Terva komentáře u knih

Moji zuřivost přehluší
výkřik dítěte
a po něm se ozve hlas,
kterej jsem už
nikdy neměl slyšet . . .

Tento příběh je stejně tak zmatený, jako chaos v hlavě Eddyo Brocka. Vždycky nevíte na čem jste. Zmatek střídá realita, realitu zase zmatek. A čtenář pak už ani netuší, čemu že to má vůbec věřit. Když se na scéně objevuje Sleeper, tak už mi to připadalo přehnaný. Kam to jako chtějí tvůrci z klasickým Venomem ještě dotáhnout? Kolik odnoží tohoto mimozemského symbionta nakonec bude? Protože mě už teď se zdá, že jich je až moc.

Citát: Mohl jsem si vybrat. A šel jsem zpátky do temnoty.

Tak že po chaotickém čtení musím uznat, že kresby v tomto svazku se povedly. Všichni tři tvůrci (Donny Cates, Jesus Aburtov a Rain Beredo) se činí a ikdyž je opět díky Carnagemu použito hektolitrů červené barvy, vyjde z toho nakonec příjemná kresba. Například jsou nádherné úvodní listy k samostatným sešitům, alternativní obálky a i některé celostránkové kresby v jednotlivých příbězích. Jako celek na mě tento svazek zatím působí lépe než ty tři předchozí.

Citát: Na to, že seš chytrej, seš docela dost blbej!

107 17.10.2023

Nechci,
aby se v kasinu
mého muže
prolila krev.
(Hlídka na prahu smrti)

Komentář musím začít záporně. Hned na první stránce v epilogu před příběhem Hlídka na prahu smrti a částečně i v tomto příběhu je grafický moment, který páře oči. Představte si hnědou, tmavě hnědou kresbu a slova vypravěče jsou světle hnědé v bílosvětlehnědé komiksové bublině. Všechno je v hnědým a je docela problém to číst, protože vám u toho slzej oči, jak se to snažíte rozluštit. Tenhle vzor mají na svědomí pánové Moritat (kresba) a Mike Atiyen (barvy). Tak jsem je za to moc nepochválil. A upřímně, trochu mi na příběhy v tomto svazku vzali chuť.

Citát: Žerty stranou doktore jsme ve vážném nebezpečí. (Ztracené zlaté město)

Celkově jsem zklamán. Musím se přiznat, že od All Star Western a Jonaha Hexe jsem opravdu očekával WESTERN. Jenže ono je tu čím dál víc superhrdinů v pláštích, který z westernu dělaj sci-fi plný nadpřirozených cirkusáckých momentů. Jonah Hex sice střílí ze svých šestiranných koltů, ale rozhodně ne proti klasickým westernovým postavám. Když to zrekapituluji, tak asi nejlepším příběhem v tomto svazku je . . . vlastně celé je to průměr. Nakonec je to nejlepší až na konci, kdy jsem si přečetl nápis KONEC. . . PROZATÍM.

Citát: Cestujeme skrz prostor a čas! (A kam pojedeme teď?)

107 03.10.2023

„Je třeba prošetřit vše
a nešetřit nepřátele říše . . .“
„Ale je nutno zajistit
že nebude ukřivděno nikomu,
kdo je věrný vůdci!“

Nedaleko Varšavy podzim 1943

Tohle byl celkem smolnej příběh. Na zámku hraběte Wasovského se dějou věci. Navíc se tu rozjela špionážní blamáž. Hra byla velmi precizně zahrána. Nakonec je z toho neštěstí jen obrovský zmatek a spousta zatýkání německých oficírů. Dokonce padlo několik výstřelů a výbuch auta. Dobrý, akční a napínavý příběh v této sérii. V povzdálí tohoto příběhu můžeme tušit i samotného vůdce.

Citát: Byl jsem pozván, abych převzal vyznamenání Železný kříž s meči . .

107 31.12.2022

Rok 1943
„Zdá se mi,
že pánové
okultním vědám
nedůvěřují.“

Předcházející příběh se sestřenicí Editou se odehrával v roce 1944. Zde se posouváme trochu do minulosti a sledujeme dramatické situace, které pak vedou k mnoha rozhodnutím. Jasnovidec Rioletto by do toho mohl mohl vnést nějaké vysvětlení. Jenže to není tak lehké. Něco mu vadí. Je přítomen někdo, kdo se podílí na sabotážích. Opodál stojí Kloss....

Citát: Jsou i takoví Němci, kterým je možno věřit.

107 05.11.2022

„Co?
Začíná se
ozývat
můj pavoučí
smysl!“

Obsahuje komiksy:
Amazing Spider-Man č. 546-551
Free Comic Book Day 2007: Amazing Spider-Man č.1

Dalo by se napsat, že „Svítá nový den“ je opět začátek. Předcházející tvůrci zahnali Spider-Mana a jeho dobrodružství do moc velkých výšin a pak zjistili, že pavučiny došly a Spíďa spadnul z Vesmíru zase na ulici. Dali tomu trochu jiný háv, nové nápady, ale Spider-Man už je zase jen dobrý soused a stará se o ulici.

