ThomasRuhe komentáře u knih
Celkem slušný špionážní román. Hromada informací u kterých nevíte zdali jsou pravdivé či nikoliv.
Hlavní postava Tanner chce v prvé řadě ochránit svou rodinu, ale neví komu může věřit.
Hawkinsová využívá oblíbený styl vyprávění děje, a to deníkovou formu z pohledu několika postav.
Ovšem trochu se veze na vlně obdobných knih, a vlastně nepřidává nic nového. Nechává čtenáře tápat zatajováním klíčových informací, aby je pak vytáhla v překvapivém finále.
Nějaké podobné knihy už mám přečtené, takže tento trik už na mě nemá takový efekt.
I tak ale solidních 60%.
Dohromady hodnotím 80%. Oba příběhy jsou dobré, hlavní hrdinky jsou sympatické postavy, kterým čtenář vcelku přirozeně fandí. Levinův styl nechává čtenáři široký prostor pro vlastní úvahy a dedukování co se to děje a proč.
Určitě mohu doporučit.
Po solidní úvodní zápletce, příchází vcelku rozvláčný a nudný děj, který připomíná mlácení prázdné slámy. Inspektor Scotland Yardu Herbert Smith je docela nekňuba, kterému to pomalu zapaluje a při řešení případu se posouvá vpřed jak zpomalený film.
Jedním z lepších momentů je odhalení pravé identity jedné z postav.
Závěrem bych asi doporučil zvolit si jinou knihu na dané téma. 50%.
Kniha je velmi propracovaná. Přes příběh, samotné vraždy, policejní práci, soudy, postupy při vyšetřování, ale mnoho dalších detailů, které si Hailey nastudoval a v knize posléze použil.
Opět potvrdil, že má u každé knihy poctivou přípravu, a z výsledku je to také vidět.
V záplavě knih na tohle téma jsem v Carolově thrilleru nalezl několik originálních prvků, což vždy potěší. Carolův styl psaní je něco mezi J.Lutzem a J.Deaverem. Jeho hlavní postava Winter je taky zajímavější než běžný detektiv. 70%.
Kniha se mi líbila, a to z několika důvodů.
Velká část příběhu se zabývá psychickými problémy vojáků po jejich návratu z Iráku, a tomu jak se k nim armáda zachovala.
Connolly opět zručně mixuje realitu s nadpřirozenými silami ( hodně temnými). Jde to vcelku dobře dohromady, protože to příliš nepřehání, a tato kombinace dodává příběhu hutnou atmosféru.
A konečně příchod Parkerových newyorských přátel, párku zabijáků Louise a Angela, které si povolá na pomoc. Ti vždy přinesou do příběhu oživení.
Sečteno podtrženo : zasloužené 4 hvězdy.
I když jsem si tuhle knihu přečetl spíše náhodou, tak zklamaný nejsem. Příběh pěkně odsýpá, pátrání po sériovém vrahovi je zajímavé od začátku do konce. Detektivní parťáci Ryder a Nautilus jsou sympaťáci, a jejich rozhovory jsou vtipné a plné ironického humoru. Kromě případu, řeší i budoucnost své jednotky, která se u jejich nadřízených netěší velké oblibě. I závěr ujde, nechybí trocha překvapení a dramatický konec. Pokud Kerley napíše další knihu s tímhle párem detektivů, tak si jí určitě přečtu.
Velice solidní detektivka.Má trochu pomalejší tempo, a to v rámci britské detektivní tradice tzn. méně akce a více přemýšlení.
I když příběh není vysloveně ohromující, má svou kvalitu a čtivost, a tak mám silné tušení, že to pro mne nebyl poslední díl s Cormoranem Strikem.
Na tuhle knihu padla moje ruka v knihovně spíše náhodou.Bez nějakých očekávání jsem to přečetl a musím říct,že je to slušný detektivní příběh.
Asi nejlepší části jsou Puskailerův život před zatčením a pak také jeho pobyt ve vězení.
Za mne solidní 3/5.
Lutzův styl připomíná Jefferyho Deavera, snad jen s tím rozdílem, že tak podrobně nepopisuje zkoumání důkazů. Kniha je zajímavá od začátku do konce, nemá žádnou slabou pasáž a k tomu pár překvapení. Příběhový námět je také neotřelý a hlavní vyšetřovatel Quinn je sympaťák. Rozhodně nadprůměrná kniha.
