Titi komentáře u knih
Překrásný román, který mě dojímal a několikrát rozesmál až k slzám. Hlavním motivem jsou kameny bolesti = ledvinové kameny, které trápí vypravěččinu babičku a pořádně zamávají s jejím životem. Až na samém konci jsem zjistila, jak báječně si se mnou spisovatelka zahrála. Skvělé!!!
Začátek mě dost zaskočil: nejprve 60. léta, potom rok 2011, za chvilku rok 1941, potom rok 1938 a opět 2011. Jakmile jsem toto překonala a pochopila, tak jsem četla, četla a četla. Konec byl pro mě jako naprosto nečekaná bomba. Je to třetí kniha, co jsem od autorky četla a opět musím dát maximum hvězdiček.
Detektivka s krásnou atmosférou. Nepřirovnala bych ji ani k Midsomeru a už vůbec ne k Agathtě. Ta by se totiž nedopustila zásadní chyby jako Louise Penny a do domu po mrtvé by nikoho cizího nepustila a prohledala by ho hned. Proto jedna hvězdička musí pryč.
Kniha určená především pro fanoušky brněnské skupiny. Pochvala nejen autorům knihy, ale i nakladatelství Jota.
Tuto knihu zasypávám hvězdičkami. Lahůdka pro všechny fanoušky hlavně prvorepublikových herců, ale i těch poválečných. Nejenže jsem se dozvěděla historii domů a spoustu zajímavého o obyvatelích, ale i to, jak vypadalo okolí, jaké krámky byly v blízkosti, co se s domy stalo po revoluci. Pokochala jsem se velkým množstvím fotografií, kniha je opravdu nádherně zpracovaná. Snad nejvíc jsem se dojala nad příběhem paní Slávky Budínové, jejíž dům je na obálce knihy. Zaskočil mě smutný konec života Eduarda Kohouta, a tak bych mohla vyjmenovávat dál.
Není to vyloženě blbost, ale nemá k ní moc daleko. Na můj vkus hodně ztřeštěné, víc mě zaujal až konec.
Od začátku napínavý děj, potom mi to přišlo jako zbytečné natahování příběhu. Konec - to bylo jako kdyby mě někdo polil studenou vodou. Kde jsou ty časy, kdy Sandra Brown psala skvělé thrillery jako Zdravím tě, temnoto, Mrazivý chlad, Závist.....
Byla jsem napnutá jak kšandy a díky Asadovi a Rose jsem se i parádně pobavila. Super kniha!
Tato kniha vznikla na základě vyprávění Marie Stejskalové, která byla od mládí služka v rodině Leoše Janáčka, až do smrti Zdeňky Janáčkové. Čtení je to spíše smutné - smrt dvou dětí, Janáčkovy výbuchy hněvu, manželství po smrti dětí nebylo šťastné. Přesto je to nádherná kniha se spoustou dobových fotografií, vřele doporučuju.
Téměř do poslední chvíle jsem si myslela, že to bude jasných 5 *. Jenže ten konec byl tak prapodivný, že jednu hvězdu musím ubrat.
Překrásná kniha nejenom obsahem, ale i vzhledem. Absence papírového obalu je spíš výhodou, nepomačká se, neztratí se. První dvojlist není jako obyčejně bílý, ale rovnou vpadneme do zahrady mezi stromy a hortenzie. Fotografie nejsou nijak speciálně upravované, jak je známe z německých knih nebo objednávkových katalogů. Jsou tak, jak je příroda stvořila.
Jak už psala v komentáři magnolia, kniha je velice čtivá a psaná s láskou. Autorka během 10ti let vytvořila zahradu jako bývaly kdysi na venkově, většinou s tradičními květinami jako je hvozdík, flox, macešky, levandule a spoustu dalších. Z knihy jsem opravdu nadšená.
Knihu jsem si koupila ve velké slevě na buxu a nic moc jsem od ní vlastně ani nečekala. O to víc mě překvapila. Tak pohodovou knížku jsem dlouho nečetla a moc si přeju, aby Ikar vydal i další díly.
Smutný román o smutné době. Na rozdíl od anotace mi nepřišlo, že by hlavní hrdinka byla čím dál víc odhodlanější prorežimní posluhovačka, co vlastně StB donášela? Stýkat se s nimi, bohužel, musela a nakonec to parádně vyřešila.
První polovina kníhy je trošičku rozvleklejší. Mě tonto styl vyhovuje, zvyšuje to napětí. Musím souhlasit s Hellou, že závěr byl poněkud uspěchaný.
V knize jsou nafocené i nakreslené perfektní návody na výrobu ozdob na stromeček. Stačí drátek, korálky, trošku šikovnosti, hodně trpělivosti...výsledek stojí za to.
Jsem taková vděčná čitatelka detektivek a thrillerů. Vypnu mozek a nechám se unášet dějem a tento děj byl skutečně strhující a dechberoucí. Copak se stalo s Linnou? Honem potřebuji další díl!!! :o)
Je mi naprosto jedno, jestli je kniha podobná Gumpovi, Švejkovi, Cimrmanovi nebo Aloisovi z Kotěhůlek. Parádně jsem se bavila a hltala jsem stránky, jakou další blbinu si stařík vymyslí. Vlastně Jonas Jonasson :)
Je pro mě až neuvěřitelné, že tato kniha je dílem jednoho člověka. Tolik informací o různých domech z celé Prahy, obrovské množství fotografií, ofocených dokumentů...klobouk dolů, pane Padevět.
Budu si v knize ještě dlouho číst, ale už teď vím, že si zaslouží maximální počet hvězdiček a pro mě je Knihou roku.