Citát: Spider-Man je zpátky, pane! Zpátky v akci!

Už několikrát jsem napsal, že mě to neustálé opakování unavuje a nebaví. A je to tady zase. Naštěstí jsem si od předchozího čísla dal celkem velkou pauzu, a proto jsem se rád ke Spider-Manovi vrátil. Zjistil jsem však, že to opět není nic moc nového a spousty situací už jsem zažil. Musím se však obrnit, protože série není snad ještě ani v polovině. Budu tedy trpělivě čekat na další příběhy.

Citát: Ten Spider-Man je ale zmetek!

107 29.11.2021

„Kapitán Thanos
se zbláznil,
a ne v dobrém
slova smyslu.
Jeho rozkazy stojí za prd.“

První dojem z tohoto komiksu je fakt, že je krásně nakreslen. Pro zvýraznění příběhu se tvůrci rozhodli, že komiks bude vytištěn na černý papír. To už, samo o sobě, dává příběhu ten správný temný nádech. Ovšem něco jiného je, když jsem poprvé uviděl Gamoru. Vlastně je hned na prvních stránkách tohoto komiksu. Je sice opět krásně zelená, ale kruhy pod očima ve světlé zelené barvě se k ní vůbec nehodí. Budí to dojem, že má na sobě nějakou masku se špatně vystřiženýma dírama pro oči.

Malá ochutnávka:
Pro začátek musíš pochopit,. Na jakém místě jsem vyrostla... ..Ne, kde jsem se narodila, ale kde jsem vyrostla.Daleko za hranicemi zmapovaného vesmíru. Oficiální označení znělo: Alfa prototyp Nula. Lodní základna svatyně. Známá spíš jako Svatyně Nuly...

Trochu mě překvapuje směr, kterým se příběh zpočátku vydával. Poukazoval na Thanose, jako na nějakého psychopata, který má vidiny a baví se z neexistujícími postavami. V jiných příbězích je to vyrovnaná bytost, která si jde za svým cílem. Toto jsou jeho začátky s Gamorou, která na něj má určitý vliv. Na mě má zase vliv fakt, že jsem už viděl všechny ty filmy ze série Marvel. A vadí mi, že zde v tomto komiksu, se děj a osud Gamory totálně rozchází z filmovým světem.

Citát: Člověk se musí udržovat nonstop v lihu...

Tak že se dá říci, že jsem velmi spokojen s kresbou, ta je opravdu nádherná. Ariel Olivetti prostě umí. Jinak už je to s obsahem. Mnohdy nelogické přechody, podivné počty posádky stanice Svatyně Nula, kdy se prostě bytosti objevují, tak jak je příběh potřebuje, a nikoho nezajímá, že v předešlém ději o nich nebyla ani zmínka. A hlavně celý ten proces záchrany Gamory mi hlava nějak nebrala. A jo, vidí Smrt, tedy Gamora, ale Thanosův postoj k ní je mi do dnes záhadou.

Citát: Thanos lidi nejí. Jen je zabíjí.

107 29.10.2021

„Ricku, jsi asi jediný člověk
na celé planetě,
kterému bych svěřil
i vlastní život.
Nezklam nás“.

Svazek obsahuje sešity #163 - #168 ze série The Walking Dead

Šeptači se v předcházejícím svazku tak trochu naštvali a tak hrozí Rickovi a jeho osadníkům masivní útok tisíců živých mrtvých. Je to nejobávanější protivník a zdá se nezadržitelný. První sešit tohoto svazku začíná masakrem a bojem o přežití. Brutální dvoustrana drtících se zombiků je důkazem toho, že tohle je opravdový masakr. Navíc opět krásně podtržené velmi povedenou kresbou.

Malá ochutnávka: (Není určeno pro náctileté)
Takovejch zasranejch lidí...kurevskejch slabochů a pochcánků, který akorát vyděšeně brečej a udělaj jakoukoliv debilitu, která je spolehlivě pošle rovnou pod drn. Bezpáteřních sráčů, který se krčej v rohu dokud je mrtv ý sráči neroztrhaj na kusy. Měl jsem je všude kolem, sledoval jsem, jak umíraj...kurva, bylo jich tolik, že je ani nezpočítám. (Negan)

Opět čistý adrenalil a perfektní krvavá akce. Objevují se dfalší nesnáze a mnohá překvapení. Opět jsem se kurevsky bavil. Při čtené těchto komiksů jsem poslouchal Německého génia, který si také říká U.D.O. Pustil jsem si jeho dvě alba z let 2007 (Mastercutor) a 2013 (Steel Hammer) Také jsem vybral několik citátů a vložil je tvůrci této perfektní černobílé série na jeho profil. Cesta k nalezení: Živí mrtví ► Robert Kirkman ► Citáty.

