Terkishead komentáře u knih
Za poslední dobu nejlepší kniha, kterou jsem četla. Na první pohled mě odrazovala objemnost díla, ale jak jsem se rychle blížila k posledním stránkám, moc jsem si přála, aby byl stránek minimálně dvojnásobek. Téma je těžké a neradostné, ale nenechá vás nadechnout a noříte se do příběhu, který vás nakonec zcela pohltí.
Nelze nesrovnávat s filmy, nicméně srovnání pro mě končí remízou. Díky filmům jsem pochopila lecos z knihy, díky knize jsem pochopila lecos z filmů. To že film není otrocky stejný jako kniha je pro četbu bonusem. Jsem naprosto spokojená a připravená na další díly.
Přečetla jsem na doporučení kamarádky, která se k této knize pravidelně vrací. Obdivuji autorčin vytříbený styl, velmi čtivý a autentický. Samotný osud paní doktorky Vlasty byl opravdu neobyčejný a její život nesmírně plný.
Novela, která je psána a čte se jako báseň. Nejlépe opravdu vyzní, když se čte nahlas. Děj a obsah ( včetně literárního rozboru) jsem už znala ze školy, a tak mě překvapilo jen to, že celý konec je vyjádřen jednou větou. A pak už nic... Přízračné!
Nečekaně dobrá detektivka! Od knihy zcela náhodně vybrané jen podle věku autorky ( čtenářská výzva :D) jsem moc nečekala. O to milejší překvapení mě čekalo. Děj sice nebyl ničím převratný, poctivě se držel klasického schématu, zato vypravěčský styl autorky skutečně nenechával čtenáře vydechnout. Doslova mám dojem, že se k této autorce ještě vrátím, až zase dostanu chuť na dobrou detektivku.
Řemeslně dobře zvládnutá detektivka. Perfektní čení na pláž. Všechno na svém místě - Maniakální maniak, vyšetřovatelka alkoholička s obtížnou rodinnou situací, krásný ale jinak orientovaný pomocník. Jen mi do tradičního schematu moc nezapadl asijský lotr policista. To by se, myslím, komisi pro genderovou vyváženost a inkluzi nelíbilo :D .
Pominu-li literární kvality autora, které bych označila s trochou dobré vůle nejlépe jako středoškolský pokus o prózu, hledám velmi obtížně pozitiva tohoto díla. Kniha naznačuje celkem nadějnou komediální zápletku, kterou ale autor velmi rychle zabije neustálým kňouráním všech hlavních hrdinů. Kýčovitý konec příběhu je vlastně už téměř povinnou součástí, ale chápu že autor musel toto trápení prostě nějak ukončit. Abych tedy vyzdvihla alespoň něco: kniha je velmi krátká. Přečetla jsem do výzvy.
V podstatě červená knihovna... Pominu-li celkem prostinký děj typu Popelka, nemám také moc ráda postavy Ach-jsem-tak-jiná (trochu napodobuji autorčin oblíbený trik). Autorka sama na mne působí dojmem, že by ráda psala filozofické úvahy, ale správně tuší, že by je nikdo nečetl a tak je vložila do úst dvanáctileté dívence a ošklivé domovnici. Což působí přinejmenším rozporuplně.
O tomto tématu jsem v poslední době četla víc než mi je milé, ale nelituji. Tahle kniha určitě stála za přečtení. V předchozím komentáři ji Bezantina označila za "Vypravěčku po česku", ale Hana se mi zdá mnohem silnější, syrovější i realističtější. Osobně jsem byla moc vděčná na náznak dobrého konce.
(SPOILER) Zajímavá kniha. Na to, jak těžké téma zpracovává, se četla dobře. Níže někteří kritizovali jednodušší literární styl, mně ale velmi dobře ladil s atmosférou děje i s přímočarým, často doslova chladnokrevným uvažováním hlavní hrdinky. Osudy hrdinů této knihy nejsou černobílé. Nejzajímavější myšlenkou knihy je pro mě asi to, jak sebestředná, bezcitná Neonila, která na své životní pouti zničí mnoha lidem život, mimoděk páchá dobré skutky. A z toho konce nakonec opravdu mrazí.
