Tétéčko komentáře u knih

Když já miluju ty příběhy, kdy se ta láska nesmí nebo nemůže naplnit. A tohle je navíc tak zajímavé čtení. Každá řádka mě bavila. Dověděla jsem se toho tolik o životě na farmě v Austrálii, kde 13 let nepršelo, o pěstování cukrové třtiny a chování ovcí. O fungování církevní hierarchie a o touze mužů po moci a kariéře. A taky o tom, proč jsem ateista.

3 12.02.2014

Tolik stránek a tak málo akce. To bych do chlapa neřekla. V té knize se prostě nic neděje a navíc člověk ví, jak to dopadne. Fakt nuda a já mám ten blbý zvyk knížky dočítat.

3 12.02.2014

Jsem docela zklamaná, protože tento příběh jak kdyby nepsala stejná spisovatelka jako Manželskou smlouvu. Používá červenoknihovnická klišé tak, že jsem se až smála, no spíš posmívala. To, jak mě bavily hádky protagonistů ve Smlouvě, tady už nefunguje. Téma je natolik podobné tomu předcházejícímu, že autorka prostě ani nemůže napsat nic nového. Důvody, proč se k sobě Michaill a Maggie nedostanou, jsou nedostatečné, nelogické a zřejmě jen dobré k tomu, aby se příběh patřičně natáhl. No, ne však můj zájem.

1 03.02.2014

Asi nejvíc se mi líbily ty jejich naschvály a dialogy. Ale kde se sakra pořád berou ti bohatí chlapi, co si chtějí nabrnknout chudé holky? Já čekám, čekám, čekám...

4 27.01.2014

Když pomyslím, kolik hnusných vražd bylo v Levhartovi, tato kniha mě takřka pohladila. Chápu, že někdo nemá tenhle druh literatury rád, ale mně přijde Eva jako vtipná a chytrá holka (na rozdíl od padesátkové Anny), Gideon je přitažlivý a ta traumata mládí holt někdy na člověka vyskočí. A pořád raději čtu, jak se lidi milují, než vraždí.

1 14.01.2014

Tuto knihu jsem měla číst v době, kdy jsem ještě neměla děti! Několik bezesných nocí jsem trávila nad otázkou, ...však víte jakou, jste-li mámy. Způsob, jakým autor nenápadně a přitom systematicky pootevírá minulost Sophie, je velmi rafinovaný. Pokaždé dojde k upřesnění, či přímo k popření předešlé pasáže. Zajímavá kniha jak po stránce obsahové, tak i stylistické. Jen toho Stinga mi je líto...

4 14.01.2014

Něco podobného jsem četla u babičky. Tenkrát se to jmenovalo červená nebo modrá knihovna, bylo to o pánech továrnících a chudých studentkách a
odehrávalo se to za první republiky. Moc mě to bavilo. Ale jsem holt už velká holka.

2 01.12.2013

Chloe se přiznává, že měla jen tři kluky a jak je nevinná, a pak tam před ním onanuje na stole? Celý to vypravování je tak nelogický a vykalkulovaný, že jsem si myslela, že jde o parodii. Ale ona to asi myslí vážně! A kdyby Austenová věděla, že tenhle "kurevsky jemný gentleman" se jmenuje Bennett, musela by se obracet v hrobě.

Terry mi občas lezla na nervy, nechápala jsem její reakce, ale může se člověk vžít do situace, kterou ona zažila? Robby byl vlastně docela sobecký, ona ho viděla přes růžové brejle, ale mezi řádkami se to dalo vyčíst. Druhá půlka byla lepší, Frank je jednička, každá holka by takového přítele potřebovala, ale mě bavil Jim. (ten Roba agent). A hodně se mi líbilo to CD, které je ke knize připojeno. Dobrý nápad.

1 26.10.2013

Vždycky se divím, že mohla tato kniha vyjít ještě za normalizace, když měla takovou nepříkladnou hrdinku. Ale Loukotková je Paní spisovatelka, ať píše knihy ze současnosti, nebo historické.

2 26.10.2013

Tuto knihu jsem hned po přečtení konfrontovala s Loukotkové Není římského lidu. A obě knihy jsou výborné, i když tato je těžší.

2 26.10.2013

Četla jsem i první díl, který se mi líbil o trochu víc. Obecně mám ráda historickou literaturu, a přestože je autor na naši dobu příliš popisný, a tedy dějově pomalý, Křižáci se mi moc líbili.

26.10.2013

Je fakt, že drama raději vidím, než čtu, ale protože jsem viděla moc pěkný film s Jane Fond, přečetla jsem si i předlohu a líbilo se mi to.

26.10.2013

Na rozdíl od jeho dramat, mám povídky ráda. Čtenář se o ruské společnosti 19. století doví daleko víc, povídky jsou pestré tematicky, sociálně i žánrově. Některé jsou tak dojemné (Barka nemůže spát), že je člověk rád, že žije v jiné době a v jiné zemi.

1 26.10.2013

Typické lyrické drama, kde je drama jen v žánru. Jinak je to nuda, pořád se tam rozebírají věci, které už naší generaci jsou na hony vzdálené, takže si odškrtnu další povinnou četbu a sáhnu po další knize.

1 26.10.2013

Dala bych i pět, ale po přečtení mi není veselo, natož příjemno. Určitě je to kniha, kterou by si měl každý přečíst. Ale fakt už se k ní nikdy nevrátím. působí na mě depresivně jako Kafka.

2 26.10.2013

kromě toho, že jsem měla možnost sledovat příběhy několika kamarádů, dověděla jsem se spoustu věcí z americké historie.

2 23.10.2013

Smutný příběh, ale krásně napsaný.

4 23.10.2013

Tuto knihu jsem si po letech přečetla znovu a zase se mi líbí. Moc. A nejvíc miluju toho Číňana.

3 23.10.2013