Citát: Kurvadrát, Ricku! No věřil bys tomu? Vždyť my spolupracujem!

107 03.09.2021

„Tento svět
nepatří obětem.
Tohle je
svět pro ty
silné.“

Svazek obsahuje sešity #139 - #144 ze série The Walking Dead

Na scéně se opět objevuje Ezekiel. Trhy se blíží a tak je potřeba ochránit přístupové cesty. A možná si pamatujete, že v minulém díle Carl utekl a sleduje „Šeptače“ a hlavně Lýdií, která se mu zamlouvá. Tak že starostí je v tomto svazku až až.

Malá ochutnávka:
To, že Carl je sám venku... o něj vlastně strach vůbec nemám. Jenže jde o ty Šeptače. Už dobře víme, že neodpouštějí, když jim někdo leze na území – ať už za něj považují cokoliv. Pokud získají pocit, že jsme Carla poslali špehovat... mohli bychom mít vážně velký problém.

Na začátku sešitu #140 je nádherná celostránková kresba. Ta se opravdu povedla. Kdo je na ní nakreslen nemohu prozradit, byl by to spoiler. Ale věřte, že pár „ztracených“ a skoro zapomenutých lidí se zde vrátí. Nebo alespoň na čas ukáže. No a pár jich zase zemře. Další válka? Konec posledního sešitu tohoto svazku je fakt mrazivý a brutální.

Citát: Někteří lidé prostě neumějí být šťastní.

107 15.08.2021

Co se to děje!!!!
ÁÁÁ
Co to má bejt!!!
AH?
Krvácím!!!

Žáci 1.B ze střední školy v Tamaoce už nám pěkně prořídli. Vlastně na počátku této knihy si to můžete celé spočítat. Už je jich víc po smrti, než na živu. Zůstává jen pouhopouhých čtrnáct kusů. A navíc hned na počátku to postihne dalšího. Je však pravda, že scéna s rukama je dost brutální. Být barevná cáká krev až k vám do pokoje.
A to je teprve začátek, počkejte na další smrt. Fakt je to čím dál brutálnější.

Citát: I když ti někdo řekne „nebreč“, tak to má limity.

Jenže, problém je v tom, že čím dál jsou smrti žáků třetí bé, pardon, první B (Právě jsem si vzpomněl na Sluchátko) rafinovanější a brutálnější, stávají se tím i nepochopitelnější a neuvěřitelnější. Jsem zvědav, zda a jak to později tvůrci vysvětlí. Ale zatím je to stále zábava a ještě je spousty masa na porážku. Kresba je klasika a scénář je sice čím dál víc zamotanější, ale o to víc se čtenář těší na rozuzlení.

Citát: Zoufalci nakonec umřou, ať jim budeš pomáhat jakkoliv.

107 04.07.2021

A pak to zaútočilo....
„To byl létající talíř s želví hlavou?“ zeptala se Trish.
„A tygříma tlapama,“ doplnil jsem já.
„Myslíš, že byl sám, nebo jich tu je ještě víc?“
„Možná celá kolonie. Těžko říct“

V pořadí čtvrtá kniha ze série Cybrain „Probuzené peklo“ má sice zajímavý a dost podnětný název, ale obsahově to zas tak zajímavé není. Vlastně je to pro mě nejhorší příběh v sérii. Neřekne nám nic nového, stále se opakují situace, které jsme již prožily v předešlém obsahu a akce vázne. Situace, které hlavní hrdinové prožívají, jsou trošku přikrášleny vlivem změny v Cybrainu. Jedná se tedy spíše o další mutace, ale ty jsou očekávané a měly by být brutálnější. Jenže nejsou.

Malá ochutnávka:
Trish....zkoušela komunikovat přes mail se svými přáteli a vztekala se, že to nejde. Vůbec jí nedošlo, že jsme pořád ještě dokonale izolovaní od vnějšího světa, v karanténě. Co kdyby v sobě měla nějakého Vetřelce.
Až se příště objeví ti chlápci na obrazovce, tak jim řekni, ať nám místo toho krafání raději pustí nějakej film, řekl Dan.
Máš nějaký speciální přání?
Jo. Třeba X-Meny, Vetřelce nebo Hellboye.
Troubo.

Naopak neustálé opakování spíše otravuje a, což je důležitější, nepřekvapuje. Došlo ke spoustě nekontrolovaných mutací, kombinací a rekombinací, tak proč jsem nebyl ničím překvapen? Samotný konec je pak podivnější a to hlavně proto, že čin udělaný, nebo provedený na samém konci, vlastně konec řeší jen okrajově. Čtenář je pak ochuzen o jakési vypointování, tedy pokud čin spáchaný na konci není pointou sám o sobě. (ano je) Což mě moc nepřesvědčilo a od knihy odcházím se spoustou otázek a mírně rozladěn.

Citát: Nemůžete přece chtít jít někam, odkud se ještě nikdo nevrátil.