Výborný příběh! I když už jsem žádná další válečná dramata číst nechtěla, nekonec jsem po této knize díky výzvě sáhla a rozhodně nelituji.
Díky knižní výzvě jsem se pustila do čtení žánru, který mě nikdy nelákal a na který jsem se domnívala už nemám správný věk. O to větší překvapení pro mě bylo, že kniha je opravdu dobrá, originální, napínavá. Nakonec jsem si ji dávkovala po kapitolkách, aby mi tak rychle "nedošla". Stejně se to pochopitelně nakonce stalo a tak mi nezbylo než se okamžitě zakousnout do pokračování.
Není to moje první " holokaustovka", což mě možná dost ovlivnilo. Chápu, že vyprávět mohli jen ti, kod přežili, ale i tak mi připadal příběh místy až neskutečný v tom, kolik štěstí musel ten pán mít. Vlastně je to zřejmě silná stránka knihy, která nepopisuje jen neuvěřitelnou hrůzu, ale předkládá život člověka, který se i v tomto "naučil chodit".
Na rozdíl od prvního dílu ubírám jednu hvězdičku, ale jen za to, že se ze začátku děj trošku vlekl a hlavní hrdinka je ve své časné pubertě občas trochu nesnesitelná ( ostatně, ale jako většina jejích vrstevníků, takže kdo by jí to vyčítal). To jsou ale jen drobnosti, které této fenomenální a totálně epické sáze neubraly mnoho půvabu. Od poloviny jsem s hrůzou sledovala, jak rychle mi ubývají stránky, až jsem se nakonec nezbytně dostala do bodu, kdy jsem se ocitla na poslední stránce, absolutně bez chuti se s knihou rozloučit. Už se moc těším na další díl!
(SPOILER) Brilantní! Jen mi bylo Antona od začátku líto, nepoučený, vychovaný vojáky, v nitru opravdu dobrý člověk, byť poněkud pošetilý, se stal nástrojem nejhrubšího citového vydírání. Nikdo mu nepomohl, nechali ho aby se trápil vinou, která snad ani jeho vinou nebyla.
Parádní detektivka mi vždycky udělá radost. I když se snažím číst napříč žánry, k detektivkám se vždycky ráda vrátím. Trochu jako u pohádek všechno nakonec ( obvykle ) dobře skončí. Takže děkuji pane Bryndzo za tohle dobro, které zase zvítězilo nad zlem a nenávistí. Je to osvěžující.
Tak nebylo to úplně špatné, i když žádné velké tajemství se teda nekonalo. Forma byla čtivá, příběh ani úžasně úchvatný, naštěstí ani nudný. Občas si ale autorka takříkajíc odskočila a vrhla se na kariéru spisovatelky učebnice dějepisu pro nejmenší.
Tak to mě úplně umrtvilo, jestli chcete co vědět! :D Zpočátku jsem obtížně přijímala těžko stravitelnou literární formu, ve které ale jako zakletá princezna uvízl příběh úplně typického puberťáka. Jak mně vám ho bylo líto! Tolik zmatků a emocí a všechno se to do tý hlavy hrne... Tak aby pak takovej mladej kluk nedělal kraviny, nad kterýma nám dospělým zůstává rozum stát!
Některé knihy jsou jako prázdniny - hrozně dlouho se na ně těšíte a hrozně rychle utečou ( jsou přečteny). Ačkoliv mi stále celý příběh ještě nedává dokonale smysl, nechávám se unášet autorčinou, téměř surrealistickou, fantazií a je mi tam dobře. Nepředvídatelný děj, ne právě sympatické a tím právě reálnější charaktery, to všechno nedá člověku spát a čte jedním dechem. A hrozně se těším co bude dál...
Spíš povídka než celá kniha.. i když by to mohlo být klidně téma na celou knihu. Snová atmosféra této útlé, ale graficky krásně zpracované knížečky mě provedla říjnovám odpolednem u čaje. Tak jen doufám, že nubudu mít stjně divoké sny!