TerryDee komentáře u knih

Tady mě zajímalo, jak to bude pokračovat. Na to, jak jsem měla Americu v předchozím díle ráda, tak tady mi začala celkem štvát. Především mi vadila její nerozhodnost a celkové chování. Ona se může líbat a muchlovat s jiným, ale Maxon ne, protože jinak je to lhář a podvodník, a bůhví co ještě. Tahle její logika mě jednoduše vytáčela. Takže jsem se nedivila, že se Maxon začal sbližovat i s dalšími děvčaty z Elity. Maxona jsem si ještě více oblíbila. Takže doufám, že se America konečně rozhodne a mi budeme mít klid.

10.11.2019

Když už jsem došla až sem, tak chci vědět, jak to dopadne. I když asi mám tušení, jak tohle celé dopadne. Nicméně mě zajímá samotná cesta k vytouženému konci.
Maxon jen čeká, až se America vyjádří. Jenže ta stále váha a dělá drahoty, za což bych jí dala pár facek. Ona si opravdu myslela, že může všechno a že bude po jejím. Mno nic.
Nejvíce mě mrzelo, že jsme přišli o některé postavy. Některých byla opravdu škoda. A zároveň mi přišlo, že záležitost s rebely se vyřešila či nevyřešila lusknutím prstů.
Nicméně dobře to dopadlo a my se dočkali šťastného konce. Takže za mě dobrý. Nelituji, že jsem to četla, protože to beru jako velmi dobrou čtenářskou zkušenost.

10.11.2019

V rámci série Selekce nás čeká další příběh, a to příběh princezny Eadlyn, která musí najít lásku v Selekci, jako předtím její otec Maxon.
Bohužel na původní trilogii to vůbec nemá. Ani zdaleka. Hlavní hrdinka je šíleně nesympatická, a to hlavně díky svému namyšlenému chování. Takového rozmazleného fracka jsem už dlouho nezažila. Aspoň její bratři byli o něco lepší, především Ahren. Ani k jednotlivým nápadníkům jsem si nenašla cestu. Ale nakonec jsem si tam našla svého favorita, a to Kilea. Tak uvidíme, kam až dojde.

10.11.2019

Šťastně až na věky je kniha povídek ze světa Selekce. Z toho všeho se mi líbily povídky Královna, Princ, Miláček a Co dělají teď. Ostatní byly dle mého názoru slabší.

10.11.2019

Z Kruté krásy od Rosamund Hodge mám hodně rozpačité pocity. Nejen, že se to četlo velmi namáhavě, ale ani začíst se mi vůbec nedařilo. Něco tomu chybělo, a to čtivost. A o postavách ani nemluvím. Ty mě moc nezaujaly, až na Laskavého pana neboli Ignifexe, který byl aspoň trochu zajímavý, na rozdíl od hlavní hrdinka, která mě rozčilovala.

03.11.2019

Na příběh s Alexandrem jsem se opravdu těšila. Ale tohle jsem nečekala. Ten okouzlující mladík se mi tu změnil na tvrdohlavého hrubiána bez špetky citu. Byla jsem tak trochu vyvedena z rovnováhy.
Oproti jiným příběhům tu není ten klasický model - jen, co se spatří, tak se zamilují. Zde k sobě museli hlavní hrdinové Alexandr a Alis hledat cestu, která nebyla zrovna jednoduchá. Naštěstí všechny nástrahy překonali a měli svůj šťastný konec.

03.11.2019

U této knihy mám smíšené pocity. Už to nebylo ono. Příběh ani hrdinové si mě nezískali. Je vidět, že autorka to psala s velkým časovým odstupem. Což je opravdu škoda.

03.11.2019

Kniha dvou příběhů. První se ve zkratce věnuje Gideonovi a Savaně. Aspoň jsme tu mohli trochu více poznat Gideona. Druhý příběh je o Eastonovi. A tady nemám slov. Ten kluk je neuvěřitelný. Takovou stíhačku a neodbytnou vtěrku jsem už jsem dlouho neviděla. A to jsem toho kluka z předchozích dílů měla fakt ráda. Tady na mě působil jako zamrzlý puberťák. Nicméně ten závěr byl neskutečný. Koukala jsem na to jako blázen. Takže jsem zvědavá na pokračování.
Ty konce mě u téhle série jednou zabíjí.

10.03.2019

Po napínavém konci předešlého dílu mě zajímalo, jak se příběh bude vyvíjet dál. Protože Reed to tak trochu pokakal (ano, použila jsem slabší výraz namísto toho silnějšího). Nicméně to věčné handrkování bylo z jedné části zajímavé, ale z té druhé až trochu otravné. Tak buď s ním budu či nebudu, a hotovo. Ale pro naše hrdličky to dopadlo dobře a našly k sobě zase cestu. Ale ten konec! To snad nemyslí vážně, takhle to ukončit. To znamená jediné - hned se vrhnout na další díl a dozvědět se, jak to všechno dopadne.