Čtenář, který přečetl již všechny čtyři příběhy odehrávající se v internetovém světě Cybrain (i mimo něj) pak, po dočtení posledního, může hodnotit celek. A já celek hodnotím tak, že kdo přečetl jen první dvě knihy, vůbec se nemusí namáhat číst ty druhé dvě. Zanechte si dobrý příběh v hlavě, protože „Mrtvá zóna“ a „Probuzené peklo“ vám to mírně pokazí. Tím chci říci, že rozhodně o nic nepřijdete. Je to škoda, ale naštěstí má pan Heteša spousty dalších příběhů – tak hurá na ně!
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )

Citát: Zase si jim zapomněl říct o toho Hellboye nebo Vetřelce.

107 20.05.2021

Po tom všem,
co jsme spáchali kvůli přežití...
občas se bojím,
že nejsme
o nic lepší než ti mrtví.

Obsahuje sešity #61 - #66 ze série The Walking Dead.

Jo, tak tohle začalo opravdu brutálně. „Neboj se, on se vrátí, mozku jsem nic neudělal“. Totálně mi zamrazilo. Musel jsem to rozdýchat a dojít si do ledničky pro pivo. Tohle se dalo čekat, ale že tak brzy? Už v předešlém svazku to odnášeli jen kočky, nebohá stvoření, rozpárané nožem. Tady jde do tuhého. To je zatím nejbrutálnější začátek ze všech vydaných sešitů. Číslo #61 se tak řadí mezi nejbrutálnější čísla.

Malá ochutnávka:
Kdyby se něco podobného stalo ve skutečném světě, než všechno zešílelo, čekalo by ho co? Dvacet let terapie? Nejspíš by ho do konce života drželi v nějakým ústavu a ani tam by mu nedokázali pomoct. Takovej luxus si my dovolit nemůžeme. Nikdo nejsme terapeut, nevyléčíme ho. Teď už je jen přítěž a riziko. Ve skutečnosti se dá udělat jen jedno.

Opět velmi povedený svazek šesti sešitů. Plné překvapení, zvratů, krve, smrti a strachu. Sem tam nějaká ta láska. Trochu mi tam vadili ty náboženský fragmenty, ale to takové smutné doby to prostě asi patří. Konec byl opět brutální masakr a k tomu ještě smutek za mrtvé. Opravdu mrtvé, co se už nevrátí. K poslechu při čtení jsem si vybral zajímavou skupinu Blaze Bayley a jejich studiové album War Within Me z roku 2021.

Citát: Jíst se prostě musí.

107 21.04.2021

„Při útěku
je vždycky důležité
soustředit se na „vpřed“
než si dělat starosti s tím,
co máte za sebou“.

Tak jdeme do finále a možná přijde i kouzelník........ No, pravdu? To finále nebylo tak strhující, jak by se dalo očekávat. Dokonce i ta poslední pasáž, kdy se konstábl Grant propadne do minulosti byla celkem nezáživná a jakoby vůbec do příběhu nepatřila. Finále bylo jednoduché a až krajně nepravděpodobné a upřímně, spíš vysvobozující pro Nezmar a celou tu partu sehranou. Prostě, vše, co tam ve všech těch příbězích řeší je až moc jednoduše dovyřešeno.

Malá ochutnávka:
Déšť trochu polevil, ale beton klouzal. Nikde nebylo žádné zábradlí a od nádvoří dole nás dělilo nejméně dvanáct metrů. Uprostřed frontonu byly hodiny s modrým ciferníkem a v dálce jsem slyšel dunění hromu. Chyběl nám už jen DeLorean z Návratu do budoucnosti.

A tak už v knize zůstává jen ten britský ironický a černý humor a spousty narážek na filmovou i hudební scénu. A ,což musím vyzvednout, nebyla tu naštěstí ani jedna hláška o Harry Potterovi. Což je dobře, protože spousta čtenářů si pak myslí, že to je H.P. a pak jsou zklamaní, že není. Pro můj vkus je tu až moc zvonů a pak vám ani pan spisovatel nenapíše, jak někteří z těch zvonů dopadli. Nakonec se potácím na prahu vědomí, že mě to sice celé bavilo, ale že to za několik dní totálně zapomenu a hrozí i to, že zapomenu fakt, kam jsem knihy dal, pokud bych měl náladu si to přečíst znovu. Tři a půl motýlka.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )

Komentář ukončuji velmi poučným citátem, u kterého by se pan Havel asi obrátil v hrobě.

Citát: Vyserte se na pravdu a krásu. My máme prachy a máme jich mraky.

107 08.01.2021

Obsahuje komiksy:
Friendly Neighborhood Spider-Man #1 – #2
Marvel Knights: Spider-Man #19 - #20
Amazing Spider-Man #525 - #526
(Ne zrovna v tomto pořadí)

Jo, už jsem si myslel, že to křížení všech příběhů Spider-Mana nemůže nabrat více otáček. Ó, jak já se mýlil. Zde je to dohnáno do dalšího levelu. Jsou zde tři příběhy po dvou sešitech, ale nejdou za sebou, naopak jsou sešity střídány. Tak že začnete Friendly Neighborhood Spider-Man #1 s nádhernou kresbou a celkem slušným napínavým obsahem.