Kdo si zaslouží abych mu fandil? Nick nebo Amy? To bylo dilema celé knihy.Výsledek: chvíli jeden a chvíli druhý.Hodně lidem připadá první půle nudná.Mně ani ne, šlo o seznamení s postavami a proniknutí do děje, to beru.Druhá půlka je lepší, začne se toho hodně dít a pěkně se to rozjede.Maximum ale nedám a to kvůli závěru, ten se začíná táhnout a úplný konec Flynnový prostě nežeru.Takhle to ukončit může jenom ženská.
Zajímavý nápad, ale přeci jen příběh kolísá mezi zajímavými a nudnými pasážemi. Myslím, že se z toho dalo vytěžit mnohem víc.
Romány tohoto žánru nejsou moje obvyklé čtivo, ale tenhle mě docela bavil, dokonce jsem se těšil na další vývoj událostí. Žádné výhrady k ději vlastně nemám, proto výsledek hodnotím velmi pozitivně. Dokonce si myslím, že si knihu může přečíst i člověk který politicko- špionážní romány úplně běžně nečte. 4/5.
Další velmi nadprůměrný díl. Bosch řeší hned dva případy najednou, každý je úplně jiný, jeden je politicky citlivý a druhý patří do kategorie nevyřešených. Do obou se Harry pořádně obuje, tak jak to dovede. Průběh i zakončení případů zvládl Connolly bravurně, je pro mě obtížné po tolika přečtených dílech vypíchnout něco zbrusu nového, spíše je z podivem, že si autor stále zachovává vysokou kvalitu svých románů.
Temné hodiny se čtou dobře, protože Connelly si udržuje svůj standard, ať případy řeší kdokoliv. Tady je to inspektorka Ballardová, která jako postava dokáže zaujmout a nést váhu celého případu na svých bedrech. Bosch se zde objeví pouze sporadicky, což je trochu škoda, protože některé pasáže a situace přímo vybízí, aby se do nich opřel se svým naturelem. Potom bych nejspíš přihodil jednu hvězdu navíc, ale i takhle mě kniha bavila a celkový obsah jako již tradičně nezklamal.
Námět je vcelku jednoduchý, mariňáci dostanou za úkol doletět na planetu odkud se přestali hlásit osadníci... oukej, žádnej problém, co by se asi tak mohlo stát hroznýho...
První třetina je pak taková prozkoumávací, pořád čekáte co bude, a ono nic... tahle pasáž byla fajn.
Pak následuje opravdu dlouhá bitva. Skoro je vhodnější říct, monstrózní řežba, kde je výsledek hodně nejistý.
Tady Fabian popustil uzdu své fantazii, ale přesto vše zvládl velmi obstojně.
Celkový dojem z románu tak mám vlastně dobrý.
MOŽNÝ SPOILER:
Absolutní konec knihy pak evokuje Vzpouru na Bounty. Zjednodušeně: musíme odtud co nejdál zmizet, protože po nás teď půjde celá Vesmírná flotila.
Samotný název napovídá, že lži hrají v příběhu důležitou roli. Tady se jedná o dalekosáhlý komplot, který se dotýká jak té nejvyšší politiky, tak i vědeckého světa.
Nechybí ani dramatický děj s kladnými a zápornými postavami. Dan Brown zde opět dokazuje své velmi dobré vypravěčské schopnosti, a přidává i technické a vědecké detaily.
Kniha mě bavila a hodnotím ji jako velmi dobrou.
Pasažér byl úplně jiný, nežli jsem očekával. Záchranář Bobby Western sice najde potopené letadlo, jenže poté se děj začne ubírat zcela jiným směrem. Tahle z počátku klíčová událost je pak v knize zmiňována jen občas a jakoby mimochodem. Proto jsem nechápal, proč se stal terčem úřední šikany, i když se o letadle nesnažil nic zjistit.
S hodnocením jsem byl na vážkách, protože, že bych to četl s chutí, tak to tedy ne, ale přesto bylo přečtení této knihy zajímavá zkušenost.
Děj plyne rychle a jedna světová událost střídá druhou. Princip je jednoduchý. Mladý hacker někam pronikne, způsobí škodu a po vypátrání jeho existence dojde k pokusu o odvetu.
Na textu je znát, že Forsyth tohle téma zpracovat umí, ale tady je to docela zrychlené a přímočaré, takže konec byl dřív, nežli jsem se stačil rozkoukat a pořádně se začíst.
Jedinou postavou, se kterou si dal trochu práci, byl Sir Adrian.
Přesto román hodnotím jako dobrý a takový to způsob zpracování mi zase tolik nevadil.