a znovu připomínány. Co ale musím ocenit je množství kreativních a dost brutálních motivů. Trauma a nemožnost oprostit se otrockého života, velmi kontroverzní pohled na mateřskou lásku a síla vyloučení ze společnosti. Tohle umí Morrison perfektně!
Musím také ocenit kvalitní český překlad. V angličtině je tuhle záležitost prostě skoro nemožné číst...
Muž, který se nechtěl vrátit domů
Roger Pihl
Tohle bylo hrozně zvláštní. Ten nápad se mi líbil, bylo to originální, jenže to zpracování bych ohodnotila jako meh. Hlavní linie příběhu ještě dobrý, ostatní příběhy (jejichž smysl se vám objasní až na konci) mi přišly trochu zbytečný.
Před svatbou
Julia Quinn
Trochu jsem se bála, že poslední díl bude jen vykrádačka předchozích, bez vlastního nápadu a námětu. Strach byl ale naprosto zbytečný, díl to byl skvělý, humornější než těch pár předcházejících. Taková oddechovka na jedno odpoledne.
Svině
Carl-Johan Vallgren
Hrozná okecávačka,na můj vkus až moc popisů událostí, které vlastně s hlavním příběhem nijak nesouvisí. Samotný děj měl nejspíš dobrý náběh, téma sice nic světoborného, ale určitě to mohlo být zajímavé. Na severské krimi sotva slabší průměr.
Dům na rozhraní
William Hope Hodgson
Tak tohle vážně nebyl můj šálek kávy. Bylo to zdlouhavé, popisy byly nekonečné. Samotné téma by nejspíš mohlo být zajímavé, ale styl psaní mě prostě nechytnul.
Ráj mrtvých dětí
Roxann Hill
Druhá kniha od autorky, kterou jsem přečetla a musím říct, že se zase o maličko zlepšila. Příběh se čte poměrně dobře, děj je svižný. Pointa není žádná šokující bomba, nic moc extra, ale neurazí.
Kečupová mračna
Annabel Pitcher
Začnu kladnou stránkou knihy. Bylo to velmi čtivě napsané, místy humorné, prostě príma rychlý čtení. No a teď k tomu, co mě iritovalo. Konec. Hele, já chápu, že holka měla výčitky, zažít něco takovýho asi není příjemný, ale kniha si celou dobu buduje atmosféru příšerného zločinu a my na konci dostaneme tohle?! Velká škoda.
Pošli fotky
Lauren McLaughlin
Bylo silně znát, že cílovka je zaměřená na mladší čtenáře. Young adult literatura mě celkově nijak nebere, nechci to tudíž knize nijak vyčítat. Trnem v oku mi bylo "party chování" hlavních postav. Na slušné slečinky tam bylo až trochu moc trávy.
Asi jsem taky trochu očekávala silnější kafe. Jasně, i takhle měla knížka svoje uf momenty, ale tohle téma by se přeci dalo zpracovat mnohem lépe.
Trochu jsem doufala, že to bude jedna z knih, která dokáže mladým lidem otevřít obzory, upozorní je na tohle ošklivé téma a třeba jim i pomůže se s něčím podobným vypořádat. To jsem teda úplně nedostala.
Schroder
Amity Gaige
Příběhově přinejmenším zajímavý román. Jasně, od začátku tak nějak tušíte, že to nemůže dopadnout dobře, ale příběh si stále alespoň částečně udržuje určité napětí. Co Vám silně napoví, že příběh nemá zrovna happyend je bezpochyby postava otce. Otec, který si myslí, že je skvělým otcem a víc než své dceři to potřebuje dokázat okolnímu světu. Naivní, egoistický, velmi nerodičovský typ. Jasný recept na kvalitní rodinnou katastrofu.
Neměli bychom
Vi Keeland
Takový slabší průměr. Klasicky už od první kapitoly víte, jak to s hlavními hrdiny půjde, děj je předvídatelný. Očekávala jsem to poněkud humornější.
Strašení v Rookwardu
Darcy Coates
Příběh měl slušně našlápnuto, ale z nějakého důvodu mi to přišlo slabší než předchozí knihy. Dějová linka kolem Amy a Thomase byla dobře vymyšlená, Amy byla skvěle napsaná postava. Můj problém nejspíš nastal ve chvíli, kdy Amy vytvořila onen scénář, kde náš hlavní hrdina trpí ztrátou paměti. Protože pro mě by tohle byl mnohem zajímavější a stravitelnější konec, než ten realný.
Asi jsem se nechala moc rozmazlit předchozím dílem a autorčinou Kořistí.
Zahradní slavnost
Václav Havel
Já tyhle absurdní dramata moc nemusím, ale tohle byla moc pěkná, humorná hra se slovy.
"O objevech kapitána Nema -" "Nemá! Ani potuchy nemá Verner o objevech našich kapitánů vědy!"
Galveston
Nic Pizzolatto
Galveston ve mně žádné velké nadšení nevyvolal. Příběh byl zdlouhavý, spíše než vyprávění se to podobalo otravnému popisu událostí. Nebyla v tom žádná gradace, příběhová linka byla smutně plochá a tak trochu předvídatelná. Hlavní postavy byly nesympatické, rychlé střídání nálad mi lezlo na nervy. Další mínus bych viděla v lehce chaotickém přeskakování v časových osách. Od závěru jsem čekala víc.
Jak jsem přispěl k Hitlerovu pádu
Spike Milligan
Tohle byla příjemná sranda. Satira plná mnohdy až hloupého humoru. Čte se svižně, velmi dobře napsáno. Co stránka, to perla.
Nejděsivější československé zločiny
Jaromír Slušný
Velmi pěkně zpracované nahlédnutí do životů československých zločinců. Na literaturu faktu celkem svižné čtení, velmi příjemný styl psaní.
#Murdertrending - Chci vidět popravu v přímém přenosu
Gretchen McNeil
Námět? Na jedničku. Nic podobného jsem dlouho neviděla. Styl psaní? Příběh vám přímo utíká před očima, naprosto čtivá kniha.
Teď k té cílovce. Vraždy byly možná brutální, ale musím uznat, že celkový styl vyprávění a hlavní postavy posouvají knihu spíše směrem k Young adult literatuře. Nemyslím, že to knize zrovna dvakrát ublížilo, ale pravdou je, že bylo trochu zvláštní představit si sériového vraha, který si říká Gucci Oprátka.
Sedmilhářky
Marika Šoposká
Kniha Vám nedá nic víc, než se může očekávat. Jsou to prostě články o náhodných věcech, náhodně přídávané na blog. Musím říct, že se mi občas líbilo psaní Mariky. Příběhy měly alespoň hlavu a patu a sem tam překvapily i hezkým námětem. Ve zbytku jsem marně hledala slibovaný humor a trochu obtížně se tím vším "nezajímavým bordelem" prokousávala ke konci.