Citát: Mohl si zemřít. Až na to, že si myslím, že už mnoho let chceš zemřít. (Marvel Knights: Spider-Man #19)

Ale pak přetočíte stránku a následuje Marvel Knights: Spider-Man #19, což je příběh z trochu jiného soudku s absolutně průměrnou až podprůměrnou kresbou. A v hlavní roli je spíše Mary Jane než Spider-Man. Číslo 20 se také moc nepovedlo, naopak se stalo nejhorším sešitem v tomto svazku.

Citát: Odstraňte člověka....zbyde zvíře. (Amazing Spider-Man #525)

No a pak následuje Amazing Spider-Man #525. S temně hnědou odstínovou vizáží. Příběh je spíše z pohledu tetičky May. Musím však přiznat, že Tracerovo přiznání v tomto příběhu o tom, kdo je, je mrazivé a skoro to mnou otřáslo. Ale po následném úvážení jeho prohlášení, čtenáři dojde, že je to logické. Já třeba nadávám na Spider-Manovo neustále stejné protivníky a teprve Tracer dokazuje, že to tak vůbec nemusí být a že existuje a může vzniknout ještě horší protivník.

Citát: Nikdy by mě nenapadlo, že takhle bude vypadat moje smrt. Vždycky jsem tušil, že zemřu, ale nějakou rychlou hloupou smrtí. Něco jako, že se pořežu o papír.... (Friendly Neighborhood Spider-Man #2)

Uf...... Teprve po vystřídání všech tří příběhů se dostáváme k jejich pokračování. V normálních knihám mi nevadí to střídání děje – minulost kontra současnost nebo budoucnost, ale u grafického románu je to problém. Nejenže jsou tyto příběhy napsány a hlavně nakresleny v jiném roce, ale co je nejhorší, že se v nich střídají kreslíři. Navenek sice příběhy na sebe navazují, ale různá kresba, různá barva - to se rovná nevyrovnanosti. Je to prostě na střídačku, a i když děj je tak nějak postupný, graficky je to nahoře a dole a pak zase nahoře.

Citát: I když všichni víme, že zemřeme, moc se tím netrápíme. (Amazing Spider-Man #526)

Nejlepším sešitem se stává ten finální Amazing Spider-Man #526 ten se povedl. Jak graficky tak obsahově. Pokud vás zajímají další mé názory na sešity v tomto svazku, tak je hledejte v kolonce „povídky“ u této knihy a nebo zde:

https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261

107 28.09.2020

Když se lidi bojí tmy,
neměli by se běsové
bát světla a toho,
co k sobě přitahuje?


Vždycky, když už si myslíte, že by to mohlo fungovat, vždycky se najde nějakej nevěřící hajzlík a všechno to pos....kaká. Ema to v této části básně opět pozná a to na vlastní kůži. Jenže kdyby se to nestalo, byl by konec a příběh dále nemusel pokračovat. Tak že slova jako ...a žili spolu dobře až na věky...ne, ne, to nehrozí. Zde se objevuje další, nebezpečný protivník a běsové se bojí. Bojí se světla a vše, co k sobě přitahuje. Běsové maj noční můry.......

Malá ochutnávka:
Občas je stín prostě jen stínem, jak Ema moc dobře věděla. Ale někdy, a to platí v Harrow County mnohem víc než kdekoliv jinde, se ve stínech cosi skrývá. Ema měla velkou moc a dokázala ovlivňovat svět kolem sebe. Mohli byste si myslet, že nemusí mít z ničeho strach. Jenže ve světě plném věcí, které vás pořád dovedou zaskočit, si obyčejní lidé, běsové, či dokonce čarodějnice nemohou dovolit žít beze strachu......

Jen jeden problém vidím v této knize. A tím je její délka. Tady vlastně ani ne délka, ale spíše to, jak je příběh krátký. Než jsem se nadál, byl konec příběhu a teď nezbývá nic jiného, než zase dlouho, předlouho čekat na další události v Harrow County. Někdy si říkám, zda, bych za tak velké peníze neměl dostat příběh delší, že jo CC?

Citát: Nikde v Bibli nestojí, jaký druh hada se vplížil do Rajských zahrad...

107 19.09.2020

Toto zařízení je vybaveno
protiopatřením.
Nemanipulujte s ním, prosím,
neboť následným výbuchem
se často porušuje zákon.

Nikdy se nesnažte kouzlit nebo psát komentář při poslechu Hawkwindu.

Čtvrtá knihy z boxu „Řeky Londýna“ mě docela zklamala. Prokleté domovy jsou jakýmsi úpadkem v příběhu. Vlastně mě mělo varovat to, že na přebalu knihy Kateřina Bažantová nenakreslila velké oči, tak jak tomu je v předcházejících i nadcházejících přebalech. Prokleté domovy tak nestrádají pouze obsahově, ale i graficky.