10.03.2019

Na Krutého prince jsem se těšila docela dlouho. Už jenom kvůli tomu povyku, který kolem knihy nastal. Takže zvědavost mi nedala a já si ji musela přečíst.
Upřímně. Z knihy mám tak trochu smíšené pocity. Příběh se četl skoro sám - čtivost se tomu ubrat rozhodně nemůže. Poté se mi líbil svět víl, který tu byl tak netypický. Tady totiž víli nebyly hodné, ale kruté. Což je oproti jiným knihám zajímavým prvkem. Jen ty postavy mi tu moc nesedly, především Jude a Taryn. Nějak jsem si k nim nenašla cestu a pochopení.
Nicméně jsem zvědavá na další díl. Protože to skončilo takovým zvratem, že je to nutnost.

10.03.2019

Nela je volné pokračování předcházející knihy Niky. V této knize sledujeme příběh a životní a milostné patálie Nely (nevlastní sestry Niky).
Knihu bych zařadila k oddechové romantice. Příběh se totiž čte velmi dobře, takže není problém to přečíst během jednoho dne. Jako v mém případě.
Abych byla upřímná, tak se mi více líbila Niky, i když tohle taky nebylo špatné, opravdu ne. Ale asi mi tam chyběla ta chemie mezi ústřední dvojicí.
Nejvíc jsem byla potěšena z toho, že jsme se zde dozvěděli, jak to mezi Niky a Martinem dopadlo. Takové milé zpestření.
Upřímně jsem zvědavá na další díly a především na to, kdo v nich bude figurovat.

20.09.2018

Pokračování Skleněného trůnu v Půlnoční koruně ve mně nechává smíšené pocity. Četlo se to dobře, to bez debat, ale něco tam chybělo. De facto do třičtvrtě knihy se tam nic moc nedělo, až ke konci byla nějaká akce. Cealena si dokonce v této knize vybrala svého srdce šampiona, ale dlouho jim to hrdličkám nevydrželo. Holt osud tomu nechtěl (nebo spíš Sarah J. Maas). Doriana mi bylo upřímně líto, tohle si nezasloužil. Doufám, že najde někoho lepšího.
Celkově jsem zvědavá kam nás posunou další díly, ve kterých se nám hlavní hrdinka znění ze Cealeny Sardothien na Aelin Ashryver Galathynius.

25.06.2018

(SPOILER) Příběh nebyl špatný, takže se kniha dala v pohodě číst. Nejvíc jsem si oblíbila Kosí dvůr a pana Sinclaira. Bože, ta scéna, kdy Gemmu nese v náručí, aby přešli přes začínající příliv - úžasná. Zpočátku jsem Gemmě fandila, až do doby, než opustila pana Sinclaira, kvůli tomu, že před 20 lety lhal a vydával se za někoho jiného, aby přesvědčil svou rodinu a pomohl kamarádovi. A pro ni tohle znamenalo nepřekonatelnou překážku. Celkem ironické mi přišlo, že poté, co opustila Kosí dvůr, tak sama lhala a vydávala se za někoho jiného. Nakonec to dopadlo dobře a ti dva našli k sobě zase cestu.

29.04.2018

Další kniha za mnou, a že mi dala zabrat. Nějak jsem nemohla překousnout jednání malých dospělých (opravdu jedenáctiletá dívka nutí chlapa skoro o polovinu staršího k sexu a matka jí na to později řekne, že si myslela, že má víc rozumu). I když chápu, jiná doba, jiný mrav. Nicméně knihu bych přejmenovala z Milostného trojúhelníku na Milostný čtyřúhelník. Příběh pojednává o Joaně/Janě z Kentu, která se jako jedenáctiletá tajně zalíbila o čtrnáct let staršímu Thomasu Hollandovi, což se samozřejmě nelíbilo rodině a ani korunnímu princi Eduardovi (známému jako Černý princ), který si na svou sestřenku dělal nárok. Jak už to ve středověku bývá, Joanu nakonec provdali za Willa z Montagu. A tady nastal zlom, nějak se ukázalo, že Will je gay a navíc touží po princi Eduardovi, který toho využíval, aby mohl být Joaně nablízku. Nicméně se na scéně znovu objevil Thomas Holland s tím, že chce zpátky svoji ženu. Takže začaly tahanice o to, kdo získá Joanu. A hádejte, vyhrál Thomas a měli se šťastně. Avšak, nic netrvá věčně a Thomas zemřel, a tím se otevřel prostor pro Eduarda. Za něho mě mrzí, že když už byl s Joanu, tak nedostal takový prostor jako jeho předchůdci.

18.03.2018

Upřímně, velmi milé překvapení. Kniha se mi četla opravdu dobře, až jsem někdy měla problém ji odložit. Jediné, co mi v příběhu chybělo, byl pohled hlavního představitele Iva. Ano, své pohnutky vysvětlil na posledních stránkách, ale přesto mi to zcela nestačilo. A jsem ráda, že jsem odhadla lady Beauchampovou.

05.03.2018