Citát: Budeme kout jeden prsten?

Co se týče obsahu, musím napsat, že tu vlastně není žádná pořádná akce k zapamatování, tak jak tomu bylo dříve. Například jízda ukradenou sanitkou, znetvoření Grantovo společnice, nebo plavba v jedné z řek Londýna – to vše si čtenář zapamatuje, ale v tomto příběhu není nic výrazného. Možná až na samotný destrukční konec, ale ten byl očekávaný celou dobu. A navíc byl konec strašně přehnaný a myslím, že skutek samotný poslal tuto knihu do trosek.

Malá ochutnávka:
Zaplála ve mně naděje. Pokud to bylo jeho vlastní auto, pak už stačilo jen záběr opět graficky vyladit, získat podklad pro hledání na dopravním inspektorátu a rázem bych měl jeho jméno, datum narození a prostřednictvím Národní pojišťovací databáze i adresu jeho trvalého bydliště. Což by jen dokázalo, že i Velký bratr může být k něčemu dobrý.

Příběh mi kazila i absence výraznějších humorných scén, postrádal jsem ten klasický Britský humor, na který si čtenář zvykl v předcházejících dobrodružství. Ano, seržant Grant sice má pár ironických veselých poznámek, ale to vše ihned zapomenete, protože se do příběhu nemůžete vložit s plnou parádou. Tohle je zatím nejhorší příběh v sérii. Byl jsem zklamán. Příběh jsem si vůbec neužíval.

Citát: Dal jsem si ještě jedno pivo a šel spát.

107 09.09.2020

Řekla bys (Manko),
že jsem starej blázen,
ale já to musím zkusit.
A tady pic
kozu do vazu.

Veškerá ta kresba je nádherná, čistá a i když je to vážné téma, kde je hodně mrtvých, je kresba vlastně veselá. Ale tady, u třetího Návratu je fascinující úvodní strana komiksu. Ty vetřelčí zuby v Řáholci jsou prostě fascinující. Takhle má vypadat pořádná komiksová kresba ke krvavému příběhu. Jednoduchá, ale přeci mrazivá. Zuby však vyhnali obyvatele Jičína do exilu. Kopidlno se jich ujalo, ale nebezpečí hrozí i tam. Pomůže Hradec králové?

Citát: Každopádně potřebujeme ještě víc vojáků a munice.

Úžasný je, když Rumcajs klade pasti na vetřelce. Ta scéna, jak mu v noci na to svítí ty světlušky – sakra, já se málem rozbrečel. To je tak dojemná scéna! A pak přijde závěrečná akční napínavá honička. No, páni, já vám měl strach. Krve by se ve mně nedořezal. A absolutní konec – tu už jsem byl v sedmém nebi. Paráda – akce jak má být. Ať žije Rumcajs!

Malá ochutnávka:
Starosta Kopidlna: Cipísku, s tou havětí v Řáholci... ...myslím, že bychom měli požádat o pomoc vojsko z Hradce králové.
Starosta Jičína: Dobrý nápad. Hradec králové je moc fajn město.
Starosta Kopidlna: A co Rumcajs? Zůstal v Jičíně?

Naprosto úžasná reklama a perfektní kresba je na téma: Jak se Krakonoš nasral – bomba! Je dobré, když se najde někdo, kdo nemá omezení a své příběhy prostě vypráví, tak, jak by to možná nikdo jiný ani nečekal. Rumcajs return #1 až #3 je skvělou zábavou a akční jízdou se spoustou známých tváří, prostředí a hlavně se to odehrává v Čechách. Konečně ty potvory dorazily i k nám. Že jo pane H .R. Giger.

Citát: V Hradci králové by chtěl žít každý. I grázl...

107 19.05.2020

Našli tě v kostele, povídáš?
To je skvělý.
Každej přece ví, že ďábel
nemůže vkročit do kostela.
(Paskřivec)

Graham Wilson napsal k této knize „Předmluvu“, ale upřímně, musel jsem se smát, jak to pojal. Jako kdy chtěl lézt někomu do....hmmm. Taky mě trochu naštval, když vyzdvihl Shazama. Tuhle postavu nemám rád a upřímně, neměla poznat světlo komiksového světa. BUM. Naopak na konci knihy je na tři stránky povídání o Manly Wade Wellmanovi, tvůrci Amerických mýtů. Tento článek rozhodně stojí za přečtení.

Citát: No, Helboyi, vám se to nestydím říct, ale je to pro mě ohromně vzrušující.
Hellboy: Doufejme, že to nebude vzrušující až moc. (Ti, kteří se vydávají v lodích na moře)

Nejlepší povídka je ta hlavní, podle které je pojmenována tato sbírka. Paskřivec totálně vede. Na druhém místě je kratší povídka s nejdelším názvem (Ti, kteří se vydávají v lodích na moře). Být tak o hodinku delší, je z ní geniální příběh. Příběh o Molochovi se řadí na třetí místo, pěkně podle pořadí v knize. Nejhorší povídkou tak je ta čtvrtá a zároveň poslední v této sbírce. „Mateřské znaméno“ má velmi špatnou pointu. Tohle bych o Mika Mignoliho vůbec nečekal. Obrovské zklamání.

Citát: Hmmmm....to nevypadá dobře. (V kapli Molochově)

Detaily, Malé ochutnávky, pár citátů, hodnocení a samostatné komentáře ke všem povídkám jsou k mání v sekci povídky u této knihy a nebo zde:

https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261

Po příbězích si pak můžete proštudovat Skicář, který obsahuje i několik celostránkových barevných kreseb. Ze všech příběhů jsem vybral dvacet šest citátů, popíjel jsem Gambrinus 11° Excelent a přikusoval česnek. Při čtení těchto čtyřech povídek jsem poslouchal mezinárodní sympfonickou metalovou skupinu Leavesˇ Eyes a jejich alba Lovelorn (2004), Vinland saga (2005) a Legend Land (2006)

Citát: Pane Bože, byl to jen sen! (Mateřské znaménko)

107 04.02.2020

Našeptávání mrtvého muže
mu navíc připomíná,
že obrovská galaktická civilizace
jíž tyto světy patřívaly, zanikla
a že ji něco zničilo.

Kniha čtvrtá opět přinesla něco nového. Odpadla velká část politiky, je tu i méně náboženství. Tento příběh obsahuje prvky hororu, je velmi dobrodružný a zatím nejnapínavější v této sérii. A také se mi strašně líbí, že každá kniha je vlastně svým způsobem ukončená. Což čtenáře nenutí vyloženě číst další a další a nic nezjistit, až v poslední knize. Ne, tady je to jinak. Musím přiznat, že zároveň s knihami jsem začal sledovat i seriál Expanze a mám v tom lehce zmatek. Ale není to tak strašné a zatím se orientuji :-)

Citát: Miluju její dobu rotace – třicet hodin. Zvládneš celodenní práci, opiješ se v baru, a ještě se v noci báječně vyspíš.....

Perfektní díl této série. První, kterému dávám plný počet hvězd. Je tu zase několik nelogických a nepochopitelných věcí, které jako obyčejný laik, čtenář, moc neberu, (např: shoz potravin skrze atmosféru na Novou Zemi) ale, to už prostě k těmto dvoum spisovatelům patří. Není to zas tak strašné, a protože je toto příběh velmi čtivý, dají se některé nesrovnalosti přehlédnout. Tento příběh jsem si neskonale užíval, bavil mě a dokonce jsem i cítil nějaké napětí, jak jsem hlavním hrdinům fandil a přál jim, aby vše dobře dopadlo. Ono, začít si něco s planetou, která vás chce neustále zabít – no, není to žádná sranda.

Malá ochutnávka:
Alex pokrčil rameny. Ta loď a její jména mají zajímavou historii. Začala jako NAUVOO, Útočiště, že? Velké město ve Vesmíru. Pak se stala BEHEMOTHEM, nejsvětější a nejhorší válečnou lodí v soustavě. A teď je z ní stanice MEDINA. Shromaždiště. Ta samá loď, tři různá jména, tři odlišné funkce......

Malá poznámka na konec komentáře. Poprvé je zde zmíněno, co je Cibola. Jak jsem již psal minule, trochu mi vadí ty podivné názvy knih, které však při hlubším prozkoumání mají logiku. Leviathana jsem ještě pochopil, Kalibana a Abbadona jsem si musel najít ve vyhledávači. Cibola, jak píše na konci knihy sama překladatelka Jana Rečková (R.I.P.), je španělská pověst ze 16. století o Sedmi městech Ciboly plných zlata. Něco jako Eldorádo.

Citát: Můj úžasný transportní systém tady ležel nepoužívaný přes miliardu let, a půlka planety před nedávnem vybuchla. Tvoje loď byla vyrobena před nějakými deseti lety a ty stěží dokážeš udržet v provozu kávovar....

107 15.11.2019

Useknout ještě
další stovku hlav,
pak ještě tisíc,
a deset tisíc,
a pak budeme svobodní.

Zpočátku jsem byl trochu zklamán. Veškeré války, které probíhají po celé naší planetě se přesunuly do Vesmíru. Než jsem si zvykl, byl jsem v pokušení přestat číst. Nakonec mi asi u sté strany došlo, že jsme prostě lidé a inteligenci si už asi nezvýšíme. A tak i když expandujem do Kosmu, myšlení nám zůstane stejné. Jen hamtat, závidět, vraždit a nepřizpůsobit se čemukoliv.

Citát: Ve vesmíru vládlo ticho. Hvězdám je líp bez nás.

Když se přizpůsobíte stylu psaní spisovatele Coreyho, zjistíte, že je to vlastně plnoobsáhlé sci-fi plné smrti, mocenských korporací, záhadných virů a boje o nadvládu. V příběhu se zjevují neznámí mimozemšťané, zombíci, duchové a spousta létajících kosmických lodí, jedna hezčí než druhá. Také je zde plno mrtvol, a to nemyslím v desítkách nebo snad stovkách – ne, nebuďme troškaři, tady jde o miliony mrtvol.

Malá ochutnávka:
Zákony Sluneční soustavy hovoří jednoznačně. V prostředí tak nehostinném, jako je vesmír, nemůže být pomoc jiným lidem v nouzi nepovinná. Nouzový signál už pouhou svou existencí zavazuje nejbližší loď zastavit a poskytnout pomoc – což ovšem neznamená, že zákon dodržují všichni bez výjimky.

V příběhu sledujeme dvě linie. Dva rozdílní muži jejichž osud se možná střetne. Osobně mám raději Millera, je akčnější, moc nepřemýšlí a hned pálí a pak se teprve ptá. Jeho protějšek Jim Holden je zase muž činu. Taky moc nepřemýšlí, ale nejdříve mluví a pak možná lituje, že nestřílel. Pasáže se střídají, o nudu zde nezavadíte, stále se něco děje. Pár neznámých výrazů by vás nemělo odradit, jedná se o dalekou budoucnost a kdo ví, co se jak bude za pár desítek let jmenovat.

Citát: Každý může zničit planetu z oběžné dráhy. Stačí vyhazovat přechodovou komorou šutry.

Nakonec jsem se nemohl od příběhu odtrhnout. Zajímal mě osud jak detektiva Millera i pilota Holdena. Spisovatel umě zvyšoval napětí a i když se ke konci dopustil dvou třech, řekl bych, kiksů v logice, jedná se o povedený dobrodružný příběh. Vybral jsem šestnáct citátů a vložil je Jamesu S. A. Coreymu do profilu na Erosu. A pokud se vám to líbilo, věřte, že už je na světě celkem sedm knih z tohoto univerza. Mohu jen doporučit.

Citát: Nesmíme zapomínat na mimozemšťany.

PS – Tuto knihu a vlastně celou sérii Expanze píšou dva spisovatelé – Daniel Abraham a Tyler Franck a oba používají jeden pseudonym James S. A. Corey.

107 24.10.2019

Apokalypsa je
krásná
věc.
Sedni a piš.
(Boris Hokr)

Komentáře k povídkám zde:
https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261

Vzhledem k tomu, že Boris Hokr do této antologie nepřispěl ani jednou povídkou, musel jsem mu vzdát čest alespoň jeho výrokem, kterým oslovil Davida Šenka. Chtěl po něm, aby napsal nějaké....postapo. A hned také musím přiznat, že Šenkovo postapo, nazvané Barva smrti, je sice nejkratší povídkou v této antologii, ale zároveň se řadí mezi ty nejlepší. A to jak obsahem, poselstvím ale i až geniální jednoduchostí.

Citát: Nakonec prohraješ. Zákon smyčky je neúprosný. Kdo má viset, se neutopí, ani kdyby šla voda přes šibenici. (Zákon smyčky - Oskar Fuchs)

Jak říká Julie Novákové v předmluvě ke své povídce: Nemusí ostatně jít o apokalypsu hollywoodských rozměrů: jen si představte, kdyby „jen“ přestal fungovat internet. Tohle je antologie o apokalypsách a tak jich tady také spousty najdete. Některé jsou slabé, některé průměrné a některé jsou dobré až geniální. Tady se čtenář nemůže zavděčit všem. Někdo holky, jiný mimozemšťany a někdo má zas strach z lidí.....

Citát: Konec je blízko! Padněte na kolena a mrdejte jako o život. Berte drogy, ukončete své životy! (Kód Zeta – František Kotleta)

Do tohoto komentáře nebudu vkládat žádnou Malou ochutnávku, kdo by měl zájem v sekci povídky u této knihy jsem napsal komentáře ke všem povídkám, vysvětlil jsem, proč a nač jsem je tak a tak ohodnotil, přidal jsem nějaké postřehy i citáty a ke každé povídce přidal Malou ochutnávku.
Povídky zde:
https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/ve-stinu-ve-stinu-apokalypsy-390164

Citát: Svět se příliš dlouho topil v temnotě. (Dlouhá noc na Japetu – Julie Nováková)

Jako celek je to velmi povedená antologie. Po sečtení všech hvězd, které jsem dal a jejich následné vydělení patnácti (tolik bylo povídek) mi nakonec vyšlo 3,7. Což jsou krásné čtyři hvězdy. Na antologii je to velmi silné číslo a už teď se těším na tu další, která nese název „Ve stínu magie“.

Citát: Pro přežití mi chyběla trocha toho sobeckého sviňáctví. (Sliby se maj plnit – Kristýna Sněgoňová)

PS - A ptám se, kde je Honza Urban, který napsal nejlepší Českou Pragocalypsu?

107 10.10.2019